Barbara182
komentáře u knih
Písařovo pole
Martin Nesměrák
Další pokračování Strážců z Landštejna pokračuje v retrospektivním vyprávění, takže hlavním hrdinou je pořád Sigibert a Landštejn ještě pořád není úplně dostavěn, ale musím říct, že mě kniha bavila mnohem víc než předchozí díl. Autor se stylem vyprávění a lehce detektivní zápletkou vrátil k tomu, co známe od Oda, je to zašmodrchané a napínavé, a i když tušíte, že tam něco nehraje, než se to celé rozmotá a vy odhalíte, jak to vlastně celé bylo, ubíhají vám stránky pod rukama jedna za druhou :-). Opět příjemně oddychové čtení s historickou nadstavbou, bavilo mě to :-)
Z kamene a z vápna
Martin Nesměrák
Přiznám se, že autorův návrat zpět na začátek prvního dílu Na zemské stezce mi přišel poměrně zbytečný, zvlášť ze začátku, a trochu mě to zklamalo. Pan Nesměrák ale píše neskutečně čtivě, takže zhruba po nějakých 50 stranách jsem přistoupila na jeho hru a příběh, vč. vyšetřování záhadných zmizení, jsem si vlastně užila a neměla jsem problém knihu dočíst až do konce. Jen škoda, že měl potřebu vykrádat sám sebe a vracet se a opakovat něco, co už napsal, byť stručněji, protože tím knihu i celou sérii zbytečně shazuje (měla jsem úplné dejà vu a podobně mi vadily četné plané úvahy Hartmana i Sigiberta, které se dost často opakovaly a omílaly dokola to samé).
Tajemný host
Nita Prose
Když jsem se dozvěděla, že vyšlo pokračování Pokojské, trochu jsem se podle názvu bála, že bude autorka pokračovat v zápletce s paní Blackovou, ale naštěstí přišla s úplně jiným, zbrusu novým příběhem, který nás dokonce zavede do dětství svérázné pokojské Molly. Bylo to zase čtivé, občas vtipné (Molly je prostě Molly a Aspergera nezapře, až mi bylo policistky Starkové chvilkami líto), čtení mě bavilo a určitě si nenechám ujít případné další díly. Příjemně oddychová detektivka :-)
Vdovou proti své vůli
Georgette Heyer
Z téhle zápletky mohlo být snadno takové romantiky a milostného jiskření a autorka místo toho nechá hlavní hrdinku po většinu knihy ve společnosti mladšího nevycválaného bratra jeho lordstva, kterému se pod nohy motá nevychovaný kříženec mastifa, přičemž vyšetřování možné špionáže řeší v nekonečných jalových rozhovorech, kdy se teenager rozplývá jaké je to dobrodružství, a dáma ho ujišťuje, že by si ho raději nechala ujít. Jakési citové vyznání přijde na řadu až na poslední stránce a lord je při něm tak odtažitý a nezúčastněný (ostatně jako po celou knihu), že působí jako robot. Uf uf :-(
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Obyčejně knihám s vánoční tématikou moc neholduju, ale teď jsem něco takového pohodového, nenáročného a s kupou sněhu prostě potřebovala :-) Zápletka je samozřejmě průhledná a od prvního písmenka je vám jasné, jak to dopadne, postavy mají svoji minulost, byť teda nijak hlubokomyslnou a místy by chtělo zapracovat i na motivaci některých jejich činů, nicméně jako celek je to příjemně odpočinkové čtení až skoro s pohádkovou atmosférou v zapadlém skotském městečku, kde všichni drží pohromadě a vzájemně si pomáhají. A mně tahle pohádka pro dospělé neskutečné kápla do noty a umocnila předvánoční náladu :-)
V očiach pomstiteľa
Kristína Brestenská
Už jsem skoro zapomněla, jak pěkné historické romance umí Kristína Brestenská psát :-) I tato kniha je napínavá, plná tajemství z minulosti a nepřízně osudu, kde nechybí propracované postavy bojující každá s vlastními démony. Líbí se mi, že de facto navazuje na předchozí díly a řeší životní příběh dalšího z členů rodiny MacLeodových, konkrétně nejstaršího syna Alexandra. Hezky napsaný příběh, který sice svojí podstatou není žádnou růžovou pohádkou, ale spíš syrovým středověkým vyprávěním ze skotských vrchovin a ostrovů, ale i tak nepostrádá naději a lásku a přišpendlilo mě ke stránkám, až dokud jsem nedočetla do konce :-) Úplně mě to navnadilo koupit si další autorčinu knihu :-)
Noc v Central Parku
Guillaume Musso
(SPOILER) Guillaume Musso je hodně osobitý autor a já mám jeho knihy ráda, a ani Noc v Central Parku nebyla výjimkou. Je to neuvěřitelně čtivě napsané a napínavé, takže do poslední chvíle nevíte, jak to tedy ve skutečnosti je, a nutí vás to číst dál a dál, až do úplného konce, ale přiznám se, že jsem se přistihla, že bych byla mnohem radši, kdyby tentokrát klidně zůstal u žánru temné krimi a nechal hlavní hrdinku bojovat se sériovým vrahem. I tak byla totiž zápletka dost nápaditá a plná emocí, byť jsem si zejména u retrospektivních částí říkala, jak mohla být francouzská policistka tak pitomá a vyrazit na vlastní pěst. Alice se celkově chovala na můj vkus hrozně chlapsky – jakože je vážně tak důležité honit si vlastní ego a raději než spolupracovat, se snažit za každou cenu ukázat kolegům prostředníček z cílové rovinky, i přesto že mě tam tenhle přístup zpravidla nedostane a krutě ztroskotám? Tím se přiznám, že mě dost vytáčela :-( A stejně tak jsem nebyla úplně spokojená s koncem, i když chápu, že se chtěl autor držet své premisy nečekaných zvratů a tak trochu i happy endu, z fleku bych zvládla vystřihnout hned několik „lepších“ scénářů – třeba že by Gabriel byl opravdu Vaughn, příp. jeho komplic, to by bylo vážně noir, nebo že by ho společně dopadli… I tak se mi ale kniha líbila a jejího přečtení rozhodně nelituju, protože i tohle je přece úkol umění – vyvolávat v lidech emoce, byť nejsou vždy pozitivní :-)
Šepot run
Christina Courtenay
Třetí pokračování série, od druhého dílu už se nejedná jen o vize, ale hlavní hrdinky skutečně prostřednictvím nějakého historického předmětu objeveného při vykopávkách cestují do minulosti, a když na tuhle myšlenku přistoupíte, čeká vás příjemně oddychové čtení s romantickou zápletkou a trochou poučení ze života Vikingů (tentokrát na území Anglie, což ale vlastně není vůbec důležité :-). V tomhle díle už dokonce nenastane ani žádné divení se, ale obě hlavní postavy se už s něčím podobným setkaly, takže se fakt řeší čistě romantika a vzájemná přitažlivost a k tomu nějaké to dobrodružství. Sečteno a podtrženo, oddychové čtení alespoň se zajímavým prostředím.
Co už nikdy nepřebolí
Lucy Score
Taková nenáročná romantika s nabručeným holičem a holkou v nesnázích, co se snaží napravovat nepořádek po své sestře dvojčeti. Líbila se mi příjemná jižanská atmosféra městečka Knockemout a jeho mnohdy svérázní obyvatelé, kniha na mě celkově působila jako feel good čtení, takže se určitě časem vrátím na „místo činu“ s dalšími díly :-). Ve výsledku ale oddychovka, kterých jsou všude tuny a která vám v paměti nijak zvlášť neuvízne.
Kniha vzpomínek
Rowan Coleman
Hodně zajímavá kniha zabývající se tématem Alzheimerovy choroby, na stránkách se střídají vypravěči, včetně nemocné Claire, a přináší tak neskutečně sugestivní pohled do duše člověka, který ztrácí povědomí o pro ostatní běžných věcech. Claire si nepřipadá nebezpečná sobě ani ostatním, vadí jí, že ji její blízcí nechtějí pouštět z bytu, ale jakmile odejde z domu, zpravidla během chvíle zapomene, kam jde a proč a vlastně ani neví, kde bydlí, aby se mohla vrátit, natož když s sebou na „vycházku“ vezme svoji malou dcerku. Naštěstí autorka přidala i zápletku s Claiřinou starší dcerou a jejími trampotami (byť vlastně opakuje chyby své mámy a dost mě štvalo ono klasické klišé, že snad víc než polovina Američanek otěhotní v šestnácti :-(, jinak by to bylo opravdu smutné a poměrně beznadějné čtení. Závěr si autorka dost přibarvila, ale rozhodně nelituju, že jsem si knihu přečetla.
Kapitánova čest
Lucie Jehličková
Pohodové romantické čtení s poměrně propracovanými postavami, vzhledem k tomu, že je tohle autorčina prvotina, tak bez legrace klobouk dolů, knížka se může bez obav stavět na roveň ostříleným zahraničním autorkám romantického žánru jako je Lisa Kleypas nebo Julia Quinn (nechybí i sem tam humorné situace), čtení jsem si užila, aniž by mě rušilo nelogické nebo příliš zjednodušené jednání hrdinů, takže za mě příjemné překvapení a spokojenost :-)
Medvěd a Slavík
Katherine Arden
Vcelku povedená fantasy kniha vycházející ze slovanských pohádek, jen ten začátek mohl být nejmíň o polovinu kratší, určitě nebylo nutné příběh vyprávět tři generace zpátky, včetně kompletního dětství osobité Vasjy, zvlášť když se tam vlastně nic extra nedělo. Protože v momentě, kdy na scénu začnou ve větší míře vstupovat bájné bytosti a konečně se schyluje k jakémusi souboji, to bylo čtivé, akční a napínavé a vážně mě to bavilo. Možná bych si nechala víc líbit vysvětlení pozic a motivů bájných bytostí, protože z těch úvodních pohádek jsem je nepochopila :-( Takže začátek nic moc, ale závěr knihy vás pohltí a přiměje chtít si přečíst i další díl.
Kdo ti píše?
Dagmar Digma Čechová
Přiznám se, že jsem ze začátku měla problém se do knížky začíst a Šárky reakce na doporučený dopis od neznámého odesilatele mi přišla dost přehnaná. Pak ale postupně odhalujete vše, co dovolené ústředního páru předcházelo, a začnete jí částečně rozumět. Fascinuje mě, jak paní spisovatelka vždycky přijde s něčím novým a každý příběh pojme jinak a inovativně, to mě na jejích knihách vážně baví. Tady se střídají dvě časové osy, které se zhruba ve dvou třetinách knihy protnou a rozvíjí se v další pokračování, plus je do toho přimíchaná úplně hluboká minulost Danielova prvního manželství. Jako kdyby se člověk snažil, asi by se tam nějaké mouchy našly, ale mě to bavilo, a navzdory úvodní ne příliš příjemné atmosféře, je to vlastně takové oddychové čtení a sympatická sonda do vztahových trampot :-)
Galilejec
Kristýna Freiová
Úvodní díl série, ve kterém autorka naštěstí tolik nezabředávala do nekonečných filozofických úvah jako v Nesmrtelném hraběti. Galilejec je mnohem „akčnější“ a musím říct, že se mi ve výsledku líbil víc než druhý díl. Byť je známý biblický příběh o Ježíšovi převyprávěný úplně jinak a dost inovativně, nijak mi to nevadilo, naopak mi to přišlo nápadité a díky tomu, že se pořád něco dělo, se kniha dobře četla (a i když člověk samozřejmě věděl, jak to dopadne a co bude následovat, byla jsem i přesto zvědavá, co bude dál a jak to autorka zaonačí). Na autorčinu prvotinu tedy za mě hodně dobré, na třetí a závěrečný díl Lucifer a Markétka ale bohužel nemám nervy, po pár stránkách jsem knihu odložila, protože tam se to oním filozofováním jen hemží a mně osobně to přijde hrozně nezáživné a zdlouhavé.
Kirke
Madeline Miller
Pěkně napsaná kniha. Kirké, která byla oproti ostatním bohům a polobohům nezvykle citlivá a laskavá (občas až naivní), mi bylo hlavně zezačátku celkem líto. A nemohla jsem si pomoct, abych neviděla podobnost příběhu se severskými legendami o Angrbodě a Lokim (v antické verzi je šprýmařem Hermes, ale velkou láskou Odysseus), k čemuž samozřejmě přispěl i její osamělý život ve vyhnanství na ostrově (nejdřív jsem četla Srdce čarodějky právě o Lokim). Kirké byla zvláštní i v tom, že si musela svoje kouzla tvrdě odpracovat a naučila se je až po dlouhé řadě pokusů a omylů (s čímkoli, co připomíná práci, by se bohové neobtěžovali). A přiznám se, že jsem si úplně nepamatovala její roli v Odysseově příběhu. Každopádně stránky mi ubíhaly jedna za druhou, příběh byl zajímavý a napínavý, takže za mě spokojenost :-)
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Zvláštní detektivní příběh, ve kterém se v roli vypravěče střídá nejméně pět postav a řeší se de facto čtyři různé „případy“. Bylo to čtivé a postavy podivínské Laury mi bylo skoro až líto, ale přesto mi tam připadala spousta věcí nedotažených, a měla jsem pocit, že by to možná lépe fungovalo, kdyby si autorka třeba „případ“ z Miriaminy minulosti nechala do další knihy. Takhle to bylo takové roztříštěné, překombinované a možná až trochu moc podřízené snaze o originalitu. A vadila mi i jistá nejednoznačnost v minulých událostech (jak to vlastně bylo se synem Carly a taky s její sestrou), škoda, jinak bych možná dala i víc než tři hvězdičky.
Hranice zoufalství
Nicholas Evans
První část knihy (cca 80 stránek) byla pěkně čtivá a vypadalo to, že půjde o dobrou detektivku, ale pak se děj rozplizne do celkem nezáživného popisu pozvolného rozpadu manželství rodičů oběti. Nebavilo mě ani líčení ekologického aktivismu jejich dcery, který se časem zvrhne v ekoterorismus. Chápu, že tohle téma bylo v době vydání knihy poměrně aktuální a hodně se řešilo (zlatá éra Greenpeace apod.), ale autor ho neuchopil vůbec šťastně. Celá zápletka je nakonec taková nemastná neslaná a ve mně coby čtenáři rozhodně nevzbudila žádné vášně, ani nadšení. Knížku jsem dočetla jen proto, že jsem ji měla s sebou na služební cestě, jinak bych odložila nedočtenou.
Rodina odvedle
Sally Hepworth
Opět čtivě napsané a opět bravurně vystavěné, skoro do samého konce jsem neměla potuchy, která z postav je oním únoscem dětí, protože každá ze tří domácností, včetně nově přistěhované single Isabelle, má svá tajemství, která postupně vychází najevo. A oceňuji, že se autorka na celou problematiku nedívá černobíle (padouch-oběť). Jen se přiznám, že jsem se v těch postavách celou dobu trochu ztrácela a přišlo mi, že její dvě předchozí knihy byly z nějakého důvodu (byť přesně nevím proč) prostě lepší, proto jen tři hvězdičky.
Rande s knihomolkou
Emma Hart
Taková trochu střelená oddychovka, na kterou za chvíli zapomenete, ale dialogy hlavní hrdinky o knihách a tak byly často celkem vtipné (stejně jako historky v domově důchodců). Prostě nenáročné odpočinkové čtení.
Vzdálenost mezi námi
Kasie West
Sympatická oddychovka, která se dobře četla, byť samozřejmě propracovanost odpovídá cílové skupině náctiletých. Caymen mi bylo trochu líto, kvůli starostem o peníze neměla zrovna lehký život, ale celou knihu trousí hodně vtipné sarkastické poznámky a vtípky, a to mě bavilo :-)