Barbastelle komentáře u knih

Pěkná knížka s hezkými a veselými zážitky. Není to žádné světoborné dílo, ale čte se pěkně, nepůsobí na mě lacině a někdy si možná od autorky přečtu i její další knížky.

2 18.09.2015

Jo! A ještě jednou jo, protože se mi odvážná kniha líbila ještě více, než ta šťastná. Možná je to načasováním, kdy se mi takhle knížka trefila do toho, co si sama řeším, možná je to prostě zajímavějším tématem. Ale v každém případě to byla láska hned na první stránce! A svůj soukromý filmový štáb už jsem zavřela do vězení za šíření poplašných zpráv!

2 01.09.2015

Ježkovy oči! Já mám prostě pro Kerstin Gier slabost a ty její knížky pro holky mě neskutečně baví. Už se těším na pokračování. Je to čtivé, každý bude mít chuť přemýšlet nad svými dveřmi do krajiny snů a ještě je to tak milé. Pro toho, komu se líbily drahokamy, je tohle rozhodně povinná literatura.

2 22.04.2015

Příjemná knížka do trolejbusu, není příliš náročná, ale hezky napsaná, navíc mi jeden příběh vyšel na celou cestu do školy. Nejsem příznivec povídkových knížek, ale tahle se četla výborně. Navíc v ní byly poměrně zajímavé zápletky, Agatha Christie dovede překvapit.

2 11.12.2014

Ach, dívám se, jak si venku v mlze hrají vlci na schovávanou a je mi krásně. Tolik slovních hříček, krásných obrázků, příběhy s myšlenkou a touha po tom, abychom si navzájem podávali čaj z červené kůry. Knížka mě nadchla, stejně tak jako úsporný styl autora. Rozhodně to není jen knížka pro děti.

2 23.10.2014

Bod pro Iana McEwana za fenomenální konec, který vyráží dech.

Další bod za dokonalé vyčerpání tématu a myšlenky. Stanovil si, co chce napsat, napsal to a vy jen sedíte, prožíváte ta muka a nemáte co dodat. Přitom popsal tak málo stránek.

Třetí bod za to, že je to Ian McEwan a zrovna se stal mým oblíbeným spisovatelem.

Čtvrtý poněkud ušmudlaný bod za podrobné popisy. Jak já na ně dřív nadávala, když jsem na gymplu musela číst klasiku. On to ale umí, drhne to jen někdy, dynamiku většinou udrží.

Díky, oproti očekávání to byla perfektní a plná kniha.

2 23.10.2014

Půjčila jsem si tuhle knihu jako odpočinkovku na jedno odpoledne. V tomhle zaručeně nezklamala. Navíc se mi líbila její obálka - pro "nemyslím a čtu" perfektní záležitost. Ale už jsem takovýchto jednohubek, které vypustím z hlavy a znovu nepřečtu četla mnoho a lepších. Největší potíž pro mě asi představovala forma vypravování. Přítomný čas, 3. osoba, ale takový v tom byl bordel, že bych tomu ani nevěřila. Často nebylo jasné, jestli autorka mluví o Hadley nebo o někom jiném, to by se nemělo stávat. Na druhou stranu zápletka příjemná, fikaně vyřešená závažná témata, hezký zamilovaný příběh, nic převratného, ale fajn. Jen ta forma to totálně zpackala.

2 11.10.2014

Je to kouzelný příběh. Nese v sobě v každé své chvíli trochu tajemství a napětí z toho, co bude dál. Je plný lásky a úcty k přírodě. Ukázal mi ten nejlepší pohled do Aljašky, jakožto tajemné země pro dobrodruhy a silné povahy nepostrádající úctu k tomu, co nepřesáhnou.
Někdy byly poněkud matoucí přímé řeči neoddělené uvozovkami. Vytváří dojem, že i to, co říkáme je rovnocennou součástí příběhu, nijak nevyčnívající.

2 11.10.2014

Jak byla Nebezpečná láska ještě poměrně zajímavá, tak tohle už byla blbost na entou. Nezachraňovala to situační komika vychazející ze zajímavého příběhu, přibylo kýče, překvapení žádné, zbyla jen poměrně dobrá čtivost, za tu ty dvě hvězdičky.
Mám poslední dobou chuť na romantické příběhy, ale musím si v nich vždycky najít něco navíc. To mi tu chybělo. Z toho důvodu považuji Kateřinu Petrusovou za značně přeceňovanou autorku.

2 23.06.2014

Stejně skvělé jako první díl. Tohle poselství se ke mně prostě dostalo a já na něj asi nikdy nezapomeu.

2 28.09.2013

Přiznám se, že k mému pozitivnímu hodnocení této knihy přispívá můj kladný vztah k žítkovské krajině a zájem o téma.
Po přečtení knihy mě ale příjemně mrazilo v zádech, nemohla jsem se od knížky odtrhnout a po přečtení jsem měla chuť přečíst o bohyních i něco dalšího.

2 06.05.2013

Jsem tak plná dojmů, že nevím, kde dříve začít. Oceňuji, že každá postava má svůj příběh hluboce prokreslen a její jednání není jen tak pro nic za nic, vždy známe příčiny. To také činí knihu trochu rozvleklou, ale Irving to zvládnul rozvést mistrovsky, a tak mě kniha nenudila. Měla jsem obzvlášť ráda pasáže ze St. Clouds. A také se mi moc líbilo, že je vidět, že ne všechno dědíme po rodičích, ale hodně na svém chování a náhledu na svět přejímáme od autorit. A díky tomu mohl být Homer opravdu synem St. Clouds.

2 20.01.2013

Myslím, že kniha může fungovat jako skvělé přiblížení genetiky laikům. Je vidět, že autor věnoval velké úsilí studiu faktů a tak se neuchyluje v tomto směru k polopravdám. Na druhou stranu si nejsem jistá, jestli jsou všechny jevy a postupy vysvětleny srozumitelně. Kdybych o genetice neměla žádné znalosti, asi bych potřebovala výklad ještě podrobnější a pasáže popisující tyto vědecké drobnosti by mě spíše brzdily ve čtení a snižovaly plynulost díla.
Docela se mi líbilo vystihnutí mentality člověka postiženého genetickou vadou. Někdy na mně ale bylo sarkasmu až moc.
Pokud ale někoho zajímá genetika a chce se na ní mrknout z různých pohledů, ať se do Trpaslíka pustí. Bude ho to bavit!

2 26.12.2012

Úžasně propracovaná knížka! Myslím, že se autorovi povedlo vystihnout vnitřní pochody "objektu pozorování", ke kterému se nepřistupovalo vždy jako k člověku. Zároveň byl okouzlující rozdíl pohledů na Charlieho změny dle Alice, Faye či vědců... Zkrátka parádní psychologický rozměr knihy.

2 27.08.2012

Autor má zvláštní způsob vypravování, který činí knihu jedinečnou, neotřelou. Válečných románů bylo mnoho, tento má dostatek zvláštností k tomu, aby zaujal širší okruh čtenářů.
Nemám ráda knihy, ve kterých je hodně smrti, ale v této knize je smrt podaná citlivě, dokonce i na konci - příběhu, nejspíš dětství a jedné etapy života.

2 06.07.2012

To byly krásné knížky. Já se jen třásla, co tam přistane za zemi příště...=) A tak jsem toužila podobný strom objevit.=)

2 22.04.2012

Má nejoblíbenější věc od Čapka! Je to velmi podnětné dílo a v tom spatřuji u knížek tu nejvyšší hodnotu. Poprvé jsem Věc Makropulos slyšela ve výborné (nejspíš rozhlasové) namluvené adaptaci. Pokud se vám někomu podaří na to narazit, vřele doporučuji.

2 18.04.2012

Nebýt konce, kdy hrdina přežije nepřežitelné a ještě běhá po celém Vatikánu, hodnotila bych to jako nejlepší Brownovo dílo. Ale tohle byla hříčka autora, která mě velmi zklamala - trochu mi to připomnělo Bondovky a podobně - dostaňme hrdinu do nevyřešitelné situace a dostaňme ho z ní.
Dílo je rozhodně čtivé, obsahová a faktická stránka je asi trochu slabší... Pro mě je to odpočinkové dílo, které ale nemá hodnotu, kterou by si mohlo udržet i v budoucnu.
Bylo to příjemné čtení, ale krom zábavy mi nic moc nepřineslo.

2 18.04.2012

Začněme pozitivně, protože tato kniha určitě pozitivní je a dokonce ve vás dovede i vyvolat úsměv. Myslím, že je tu veliký podíl překladatele, který si musel s knihou pohrát a nejspíš jí musel dodat i dost ze svého vlastního humoru . jazykové hříčky nemůžete překládat doslovně.=) Je to krásné, vtipné a neotřelé.
Na druhou stranu to nevydrží dlouho. Na začátku knihy jsem si procvičila bránici, ale od určité fáze jsem začala mít dojem, že střelný prach už byl všechen vystřílen a teď jím jen nastavovanou kaši.
Ale i pro těch prvních několik stran to doporučuji.=)

2 18.04.2012

King je dobrý vypravěč a umí vyvolat napětí, to bezpochyby. V tomto výjimečném díle se však ukázalo i něco navíc. Nádherný vhled do neobvyklého prostředí a mentality postav, které se tam nacházejí, nádherný pohled z několika úhlů... A mohla bych jmenovat dále. Je také velmi zvláštní pozorovat pohled na smrt.

2 18.04.2012