berau komentáře u knih
Lepší kniha o Velké zřejmě není. Vladimír David pojal knihu jako rozhovory s několika předními osobnostmi tohoto závodu a myslím, že se to povedlo náramně, především vzpomínky Rudolfa Deyla staršího, stojí opravdu zato.
Fundovaně sepsané dějiny mladého státu s nejstaršími kořeny.Gilbert je historik excelentní, přesto ho musím po přečtení knihy oprávněně řadit k obdivovatelům Izraele, kvůli špatně skrývaným sympatiím k Židům, na úkor Palestinců.
Kdo něco znamenal ve světě chasidů, tak je v této knize zmíněn. Pavel Hošek citlivě poskládal přehled chasidské literatury a dal nám i nahlédnout do životů chasidských autorů a jejich pohledu na vlastní identitu.
Velmi užitečný, dobře strukturovaný, ani moc obsáhlý, ani příliš stručný přehled SZ, který je vhodným pomocníkem při studiu Bible.
To je opravdu výborně a kvalitně zpracované dílo. Neumím si představit, že by v tuzemsku byl někdo schopen takové práce, jakou tu představil Petr Pokorný.
Velmi obsáhlý úvod do NZ a stále nejlépe hodnocený (BC). Velmi zajímavá analýza o "nové perspektivě" zabývající se Pavlovým učením s ohledem na judaismus.
Velmi úsporný komentář, který může posloužit pro rychlé zorientování, ale žádné hluboké rozbory od něho nečekejte.
Komenský v jazyce 21. století, ale nutno dodat, že ten jazyk je i tak poněkud těžkopádný. Nijak to ovšem nesnižuje obsahovou stránku. Kniha je napěchovaná Komenského moudrými radami, jak vést "ideální" duchovní život. Závěrečná modlitba je na tolik silně vykřičená směsice díků, jistoty a důvěry v Boží lásku, vedení, záštitu, odpuštění a milosrdenství, že nemůže nechat nikoho netečným. Skvělé!
Příběh o Ježíšově narození zná přeci každý zpaměti ... ale málokdo mu skutečně porozuměl. Troufám si říct, že Keller se úspěšně zhostil role vykladače a zároveň zvěstovatele dobré zprávy. Kniha je určitě vhodná, jak pro čerstvě hledající, tak i pro ty, kteří přešlapují na křižovatkách cesty víry a neví kudy se vydat dál.
Myslím, že kdybych si tuto knihu přečetl před třiceti lety, zasmál bych se ještě mnohem více. Dnes už některé národní charakteristiky a typické reálie autorem navštívených zemí, ne zcela odpovídají soudobému stavu. I Přesto velmi zdařilé a vtipné dílko.
Z těch velkých monografií od LN, je tato asi nejslabší, působilo to na mne poněkud neuspořádaně a neuceleně. Byly tam samozřejmě nadprůměrné příspěvky, jako ty od P. Čorneje, ale celkově mi tam chybělo dost zásadních fakt z daného období.
Maximální využití archivních pramenů bych viděl jako klad i když je to někdy zdlouhavé čtení, dozvíme se informace, které jsou velmi cenné. Sledovat pohyb šlechtice podle data a místa zakoupených knih, to mne opravdu dostalo.
Stinissen je čtivý a srozumitelný autor, který umí vymazat i ty poslední duchovní otazníky,
které hledajícího člověka na cestě ke Kristu provázejí.
Mnoho lidí překvapí, že naše srdce má nejen funkci definovanou z medicínské hlediska jako čerpadlo k zajištění oběhu krve v těle, ale že má i duchovní rozměr.
A právě to naše duchovní srdce bychom měli stavět v našich životech na první místo, otvírat ho jak směrem nahoru, tak k lidem kolem sebe a všemožně o něj pečovat, abychom neutrpěli nevratný duchovní infarkt.
Jako jeden ze stěžejních bodů, autoři probírají téma iniciačního rituálu u nedospělých mužů a jeho absenci v moderní společnosti. Autorské doporučení biřmování jako novodobý druh tohoto rituálu, nemohu přijmout. Sám s ním mám svou zkušenost a nemohu říci, že by mne to nějak pozitivně poznamenalo. Možná to bude tím, že jsem se nechal pokřtít až v dospělosti :-)
Je to přednáška Hanse Buoba už z roku 1983 a bohužel ta názorová zastaralost je tam znát.
Základ knihy je v pořádku, ale někdy například příliš okaté obhajování neomylnosti dogmat 2 vat. koncilu, z toho dělají příliš upjaté čistě katolické čtivo.
Poustevnický či mnišský duchovní život založený na samotě a mlčenlivosti není úplně pro každého, ale ne nadarmo, se chodilo právě k těmto otcům pouště pro radu a inspiraci. V další části knihy jsou hezky popsané všechny druhy modliteb a způsob jak s nimi pracovat.
Tato edice měla velký potenciál, ale nakonec se to až úplně nepovedlo, příspěvky některých autorů vypadaly jako reklama na vlastní podnikání (viz. restaurace a kulinářství). Škoda.
Nejlépe z toho asi vychází tento díl o Novohradských horách.
Mimo obsáhle zpracovaných lokalit tuzemských, je zajímavý i exkurs za naše hranice v podobě Kvedlinburku, Řezna či Poznaně...
Moderním a srozumitelnějším jazykem přepsaný Nový zákon, tak aby byl přitažlivý i pro dnešní mládež.