Bar16 komentáře u knih
Seznámení s Bernardem Minierem proběhlo úspěšně. Příběh šestnáctiletého Henryho, který se snaží vzpamatovat z vraždy jeho přítelkyně, je dobře promyšlený a perfektně zamotaný. Postav je tam tak akorát, aby se vám nezačaly plést, což je fajn. Autor se snažil s náma pohrát, trochu se mu to i povedlo, každopádně věřím, že to umí ještě líp. Jeho další díla mě neminou.
Baxterová byla zase o chlup snesitelnější, zápletka fakt dobře vymyšlená. Někdy už se zase autor snažil šokovat, chvílema jsem si říkala, jestli to trochu nepřehání (a jo, přeháněl), ale co. Za mě plný počet, Loutkář předčil Hadrového panáka. Tímto se Cole stává autorem, jehož díla budu vyhledávat. A navíc ta boží obálka!
Má první kniha od tohoto autora a určitě ne poslední. Příběh vyprávěn poutavě, kratší kapitoly mi vyhovovaly a hlavní postava mi byla taky sympatická. Děj byl dobře promyšlený, jen ten konec trošku americký, ale to už jsou drobnosti.
Vzhledem k tomu, že mě často láká, proč vlastně některé scénáře vznikly, ráda si přečtu předlohu a tato kniha není výjimkou. A nezklamala. Červený drak je poutavě napsaný příběh, kde se mísí několik dějových linií, které se nakonec spojí v jednu - a i přes klasicky americky mírně přehnaný konec, neměla chybu.
Na knihy Liane Moriarty se již delší dobu chystám, máme je všechny. Díky čtenářské výzvě jsem konečně vzala do rukou první z nich a byla jsem nadšená!
Není tak kvalitní jako jiné knihy, které ode mě dostaly pět hvězd. Ale tu poslední hvězdu dostala proto, že mi dokázala vrátit, po měsících trápení, neskutečnou chuť číst. Konečně jsem zase zažila pocit odložit vše a jen číst, i když mám milion jiných povinností. A za to si tu pátou hvězdu zaslouží, fakt.
Milá knížka, ve které je soubor zamilovaných vět mužů, kteří svou lásku dokázali vložit do vět. Knihu nelze nějak hodnotit, protože každý vyznává lásku jinak.
Joovy knihy miluji a vždy se na nové dílo těším. Macbeth nebyl výjimkou. Byl čtivý, perfektně promyšlený a skvěle napsaný. Ale na mě (a to už je co říct) už moc krutý. Ovšem knihu 100% doporučuji, ať si každý udělá názor sám! :-)
První přečtená kniha ve slovenském jazyce a byla jsem příjemně překvapena, jak lehce se mi to četlo. A taky první přečtená kniha slovenského autora, Dominik Dán mi sedl, k jeho knihám se ještě vrátím. :-)
Chvíli jsem měla pocit, že jsem nad Fitzkem tentokrát zvítězila, ale opět jsem se zmýlila a nechala se nachytat jeho vypočítavostí... Snad jsem nebyla jediná! Další skvělé dílo skvělého spisovatele!
Velmi zajímavě napsaná kniha o životě a smrti. Bylo zvláštní číst ve druhé osobě, dodávalo to příběhu mrazivý nádech. Který ovšem ještě sílil, když jsem si uvědomila, co se asi autorovi honilo hlavou, když psal své poslední dílo.
Docela poutavé vyprávění americké soudní lékařky, která si nebere servítky a píše vše tak, jak to prostě je. Nejtěžší pro mě asi bylo číst o tom, jak probíhala identifikace z 11.září, protože tohle si nikdo neumíme ani trochu představit...
Milá pohádka, která každého dospělého donutí se nad sebou zamyslet :-)
Mé první setkání se sérií Private a opět musím říct, že se autorovi vydařila. Chtělo to konečně nějaké oživení, něco jiného než Alexe nebo Ženský vyšetřovací klub (i když, obě série jsou skvělé a nikdy nenudí). Jak už je u Pattersona zvykem, v knize jsou minimálně dvě dějové linie a obě jsou pečlivě vymyšlené. Dokonce musím říct, že jsem byla mile překvapena - občas se stane, že jakmile se vyřeší jeden případ, tak klíč k tomu druhému přijde záhy a za dvě kapitoly je vyřešen. Tentokrát si s tím autor pohrál a nic neuspěchal. Doporučuji.
Často jsou příběhy s Alexem propojené s teroristy. Toto téma nemám moc ráda, ale stejně jako u knihy Štastné a veselé bylo spíše na vedlejší koleji. I proto se mi příběh hodně líbil. Takový typický Patterson. Těší mě, že i přes tu spoustu knih, které autor vydává, neklesá jejich kvalita.
Velmi příjemná jednohubka na cestu do tramvaje. Hodně jsem se bavila, někde jsem se poznala, ale ve většině případů jsem se smála a kroutila hlavou, zda takové ženy opravdu existují...
Možná proto, že jsem tuto knihu četla jako poslední od této autorky a už jsem trochu zvyklá na její styl, tak se mi kniha četla mnohem lépe než všechny ostatní. Ale co se týče příběhu - jednoznačně nejlepší. Zanechal ve mě takový zvláštní pocit... To uvědomění si, že ne vše v životě je samozřejmé... Že stačí vteřina, aby se nám změnil život...
Tři hvězdy dávám proto, že některé odstavce byly až moc dlouhé a nezáživné... Ale téma velmi zajímavé, místy hodně poučné.
Milá oddechovka, která Vám připomene, co je v životě opravdu důležité. Jen si přiznejme, kolikrát řešíme prkotiny, naprosto nedůležité prkotiny...