Bája89 komentáře u knih

Poslechla jsem si jako audioknihu v rámci letošní čtenářské výzvy a byla jsem ohromená, zaskočená a nadšená. Hana je neuvěřitelně krásný, lidský a smutný příběh, který mnou stále emočně cloumá. Tohle jsem rozhodně nečekala. Je úžasná! Od začátku jsem hltala každé slovo a občas byla naprosto zaskočená, překvapená a rozlobená. Navíc po všech těch hrůzách celá kniha končí jako velký příslib naděje do budoucna. Musím si pořídit knihu. Hanou začal můj neplánovaný triptych příběhů z druhé světové války.

63 11.10.2021

Krásný, něžný, smutný, dojemný a mnohdy velmi imaginativní příběh. Po konci ve čtenáři/posluchači zůstává intenzivní stopa po životních osudech Wernera a Marie-Laure, která ve své podstatě končí i docela šťastně. Tedy aspoň z poloviny. V určité chvíli jsem si myslela, že přesně vím, jak to celé dopadne. Omyl. Autor mě naprosto převezl. Ale je pravda, že na konci ve mně byl pocit, že to ani jinak být nemohlo. Osobně jsem sáhla po audioknize, a to díky inspiraci z letošní čtenářské výzvy a udělala jsem dobře.

44 25.03.2022

Co napsat o této knize? Slyšela jsem ji jako četbu na pokračování a byla naprosto pohlcená. Liebeskindova dcera, která měla kosti z cukru a přežila hrůzy Osvětimi. Toliko chtěné, očekávané a milované dítě. Ten příběh regulérně miluju. Katalpa mě dokázala dokonale vtáhnout do děje a já prožívala se Zuzanou její vzestupy i pády. Navíc celá koncepce příběhu je naprosto skvělá. Pohádkové dětství plné lásky v kontrastu s dospělostí, tyranií, zradou a krutostí, která hlavní hrdinku neopouští ani po konci války. Rozhodně jsem dostala něco úplně jiného než jsem čekala. Zuzanin dech zakončil můj triptych příběhů z druhé světové války.

42 11.10.2021

Odposlechnuto jako audiokniha v neskutečném podání Jana Zadražila a Jana Vondráčka. Po Marťanovi jsem sáhla v rámci letošní knižní výzvy a nečekala jsem, že mě tak strhne. Ze začátku jsem sice trochu bojovala se všemi těmi čísly a výpočty, ale pak se to rozjelo a já byla plně ponořená do Watneyho pokusu o přežití a fascinovaná jeho neutuchajícím optimismem. Navíc jeho schopnost si poradit v každé situaci, obdivuhodné. Krapet nereálné, ale což? Proč kazit tak krásnou vesmírnou robinsonádu přílišnou realitou? Příběh rozesměje, dojme a také vás natolik napne, že nedokážete v určitých momentech ani dýchat. Zkrátka, pár dnů jsem tím doslova žila.

41 16.02.2023

Odposlechnuto v audiozpacování. Winstona četl Jiří Ornest a Boris Rösner byl O´Brianem. Koncert pro ucho, ale jinak se jendá o velmi těžkou a depresivní látku, která člověku nenechá ani špětku naděje. Jak praví citáty na tričkách: "1984 není návod", NE, je to varování. A stále aktuální. Smekám před autorovou genialitou a nadčasovostí.

Kdo by se po dočtení této knihy nechtěl vydat na cestu legendárním Orient expresem? Druhá Agatha, kterou jsem četla a opět mě přesvědčila, že to prostě umí. Přes přehršel filmových zpracování jsem do té doby neviděla ani jedno. A tak jsem byla překvapená, ne šokovaná tím, kdo je vrah/vrazi. Ale v této knize jsem mu fandila a dokázala se s ním ztotožnit.

39 27.01.2021

Neskutečné smutné a krásné zároveň. Poslouchala jsem jako audioknihu a byla překvapená jak dokáže autorka vykreslit tak velké věci, emoce, příběhy a postavy. A co víc, ty postavy s vámi doslova cloumají. Alfréd, kterého chcete prakticky okamžitě po jeho objevení na scéně zaškrtit. Florián, který je záhadný a přitom neskutečně něžný. Byl to zážitek, který člověkem otřese a nějakou dobu s ním stále zůstává. A ten konec? K tomu není co dodat.

37 06.11.2021

Ten pocit, když vám k srdci přiroste knížka, která se zdá být nekonečná. A najednou zbývá pouhých 100 stran. Loučíte se s ní každým přečteným slovem. Loučíte se s hlavním hrdinou (tím, co se stal vaším dobrým přítelem), se kterým jste prožívali radosti i strasti. Krutou ztrátu přátel, opětovné harcování z jednoho konce světa na druhý. Jišaj ben Benjamin znám také jako Robert Cole se stal postavou, která se mi vryla do paměti. Je to jedna z těch knih, které budu milovat celý život. Ranhojič se přidal ke Zlodějce knih, Židovskému policejnímu klubu, Dámě s kaméliemi a dalším knihám, které si budu nosit ve své mysli, dokud naposledy nevydechnu. Co dodat? Jišaj ben Benjamin, hakím z Isfahánu mi bude chybět.

Sůl moře mě zasáhla o něco silněji, ale i V šedých tónech má také něco do sebe. Autorka přináší zcela odlišný pohled na dění během druhé světové války a na traumata lidí, kteří zůstali v ruských gulazích ještě dlouho po konci války. Jedno ale zůstává, lidská krutost. Ta se nemění. Nejedná se o lehké čtivo. Člověku je z toho často velmi těžko u srdce, ale je dobře, že takové knihy vznikají. Jsou události, které nesmí býti zapomenuty. Opět jsem odposlechla jako audioknihu.

34 28.12.2021

„Jaké to je být černá v Mississippi a pracovat pro bílou rodinu?“

Jako první jsem viděla film a až pak jsem zjistila, že je natočený podle knihy. A protože jsem z něho byla nadšená bylo jen logické, že si musím pořídit i jeho předlohu. V první polovině jsem měla problém s chronologií, ve filmu je trochu jiná, což se dalo čekat. Já vím. Ale pak se něco zlomilo a já hltala každé slovo. Výrazné ženské postavy nás provázejí celým příběhem, který rozhodně není jen černobílý, jak se může zdát. Pozorujeme jejich osudy, radosti, trable i osobní tragédie. Barvitě sepsané. Kruté i plné lásky zároveň. Lidské, krásné, veselé a smutné. Příběh plný žen nejen pro něžné polovičky. Byla jsem uchvácena. Kniha zachycuje to dobré i to špatné. Černobílý svět je skvělá kniha, která ve mně pořád doznívá.
Člověka chvílemi až mrazí z některých událostí. Z toho jak běžné a naprosto normální bylo ponižovat druhého, a to jen proto, že má jinou barvu kůže. Jak snadné bylo někomu ubližovat, ničit mu už tak mizerný život, a přitom se nedočkat spravedlnosti. Ta v Mississippi rozhodně oslepla podruhé. A co hůř, není to až tak dávná minulost. 60. léta minulého století, doba narození mých rodičů.

32 08.05.2020

Po dvou měsících jsem konečně přelouskala Neklidnou krev. Dílem z nostalgie a dílem z nadšení. A už teď se mi po těch dvou stýská. Galbraith si mě navíc celou dobu hezky vodil za nos. Takových teorií a možností, kdo je vrah a proč. Jedna lepší než druhá a všechny naprosto liché. Dokonalost! Ze začátku jsem měla dost obavy z počtu stran, ale nakonec to nebylo nic nepřekonatelného. Naopak. Zkrátka velká čtenářská spokojenost a blaženost.

31 06.02.2023

Tohle bylo naprosto skvělý. Odposlechla jsem si to jako audioknihu v neuvěřitelném podání Jiřího Dvořáka. Oproti Skále už jsem věděla do čeho jdu a byla jsem nadšená. Muž z ostrova Lewis mě bavil tisíckrát víc a navíc mě nutil poslouchat pořád dál. Dvě časové linky, postupné poodkrývání a zvraty, který ve vás hnou emocemi jako s ledovci. Bylo mi hodně smutno, když příběh skončil.

29 03.11.2023

Vyslechla jsem jako rozhlasovou hru a byla jsem nadšená. Základní premisa...dokonalá, nepředstavitelná, děsivá a tak hmatatelně reálná. Naprosto jsem se ztotožnila s tou upálenou dámou (modří vědí, červení dočítají). Výborná záležitost, kterou mám do budoucna v plánu si i přečíst. Pořád to mám před očima a v uších. Na takhle silný příběh jsem už dlouho nenarazila. Pořád to ve mně rezonuje.

29 08.12.2020

Krásné, hravé, kouzelné a poeticky rozverné. Příběh Evy, která tropí hlouposti vás rozesměje nahlas i přesto, že je pro čtenáře/posluchače notorický známý díky filmovému zpracování. Osobně jsem se několikrát nahlas rozesmála. Dokonalý balzám na duši. A neskonalý obdiv ke stoickému klidu tety Pa. Neodolala jsem a sáhla po audioknize v podání Jana Zadražila, který velmi mile překvapil. A pak už zbývalo jen pustit si opět film a všímat si drobných rozdílů mezi knihou a filmem.

28 25.07.2022

Tohle byl opravdu krásný příběh. Troufám si říci, že pohádka pro dospělé. Předtím jsem poslouchala velmi smutnou knihu a tohle bylo dokonalé pohlazení na duši. A nakonec to všechno i dobře skončilo. Navíc jako knihovnice mám pro tyto dámy velké pochopení a obdiv. Opět jsem poslouchala jako audioknihu a jediné, co mi u této knihy vadilo bylo, že jsem si nemohla otočit pár stránek dozadu, abych se přesvědčila, že to s Alice a Margery skutečně dobře dopadne. Ještě teď ve mně příběhy oněch postav rezonují.

27 06.11.2021

Knížka mého dětství, kterou jsem milovala a dodnes se k ní ráda vracím. Sice už je ohmataná a odrbaná, ale pořád je to láska a má své čestné místo v knihovně.

Jednoznačně pohlazení po duši. Odposlechnuto jako audiokniha v podání nezaměnitelného Václava Vosky. Čapek psal tak krásně o zvířatech, že vám před očima hrají jeho trampoty se psy i kočkami.

25 16.02.2023

Moje první Agatha, která mi padla do ruky a také první kousek do mé sbírky. Četla jsem ji (v prváku na střední) na dovolené u moře a byla jsem unešená. Bylo to něco neskutečnýho. Agatha si mě získala a stala se z toho láska na první přečtení. I když se přiznám, že pokud šlo o knihy kde nebyl Poirot, jsem byla lehce rozpačitá, ale jen zpočátku.
Co se týče samotného děje Nilu, tak se nebojím říct, že šlo o milostný příběh hodný Shakespearovské tragédie. A samozřejmě vše rámuje nejstarší motiv ze všech. Smrt na Nilu je úžasná směs všeho, co má čtenář na detektivkách a hlavně na psaní Agathy Christie miluje.

25 27.01.2021

„Kdyby mu někdo před týdnem tvrdil, že se svlíkne v práci do naha, a že na to bude hrdej, myslel by si, že je to naprostej nesmysl.“

Patrik Hartl s humorem a nadhledem sobě vlastním představuje čtenáři čtyři kluky v tělech mužů. Ženám ukazuje, že být mužem není jednoduché. A my čtenáři se budeme moci podívat na úsměvné i vážné problémy dobráckého Prvoka, mnohdy se budeme mlátit do čela údivem nad Šampónovo kiksama, držet palce Karlovi s Klárou a doufat, že si Tečka pořádně užije. Všechny postavy si čtenáře získají i přes svou nesourodost. Právě díky ní jsou tak lákavé a my se do nich můžeme vžít. I mladší čtenář má najednou pochopení, a co víc? Slzí smíchy. Zdánlivě banální příběh je natolik dokonale propracovaný, že jsou místa kde si čtenář řekne „vlastně, no jo!“ Nenajdete tam ani jedno hluchý místo. Všechno se nakonec vyřeší a krásně do sebe zapadne.
Tuhle knížku jsem zhltla jedním dechem. Někdy se u ní dokonce smála tak, že mi tekly slzy. Jednoho dne se k ní zase s nadšením vrátím a budu prožívat všechny ty příběhy znovu.
Navíc tak svělej úvod jako Prvok, Šampon, Tečka a Karel má jen málo knih. Popravdě tím si mě hned získal.

25 04.05.2020

Nostalgie. Dětství. Nedělní snídaně. To je taková normální rodinka. Shledání se starými známými. Návrat domů.

24 03.05.2024