Bedřich63 komentáře u knih

Pan Dominik Dán je pro mě PAN spisovatel. A to už po druhé přečtené knize. Pokud by policie kteréhokoliv státu měla několik takových Dánů - pardón Krauzů, Fischerů aj., tak by se tam možná všem lidem žilo lépe. To by ale na druhé straně nesměli být Bossové, Kamilové, Reisové, Rúžičkové, Wagnerové, Viktorové, Alberti a také ta ostatní politická smečka, která je v knize zmíněna.
Za mě tedy opět plný počet *.
Když pominu pár chyb v překladu a několik překlepů..... tak D.D. má perfektní vyjadřovací schopnosti a jeho popis osob, prostředí, vlivů, myšlení, rozhodování a v neposlední řadě reality je opravdu výjimečný.
Je to popis skutečných, trochu upravených skutečností, nebo je to fikce? Je to reálné? Opravdu se to odehrálo? A děje se to pořád?
Tak to je to, oč tu běží.....
No a že do práce a do pracovního kolektivu v každé oblasti patří i humor, tak o tom nepochybuji. A tady ho nacházím spoustu, i když téma knihy k tomu tak úplně nevybízí. Autor to ale podle mě zvládá na školní hodnocení 1*, v pasážích, kde jsou zapracovány repliky obsahující vtipné hlášky se opravdu bavím. To je dar, který není dán každému.
Opravdu jsem si tuto knihu užil. *****
Už se těším na další knihu.

43 12.12.2021

Je to skutečnost nebo iluze? Po dočtení knihy jsem si potvrdil to, co jsem si říkal celou dobu při čtení. Toto je skutečně skvělá kniha popisující geniálně vytvořené iluze vydávající se za skutečnost.
K známým postavám stratégovi a analytikovi Lincolnovi, který je upoután na vozík, Amélii, která je jeho rukama, nohama, očima a mozkem v terénu a tvoří spolu úžasný tým, detektivovi Lonu Sellittovi a ošetřovateli Thomovi tentokrát přibude Kara, více než zdatná konzultantka v oborech, které jsou hlavní nosnou linkou této knihy. Ona má výrazný podíl na tom, že se vyšetřovatelům daří přibližovat k pachateli.
Kdo je vlastně ten iluzionista, eskamonér, břichomluvec, zručný zámečník, prostě muž mnoha nadání, který se rozhodl páchat zločiny netradičními postupy, uvádějícími v rozpaky i jinak zcela jasně dominující dvojici konzultantů Lincolna a Amélii? Co bude jeho další krok? Bude to jen návnada, nebo opravdu jeho další cíl? Co je skutečnost a co je iluze budící dojem skutečnosti? A jaký je vlastně jeho záměr? Po několika zvratech se to nakonec čtenář dozví.
No bavil jsem se po celou dobu čtení tohoto docela objemného dílu. Perfektní vhled do oboru pro mě zcela neznámého a tak trochu tajemného. Trochu politiky v příběhu, jak je autorovým zvykem, to mi ale nevadí.
Takže dávám plný počet * a už se těším na další díl.

42 20.05.2024

Autorka v tomto dílu trochu změnila svůj zaběhlý scénář a bylo to ku prospěchu zajímavosti příběhu.
Nejprve sněhová kalamita a boj o přežití ve vánici, následuje záchrana v prázdné vesničce.
Znovu boj o přežití v drsných zimních podmínkách a následná záchrana po několika dnech pobytu v přírodě. Maura tedy nemá o drsné zážitky nouzi.
Jane a další Mauřini blízcí po čase začnou Mauru postrádat a tak se rozjede pátrání, které nakonec vede k překvapivému závěru.
Obě dámy tentokrát působí víceméně samostatně a nosná kostra příběhu je zasazena do drsných zimních podmínek. Několikrát se mi zdálo, že je nereálné, aby se to opravdu takto odehrálo. Ale je to přece kniha, tak co už.
Kvůli závěru dávám 5*, i když jsem celou dobu zvažoval i nižší počet. Přece jen jsem si chvíli musel zvykat na to, že šablona příběhu je jiná, než jsem si zvykl u předchozích dílů.

Opět další skvělý díl této série o inspektorovi Gamache, jeho spolupracovnících a velké rodině v Three Pines. Mimo hlavní příběh, který se týká dědictví, autorka nechává Sureté řešit ještě jeden velký rest z minulého dílu.
Louise Penny v Poděkování na konci knihy, kde přibližuje své nelehké životní období, během něhož napsala tuto knihu, uvádí mimo jiné i krátkou charakteristiku svých knih: "Je v nich obyčejná touha po společnosti. Po tom, někam patřit. Jsou o laskavosti, přijetí. Vděčnosti. Nejsou až tolik o smrti, jako spíš o životě. A o důsledcích rozhodnutí, která děláme."
A já toto stručné hodnocení plně podepisuji. Těším se, že se zase brzy s dalším dílem v ruce znovu vydám do milého a mně už známého prostředí příběhů a osudů obyvatel vesničky a vyšetřovatelů. Jsem zvědavý, kam mě autorka zase zavede a jaké nástrahy budeme muset řešit.

42 26.03.2024

Pro mě je autorka jedním z letošních milých čtenářských překvapení. Opět objev zde na Databázi knih, které vděčím za spoustu inspirace.
V knize se propojují a potkávají příčiny s důsledky a minulost s přítomností.
Lidé proti své vůli musejí ve svém životě dělat věci, které dělat nechtějí. Ale také dělají věci, které by dělat nemuseli, ale myslí si, že pro jejich přežití jsou nezbytné.
Takže v průběhu čtení této knihy se můžu pořád dokola ptát.
Bylo nutné spolupracovat s fašisty a pomáhat jim?
Bylo nutné pomáhat komunistům a podvolovat se jejich požadavkům?
Bylo nutné snášet vojska cizí mocnosti na území Československa?
Bylo nutné nechat po roce 1989 spoustu lidí převléknout kabáty a naskočit zase na pozice, které jim opět zaručují dobrý život? A další.....
Pro ty, kteří tyto různé doby popsané v knize považují za dávnou historii, kterou není potřeba se zabývat, bych chtěl připomenout jeden citát.
„Ti kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali. “
Takže nyní je potřeba se zase ptát:
Do kdy chceme bezmezně poslouchat nesmyslná nařízení nikým nevolených zástupců EU?
Do kdy chceme tolerovat vlády nekompetentních, hloupých a namyšlených bezmozků a psychopatů?
Opravdu chceme na našem území nové základny cizí mocnosti?
Chceme se i nadále nechat připravovat o naši suverenitu a to jak našeho státu, tak i osobní? A další....
Měli bychom se aspoň trochu poučit z minulosti......
To je to hlavní, co si z knihy odnáším já. Nutí mě k zamyšlení a přemýšlení.
Zatím se máme pořád dobře, ale nemusí to být navždy. Zdá se, že se zase blíží doba zlomu.

42 24.12.2023

I v tomto dílu bylo opět všechno to, co v předchozích. I když některé z hlavních postav byly tentokrát v trochu jiných rolích. Nějak více jsem v této knize vnímal popisy jídel a pití, tedy gurmánské zážitky nejen v bistru, ale i u Gamachových doma. Že by to bylo tou dobou svatomartinských hodů, kdy jsem knihu četl? :-)
Nechybí opět detailní popisy prostředí, osob, vztahů, uvažování policistů a samozřejmě trocha velmi jemného humoru, vše ve správném poměru. Celý příběh je navíc vystavěn na reálném podkladu superděla, jak se lze dopátrat i na internetu, nejen v doslovu autorky.
Děj je docela zamotaný, plný podezřelých a ovlivňován mrtvými stíny i živými postavami minulosti i současnosti. Čtení jsem si užil a už se těším na další díl.

42 12.11.2023

Po dvou historických sériích od pana Niedla, které jsem četl před pár lety, jsem se pustil do detektivní série s Michalem Dabertem.
První díl mám za sebou a jsem opět spokojen. Autor psát umí a jeho knihy mě baví. Snad jen to ukončení knihy na pár stránkách si zasloužilo trochu více rozepsat. Ale asi to tak má být. Třeba se ještě bude nějak navazovat v dalších dílech, i když ty už se podle popisu mají odehrávat v jiném prostředí.
V knize jsem našel některé prvky jako v knihách Dominika Dána, podobnost jistě není náhodná. Vždyť máme se Slováky společnou minulost. :-)

42 04.11.2023

Souhlasím s některými čtenáři, kteří přede mnou psali, že tento díl není tak dobrý, jako některé předchozí.
Ale zase jsem tam našel spoustu toho, co se mi líbilo v předchozích dílech.
Tentokrát se děj odehrává přímo v bydlišti komisaře Dupina, takže autor nešetří detailními popisy nádherného městečka Concarneau s jeho přístavy a plážemi, restauracemi a mnoha krásnými zákoutími, doplněnými o popis tradic a historie. To je velmi silná stránka autora. Pro krásy Bretaně získal už určitě nejednoho čtenáře svých knih.
Trochu mi vadilo mírně neurvalé chování komisaře i jeho kolegů v několika momentech. Jako by pro ně zákony přestávaly platit? Nezdá se to úplně pravděpodobné.
Ale pořád ještě nemám dost Bretaně a tak se těším na další díl a na další hledání popisovaných míst na mapách a v bohaté nabídce fotek na internetu.

42 22.06.2023

Tentokrát trochu méně žertíků, méně porad, méně pití. Více pohmožděných žeber a svalů.
V tomto díle jsem si na své přišel v dialozích, spousta jich je hodně zábavných.
Část příběhu je zasazena do období před revolucí a je lehce nastíněno, že to nebyla lehká doba.
Zbytek příběhu je umístěn do revolučních dnů a tady se autor lehce dotknul toho, že se začaly převlékat kabáty.
Tento díl obsahuje méně vyšetřování a více dobových reálií. V sérii Naše mesto jsem už četl lepší díly, takže o * méně.

42 30.07.2022

Pro zakončení svého čtenářského roku 2024 jsem si zvolil tuto knihu Jaroslava Velinského - Kapitána Kida. Už dříve jsem si pro knihy podobného charakteru vytvořil název "Naivní detektivky". Myslím to v dobrém, mám je rád. Zde řadím mimo tohoto autora zatím také knihy Ellis Peters a Petera Tremayne. Všechny tři série jsou výborné a velmi mě baví.
Autor si mě získal svým stylem psaní hned u první knihy, kterou jsem od něj četl. Určitě si nějaké další příběhy s Otou Finkem nenechám ujít i v příštím roce. Krásné popisy drobností, situací a lidí. K tomu pátrání, které i tentokrát probíhá souběžně s Otovým milostným životem. Zajímavé, mnohdy vtipné dialogy, pěkný humor a vše je umístěno do dávné minulosti a doby, která byla hodně jiná.
Ota je docela samorost a když se mu pod nos dostane nějaká mrtvola, tak nemůže odolat a na vlastní pěst se pouští do vyšetřování. Protože moc nehledí na nějaké obvyklé vyšetřovací postupy, tak se často dostává i do problémů.
Za mě spokojenost. Těším se na další knihy a jsem zvědavý, jaké další Otovy milostné a detektivní osudy nám autor připraví.
Jen ten konec...... zvažoval jsem, zda už to pan Velinský trochu nepřehnal a jestli té naivity není trochu moc.....
Ale nakonec jsem si řekl, že k těm jeho knihám to vlastně patří, a že je to zcela jistě v souladu se záměrem, s jakým tuto knihu psal.
Vlastně i pro tento styl mám ty knihy rád a vím, že Ota i přes svoji určitou naivitu přežije všechna svoje špatná rozhodnutí, a že se s ním potkám v dalších knihách. Pro mě úžasná série a jsem za ni rád.

41 30.12.2024

U čtení této knihy jsem si připadal jako na klouzačce.
Když se příběh začal odvíjet a já, čtenář, jsem se seznamoval s prostředím, které autor čtenáři představuje, jako bych stoupal po schůdkách na tu klouzačku.
Popis praktik v ústavu - jsem nahoře na klouzačce.
No a pak si sednu a jedu dolů. To je druhá půlka knihy, kde autor popisuje pro mě už neuvěřitelný příběh.
A dojedu na konec klouzačky a tam klidně vstanu, nezajedu ani až do kaluže pod klouzačkou, ani do písku. No a v knize? Hezky po americku happy end.
Kniha je o dětech a mě se zdá i tak trochu stylem psaní pro děti, i když chvílemi trochu drsná.
Pokud by to byla pohádka, dám 5*. Ale Ústav má ambici být podle jejího zařazení hororem, thrillerem, románem.....pro mě to nic z toho není, proto 3*.
Že se děly a dějí pokusy na lidech, že se lidi čipují, očkují, že je ovlivňováno jejich vědomí a smýšlení, že jsou omezovány svobody a lidé jsou zavíráni v izolaci.....to je realita nejen poslední doby. Jen ten šťastný konec, na rozdíl od této knihy, zatím nějak nevidím.

41 14.11.2024

Opět další díl ze série o Amiších. Autorka skvěle popisuje prostředí, podmínky života a práce této komunity, jejich zvyky, tradice a soužití s ostatními lidmi. Co se mi zdá, že trochu drhne, je ta část detektivní. Z Kate už je "Superwoman", která dostane v každém dílu naloženo tolik, že už těch kostí a svalů v těle, které ještě nedostaly zásah, moc nemá.

Jak jsem psal už v komentáři ke čtvrtému dílu: "Při čtení tohoto dílu jsem pomalu začal mít strach, že v dalších dílech už nebude o kom psát, protože těch mrtvých amišů v prvních 4 dílech je hodně. Po nahlédnutí do Wikipedie jsem ale zjistil, že v USA jich v roce 2010 žilo 249 tisíc a jejich počet se od roku 1992 zdvojnásobil."

Tento díl vybočuje z řady, neodvíjí se v okolí městečka Painters Mill, nevystupují tam kolegové náčelnice Kate a vlastně jen okrajově agent Tomasetti. Je to velká sólo akce, Kate pracuje v utajení, daleko od domova a nebezpečí číhá v každé sněhové závěji. Ale tato silná žena si poradí se vším a přežije, abychom si mohli přečíst další díly této série a počítat další zlomené kosti a pohmožděné svaly. :-)
Zůstávám sérii věrný, jen to chce chvíli oddychu. Číst několik dílů po sobě bych nezvládnul.

41 19.12.2022

Další díl série s mým oblíbeným vrchním inspektorem Gamachem mě docela překvapil. Řekl bych, že mile.
Jak se dalo očekávat, předchozí případ z Three Pines se protáhl do další knihy a nakonec byl inspektorem Beauvoirem dořešen.
Navíc se mi dostalo popisu strastí a radostí života v zimě v Quebecu. S historií tohoto města je úzce propojen druhý případ.
Řešení obou případů silně ovlivňuje případ třetí, po kterém se hlavní osoby postupně vzpamatovávají a stále ho mají v hlavách.
Po pomalejším rozjezdu kniha nabrala na obrátkách. Propojení tří příběhů mě také bavilo a zase to byla příjemná změna. Tentokrát žádný mrtvý v Three Pines. Další díly si nenechám ujít.

41 22.04.2022

Takže za mě u této autorky pro mě 3x a dost. Poprvé jsem to u prvního dílu hodnotil jako docela povedený debut a že je tam potenciál pro rozvoj a postupné nalezení pozice autorky.
Druhý díl byl spíše než detektivka jen neustálé probírání pocitů Laury a jejich osobních úvah. Vyšetřování minimum.
No a tento třetí díl je pro mě už docela velké zklamání. Čekal jsem, že se už autorka našla, a že kniha už bude mít nějaký spád a příběh bude zajímavý. No zklamal jsem se. Stejně jako v předchozích dílech je to neustálé přemýšlení o pocitech a tak 280 stran celkem o ničem. Vyšetřování opět minimum a ještě okořeněné několika nesmysly. Posledních snad 40 stran se to trochu rozjede.
Oceňuji, že některé popisy věcí, prostředí, lidí a vztahů jsou zajímavé. Ale to je jen malá část knihy.
Zbytek působí velmi nevyzrálým dojmem. Takže jak už jsem napsal na začátku, u této autorky se nesetkalo mé očekávání s tím, co mi předkládá, a tedy se čtení jejích knih v dalších letech věnovat nebudu. Možná nejsem cílová skupina.

40 24.09.2024

Krásná kniha, kde příběhy jsou vyprávěny nádherně propracovanými obrázky Pavla Čecha.
Příběhy to jsou smutné i veselé, k zamyšlení i pro pobavení.
Slov netřeba, vše je vyjádřeno krásnými kresbami.

40 26.08.2024

Autorka má dar psát zajímavé a napínavé příběhy. Už u minulého dílu jsem napsal: Tato série má nebývale vysoké hodnocení všech prvních dílů, které mám zatím přečtené. Toto platí i u tohoto pokračování.
Hodnotím nápad, popis prostředí, vztahů a zápletku.
Nechci se pouštět do polemiky, zda by se to tak opravdu mohlo dít ve skutečnosti. Hlavní protagonisté si vyšetřují na vlastní pěst, mimo své kompetence a oblasti působnosti.
V této knize je využit model použitý v mnoha knihách. Prorůstání zločinu a politiky. Vzhledem k tomu, že historie i současnost už zažily mnoho takových situací a máme zaznamenáno spoustu podobných reálných příběhů, tak proč ne?
Další pokračování si rád přečtu.

40 27.07.2023

Tak jsem opět tady na DK objevil novou autorku a novou sérii. Pro sebe jsem si spolu s knihami série Sestra Fidelma od Petera Tremayna utvořil vlastní kategorii "Naivní historická detektivka".
Nemyslím to nijak špatně a hanlivě. Prostě ta doba byla v určitém směru o hodně jednodušší než ta dnešní a lidé měli i tomu odpovídající myšlení, vzdělání, potřeby a starosti.
Pro mě hodně odpočinkové čtení. Paní spisovatelka píše krásně. Popisy osob, prostředí, vazeb, vztahů a akcí v této knize jsou dokonalé. Zápletka také zajímavá.
Takže pro mě nově objevená série a určitě budu chtít pokračovat.
Jen těch knih je na světě tolik, že mi v pořadníku stále přibývají nové a je jasné, že nikdy nestihnu přečíst ve svém životě všechny, které bych chtěl.

40 29.01.2023

Tak jsem si zase po pár měsících udělal radost a doslova přitáhl z knihovny další skvost s ilustracemi Zdeňka Buriana. Tentokrát se jedná o průřez jeho ilustracemi doprovázejícími knihy Julese Verna.
Ti, co knihu četli a prohlíželi reprodukce ilustrací, tak vědí, jak kniha vypadá. Její parametry jsou ještě úctyhodnější, než u předchozí knihy této řady: rozměry 34 x 24,5 x 4,5 cm, váha 3,2 kg.
Stejně tak i obsah je výjimečný. Kniha obsahuje přes 400 velmi kvalitních reprodukcí kreseb Zdeňka Buriana a stručné popisy obsahu knih, které svými malbami doplnil.
Doporučuji všem milovníkům ilustrovaných dobrodružných knih a především milovníkům a znalcům Verneovek.

40 05.12.2022

Autor má specifický smysl pro humor, který se mi velmi líbí. Např. poslední kapitola 67 je toho krásným příkladem.
Vyšetřování vražd a spousty narážek a připomínek fungování československé verze socialismu si čtenář také užije.
Ze série Naše město jsem už přečetl několik knih. Autor nepíše podle šablony, zatím každá z mnou přečtených knih skrývala jiný příběh a jiné pozadí. Proto zůstávám věrným čtenářem a už se těším na další díl.
Spojení humoru, znalost problematiky vyšetřování, nebarvení ničeho na růžovo a v neposlední řadě slovenské prostředí podobné tomu našemu, to mě prostě baví.

40 18.05.2022

Moje třetí kniha od Dominika Dána a opět výborná. Po mafii a prostituci v předchozích knihách je znovu před vyšetřovateli jiné téma a to najít brutálního sériového vraha. Tento příběh má zpočátku i zahraniční rozměr, po pár desítkách stran se ale už zase pohybujeme ve známém Našem městě.
Porevoluční emigrace části populace probíhala jak na Slovensku, tak v Čechách a i v dalších zemích východního bloku. Takže propojení sériového vraha s emigrací a následným návratem je situace velmi reálná.
Za mě opět spokojenost a už se poohlížím po další knize. Způsob psaní autora a různost témat mi vyhovuje.

40 02.02.2022