Bezantina komentáře u knih
Plusové body za netradiční konec (očekávala jsem spíše typické romantické zakončení) a za vyústění zápletky s poustevníkem.
Jinak je to příběh plný historických nesrovnalostí, velice dobře na ně poukazuje uživatelka "Sisssi".
Pokud má někdo zájem přečíst si historicky adekvátní staroslovanskou fantasy, tak ať si přečte sérii Bohatýr od J. Červenáka (spíše mužská část čtenářů, ženská by se měla připravit na chlístající krev, odťaté končetiny a syrové projevy sexuality). Jemnější (ženské duši lahodící), avšak stejně historicky kvalitní, jsou knihy V. Mertlíkové (Tři bábiny kobyly, Hříbě ze zlata).
Kniha s milým, nenáročným příběhem, který se hezky čte. Děj po první třetině lze lehce předvídat, ale to mu neubírá na čtivosti. Je to takové pohlazení na duši, chvílemi až lehce kýčovité, vzhledem k tomu, jak se zachová Gvendoline a Zelda, ale kdo by neměl rád šťastné konce?
Co se týče "válečné kuchyně" - vzhledem k tomu, že mám o druhé světové válce něco načteno a nastudováno, hodnotím přídělový systém Velké Británie jako velmi štědrý (dá-li se to tak vůbec označit) oproti ostatním válčícím zemím, proto mi naříkání Audrey chvílemi lezlo na nervy.
Pro srovnání válečného stravování (koho by to zajímalo) doporučuji přečíst si např. Pekařova dcera (Německo), Madona z hor (Itálie), Měděný jezdec (Sovětský svaz).
Pro mne nejslabší autorčino dílo. Četla jsem všechny 3 předchozí knihy, i několik povídek a tuto hodnotím jako nejméně povedenou. Děj se mi zdál hodně "nucený", zbytečně protahovaný a nadstavovaný. Charaktery postav mi také úplně nesedly. V podstatě jsem se nutila knihu dočíst a jsem ráda, že jsem odolala jejímu nákupu a počkala jsem na výpůjčku z knihovny, protože bych ji šmahem poslala dále.
Hodnotím jako slabé. Vadilo mi prolínání příběhu se současností. Děj knihy jako takový je zajímavý, nicméně je psaný plytce, navíc celou dobu tak nějak podvědomě čekáte "kdy už se něco špatného stane". Ono je hned i v anotaci psáno, že příběh končí tragicky a také že ano. Vlastně ani nevím, proč bych měla knihu někomu doporučit, za mě ztráta času. Příběhy se židovskou tématikou píše mnohem lépe např. Noah Gordon.
Hodnotím jako slabé. Navíc jsem jako předchozí knihu přečetla knihu od Z. Pošívala ze stejného období a to je daleko lepší kvalita, je vidět, že měl nastudované reálie i dobový jazyk, což autorka Černolickych vražd nejspíše neměla.
* brambory se v té době mezi prostým lidem zcela jistě nepojídaly tak běžně, jak se v knize píše
Nebylo to špatné, ale oproti sérii Bohatýr slabší.
Úvodní novela je povedená. Zbytek není úplně nejhorší, ale v podstatě se v ději hlavně přesunuje z místa na místo, vedou se řeči o kmenové politice a bojuje.
Poměrně dobrá kniha tohoto žánru. Pominu-li klišé, že hlavní hrdina je (jako obvykle) krásný muž (nemůže být jen normálně příjemného vzhledu?) a hlavní hrdinka je krásná, i když si to o sobě vuuubec nemyslí, tak je děj celkem relativně smysluplný a reálný. Sexuálních scén je hodně, což se ale tak nějak očekává, že.
Do čeho si musím rýpnout, je to, že mi nějak chyběla návštěva lékaře hlavní hrdinky k předepsání HA, nebo prostě něco takového, protože oba souloží s kondomem, pak on chce bez něj a najednou už jedeme "naostro".
Druhý "rýpanec" je to, že tato dvojice se sexuálně stýká v ději několik měsíců, ale o její menstruaci není ani zmínka. Což je u mladé ženy přinejmenším lehce k zamyšlení.
Ale určitě zatím nejlepší kniha tohoto ražení, kterou jsem četla a těším se na pokračování.
Druhý díl "Fausta" byl zklamáním. Celý děj se rozvláčně táhl a působil na mě dojmem, že autor chtěl mermomocí napsat další knihu.
V prvním dílu se člověk hodně dozvěděl o životě tehdejších lidí, výrobě vína, obyčejích. Druhý díl není v tomto směru ničím přínosný.
Naši 3 přátelé v podstatě jen cestují, utíkají nebo se přehadují. Johann ztratil svůj šmrnc, Markétka působí dojmem naivní husičky (navíc v CELÉ knize je oslovována "Markétko" - i při hádkách, nebo nebezpečí, kdy by normální bylo zvolat "Markéto!" - opravdu mě to iritovalo), jediný normální je Karl. To jak se taktéž z každé nebezpečné situace všichni zázračně zachrání (a že jich je několik) působí už notně omšelým dojmem.
V podstatě jsem knihu četla na sílu, pořád jsem čekala, že se děj zlepší. No nic, nezlepšil.
Celkový dojem je asi takový, že kdyby autor celý děj zkrátil na čtvrtinu a tu přidal k prvnímu dílu, tak by vytvořil zajímavou knihu s vyšším počtem stran, jež by netratila na kvalitě.
Jsem asi jediná, komu se příběhy soudce Ti od F. Lenormanda líbí - a tento řadím mezi nejpovedenější.
Jsem zklamaná. Moc jsem se na knihu těšila, ale jen se mi utvrdilo to, že dříve napsané romány od této autorky jsou prostě lepší. Hlavní hrdinka je nesympatická, děj tak zvláštně ubíhá, vadí mi i velké časové skoky. Opět se hodně točí politika. Oproti dřívějším románům (např. Válečník, Osudová přitažlivost, Osudové pouto), kde šel děj tak nějak více do hloubky a pracoval více s dějovou linkou postav, je toto jiné a ne zrovna lepší.
Paní spisovatelka dříve tvořila historicky věrohodné romány, které lahodily ženské duši, ale nebyly patosem červené knihovny. Tato kniha ale není ani jedním, je pro mne těžko stravitelná.
Nejvíce sympatická mi byla švagrová hlavní hrdinky a její obdivovatel. To, jak se zachoval vladař na konci příběhu, je pro mne těžko uvěřitelné a celkově na mě závěr knihy působí stylem "spíchnuté horkou jehlou".
Celkově hodnotím jako hodně slabé, autorka to umí i lépe.
První třetina byla velmi čtivá, druhá už tak moc ne, třetí byla zase až moc akční. Konec na mne působil poněkud otevřeným dojmem a to nemám ráda.
(Osobně si myslím, že skutečným otcem Fausta byl Tonio).
* Jinak pokud by se někdo zajímal o postavu Gillese de Reise, tak doporučuji knihu "Ve znamení lilie" od S. Obermeiera.
Snažila jsem se knihu dočíst, ale opravdu to nešlo. Nesedl mi styl, jakým byla psaná. První čtvrtina ještě jakžtakž šla, ale pak už to bylo jen horší a horší. V polovině jsem to vzdala. Děj je hodně zmatený a neucelený, často si čtenář v podstatě musí domýšlet z náznaků, co se skutečně stalo.
Když jsem tuto knihu objevila, naivně jsem si myslela, že to bude něco ve stylu jako "Madona z hor", což tedy nebylo..
Nedoporučuji, je to ztráta času (o čemž svědčí i koneckonců hodnocení ostatních čtenářů) a nemůžu pochopit, proč jsem na ni v knihovně tak dlouho čekala a ještě se jí dočkala jen díky rezervaci.
Další skvělé dílo pana Folletta. Úžasně detailně vykreslený příběh z doby odehrávají se v Anglii necelých 70 let před vpádem Normanské invaze.
Nicméně ačkoliv je děj zajímavý a poutavý, nevyhnul se autor určité "šabloně" svých postav (což se mi potvrdilo i v díle Ohnivý sloup) - máme tady hlavního hrdinu "klaďase". Šarmantní, chytrou a samozřejmě krásnou šlechtičnu (proč musí být vždy chytrá A K TOMU krásná? Nemohla by být jen chytrá a průměrně hezká? Nebo třeba nepěkná...). Duchovního s dobrým srdcem. Záporáka. Více neprozradím, zda to kvalitě díla škodí, to si musí každý ujasnit sám.
Celkově hodnotím jako velmi dobře zpracovaný historický román a určitě doporučuji :-)
Tak depresivní knihu (když nepočítám knihy o holocaustu apod.) jsem dlouho nečetla.. Nejpěknější pasáže byly ty, jež popisovaly práci na vinohradu a výrobu vína. Hlavnímu hrdinovi se dějí stále příkoří, na jednu šťastnou událost připadají dvě až tři špatné. Mám z knihovny sice objednanou Katedrálu moře, ale váháme, zda se do ní vůbec pustit, pokud to bude stejného ražení..
Asi budu jediná, koho kniha úplně nenadchla.. čtu knihy od paní Chadwick od svých 14ti let (což už je téměř 20 let) a mohu tedy sledovat, že se její hlavní postavy určitým směrem "vyvíjejí". Musím pochválit, že má autorka perfektně nastudovanou historii a příslušné reálie. Avšak knihy, které psala dříve, o neznámých lidech, nikoliv o skutečných historických postavách, se prostě četly lépe.
Samotná kniha není zlá, ale když vím, že to paní Chadwick prostě umí i lépe (viz např. Dobyvatel z Normandie nebo Válečník - mé NEJ), tak je to mírné zklamání. Hodně mi vadily velké časové skoky v ději (8 měsíců apod.).
Hodnotím jako slabé. Námět vcelku dobrý, i když od začátku bylo vcelku jasné, jak příběh skončí. Dialogy postav byly opravdu nemožné..
Poslední díl z této série hodnotím jako nejslabší. Knihu jsem dočetla se sebezapřením, protože jsem chtěla mít přečtenou celou sérii.
Říkám si, že měl spisovatel buďto v předchozím díle přidat 1-2 kapitoly, do kterých by zahrnul konečné osudy Orma a Olafa, nebo napsat další díl o osudech Olafa. V tom případě by měl zapracovat ale na zlepšení děje a charakterů postav, protože číst o protivném nesympatickém Olafovi vyžadovalo zvýšené úsilí.
Knihu jsem prvně četla jako náctiletá a dodnes na ni s úsměvem vzpomínám, bylo to mé první setkání s "exotičtější" formou sexuálních praktik.
Není to žádné historické veledílo, ale jako sexuálně laděná oddechovka - proč ne?
Kvalitně zpracovaná učebnice pro studium chirurgického ošetřovatelství pro obory Všeobecná sestra. Dobře rozpracovaná problematika chronické rány, předoperační a pooperační péče.
Co musím vytknout je v prvních kapitolách zastaralý výraz "braunyla" pro i.v. linku.