Bája89
komentáře u knih
Mrtvé oči Londýna
Edgar Wallace
Naprosto skvěle napsaný brak. Kniha je napínavá, svižná, vtipná a místy dost naivní. Když jsem ji četla, tak se mi v hlavě odehrávala klasická černobílá noirovka. Moje první setkání s Wallacem a už teď vyhlížím dalšího. Mou nejoblíbenější postavou se stal Sunny.
"Pro Sunnyho byl den rozdělený na tři části - tvíd, tmavý oblek a pyžamo."
Mořská modlitba
Khaled Hosseini
Příběh, který začíná něžně a velmi barevně. Vzpomínky na domov a šťastné časy střídá doba temna, kdy z nebe začnou pršet bomby. Vzpomínka toho, kdo si pamatuje ráj pro toho, jehož paměť byla příliš mladá, aby si pamatovala. Příběh o tom, jak je malý chlapec na člunu tím nejcennějším nákladem. Po dočtení jsem byla nesmírně dojatá. Nejen příběhem, ale také nádhernými ilustracemi Dana Williamse, který Mořskou modlitbu přivedl k dokonalosti. Je to krátké, citlivé a velmi silné vyprávění inspirované skutečným chlapcem, který se nedožil dospělosti.
Poslední případy slečny Marplové
Agatha Christie
Velmi milé a rychlé čtení. Navození jedinečné atmosféry a samozřejmě setkání se slečnou Marplovou. Jediné, co bych knize vytkla jsou dvě poslední povídky. Nešlo o detektivní příběhy, ale o duchařinu, které mi k někomu jako je Agatha Christie nesedí. Inu, asi psala na kšeft. I tak to ale byl příjemný návrat ke staré známe.
Hostitel
Stephenie Meyer
Poutnice je prostě úžasná bytost. Duše, která je víc člověkem, než se na první pohled může zdát. Ze začátku jsem se bála, že knihu ani nedočtu, ale po 150 stránkách se příběh rozjel jako na vztahové horské dráze a já nemohla odtrhnout oči. Základní premisa příběhu je neskutečná a samotný příběh nádherný. Silné emoce, vzpomínky, cizí/vlastní hluboké city. A bytosti, které zahájili prakticky bezbolestnou invazi na naší planetu. Jenže se nejedná o brutální vetřelce, ale o někoho, kdo se ve spojení s lidským hostitelem začne měnit. Zkrátka, tohle si musíte přečíst, nebo byste aspoň měli. :)
Prokleté domovy
Ben Aaronovitch
Tři mrtvoly, stromová nymfa v centru města, návrat řek Londýna, záhada jednoho hnusnýho betonovýho věžáku a bývalá ruská agentka čarodějka. Takhle nějak to teď vypadá ve světě konstábla Petera Granta. Uznávám, že pro někoho můžou být Prokleté domovy o něco nudnější, ale ve skutečnosti nám jen zase víc zašmodrchali to naše rozvázané klubíčko. Všechno se zvrtne a my netušíme, co se bude dít dál, a hlavně jaké následky to bude mít pro Rozmar. Co se ale musí Aaronovitchovi nechat je, že jedna skvělá hláška střídá druhou, kdy se mezi stránkami smějete a smějete. Ať už jde o popkulturně kuchařské odkazy kolem Jamieho Olivera a Hestona Blumenthala až po tradičnější všeobecné popichování hlavních postav. Aaronovitch si v tomhle díle pohrává s myšlenkou propojení magie s architekturou. Což nás zavádí dál do minulosti kouzelnického světa, o kterém stále skoro nic nevíme. To je na příběhu osvěžující, a hlavně neskutečně zajímavý, jen je škoda, že tohle téma Ben víc nevyždímal. Těch pár kapek mi rozhodně nestačilo. Nezasvěcený čtenář bude nejspíš otrávený, ale my, co jsme s Peterem od jeho začátků víme své a s napětím očekáváme co přijde. Opět se dostaneme do fáze, kdy máme více otázek než odpovědí. Přesto jsme zase o krok dál. Aaronovitchovi se zkrátka povedlo napsat další díl, který se opravdu dobře čte a navíc pobaví. Je vtipný, chytrý a v konečné fázi i docela napínavý. Na konci čtenáře čeká šok! Ne ŠOK! A co hůř, někde hluboko v hlavě jste si celou dobu říkali, že se to stane.
Šepot podzemí
Ben Aaronovitch
I když se jedná o městskou fantasy, tak je to taky detektivka. A jako správná detektivka i tahle začíná vraždou, a to rovnou na Baker Street.
Šepot podzemí nabízí čtenáři pohled na současný Londýn a hned několik případů najednou. Aaronovitch je úžasnej v tom, že když vám popisuje Londýn, připadáte si, že po něm chodíte s Peterem, a to se mi na téhle sáze líbí asi ze všeho nejvíc. Hned bych vyrazila na trhy na Portobello Road a hledala bych tam stánek s kouzelnou keramikou. Londýn je na stránkách téhle knihy zkrátka živý a hmatatelný. Co víc si může čtenář přát?
e svém třetím pokračování lehce navazuje na předchozí díly a postupně svazuje volné konce a rozvazuje nebo zamotává nové. Nikdy nevíte, co se stane v další kapitole a co hůř, po konci Měsíce nad Soho se děsíte, jakýho cliffhangera si na vás připravil tentokrát. Ve třetím pokračování lehce navazuje na předchozí díly a postupně svazuje volné konce a rozvazuje nebo zamotává nové. Nikdy nevíte, co se stane v další kapitole a co hůř, po konci Měsíce nad Soho se děsíte, jakýho cliffhangera si na vás připravil tentokrát. Opět projevil jako výborný vypravěč, který svého čtenáře nezklame, naopak ho navnadí na další díl. Šepot podzemí začal velkolepým začátkem a gradoval až do konce. A k tomu všemu byl okořeněn pořádnou dávkou anglického humoru. Naplnil mou touhu po dobrodružstvích, pobavil, a hlavně mě opět vrátil na místa, která znám.
Labyrint duchů
Carlos Ruiz Zafón
Labyrint duchů. Kniha, na kterou jsem hodně dlouho čekala. A po zdlouhavém čtení mě docela uspokojila. Spojila v sobě všechny předchozí díly a dovršila slavnou ságu z Barcelony. Přesto by jí neuškodilo razantní zkrácení. Tři sta stran pryč a hned by to mělo jiný švih. Jak říká sám Carax: "Kniha není nikdy hotová, takže při troše štěstí nás opouští, abychom netrávili věčnost přepisováním." Ano, je to klasický Zafón, ale tentokrát s hromadou pentliček, které smáčí v hektolitrech krve napříč novodobými španělskými dějinami. Přesto jsou momenty, kde vás strhne a vy zatajíte dech. Umožní nám uzavřít příběh o Isabelle Sempere a potvrdí to, co jsem už dávno věděli. A jako třešničku na dortu si můžeme užít něžný návrat našeho milovaného Juliána Caraxe. Nesmím zapomenout na démonickou a úchvatnou Aliciu Gris, postavu jako vystřiženou z Caraxova románu. A právě proto budiž odpuštěny všechny fantasmagorické přehmaty a přešlapy. Za mě povedené zakončení, i když jsem s ním místy bojovala.
Trénujte si paměť
Jitka Suchá
Zdařilá publikace plná užitečných a hlavně zábavných cvičení. Pro trénink paměti skvělá. Vřele doporučuji.
Trénink paměti pro každý věk
Jitka Suchá
V rámci pracovních příprav jsem sáhla po této knize a musím uznat, že vůbec není špatná. Je tam spousta skvělých cvičení na trénink paměti. Vřele doporučuji každému, kdo by chtěl i jen sám si doma zvyšovat svůj mentální potenciál.
Dotek temnoty
Scarlett St. Clair
Základní premisa příběhu se mi líbila. Persefona a Hádes. Jeden z nejúžasnějších bájných příběhů...tolik prostoru, tolik možností. Jenže ze začátku jsem s příběhem dost bojovala. Dokonce bych řekla, že jsem byla až rozčarovaná. Ale nakonec jsem si postavy oblíbila a užila si vzrušující četbu. Sice se ke knize už nevrátím, ale druhá polovina mi vesměs vynahradila rozpačité začátky.
Robin
Zdena Frýbová
Asi jsem na to moc stará nebo mladá, nevím. Ale tohle mě opravdu nebavilo. Dlouhé roky jsem slýchávala, jak skvělá knížka to je. Asi pro jinou cílovku. Vyslechnuto jako audiokniha v nepřekonatelném podání legendární Hany Maciuchové.
Ženy, které čtou, jsou nebezpečné
Stefan Bollmann
Za mě docela zajímavý počin, ale co se týče obsahové stránky, tak mě nejvíce zaujala předmluva. Nicméně kniha samotná ve čtenáři žádnou výraznější stopu nezanechá. Ale jako galerie tematických obrazů je to skvělé.
Asterix v Itálii
Jean-Yves Ferri
Návrat do dětství. Asterix a Obelix jsou sázka na jistotu. A tenhle sešit se stal příjemnou projížďkou po Itálii s hromadou referencí.
Nejkrásnější římské báje a pověsti
Jaromír Slušný
Odposlechnuto jako audiokniha. Neurazilo, ale ani nenadchlo. Autor nabízí báje a legendy plné intrik, násilí, lásky, putování a občas i nenávisti. Taková klasika.
Karlovarské rapsodie
Radko Pytlík
Po knize jsem sáhla kvůli letošní čtenářské výzvě. Ze začátku se četla velmi dobře, zlom přišel až s Goethovo rapsodií. Zde bylo totiž poměrně úporně popsáno všech jeho třináct návštěv v Karlových Varech. Pominu-li tiskařské, typografické a další nedostatky, tak se jedná o docela příjemné čtení. Ale jednou stačilo.
Už měkoně vyvádějí
Dagmar Urbánková
Takové rychlé čajové čtení, které místy pobaví. Člověk sám zavzpomíná na své dětské omyly.
Rusovláska u cesty
Anne Tyler
I s odstupem času jsem z knihy spíše rozpačitá. Asi je to ten případ, kdy je mi krása onoho příběhu naprosto skryta.
Vražda na ostrově Camino
John Grisham
(+ SPOILER) Odposlechnuto jako audiokniha ve velmi zdařilém podání Aleše Procházky a také první literární setkání s Grishamem. Začátek knihy byl skvělý, byla jsem příjemně překvapená a nadšená. Příběh se začal ubírat velmi zajímavým směrem. Ale pak se něco pokazilo a děj se začal vléct, zamotávat a zbytečně překombinovávat.
Trochu jsem čekala, že vrahem bude někdo z ostrova. A nemohla jsem se dočkat toho klubka napjatých vztahů, lží a klamů. A ono nic. Zároveň mě dost mrzelo, že se v příběhu více neobjevily ony autorky erotických románů. Dámy měly slušně našlápnuto na to, aby v příběhu sehrály větší roli. Jednu chvíli jsem měla dokonce podezření, že právě jedna z nich by mohla být vrahem. Škoda. Po této zkušenosti se budu Grishamovi asi vyhýbat obloukem.
Strom duchů
Ray Bradbury (p)
Poslechnuto jako audiokniha v podání božského Igora Orozoviče. Přiznám se, že samotný příběh mě moc nezaujal. Zdá se, že jsem na takové povídačky asi už odrostlá. Místo napětí jsem často cítila spíš, že se unudím k smrti. Což se vskutku tematicky hodilo. Přesto mi asi jako čtenáři chybí ta správná imaginace. Po doposlechnutí jsem se cítila jako stará seschlá pasta. Ale Stranger things mě berou. :)
Vražda Rogera Ackroyda (komiks)
Agatha Christie
Jako chvilka k zabavení, proč ne? Ale komiksová verze této legendární detektivky mi úplně nesedla. Poirot je tu opět vykreslen spíše jako karikatura a ani ty ilustrace za moc nestojí. Obávám se, že zrovna tomuto příběhu komiks spíš uškodil.