Bedřich63 komentáře u knih
Tak další, tentokrát už devátý díl je za mnou. K předchozím dílům už jsem napsal spoustu postřehů a tak je docela složité napsat něco dalšího.
Tento díl se mi hodně líbil, podle mě patří mezi ty nejlepší.
Náčelnice Kate Burkholderová jde opět po hlavě do dalšího vyšetřování a znovu jí hrozí mnohá nebezpečí. Tentokrát se postaví zlu v řadách ochránců pořádku. Odhalí v rámci jednoho starého případu, který se jí osobně velmi dotýká, "nestandardní" postupy v řadách policie.
Těším se na další díly a celou sérii určitě doporučím i ostatním čtenářům.
Kniha se mi líbila, bylo to zajímavé a poučné čtení.
Ale neodpustím si poznámku vůči popisu této knihy v záhlaví. Podle mě se nejedná o fascinující a strhující příběh, ale spíš bych to hodnotil jako velice silný příběh, jak se píše v komentáři pode mnou.
Autor je celoživotně ajťák, tomu také odpovídá styl psaní v této knize. V oblasti IT jsem se pohyboval i já mnoho let, takže ten styl vyjadřování znám a je mi blízký. Proto má kniha krátké a jasně definované kapitoly, stručně popsané události a dlouhými popisnými pasážemi nehýří.
Vlastní příběh je zajímavý a také v mnohém poučný. To, že v každém režimu jsou odlišnosti od průměru trestány, je známá věc.
Já jsem si čtení užil a zase jsem díky DK a jejím čtenářům objevil pro mě nového autora. Přečtu si od něj i další knihy, už jen proto, abych si pro sebe vyhodnotil, jestli ten úsporný styl je mu vlastní, nebo ho použil jen v této knize.
Svůj komentář k této knize bych rozdělil na dvě části.
Samotný příběh je podle už zažité šablony, kdy nějaký odborník a s ním pár laiků řeší vážný problém na Zeměkouli a pokud se jim nezadaří, bude to mít pro světovou populaci nedozírné následky. Pro vyřešení tohoto problému je potřeba cestovat napříč několika kontinenty a řešit vše v rozsahu hodin až několika málo dní. Já bych to nazval pohádka pro dospělé. Pár už jsem jich četl a některé z nich byly lepší, napínavější a propracovanější. Autor se s příběhem moc nepáral, hlavní pro něj bylo něco jiného. Za příběh bych dal tak tři *.
Ta druhá a podle mě nosná stránka knihy je autorův postoj k ideologii a doktríně globálního oteplování protlačované "elitami naší společnosti", podporované mnoha známými osobnostmi a podpírané mnoha "figurkami" vědeckého i pseudovědeckého světa. Autor se tomuto tématu věnoval bezpochyby mnoho let a měl potřebu už před téměř 20 lety se k této problematice vyjádřit. Za to i za způsob, jakým to udělal, má můj obdiv.
Pokud se posuneme o těch 20 let do současnosti, tak lidé zajímající se o dění kolem sebe vidí, kam se vše posunulo.
Spíše než jako dobrodružný román knihu vnímám více jako populárně-vědecký popis problematiky, která už několik desetiletí hýbala a stále hýbe naším světem.
Autor vyjádřil určité pochybnosti o tom, zda pojem globální oteplování si zaslouží tolik pozornosti. A zároveň s velkou znalostí věcí kolem a v pozadí poukazuje na to, že i v této problematice je třeba za vším hledat peníze a za penězi elity a jejich záměry.
Pro mě velice zajímavá kniha z pohledu popisu technických detailů, samotný příběh trochu slabší. Autora a jeho knihy budu vyhledávat i nadále, pořád mi ještě pár jeho knih zbývá k přečtení.
Knihu jsem si chtěl přečíst kvůli tomu, že v hlavní roli je v ní několik generací žen zabývajících se léčitelstvím a léčením. Toto téma mi přišlo jako zajímavé. Kniha je napsána dobře, životní osudy jejích hlavních hrdinek popsány hezky.
Co mě však opakovaně u některých amerických autorů vždy překvapí je to, že i do takovéto knihy musí včlenit různá traumata americké společnosti. V této knize to už nabylo mamutích rozměrů. Součástí příběhů této knihy byla zmínka o likvidaci a porobení původních obyvatel Ameriky, otrokářství a válka Severu proti Jihu, rovnoprávnost žen a jejich volební právo, profesní uplatnění žen, válka ve Vietnamu a traumata s ní spojená a také úvahy o tom, že Amerika je kolébka demokracie a jaká je vlastně skutečnost. No to mi přijde na jednu knihu trochu moc. Čekal jsem přece jen něco jiného - hezkou rodinnou kroniku a ne politicky angažovaný román. Když to nakonec nějak vyhodnotím, tak za mě tedy jen průměrné hodnocení knihy.
Tato kniha je taková malá vánoční jednohubka s docela velkým zásahem do nitra vnímavých lidí. Mně se tedy velice líbila a hned jsem začal tak trochu hodnotit, jestli taky pro ostatní nejsem pan Ebenezer .......... Příjmení je zřejmě v různých překladech odlišné, jak je vidět i tady z příspěvků čtenářů.
Toho třetího ducha letos o vánocích určitě nechci vidět, s tím prvním bych nějakou konzultaci uvítal.
Takže za mě 5* a autora a nějakou knihu od něj si určitě vyhledám i později. Vzpomínám si, že v dávné minulosti jsem četl Nadějné vyhlídky a i některé další.
Tak mám přečtenou 13. Dánovku a opět se jedná o skvělou knihu. Asi jsem už vše napsal u předchozích dílů, které se snažím číst chronologicky podle děje.
V tomto dílu se mi zdálo, že bylo ještě více pro mě skvělého humoru v dialozích vyšetřovatelů a také při výsleších. Hospodu tentokrát Krauz a jeho kolegové míjeli, o to víc panáků padlo v pracovně ředitele.
Vzájemně propojené vyšetřování dvou různých případů, děj se pomalu posouvá, až nakonec dospěje k docela zajímavému závěru.
Jsem rád, že jsem přibližně v třetině této série a že na mě ještě čeká spousta dobrého čtení. Brzy se opět s autorem a jeho vyšetřovateli vydám do Našeho města.
Po mnoha letech jsem se k této knize vrátil a udělal další záznam mezi "Knihy mého mládí". Je to výborná sonda do letištního prostředí. Autor s perfektní znalostí problematiky popisuje fungování velkého letiště a jeho mnoha složek za velké bouře, nesnadný život obyvatel malého městečka v bezprostřední blízkosti letiště, cestujících a také pilotů a letušek.
Při četbě jsem si nostalgicky zavzpomínal na dobu bez mobilních telefonů a mnoha "vymožeností", které přinesla poslední dvě desetiletí.
Před takovými 40 lety to byla opravdu kniha, kterou si přečetl skoro každý, kdo četl knihy.
Tento díl velmi důstojně zakončil autorčino monstrózní historické pojednání o životě různých vrstev společnosti ve středověku nejen na území dnešního Německa.
U předchozích dílů jsem už opakovaně psal, proč se mi knihy Sabine Ebert líbí. Po přečtení tohoto posledního dílu na tom nemám co měnit.
V jejích knihách se vyskytuje spousta skutečných historických postav a událostí, které jsou doplněné pěkně propracovanými příběhy dalších, pro knihu vytvořených lidí a jejich životních situací. Autorka píše velmi poutavě, jednotlivé kapitoly jsou velmi přehledné a uvedené jednoznačnými nadpisy. Já jsem si čtení užil.
Před psaním komentáře jsem zlehka nahlédl do několika komentářů mých oblíbených čtenářů. Hodnocení se hodně liší, zřejmě podle zaměření a oblíbeného žánru každého z nich.
Já jsem asi naivní romantik, protože kniha se mi líbila a nemám žádné velké výhrady. Že se vzpomínky protínají s realitou, minulost s přítomností, to se mi velmi líbilo.
Vše se nakonec spojí do překvapivého, ale přece jen očekávaného závěru. Minulost vyjasněna, přítomnost skončí šťastně.
V dnešní době je třeba si život trochu osladit, i když tady to byl dost ledový cukr.
Opět skvělý popis prostředí, osob a jejich charakterů a pracovních postupů. No a ten drsný, ale současně jemný humor mezi oběma hlavními protagonisty nemá chybu.
Ke čtení této knihy jsem přistoupil v krátké době po Když zpívají cvrčci. Styl autora je mi blízký, poohlédnu se po dalších jeho knihách.
Moje druhá kniha od tohoto autora, po několika letech od Firmy. Mám v rodině právníka a tak si rád z tohoto prostředí něco přečtu.
Americké prostředí je ale pro mě natolik cizí, že jsem během četby přemýšlel, jak vlastně budu knihu na konci hodnotit. Ale to je můj problém. Zvládnul jsem přečíst knihu o přežití na Marsu, čtu knihy ze středověku, čtu nějaké postkatastrofické knihy....... tak proč mě tak irituje americký způsob života?
V této knize autor zcela reálně vykreslil "Americký sen", což je pojem, který funguje už několik desítek let. Následně to pokračuje "Černým pátkem na Wall Street", aby to následně zakončil neskutečně šťastným koncem ve stylu amerických "Happy end" velkofilmů, kdy slzu uroní polovina čtenářů. :-)
Komentáře čtenářů přede mnou jsem jako obvykle nečetl. Přečtu si je hned po dopsání svého příspěvku, a zase dám palec těm, které mi budou blízké.
Poohlédnu se zde na DK po nějaké další knize pana Grishama, protože zase tak špatný ten můj čtenářský zážitek z těch dvou knih tohoto autora nebyl.
Příběhy mladého doktora, který se spíš cítí spisovatelem, jsem si oblíbil už v předchozích dílech. Anglický suchý humor v knihách pana Gordona nemusí všem sedět. Já se však během čtení často usmívám pod fousy. Působí to tak trochu naivně, příhody jsou podivné, postavičky svérázné, ale celek je nakonec takovým milým pohlazením na mé čtenářské duši.
Autor psal knihu před více než 60 roky a i s tímto aspektem se čtenář musí vyrovnat.
Tento díl byl ale podle mého názoru slabší než předchozí tři díly. To mě ale neodradí od pokračování a záměru přečíst si další díl.
Už potřetí v tomto roce jsem se ponořil do vyšetřování s oblíbenou partou vyšetřovatelů. Tentokrát to bylo hodně o Krauzovi a Burgerovi. Krauz vyšetřoval, dedukoval a kombinoval, Burger schytával rány. Případ byl komplikovaný, tak ani na to pití moc nedošlo.
Tentokrát to nebylo jen o vyšetřování případu z dřívější doby, ale byla to i krásná procházka po historii templářů. Trochu mi to připomnělo mého dalšího oblíbeného spisovatele Dana Browna a jeho knihy.
Dominik Dán mě stále nenudí a jsem zvědavý na další díly.
Za mě opět jen 4*, stejně jako u předchozího dílu. Začátek trochu rozvláčný, nic moc se neděje. Pak se děj začíná postupně stupňovat a ke konci už jsem se od knihy nemohl odtrhnout.
Politické poměry v JAR se zase tak moc neliší od poměrů v Česku, jak si všichni zvykli nazývat Českou republiku.
Korupce, zlodějna, nenasytnost zkorumpovaných politiků, nenažranost a mnohdy zákony nepostihnutelná moc novodobých zbohatlíků. Je to něco pro nás neznámého?
Chlapci od Jestřábů jsou degradováni a jsou přeřazeni na jinou práci. Řeší své osobní a rodinné problémy, ale přitom stále mají na mysli to, že se dali k policii kvůli ideálům, a těm se snaží dostát i za cenu osobních obětí.
V druhé polovině vynikající kniha, aspoň pro mě. První polovina trochu rozvláčná. Ale pořád pro mě natolik atraktivní, že si další knihy nenechám ujít a rád si je přečtu.
Opět jsem se nechal pro četbu této knihy inspirovat zde na DK. A dobře jsem udělal.
Kniha mě chytla za srdce a to nejen proto, že se děj točil kolem transplantace srdce.
Čtenář se zde dozví mnoho informací o srdci, jeho fungování, defektech srdce a jejich operativních nápravách. Vše je podáno velice srozumitelnou formou.
Další významnou částí knihy jsou popisy stavby lodí a domů. Úžasné jsou také popisy prostředí městečka a života na březích jezera.
Nosný příběh knihy je vynikající a čtenář postupně získává informace z minulosti, která výrazně ovlivňuje životy a chování hlavních postav.
Za mě 5*, jedna z nejlepších knih, kterou jsem letos četl. Autora si dávám do oblíbených.
Autor další příběhy opět zasadil do oblasti Trujkuntu, který jako místní patriot zná dokonale. Oba příběhy mají obvyklý autorův nezaměnitelný rukopis. Druhý příběh Rest se mi líbil více. Příběh Zahrada a popis parku u plicního sanatoria mě inspiruje k tomu, abych se tam zajel podívat a prohlédnout si park, který je stejně jako sanatorium památkově chráněný.
Hlavní postava major Roman Saran je trochu svéráz, ale je dokonale svůj a má výsledky. Na vraždách asi nemůže dělat nějaký maminčin mazlíček. No a do tohoto "kraja razoviteho" hodně zapadá. Autor v psaní pokračuje, takže na mě čeká ještě nejméně jedna jeho kniha, kterou si rád přečtu.
Celá série o Josephu OLoughlinovi a jeho pomoci policii při vyšetřování zločinů je velice vydařená. Jednotlivé díly si dávkuju v menších časových odstupech, abych se měl na co těšit. Příběh je to zajímavý, vyprávěný ve dvou časových liniích, které se postupně přibližují, až se na poslední stránce knihy protnou.
Těším se na další pokračování.
Opět v první polovině spíše cestopis a průvodce kulinářskými zážitky Bretaně.
Po seznámení čtenářů v předchozích dílech s ostrovy na pobřeží Bretaně, salinami na poloostrově Guérande, ústřicemi, druidy, historií Keltů, výzkumem a sledováním moře a delfínů, růžovými granitovými skalními útvary a místními skvělými plážemi, a také s temným a tajemným Bróceliandským lesem a jeho malebnými jezery a zámky se v tomto díle dostaneme k dalším místním bretaňským pozoruhodnostem.
Saint-Malo, kdysi město korzárů a nyní kulinářský ráj a také přes ústí řeky ležící přímořské lázně Dinard s úžasnými vilami, město ústřic Cancale, to jsou kulisy náležející do Smaragdového pobřeží, kde se odehrává příběh této knihy.
Jako vždy se jedná o zajímavou kombinaci cestopisu, detektivky a kulinářského průvodce. Pro mě velice zajímavá kombinace, stále si něco dohledávám na internetu.
Zůstávám věrným fanouškem této série.
Celá série je psána archaickým jazykem, takže i v tomto díle jsem si užíval mnoho různých slovních spojení, v dnešní době nepoužívaných. Je od autora skvělý počin a další díly si nenechám ujít.
I přes název Horoucí láska mi přišlo, že oproti některým předchozím dílům nebylo toliko mnoha celování, líbání i nitěrných prožívání. O to více bylo intrik, tajných jednání, jednání v anonymitě a postupného získávání staronových přívrženců krále.
Je to vynikající sonda do života společnosti v období náboženských válek ve Francii na konci 16. st.
Hlavní postavou je opět Petr ze Sioraku v přestrojení za kupce.
Taitova "skromnost" je už pověstná, takže jsem se na každé stránce těšil, v čem bude vynikat a v čem bude nedostižný. Jeho fyzické přednosti, spousta vynálezů, pronikavé myšlení a předvídání jsou už pravidelným čtenářům této série dobře známy. V této knize však měl velice schopnou parťačku princeznu Serrenu, která ho svojí rozhodností a umem v některých případech i předčila. Tento díl navazuje dějově na předchozí, takže se objevují staré známé postavy.
Na to, že je Taita takový myslitel, tak mě dost pobavila pasáž, kde obhajuje tezi, že Země je placatá proti názoru Serreny, která logicky odvozuje, že je kulatá. :-)
Jinak jsem v knize opět našel jemný humor autora a trochu toho nadpřirozena a tajemna. Takže zůstávám autorovi i této sérii věrný.
K tomuto způsobu cestování jsem nikdy nenašel odvahu, vždy se vydáváme na cesty, kde je naplánován nocleh v nějaké posteli a mnohdy i detailně denní program. Plánuju to obvykle sám, služeb cestovek využíváme jen výjimečně.
U jednodenních výletů se většinou vše podřizuje mému záměru projít všechny červené TZ značené KČT v ČR. Zatím jsem daleko splnění tohoto cíle, mám za sebou něco málo přes 3000 km.
Kniha Stezka Českem mě mile překvapila. Myslel jsem si, že se bude většinou jednat o "nudný" výčet míst po trase. Jsem rád, že jsem se mýlil. Komentáře totiž čtu vždy až po přečtení knihy.
Popis Stezky Českem je stručný, s vypíchnutím hlavních zajímavých míst na trase každé z etap.
Pro mě nosnou částí knihy byly příběhy andělů a turistů. Příběhy zajímavé, postřehy z cest a komentáře trefné. Vše je to doplněné spoustou krásných fotek.
Mnoho popisovaným míst na trasách jsem už navštívil, kusy etap jednotlivě v určitých úsecích jsem prošel. Ale stejně mě snad ještě mnoho krásných km čeká.
Pokud vyjde od Martina další kniha, rád si ji přečtu. Také se konečně detailněji podívám na web stezky. Věřím, že tam pro sebe objevím nejednu inspiraci. Za mě 5*