Bettybook
komentáře u knih
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Autorčiny myšlenkové pochody jsou nad moje chápání, ale což, funguje to a já to miluju.
Liška ryšavá
Lisa Henry
Sákra... tak takhle jsem se dlouho opravdu nezasmála XD A nebylo to jen tak takové chichotání, ale regulérní výbuch smíchu. Jestli tohle někdo z conQueeru vidí: Prosím, přeložte zbylé díly. Protože nutně potřebuji další dávku Calariana a Benjiho!
Kytice
Karel Jaromír Erben
Kytice je prostě klasa, kterou by si správný Čech měl přečíst povinně. Co k tomu víc říct? Jen to, že mě některé balady bavily více, a jiné zase méně, ale tak už to prostě bývá.
Poklad mě pravděpodobně bavil nejvíc. 3/5
Koláčky a spiklenci
Theo Addair (p)
Theo má velmi specifický styl psaní, používá dobře zvolená slova a zkrátka je to jiné, než si přečíst knihu, která je přeložena z jiného jazyka. Navíc je to čtivé tak, že jsem se od knihy prakticky nemohla odpoutat a to v hodnocení často beru v potaz. Troufám si říct, že příběh Daniho a Kittyho z Idylkova, je nejlepší LGBT román, který kdy svět mohl spatřit. Navíc autor je Čech, takže lidi, ať jsme na něho opravdu hrdí. Navíc mi něco říká, že Theo zdaleka neskončil a ještě nám ukáže, co v něm je... :)
Ta druhá Belle
Whitney G. (p)
Tahle kniha mi slibovala převyprávění pohádky Krásky a zvířete, ale dostala jsem vlastně i něco víc ve formě jiných známých pohádek. A líbilo se mi to? O tom by se dalo hodně dlouho spekulovat. Každopádně mi to dalo to, co jsem zrovna potřebovala, takže za to palec nahoru. Za co už palec dolů, tak za rychlý konec. Příběh měl rozhodně na víc, než na ubohých 200 stran. Tři hvězdičky není špatné hodnocení, ale už teď vím, že kniha zanedlouho skončí v propadlišti mé mysli, takže tak.
Ultimátum
T. J. Newman
Toto je snad první thriller, u kterého si myslím, že je velmi zdařilý, přestože jsem mu nedala plný počet hvězdiček. Co se týče mezinárodního hlediska, kniha je velkým přínosem. Někdo tvrdil, že kniha je rasistická. S tímto výrokem si dovolím nesouhlasit. Autorka dokonale vystihla myšlenku zabývající se kurdskou otázkou, když Turci napadli Sýrii. Naopak jsem si z téhle knihy vzala ponaučení. To ovšem nemění nic na tom, že se v příběhu objevovala hluchá místa, kvůli kterým odebírám jednu hvězdičku. Jinak thriller nabitý akcí, takže celkově za mě spokojenost.
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Stejně jako u Fredricka Backmana začínám Nesbøho tvorbu kratičkou novelkou. A ani náhodou jsem nesáhla vedle. Mám pocit, že čím jsem starší, tím víc mě zasáhnou krátké výstižné příběhy, které mají přesah. Nesbøho Krev na sněhu přesah tedy měla. Vsadím se, že kdyby tento příběh autor rozvedl na plnohodnotný román, byla by to topovka. Takhle to bylo trošku urychlené, ale to autor nejspíše zamýšlel. Ale byla to pecka. Potřebuji další díl, to je jasné.
Seznámení s Nesbøho tvorbou hodnotím velice kladně. 4/5
Hříšná noc
Elle Kennedy
Vůbec nechápu negativní komentáře, protože tohle je přesně Elle Kennedy, akorát v kratší verzi. Souhlasím s tím, že by autorka mohla dát zápletce příběhu víc, ale jinak mě kniha nezklamala a těším se na další díl této série, který má být o Reedovi.
Z popela
Alex Schulman
Tahle útlá kniha mi ukázala, jako mohou být křehké rodinné vztahy. Autor mistrovsky navodil atmosféru a dokázal čtenáře báječně vtáhnout do děje. Konec byl překvapivý a nečekaný, ale přála bych si, aby ho autor více rozvedl.
Ze života knihomolky
Debbie Tung (p)
Opět přečteno jedním dechem jako Introvertka v hlučném světě. Debbie Tung boduje svými nápaditými a výstižnými situacemi.
Řvi potichu, brácho
Ivona Březinová
Výstižně napsaná kniha o životě s členem rodiny, který má autismus. Nechybělo málo a už bych se do hlavních hrdinů sama vžila. Doporučuji!
Červená, bílá a královsky modrá
Casey McQuiston
Červená, bílá a královsky modrá byla pro mě nejočekávanější kniha roku 2020. Proto jsem ji pasovala na favorita tohohle roku. Jo, až takové jsem měla nároky. A nezklamala mě. Vskutku je to velice výjimečná kniha s velmi ojedinělou romantickou linkou.
Pro LGBT fanoušky, nutnost. Pro čtenáře YA literatury... Zkuste sami a uvidíte. Ale zaručeně bych za ní strčila ruku do ohně.
Skóre
Elle Kennedy
(SPOILER) Nebudu lhát, měla jsem vůči tomuhle dílu maličko předsudky, protože Allie, ani Dean, mi nebyli v předchozích dílech moc sympatičtí. Ale pravdou je opak, kdy jsem měla rozbouřené emoce tak, že jsem se chvilku smála a druhou zase brečela. A navíc se překvapivě Allie a Dean k sobě hodili.
Ale s čím mám největší problém je to, že se z Garretta stal obrovský podpantoflák. Už i v Omylu to bylo znát, ale tady? Tady to bylo nejhorší.
Garrett fungoval něco na ten způsob: ,,Deane, kamaráde, jestli jenom sáhneš na nejlepší kamarádku mojí holky, tak tě vykastruju, jestli si to bude Hanna přát. Nezajímá mě, že jsi můj dlouholetý kamarád, protože Hanna je moje přítelkyně a já udělám všechno, co bude chtít. Ale protože je taky Wellska silná osobnost, tak to ona tě vykastruje, že jo, já budu jenom asistovat."
Takhle prostě nějak Garrett fungoval a tímhle tím ztratil nadobro svoje kouzlo. No hrůza.
Musím také okomentovat to, co se stalo Beauovi, protože to byla rozhodně smutná záležitost, ale já jsem si to nějakým způsobem předem vyspoilerovala, takže mě to nechytlo tak za srdce. Ale pořád jsem brečela :(
Ale co mě nejvíc vystřelilo z trenek, je konec. Jakože cože? No rozhodně Plán, poslední díl, bude nabitej XD
Sochař
Scott McCloud
Neil Gaiman píše, že je to nejlepší grafický román, který dosud četl. A není sám.
Vskutku tohle mi vyrazilo dech. A ilustrace? To je kapitola sama o sobě. Byly opravdu moc povedené a když si všimnete výrazů jednotlivých postav, tak je to až neskutečné, jak jsou reálné.
Po dočtení jsem měla pocity, které jsem zatím u žádné jiné knihy neměla. Totálně mi zlomila srdce...
Kočičí deníky
Džundži Itó
Ač tohle byl jiný Junji Ito, než na jakého jsme všichni zvyklí, já jsem se bavila. Dokonce bych ocenila, kdyby to bylo o něco delší. Tento Ito mě baví, a klidně bych zase skousla něco podobného :)
Vlčí píseň
TJ Klune (p)
Dočetla jsem před pár dny a musela jsem si dát pár dnů na rozmyšlenou, abych napsala kloudnou recenzi, jakou si tato kniha zaslouží. Ještě před tím musím smeknout klobouk tady před mistrem TJem Klunem, že dělá co dělá a že jeho knížky mi přináší spoustu radosti. A Vlčí píseň není výjimka. Opravdu jsem měla pocit, jako kdybych po nějaké dlouhé cestě přišla domů. Takové emoce jsem měla během čtení této knihy. Co se týče postav, miluju je všechny (až na záporáky, samozřejmě). Ox a Joe dávaly dohromady tak skvělý tandem, jaký jsem si kdy mohla přát. Nemluvě o Gordovi a Markovi, na jejichž knihu se neskutečně těším. Takže tímto prosím bohy z conQueeru, aby mi snesly do rukou celou sérii.
Další věc... Ten spice mezi hlavními hrdiny!! Já, když to na mě TJ vytasil, tak jsem byla nejen překvapená, ale taky jsem se nedokázala přestat červenat, protože ten spice spiceoval teda. Nechápejte mě špatně, já jenom že takového Klunea neznám XD
Abych to zakončila, zatím nejlepší Kluneovka, co u nás vyšla. Zbývá mi přečíst Pod šeptajícími dveřmi, tak uvidíme, s čím autor přijde tentokrát :)
Obnažená
Sylvia Day
Tohle není něco, k čemu bych se chtěla v budoucnu vrátit. Přísahám, že existují mnohem lepší oddychové romantiky, než je tahle.
Lži v plamenech
Jennifer Lynn Alvarez
(SPOILER) Opět jsem podnikala takzvané rande naslepo. Absolutně nic jsem o knize nevěděla, kromě strhující anotace. Znělo to skvěle, tak jsem si řekla proč sakra ne. A ejhle, trefa přímo do černýho. Za mě jeden z nejpovedenějších YA thrillerů, které jsem zatím měla tu možnost okusit.
Sledujeme osudy pěti hlavních hrdinů (ačkoliv je příběh z jednoho pohledu) a doufáme v dobrý konec. Nekecám, beze srandy, měla jsem pocit, že jsem jedna z nich a že vězím ve stejné kaši jako oni. V Hannu bylo velmi jednoduché se vcítit. Chovala se občas někdy tak na facku, jako já. Takže tak (ᴗ-)
První půle, kde se tam řešilo to žhářství, tak to bylo velice zajímavé a ještě zajímavější to bylo, když přišla půle druhá. Jasně, bylo snadné uhádnout, kdo mohl za Violetino zmizení, ale ani to mi nezabránilo koukat na konci s otevřenou pusou. Protože jak to skončilo? Taková zatracená nespravedlnost! No... Dlouho se mi nestalo, že bych byla po dočtení až tak moc rozrušená. No každopádně rozhodně doporučuji. Mezi YA thrillery by se rozhodně ztratit neměla.
Případ mrtvého redaktora
Josh Lanyon
ConQueer, nové podnakladatelství, které mě uchvátilo. A proč asi, pročpak? Protože moje obsese LGBTQ+ knížkami (ᴗ)
Tato mi slibovala příměs důmyslného vtipu, dobré detektivky a gay romance, což je podle názvu, jasný slash na Sherlocka Holmese a Moriartyho.
No... Knížka mi bohužel nedala ani jedno. Vtipné to bylo ze začátku, poté mi přišlo jakoby autorka ztratila smysl pro humor a už se jenom opakovala.
Dobrá detektivka to nebyla ani náhodou. Spíše docela dost podprůměrná, s koncem, který byl hozen do placu bez jakéhokoliv vysvětlení.
A gay romantika...Tak ta tam byla velice okrajově, takže jsem si neužila ani to. Bohužel. Potenciál tam byl, ale očividně nebyl dostatečně využitý. Zatím největší zklamání za tento rok.
Malvína
Anna Szafrańska
Pokud jsem psala, že Liliana je emocemi nacpaná k prasknutí, tak Malvína to v tomto směru zase posunula o pomyslnou laťku výš. Emoce se na mě hrnuly ze všech stran, ať už to byla Malvína, Arek, anebo vlastně celý tým Pink Tattoo.
Malvína jako hlavní hrdinka byla skvělá. Zprvu jsem se vůbec nemohla vžít do její frustrace a výčitek z minulosti, ale pak jsem si řekla, jak bych se asi cítila, kdybych byla na jejím místě. A najednou... Chápala jsem ji. Žila bych s těžkým srdcem stejně jako ona.
Co se týče Areka, tak pro toho jsem prolila ne jednu slzu, protože takových dětí jako byl on bylo, je a bude mnoho. Samozřejmě nesmím opomenout jeho schopnost zbožňovat ženu celým svým srdcem.
Závěrečný plot twist mě vyhodil ze sedla a navnadil mě na poslední díl této trilogie, který má být o Jasmíně, neboli Džas.
Prosím všechny bohy a tým lidí z Redu, aby si pospíšili s vydáním Jasmíny, protože cítím, že bude stejně dobrý, ne-li ještě lepší než Liliana a Malvína.
Anna Szafranska se umístila do mého žebříčku top autorek a s klidným svědomím vám mohu její knihy doporučit.
5/5
