Bar16 komentáře u knih
Mé seznámení s Agathou Christie. Věděla jsem, že to bude příjemné počtení. Taková ta klasika, při které si představujeme Hercula Poirota tak, jak ho všichni známe z televize a vůbec nám to nevadí. Detektivka byla dobře napsaná, jednoduchá a přitom tak krásně zamotaná!
Vzhledem k tomu, že mě často láká, proč vlastně některé scénáře vznikly, ráda si přečtu předlohu a tato kniha není výjimkou. A nezklamala. Červený drak je poutavě napsaný příběh, kde se mísí několik dějových linií, které se nakonec spojí v jednu - a i přes klasicky americky mírně přehnaný konec, neměla chybu.
Na knihy Liane Moriarty se již delší dobu chystám, máme je všechny. Díky čtenářské výzvě jsem konečně vzala do rukou první z nich a byla jsem nadšená!
Možná proto, že jsem tuto knihu četla jako poslední od této autorky a už jsem trochu zvyklá na její styl, tak se mi kniha četla mnohem lépe než všechny ostatní. Ale co se týče příběhu - jednoznačně nejlepší. Zanechal ve mě takový zvláštní pocit... To uvědomění si, že ne vše v životě je samozřejmé... Že stačí vteřina, aby se nám změnil život...
Velmi jsem dumala, zda dát čtyři nebo pět hvězd, protože jsem z knihy docela paf. A pak přišlo to uvědomění, že pocit, se kterým tady už nějakou tu minutu zápolím, je na chlup stejný, jako když jsem poprvé dočetla jednu mou již navždy oblíbenou knihu. A tak proto. A taky proto, že člověk by se neměl vzdávat. Neměl by nechat věčně vyhrávat jeho vnitřní strach. Protože my všichni můžeme změnit svět. Svou upřímností. A tím, že se naučíme poslouchat. No... A asi se konečně naučím dělat i palačinky.
Asi jsem se na knihu vrhla ve špatném období, protože jsem Connellyho tak dlouho ještě nečetla. Hlavní zápletka plus chvíle strávené u soudu byly opravdu skvěle vymyšlené a poslední třetinu knihy jsem zvládla za jeden den, nevím, proč mi zbytek knihy trval tak dlouho. I přes to dávám čtyři hvězdy, protože Bosch je tak trochu má srdcovka (je to prostě Harry).
Knihy tohoto autora jsou díl od dílu vždy o kapku lepší. Za mě byla Složka 64 jedna z nejlepších a nejpromyšlenějších knih, co jsem četla. Plný počet hvězd - doporučuji :-)
Musím říct, že kniha mě opravdu chytla. Velice mě potěšilo více případů najednou - děj měl spád a neměl ani jedno hluché místo. Patterson je prostě skvělý :-)
Knihu jsem četla v rámci výzvy - a nelituji toho :-) Už dlouho se chystám na tuto sérii, ale pořád mě od toho něco odrazovalo, nevím co. Každopádně první díl byl perfektní oddechovka a snad poprvé, co mě tak moc nadchla kniha jiného žánru než krimi. Teď kouknu na film - některé díly jsem již viděla zfilmované, ale buď to bylo dávno a nebo jen kousky, tzn. jsem přesně už nevěděla, co budu číst. Letos si dám určitě ještě nějaké díly :-)
No teda! Abych byla upřímná, strašně jsem se bála, že dobrý Nesbo byl jen Harry. Krev na sněhu mě sice kvůli posledních x stran zaujala, ale i přesto pro mě byla kniha po Harrym docela zklamáním... A jak jsem si oddychla, že starý dobrý Nesbo je zpět, když jsem si přečetla prvních pár stran Syna! Do Sonnyho jsem se zamilovala asi stejně rychle, jako do Harryho - jinak to prostě nešlo. Takže za mě pět hvězdiček, jinak to prostě nejde... :-)
Musím uznat, že byla dobrá. Hodně dobrá. Když ji porovnám s Ženou v kleci - děj byl stejně zajímavý, rozuzlení také. Ovšem mrazilo mě z ní o trošku více. Kdybych mohla dávat půlhvězdičky, zaslouží si ji.
Perfektní. Knihu jsem hltala, i když času na čtení bylo málo. Postavy hlavních vyšetřovatelů jsem si zamilovala hned na začátku. A i přes hrůzné zločiny, které se v knize odehrávají, tam byly vtipné momenty, které tu stinnou stránku věci odlehčovaly. Pro mě jedna z nejlepších knih, co jsem poslední dobou četla! :-)
Pokračování Návodu na vraždu pro hodné holky byla ještě větší pecka než první díl. Musím říct, že kniha se autorce opravdu povedla. Příběh, který vymyslela, se mi dostal pod kůži a na konci jsem málem sahala po kapesníku. Prostě pecka!
Některé povídky byly slabší, jiné se mi líbily hodně (zejména Odpad a Přiznání). Povídka Žárlivost mě ze začátku strašně nudila - na povídku je fakt dlouhá - a dokonce jsem i v průběhu čtení knihu odložila a přečetla jinou. Ale když si ji vezmu jako celek, tak patřila taky k těm povedenějším. Celkově se mi kniha líbila, takový zlatý střed. :-)
Velmi zajímavé téma a dobře pokládané otázky vytvořily čtivou knihu. Aspoň na chvíli jsem se mohla podívat do světa neurochirurgů... :-)
Miluju sérii HH a nedám na ni dopustit, možná proto byly pro mě samostatné knihy vždy o kapánek slabší - kromě této.
Tahle měla to 'něco', co mi u ostatních chybělo. Pouto mezi bratry, perfektní atmosféru, vesnici, kde se všichni znali až moc dobře a přitom vlastně vůbec... Bylo to dokonalé. Úžasné. Chtěla bych se tam vrátit a prožít příběh znovu poprvé... Hlavního hrdinu Roye jsem si opravu zamilovala.
Přehledná, zajímavá, myslím, že se každý přiučí něčemu novému. Určitě se mi na ni nebude prášit v knihovně.
Jedna z mála knih, kterou jsem četla na čtečce a navíc v blbém období, takže mi její přečtení trvalo přes dva měsíce. I tak ale byla čtivá, věřím, že kdybych ji četla teď, mám ji za dva dny přečtenou. Zápletka se mi docela líbila, jen jedna dějová linie mě trochu zklamala, čekala jsem větší vzrůšo. Za mě průměr, autorovi dám ale určitě ještě šanci.
Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - fajn oddechové povídky, které se četly skoro samy. Plus má kniha opravdu krásnou obálku :-)
Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst, trochu jsem se bála, že ji budu číst dlouho, protože nemám ani ráda ten formát, ve kterém byla u nás kniha vydaná. Ale pak skončila část vyprávěná z pohledu otce a kniha se rozjela. Část o dceři jsem hltala a část matky jsem už dojela stejnou rychlostí, protože mě zajímalo, jak to skončí (i když to člověk v průběhu knihy trochu tuší). Za mě lepší průměr.