BARBARRKA komentáře u knih

Přiznám se, že jsem nejprve viděla film a ten mě přivedl ke knize. Protože Kinga moc nemusím. Ale teď jsem mu všechno odpustila. S Carrie soucítím do té míry, že ani její pomsta, tak nádherně vyjádřená ve filmu, mě nepohoršila. Nikdo by neměl být šikanován a každý, kdo se toho dopouští, si zaslouží všechno, co ho potká. Oslovila mě také otázka náboženství a jeho role v příběhu mě znovu utvrdila v přesvědčení o jeho škodlivosti a vysloveně špatném vlivu na lidstvo jako takové, a to se v průběhu staletí nemění.

14 28.03.2023

Jsem tak spokojená, že mě mrzí jen fakt, že jsem knihu spolkla jako jednohubku na jeden zátah. Líbilo se mi všechno, protože přesně něco takového jsem asi potřebovala. A nepotřebuji dumat nad záhadami jaderné fyziky..... stačí, že mě kniha vtáhla a nepustila, dokud jsem nedošla na poslední stránku. Dokázala jsem se vcítit do obou těch žen a nezměnila bych jediné slovo. Doporučuji.

12 21.09.2023

Opět paráda. Začala jsem něco tušit cca ve druhé polovině, ale skutečný závěr byl stejně překvapení. Původ osoby pachatele jsem odhadovala trochu jinak. Takže mě Frieda McFadden nakonec přece jen zase doběhla. Za to jsem ráda a pro příště vím, že se nemám nechat ukolébat vlastní dedukcí, nýbrž čekat nečekané.
Pomocnici jsem spolkla jako malinu stylem start-cíl a tentokrát jsem si umínila být ukázněná a ušetřit si počteníčko aspoň na dva dny. Někde jsem četla, že autorka slíbila dvojku Pomocnice, tak doufám, že se toho dožiju.

10 12.02.2024

O jeho hlasu už asi bylo řečeno i napsáno vše a já ho milovala, co jsem rozum vzala. A jeho úsměv? Takový, o kterém se říká, že ukončuje války a všechny jsme věřily , že nás rád vidí. Co jsem mu zazlívala? Poslal mě napsat si úkoly, když jsem se mu vetřela do šatny. No, bylo mi patnáct, vypadala jsem na dvanáct, takže palec nahoru:-).
Četla jsem samozřejmě i jeho předchozí biografie... Říkám to písní, například a film KAREL jsem víceméně probrečela a tuhle knihu čtu tak dlouho, protože některé pasáže zase zalévám slzami. Svět bez něj už nebude jako býval, ale to se asi týká hlavně nás, které jeho hlas provázel většinu života. Takže teď mohu listovat touhle knihou po zbytek svých dnů a vzpomínat.

Betty MacDonald je (byla) především nedostižná ve vytříbeném vyprávění o všem, co život přináší. A že jí a její rodině toho přinášel dost a dost a nebylo to vždy lehké břímě....... Nadnést se nad všechny svízele, neúspěchy a potíže všeho druhu s takovým humorem umí opravdu málokdo. Dovedu si představit vylíčení takových životních situací někým jiným: mohlo by z toho vzejít hodně depresivní povídání o nelehkém dětství, problematickém dospívání a nakonec o nesnesitelných slepicích, záludných petrolejových lampách, ne zrovna ideálním manželovi atd. Ale jen žena jako Betty MacDonald to vše podá tak, že podléháte nekontrolovatelným záchvatům smíchu, přesto, že si velice dobře uvědomujete, že zrovna vám by v mnohých situacích asi do smíchu nebylo. Nedám na tuhle knihu dopustit už dlouhé roky a když se mám na nějakou dobu vzdálit z domova, beru si ji s sebou. Mám sice od jisté doby nedůvěru ke slepicím a v době, kdy jsem také žila na venkově, jsem bedlivě sledovala naše sousedy...asi zda najdu nějakou podobnost. Ano, jsem zřejmě poznamenaná touhle knihou a jsem za to ráda.

8 05.03.2013

Ačkoliv mě paní Frýbová občas lehce irituje (dokonalé domácnosti, všechno domácí, vše se dá řešit ....) , nikdy mě to neodradí od čtení jejich knih (kromě Dvou dam v tísni). A Mojmík je nepřekonatelný. Citová a nakonec i životní krize padesátníka, čeho je schopen člověk, se kterým žijete čtvrt století: ono je to nakonec moc smutné pomyšlení. Ale kniha samotná vás smutnit nenechá, humor paní Frýbové je mi více než blízký, takže se neubráním smíchu ani ve vlaku nebo kde právě čtu. Přečtěte si to. Například vaření Drahulinky versus Marienky je samostatná kapitola, Mojmíkovo nedůstojné "utrpení", jeho mňam .... občas jsem jinak inteligentní Drahomíru nechápala. Můj bratr to jako muž blížící se Mojmíkovu věku vnímal trochu jinak a přestože se výtečně bavil, trochu ho i mrazilo a důrazně mě žádal, abych ho při prvních případných příznacích podobné "infekce padesátníků" (jak to nazval) nemilosrdně srovnala několika nebo i více údery tupým předmětem. Naštěstí to nebylo třeba a on dál šťastně ženat čte knihy paní Frýbové a nedá na ni dopustit. Stejně jako já.

7 05.03.2013

Dobré, zvláště, když napsáno v období jeho těžkého alkoholismu a drogové závislosti. Ani nevěděl, že to napsal....... Jak sám říká, několik desítek let do roku 1988 si toho moc nepamatuje. Takže souvislý písemný projev takové úrovně je víc než obdivuhodný.

5 08.08.2024

Příjemné čtení a pokud rychlým okem přeskáčeme vyboulené džíny, zarostlé hrudi a vyšpulené zadečky, můžeme se soustředit na samotný děj. Byla jsem docela zvědavá a i když jsem v určité chvíli zbystřila a zachytila stopu, samotnému rozzuzlení to neubralo na zajímavosti.

5 18.06.2023

Nejdříve jsem viděla film (posléze všechny 4 filmy), mezitím jsem si knihy postupně přečetla na internetu a nakonec na dovolené i v papírové formě. Vzhledem k tomu, že mě filmy nadchly ............. a viděla jsem je nesčetněkrát doma na DVD, jsem k četbě přistupovala opatrně, s očekáváním již méně nadšené reakce. A tak se taky stalo. Ne že by se mi knihy nelíbily, naopak zhltala jsem je během týdne, ale přistihla jsem se, že si často doplňuju jakési mezery nebo úniky fimového děje. Což vůbec nebrání tomu, abych tu klidně prohlásila: ano já, ač dávno po pubertě, jsem knihu četla s potěšením a chutí se hned pustit do dalšího dílu. Jako mnozí zde také nebudu tvrdit, že se jedná o literární skvosty v pravém slova smyslu, ale kdo vlastně má to výsostní právo něco takového posuzovat a škatulkovat??? S každým čtenářem, myslím tím spokojeným, nadšeným, unešeným, natěšeným .... s každým takovým narůstá hodnota knihy, neboť o tom to také je. A jak zde již také bylo řečeno, až si budu chtít rozšířit určité znalosti, sáhnu po encyklopediim nebo něčem takovém. (Což taky často dělám.) Mnohdy však chci právě jen to příjemné potěšení z čtení, chci myslet místy na jiné věci kromě reality každodenního života a často se mi daří ztrávit velmi příjemné (a rychle ubíhající) hodiny četbou právě této knihy a jejích dalších dílů. A vůbec se za to nestydím, ačkoli mnozi moji známí by ani na mučidlech nepřiznali už prostý fakt, že takovou knihu vůbec četli. Je mi jich líto.

5 05.03.2013

(SPOILER) Je pravda, že jsem se v první části musela do dalšího čtení trochu nutit. Připadlo mi, že mám málo informací. Měla jsem určitá tušení, ale žádná jejich potvrzení ani vyvracení a dost dlouho nebylo jasné, kdo byl zabit. Ale pak náhle bylo všechno jasné, tedy kromě existence Sáry, neboť nám byla nabídnuta myšlenka rozdvojení mysli. Takže největší překvapení bylo rozuzlení této záhady.... i když panenka a zoubek leccos napovídalo. Člověka napadne, že ženy upřednostňující své partnery, by snad ani neměly vychovávat děti, ostatně i v reálném prostředí často vidíme fatální následky v podobných rodinách. Ano, kniha stojí nejen za přečtení, ale i za zamyšlení.

4 10.12.2023

Možná jsem si měla dát po Jámě větší pauzu, snad by mě hned nezačal iritovat Špekoun..... další, nebo zase.
Prostě jsem si tuhle knihu nevychutnala možná i proto, že její čtení bylo náročné fyzicky. Vysvětlím. Mám z knihovny výtisk, který, pokud ho nedržíte vší silou, okamžitě se zavře. Nechala bych ji zavřenou, jenže tady pořád čtu, že na konci se snad stane něco zásadního, takže jsem zvědavá a taky ji musím vrátit v termínu a tak jedno s druhým se tím prokousávám a těším se, až ji odnesu zpátky do knihovny ať zase mučí někoho jiného.

4 23.11.2023

Jsem spokojená. Zápletka sice banální, ale takový je někdy život, o to lépe vystižena atmosféra doby a charaktery postav. Na konci jsem se chvíli obávala jiného vyústění děje, ale dopadlo to, jak mělo. Moc příjemné čtení, hned bych si dala další.

4 17.08.2023

K téhle knize jsem se dostala úplně náhodou a pak jsem ji přečetla jedním dechem a hned nato další knihy autorky (jak je mým zvykem). A tahle je ze všech nejlepší. Já takové příběhy miluji a proto jsem možná lehce podjatá, ale ono je to vážně skvěle napsáno, ať už se jedná o současný děj, anebo se s hrdinkou vracíme hluboko do minulosti. Kniha, která vtáhne do děje, obklopí vás svou atmosférou vždy stojí za přečtení.

4 05.03.2013

Jako skalní Saturninův fanoušek nemohu nic moc vytknout. Snad jen historku s lupičem u pana profesora, ta je kompletně převzatá z originálu. Ale budiž. Jinak jsem se knihou taky prousmívala, mám tenhle humor ráda a takové knížky používám jako antidepresiva. (Mám jich v záloze víc.) Vždy zaberou.

Film jsem viděla, takže jsem rovnou přešla na druhou knihu. Aristokratka ve varu". Jsem pořád spokojená, jen kdo je, sakra, Milada???

3 20.06.2021

Tuhle knihu mám od prvopočátku ... tedy od prvního přečtení, nesmírně ráda. Patří k mému "zlatému fondu" knih,, po kterých sahám, když si chci spravit náladu a potřebuju tzv. utěšit při vlastních trablech. Zasměju se, zamyslím a začnu zase doufat, že se to i u mě nakonec spraví. V prvotním nadšení jsem se vrhla na veškerou dostupnou tvorbu K. Amise, ale už to nebylo ono. Šťastný JIm je prostě vyjímečný.

3 05.03.2013

Je to moje teprve druhá kniha autorky a poté, co jsem se na ni naladila, si čtení naplno užívám. Mimo jiné je příjemné, že milostné zápletky se odehrávají mezi mužem a ženou. Dnes to, bohužel, není samozřejmost, tak doufám, že jsem to nezakřikla.
Taky se mi líbí, jak jsme vtaženi zase do jiné země s jejími krásami, kulturou a zvláštnostmi. Romantika není přeslazená ani nevhodně erotická, postavy vykreslené většinou pečlivě (podle potřeby) a nepostrádám ani humor.

2 06.02.2024

To jsem právě nechtěla. Dva hlavní protagonisté směřují do postele a autorka k tomu vytvoří tři sta stran příběhu. Dobře mi tak, mohla jsem to čekat už po přečtení recenzí tady. Ale už bylo hůř.
Musím se hluboce omluvit, neměla jsem ještě dočteno a pod vlivem popisu Rosse.... jiskrných očí, nedbalého účesu a impozantní postavy, čímž působí na křehkou emocionální rovnováhu Izzy.... jsem prostě udělala kvapné závěry. Nakonec žádné skoro porno (viz Nora Roberts), jen vkusný náznak a já se dobře bavím až do konce. A víte co ? Xanthe je fajn :-)

Lidé i knihy jsou často rozporuplné. Třeba já miluju Carrie a celkově nemusím Kinga. Tohle je nutno vstřebat a v případě pocitu nelibosti odložit na jindy. Protože není vždy ten správný čas na určitou knihu. Nicméně jsem tuhle dočetla, nejsa nijak překvapená a tu mystickou podstatu je třeba si dokreslit. Prostoru je k tomu dost.

2 13.11.2023

Naštěstí jsem neměla příliš velká očekávání, neboť "Jak přežít svého muže" již přečteno. A ano, také jsem získala alergii na všechny ty luliny a prciny a souhlasím s Tomášem, že Kiki patří na logopedii. Ale to by pro Lucii asi byla už příliš velká zátěž a tak tu máme předškolní šišlající dítko jako příklad, jak to nemá vypadat. Nicméně se tím prokoušu a když mě bude Lucie zase štvát, vzpomenu si na vlastní kopance, kterým jsem se v její věku taky nevyhnula a nejen se zklidním, dokážu na ni pohlížet dokonce s jistým pochopením.

2 21.07.2023