Barbora216 komentáře u knih

Boží! Příběh byl pecka, líbilo se mi, že autorka nepoužívala přímou řeč, nebyla v knize žádná zbytečná omáčka, jen čistý příběh, za který bych dala šest hvězd. Tu šestou zejména za ten konec. Určitě doporučuju.

11 22.07.2021

5 hvězdiček za jazyk (nejen pro Nabokova, ale i pro překladatele) a 2 hvězdičky za obsah. Ze začátku knihy jsem byla nadšená, pak přišla svým způsobem nuda, kdy jsem se dostala i k přeskakování odstavců, konec byl zase super. Paradoxně se mi na knize ale líbilo, že bylo všeho trochu moc. Moc francouzských vět, moc popisů, moc myšlenek.. Líbila se mi slovní spojení a přirovnání, líbily se mi jeho verše, líbilo se mi, jak je na knize znát zkaženost, ubohost a chtíč Humberta, ačkoliv celý "příběh" byl jen v náznacích. Ale i přes všechna krásná slova se skoro žádný příběh nekonal, kniha vůbec neodsýpala, takže bylo celkem těžký spokojit se sice s pěkným psaním, ale obsahem téměř žádným. Měla jsem obrovská očekávání, takže za mě trochu zklamání, no ale jsem ráda, že mám knihu doma, nedá mi to a někdy ji zkusím zas.

5 01.07.2021

Za mě se jednalo o knihu, která nenadchne, ani neurazí. Měla jsem pocit, že se jedná o příběh, velmi inspirovaný seriálem HIMYM (Jak jsem poznal vaši matku). Hlavní postava, muž, píše knihu své dceři, vztahy jsou nápadně podobné vztahům seriálovým, jen s malými obměnami. Je úžasné, jak jsou všichni nad věcí, jak se všichni mají rádi a jak to všechno krásně šlape ve zvláštní kombinaci vztahů. Nevím, zdálo se mi to těžko uvěřitelné, navíc závěrečné poselství je samotným názvem knihy, tak žádné velké překvapení na konci se nekonalo... Na druhou stranu kniha byla velmi nenáročná a četla se celkem snadno.

1 24.05.2021

Kniha je bezesporu psaná na náročné téma. Je skvělá, čtivá a i několik dní po dočtení ve mně je. Jsem ale ráda, že autorka nevynáší závěry, ukazuje, že každá mince má dvě strany.. co je ještě láska a co už znásilnění, kdy je člověk ješte dítětem a kdy se jím už necítí být.. koneckonců v 15 letech už člověk o svém sexuálním životě svobodně rozhoduje a ano znamená ano. S každou stránkou jsem v sobě víc a víc otázek. Nicméně ačkoliv dle zdejších komentářů byla Vanessa jednoznačnou obětí manipulace, nebyl snad i učitel obětí svých společensky nepřijatelných tužeb? Jak pomoct takovým lidem? Neříkala si Vanessa tak trochu o to? Nemohou snad být obětí zneužití i dospělí lidé? Nemůže se stát i dítě obětí manipulace či obtěžování jiného dítěte? Je skutečně potřeba tolik chránit patnáctileté holky před dospělými muži, kteří se navíc v této knize na svolení ptali? Nebylo by lepší zajistit, aby se naopak každý mohl svěřit se svým problémem a aby ani taková pedofilie nebyla tabu? Neměli by rodiče sehrát trochu větší roli, než jakou v knize sehrali? Otázky, samý otázky...

4 24.05.2021

Madisonské mosty se staly jednou z mých životních knížek. Možná jsem je četla ve správný čas a ve správném rozpoložení, čímž se pro mě staly jednou z mála knih, které budu číst mnohokrát. Příběh je krátký, úderný, není přeslazený a je naprosto uvěřitelný. Výjimečný vztah dvou lidí je podle mě popsán naprosto přesně a trefně, bez zbytečných citových výlevů. A ještě hlubší význam knihy je dán tím, že autor naznačil, že aby výjimečná láska zůstala výjimečná, nemůže přerůst ve všední každodenní vztah. Což dělá osudové setkání ještě smutnější a hlubší. Krásný.

17 02.02.2021

Skvělý příběh o podmínkách v Rusku za druhé světové války. Baví mě číst si o 2.sv.v. ze všech úhlů, z pohledu různých zemí a různých lidí. A tohle bylo zase něco jiného a o to lepšího. Benioff přiblížil fungování lidí v době obléhání Leningradu, perfektně popsal myšlenkové pochody rozdílných osob, kteří ale měli mnoho společného a každý pohlížel na situaci jinak. Z dokonale vykresleného Ruska jsem měla pocit, že dokážu chápat jejich strach, zimu a hlad, připadala jsem si, že bych jim měla pomoct, připadala jsem si, že jsem na výpravě za vejci s nimi.

Výborný! Po dlouhý době kniha, která mě fakt chytla a kterou nešlo přestat číst. O to zajímavější je, že se nejedná o jeden příběh, ale rozhovor. Dr. Beneš je pro mě velkou inspirací, líbily se mi jeho názory, příběhy pacientů, jeho životní příběh a samozřejmě jsem hltala všechny informace ohledně fungování mozku a operacích. Určitě knihu někdy koupím jako dárek.

4 01.02.2021

Na tuto knížku jsem se na základě zdejších hodnocení moc těšila. Ale byla jsem trochu zklamaná. Určitě se jedná krásný příběh, má skvělou myšlenku, ale chvílema jsem měla pocit, že je to napsaný moc jednoduše, občas jsem se v ději ztrácela, zdálo se mi, že by tak skvělý námět mohl být zpracovaný o něco lépe. Ale konec mě určitě překvapil, jak mi celá kniha připadala lehce nadprůměrná, tak konec to o moc vylepšil. Dala bych 75 %.

2 01.02.2021

Tak takhle jsem si u konce knížky dlouho nepobrečela. Příběh je super, kniha mě chytla vlastně okamžitě. Celou jsem ji přečetla za dvě noci, nešlo přestat číst. Vystihla naprosto atmosféru Aljašky, její náročnost, jak můžou nelehké situace zapůsobit na psychiku. Postavy krásně vykreslila a co se mi líbí nejvíc, že Kristin Hannah se nesnaží dělat přeslazené happy endy, které by knihu zkazily, naopak jsou dokonalou tečkou za dokonalou knihou.

16 22.09.2020

Tak to se mi fakt těžce četlo. Ne proto, že se jednalo o náročné válečné čtení, ale protože tolik vzdechů a jednoduchosti jsem nečekala. Příběh víceméně žádný, jen pořád ty stejné myšlenky hlavních hrdinek, kdy jsem mohla přeskakovat odstavce ve velkém a nic mi neuniklo. Nedozvěděla jsem se o válce zhola nic a konec nemohl být jiný. Myslím, že by si stačilo přečíst název knihy a konec bych znala. Ani nevím, za co dávám ty dva body, asi že jsem to vydržela až do konce, pěkná obálka a.. nevím.

3 03.08.2020

Knize bych dala 4,5* moc dobře se četla, příběh měl spád a byl skvěle vymyšlen. Půl hvězdičky ubírám pouze za to, že mi jiné knihy od H. M. Körnerové přišly o malinko lepší. Ale i tak už se moc těším na její další knihu.

4 15.06.2020

Ta kniha je nádhernáá. Začátek, prvních padesát stránek, mě moc nebavil. Ale pak přišla ta krása. Každodenní životní situace, kde i obyčejný člověk může být poslem. Vykresleno lidsky, hezky, reálně a čtivě. Chápu autorovo poselství, i já jsem se zamyslela nad svým životem. Ale konec? Tam jsem byla trochu vedle, i na Goodreads se konec řešil a jak jsem se dočetla, spousta lidí tomu neporozuměla. Asi si s námi autor pohrál - proč? Protože mohl.

7 04.06.2020

Nádherné. H. M. Körnerová se stala mojí nejoblíbenější českou autorkou. Kombinuje vše co mám na knihách ráda - vážnější téma, inspirované skutečností, příběh zasazený do dvacátého století, postupně se odkrývající tajemství a hlavně její knihy mají spád. Ženy, které se popraly s nepřízní osudu, někdy statečnější, někdy méně. Chtěla jsem pořád číst, žila jsem život s nimi, takže za mě si kniha zaslouží rozhodně plný počet hvězdiček.

15 08.05.2020

Za mě velké zklamání. Vzhledem k hodnocení a anotaci jsem se moc těšila na humornou knihu. Nevím proč, ale nezasmála jsem se asi ani jednou, děj neměl žádný spád a takhle útlou knížku jsem četla snad několik týdnů. Co bych ocenila je nádherná čeština a neobvyklý nápad. Za mě ale slabší průměr, možná to za pár let zkusím znova.

3 02.05.2020

Přemýšlela jsem, jestli dát čtyři nebo pět hvězdiček. Zpracování knihy je skvělé, pocity a myšlenky jsou moc dobře zpracované a celý příběh je sice těžký na čtení, ale velmi uvěřitelný. Myslím si, že spousta matek jenom nezáří štěstím a někdy má svého dítěte plné zuby. V Anežce je ale frustrace koncentrovanější a i negativní pocity jsou popsány velmi syrově, bez servítek. Stejně tak přístup k Agnes, odmítavý ze všech stran, zažívá spousta dětí a tady je popsaný úplně bez obalu. Za to dávám pět hvězdiček. Za co bych hvězdičku strhla je to, že jsem se ke čtení trochu přemlouvala, protože to není moc odpočinkové čtení. Ale téma prostě je náročné a autorka to napsala úžasně.

8 12.03.2020

Ač jsem trilogii Fifty shades nečetla, tušila jsem do čeho jdu a tešila jsem se na to. Na jednoduchou knihu s BDSM tématikou. A po 200. stránce odkládám. Věřím, že spoustu žen kniha svým způsobem potěší a odvede od všedního života. Ale je zjevné, že autorka píše o věcech, které nezažila. Tím nemyslím tvrdší sex, ale dom-sub vztah. Grey nemá se sadistou nic společného, spís mi připadal jako zakomplexovaný klučina, kterého holky budou poslouchat jen do té doby, než jim dojde, že vlastně je ta dominance z jeho strany vyvztekaná a že není dvakrát proč si ho vážit. No na to, že “nepraktikuje vanilkový sex” se nad prvním vanilkovým sexem s Anastacií až moc rozplýval. Anastacia, nezkušená dívenka, mu ho poprvé vykouřila a hned to byl nejlepší zážitek v jeho živote.. no, zázraky se dějí. Nevím. Kniha mi přijde nepromyšlená a nedotažená. Což by asi ani nevadilo, kdyby se autorka nesnažila vykreslit dom-sub vztah, který do detailu promyšlený být musí, aby působil věrohodně. Pro nezasvěcené ale asi dobrý.

6 03.03.2020

Dokonalost. Od knihy jsem měla velká očekávání a ta se mi splnila. Každou chvíli jsem byla překvapená, vyprávění bylo svižné, příběh odsýpal a já měla pořád chuť číst dál. Super, rozhodně parádní thriller, konec byl možná malilinko překombinovaný, ale celkový dojem je určitě na pět hvězdiček.

3 05.02.2020

Za mě lehce zklamání. Od Jodi jsem přečetla snad už vše, ale tahle kniha je, bohužel, slabší kousek. Na konci chybí moment překvapení - překvapení tam sice je, ale žádný velký aha moment, který vás položí, jak to Jodi v jiných knihách umí. Tohle překvapení tak nějak nevyzní. Určitě silné téma, ale vyprávění od konce mu ubralo hrozně moc. Oproti jiným spisovatelům - skvělá kniha, oproti jiným knihám Jodi - slabší.

2 05.02.2020

N Á D H E R N Ý. Byl to opravdu krásný příběh, vyprávění o statečné paní, která se s životem prala s neuvěřitelným optimismem a statečností. Je to obraz toho, jak vypadá nelehký život a co všechno může být radostí a co dokáže člověk zvládnout. Doporučuji kudy chodím.

25 28.01.2020

Skvělá kniha. Nejprve bych chtěla říct, že název knihy je skvělej, tiché roky jsou v knize hned z několika pohledů, to se autorce moc povedlo. Vlastně stejně jako celá kniha. Postavy jsou parádně vykreslené, postupně se nám odkrývá celý příběh a vše do sebe nakonec zapadne. Parádní, paní Mornštajnová umí.

17 19.10.2019