bigbabe komentáře u knih
Velice dobře čtivá kniha, což dokazuje, že jsem jí přečetla s nachlazením pod peřinou za jednu sobotu.
Vrhla jsem se do ní kvůli výzvě a jsem ráda. Horor není můj žánr, asi bych se do něj jen tak nepustila, King je to také můj první.
Překvapilo mě, že to nebyl jen tak hororový příběh, ale že King má spoustu vážných myšlenek, které se linou příběhem jako by s ničím nesouvisely, ale přitom souvisí se vším.
Už jsem přečetla dva díly, tak přečíst třetí je povinnost. Opět oddechová literatura na nedělní odpoledne. O něco málo zábavnější než druhý díl.
Přečteno za dva dny a do práce jsem šla z kruhama pod očima, musela jsem to dočíst. Dlouho jsem se tak nezasmála, super styl psaní, rychlý, vtipný, životně pravdivý. Zajímavý pohled tří odlišných lidí věkem, pohlavím i postavením na jednu stejnou životní situaci a rozuzlení na závěr - je to fakt Charakter!
I přes velikonoční povinnosti přečteno za dva dny. První knihu této volné trilogie jsem si přečetla kvůli výzvě jako oceněnou Magnesia Litera a z tohoto druhé dílu jsem příjemně překvapena.
Líbil se mi víc, mělo to švunk.
Tato kniha je moje první, co si pamatuji. Jestli jsem před tím přečetla nějaké pohádky, tak ani nevím, možná tak Dášenku. Knihu jsem si půjčila od tety na vesnici, kde jsem trávila prázdniny a zrovna pršelo (počítače fakt nebyly).
Pamatuji se, že jsem se bála a že se mi o tom dlouho zdálo a že jsem pak i napsala povídku na podobné téma.
V každém případě se dá říct, že jsem se díky této knize stala knihomolem, i přesto, že tento žánr dnes není mým nejoblíbenějším.
Ani nevím, jak si mi tato kniha dostala do ruky. Velice jí oceňuji, protože spousta zeměpisných, vlastivědních, turistických knih je psáno velice ustrnutě.
Zde je kromě základních informací i kdo zde žil, co se tu za historii stalo, jak pohoří vzniklo, kam tečou místní řeky a spousty dalšího.
Moc hezky napsaná a poučná kniha.
Asi jako jedna z mála jsem film neviděla, ale samozřejmě jsem o tomto díle již něco slyšela. Je to dost art a současně je to reálné. Opravdu sonda do nitra člověka nebo spíše rovnou celé naší společnosti.
Jako oddechovka po psychické únavě z práce, dobré. Rychlé, úderné, jasné.
Knihu mi vrazila do ruky paní knihovnice, že se mi určitě bude líbit a měla pravdu. Po pracovní době, když byl muž na houbách, jsem začala číst a v půlnoci jsem se musela donutit, abych šla spát, když v 5:30 vstávám. Celý druhý den jsem v práci byla nervózní kvůli cca 60 nedočteným stránkám.
Velice napínavý, asi na skutečných událostech postavený příběh a opět: jak se máme dobře, i když nám zdražují energie a jídlo. Zatím ještě ale nějaké máme.
I přesto, jak je to "tlusté" tak přečteno za tři pracovní dny i s druhou směnou doma.
Čtení bylo napínavé a jak se píše na přebalu, bohužel realistické.
Knihu jsem si na začátku roku v knihovně rezervovala kvůli ČV1, ale byla tak přerezervovaná, že se ke mě dostala až teď, kdy výzvu už mám splněnou. 6 příběhů od 6 autorů z různých nemocničních odděleních, z různých pohledů.
Odpočinková četba na jedno dopoledne, ale žádný trhák.
Začátek knihy mě zaujal, autor nalákal na spousty informací o přespání, ubytování a stravování a pak byla kniha spíš o popisu míst, které si můžete přečíst v encyklopediích nebo na stránkách měst.
Očekávala jsem spíš deník a jeho konkrétní pocity, ať už z putování nebo restaurací a navštívených míst. Takže oceňuji jako návod kudy jít, ale zbytek informací je nulových.
Ze začátku celkem zajímavé, ale co si budeme povídat, po polovině už se to moc neměnilo, každé ráno vstane, jde, naobědvá se, jde, navečeří se. Líbili se mi seznamy a doporučení věcí, které si bral s sebou a jejich recenze po používání.
Chyběly mi zde mapy, ať už celé cesty a nebo po týdenních úsecích.
Jako obvykle nevím, jak se ke mě tato kniha dostala a proč jsem si jí chtěla přečíst(to se asi nenaučím). Nicméně mě velice příjemně překvapila, i přes její tloušťku jsem jí přečetla za tři pracovní dny po večerech a s vařením večeří. Velice napínavé a mělo to spád. A zařadila bych jí i do kategorie - erotické.
Opět jsem popřemýšlela i o svých vztazích a životě a: Nemusíš!
Během čtení jsem přemýšlela, jak knihu ohodnotím (což dělám vždy) a bylo to se mnou jak na houpačce. Ze začátku jsem jí chtěla skoro odhodit, protože to vypadalo spíš jak seznam bohů a co kdo dělá a bylo to hodně únavné a nečitelné. Pak se to trochu změnilo, že začaly i více příběhy a méně jména. Již dlouho jsem si chtěla něco přečíst o bájích a pověstech, ale právě z toho důvodu, že jsem se bála té spletitosti a komplikovanosti jsem dlouho váhala.
Doufala jsem, že tato kniha, s podtitulem .. kořeněné britským humorem mi to ulehčí. Jak jsem již napsala, ze začátku to tak nevypadala, ale nakonec to bylo dobré.
Humor jsem tam moc nezaregistrovala, to bude asi tím, že je britský.
Jsem ráda, že jsem se k ní konečně po letech dostala a doufám, že budu mít čas na další knihy na toto téma.
Pro nedělní pohodu ti jde. Příběhy Sandry jsou možná o trochu lepší než jejího otce.
Již po 4. a tento autor mě opět nezklamal. Na pozadí obyčejného příběhu života, lásky popisuje dobu, ve které se žilo. Tyto idee a doby by se stále měli připomínat.
Jako laikovi mi nezáleží na tom, jestli všechny dějinné události jsou naprosto přesně, ale vymyšlené úplně nejsou a proto si myslím, že je to částečně dobré ke vzdělání.
Asi ne úplně vhodná kniha na dovolenou, ale na motorku jsem musela volit jen jednu, aby mi vydržela.
Je to smutný pravdivý příběh, ale už jsem toho četla asi dost a po další knize tohoto tématu jsem sáhla jen kvůli ČV.