Blancheerka komentáře u knih
Čtení plné zajímavých situací, úvah i dialogů - autor použil post-apo výjev, kdy do nebeským úkazem oslepeného lidstva vložil ,,zombíky,, v podobě chodících vražedných květin - triffidů. Nejenže zraku zbavené lidstvo se nyní musí poprat samo se sebou, ale navíc ještě i s chodícími skoro-palmami, které dokáží člověka zabít a následně i zkonzumovat.
Líbily se mi úvahy o tom, jak vlastně nastolit nový fungující systém, když ten starý padne tak, aby zachránil i následující generace. Jak učit děti, příchozí do tohoto nového, zničeného světa tak, aby z nich nakonec nebyli pouzí negramotní farmáři a z generace další už jen žvatlající divoši? Tyto úvahy nad tím, jak křehký je systém, na který nyní spoléháme, a jak snadno se může rozpadnout a uvalit nás do opětovného bezvládí a kmenových válek s převáhající nutností zápasení o zdroje a vlastní přežití mi přišly z této knížky asi nejzajímavější.
Čtení z edice ,,jak mám sakryš sympatizovat s hlavní hrdinkou, když je to naivní mladá blbka z vesnice, která teda očividně ví všechno nejlíp, pro zamilovanost si nenechá poradit a ještě kope do všech, kteří jí varují. Dělá jeden kiks za druhým, rozhodnutí hodná na to, aby ji byla odebrána svéprávnost a tak růžovej a naivní pohled na svět (a hlavně teda na Afriku a její obyvatelstvo), že jsem u knížky doslova nevěřícně kroutila hlavou, že to snad neni možný´´
Příběh je teda síla a i když by se dal povyprávět mnohem obsáhleji (knížečka je na tak zajímavý příběh napsaná dost stručně a děj rychle odsejpá), četlo se to v podstatě samo.
I přes hloupost a striktní nesouhlas s každým hrdinčiným krokem bych žádný holčině nikdy takové drsné prozření nikdy nepřála. Raději zažít první zklamání se spolužákem ze vsi, než s násilnickým Afričanem, vydíraná přes strach o vlastní život a i životy svých dětí :(
Když mi tuhle knížku doporučil už asi 10. člověk, nemohla jsem tuto četbu přejít jen tak bez povšimnutí. Každý, kdo mi říkal názory typu: ,,Je to fakt hustý,, a ,,To je síla,, se ani v nejmenším nemýlil. Prostředí i děj byli popsány tak krásně sklíčeně, šedivě a beznadějně, že s hlavními hrdiny zkrátka nelze nesoucítit a nedržet jim palce, ač už cca od první třetiny čtení tušíte, že to s nima může skončit ještě hůř než bledě... Tento typ idealismu a státního zřízení zde popsaný tak detailně a téměř učebnicově, mě potešil vzácným prvkem ,čtení knihy v knize,. Pokud by někdo chtěl alespoň základní znalosti o tom, jak rozeznat propagandu, populismus a extrémismus, určitě bych mu podala právě toto čtení!
,,Možná, že člověk ani tolik nepotřebuje, aby ho někdo miloval, ale aby mu rozuměl,,
Sbírka složená z několika přispívajících autorů mi svým složením, provedením i formátem přišla velmi povedeně vytvořená už jen pro tu živost a neopakující se stereotyp růžně píšících básníků. Samozřejmě jako subjektivní ,,kritik,, s pouhým amatérským názorem mě někteří autoři oslovili více, než jiní, ale to se stalo (předpokládám) každému, kdo si tuto knížečku vzal do ruky. Jelikož mi ani hororová tématika není zcela cizí, u některých básní mě vyložene doslova zamrazilo
Hezká poetická sbírečka mé nejoblíbenější punkové postavičky české scény. V básních se prolíná nejen sklon k rockovému a punkovému feelingu pro psaní textů a rytmiky, ale osobní zpověď těžkého životního období, prolínající se do každé jednotlivé básně mi přišla pro toto dílečko více, než příhodná :)
Kniha Memento od Radka Johna mě úplně rozsekala na maličký kousíčky a její vliv ve mně rezonoval ještě několik týdnů po přečtení. Příběh mě vtáhl do temného světa plného ztráty, viny a hledání identity a poslední dávky. Johnova schopnost zachytit lidské emoce, konflikty a motivace feťáků ve mně vyvolala upřímnou pozornost. Tato kniha je jedním z těch vzácných (či šokujících) děl, která dokážou zanechat trvalý otisk ve čtenářově duši.
Kniha je silným a otevřeným literárním dílem, které mě velice oslovilo. Autorka se odvážně ponořuje do intimních a tabuizovaných témat a otevřeně se vypořádává s vlastními prožitky. Jelikož jsem v době čtení řešila podobný (zdravotní) problém, její odvaha a upřímnost mě naplnily nadějí, a při čtení jsem cítila, že na to nejsem sama.
Číst Brownovy knížky přirovnávám ke sledování akčního filmu, plného zvratů, akce, nedůvěryhodných spojenců a hlavně ,,padoucha,,, který před svým dokonalým plánem jak zničit, zachránit nebo ovládnout svět, varuje dostatečný počet lidí, kteří by mu v tom snad mohli i zabránit :D Knížka mě sice opravdu bavila, je to čtení napínavé, strhující a poutavé, ale čtvrtá knížka na to samé téma byla už i pro mě trošičku moc :) Doporučila bych autorovi načerpat inspiraci z jiného soudku, než se potopí do něčeho, co už za to stát nebude. Naštěstí u této čtvrté knížky to ještě není znát, je tu jen jakýsi pocit, že se to stane již brzy ;)
Nadšená. Opravdu. Ještě jsem nečetla žádnou knihu, která by byla napsaná tímto stylem, tedy pouze formou zápisků v denících, novinových článků, pracovních výkazů a dopisů. Bavilo mě to a četla jsem to s nadšením a hltala každý článek. Jedinou nevýhodu, kterou bych si vytkla je, že jsem dřív viděla jak film z roku 1992 tak i parodii s Leslie Nielsenem a u spousty pasáží jsem se prostě smála... Ne ale té knížce, nýbrž asociacím z parodie. Co bych vytkla filmařům je, že narozdíl od knihy, zasadili do filmu milostný příběh. To jsem na knížce oceňovala jako jednu z nejlepších věcí, že i přes absenci milostné zápletky byl příběh čtivý, dobrodružný, poutavý a napínavý a nezkažený srdíčky a motýlky v břiše :)
U některých děl dodnes nedokážu pochopit, proč jsou tak slavná, zařazená v povinné četbě a opěvována historií i literaturou. U tohoto veledíla chápu sice literární hodnotu, protože pokud Dostojevskij něco opravdu uměl, tak psaní mezi tyto dovednosti rozhodně patří. Napsat totiž tak veliký a dlouhý příběh o hrdinovi, kterému ani od začátku nemůžete fandit je podle mě opravdové umění :) Rodion je tak chudý, že ukončí i studia, ale aby si našel nějakou práci - to ne. Je to líná socka a ještě vyčítá své sestře, že díky sňatku z rozumu se chce obětovat a pomoci mu v jeho nuzné situaci, kterou si ovšem svou leností zvolil sám. Co mě při čtení zaujalo byl klasický ponurý postoj, kterého si jsem si všimla snad u všech ruských autorů - v prostředí i osudech postav je jen beznaděje, smutek, chudoba a bída. Smrt, šílenství a pláč je v knize tak běžný, že bez nich by nebyla taková ,,zábava,, to číst ;) :D
Očekávání jsou i u knih nebezpečná věc. Mohou často přinést zklamání nebo i rozčarování z díla, jeho obsahu nebo přednesu. To se mi právě stalo i u této knihy, kdy jsem nadšeně brala do ruky příběh o brazilské slečně, která vlivem osudu skončí jako štětka v evropském nočním klubu. Ač tento popisek nabízí lákavost pohnutého příběhu z prostředí spodiny společnosti, již před polovinou knihy zjistíte, že vlastně čtete Pretty woman po brazilsku a že vlastně existoval jistý důvod, proč jste nečetli harlekýnky... Co autorovi nemůžu odepřít, je hezký slovník a čtivý způsob psaní, díky kterému jsem dočetla i toto dílečko až do konce.
Toto čtení mi rozhodně nepřišlo jako něco, co se čte pro pobavení s rukou pod peřinou. Je to spíš profesionální rozbor nejznámějších a nejběžnějších sexuálních úchylek z pohledu psycholožky, která neodsuzuje, ale spíše chápe. Pro laika super čtení, které může nabídnout i jiné úhly pohledu a pochopení těchto lidí a jejich nevšedních pohnutek :)
Nechápu, jak vůbec někdo může toto dílečko porovnávat s 50 odstíny šedi. Přijde mi, že lidi četli jenom toto a veškerá erotická literatura se tím pádem prostě musí porovnávat s touto břečkou pro chudáky bez fantazie :( No, nicméně tu nepíšu pocity z odstínů, ale z této knížečky, která je čtivá a povídky jsou vtipné a vzrušující právě pro to, že jsou ze skutečného života. Od autorky jsem četla již několik knížek a tato rozhodně patří mezi ty vydařenější ;)
Bohuzel teto knizce nedam moc pozitivni hodnoceni Asi za tim bude hlavne to, ze ,,upirska,, tematika neni uplne pro me, ale jelikoz jsem tuto knizku vyhrala na HorrorConu, pustila jsem se do ní. Trochu mě mrzí, že to pro mě bylo trochu zklamáním, protože předcházející povídka ze sbírky Zachovej mou duši mě na tuto knížku kvalitně nalákala. Spisovatelka má uzasnou fantasii, skvelou slovni zasobu i smysl pro takovy popis, ktery dokazal rozhybat mou predstavivost, ale na dejovy spad, tematiku a posloupnost vypraveni by se (za me) mohla jeste trochu zamerit. Knizku jsem zavirala se slovy: ,,Cože???´´ a ani na prequel ani na pokračování jsem dostatecnou motivaci nedostala
Tento pribeh podle me musel byt pro mladsi ctenare, protoze i presto, ze se v podstate jedna o krimi, je v tomto dile katolicka cirkev zobrazena jako naprosto bezuhonna, spravedliva a dobrosdecna organizace, ktera je vzdy pripravena branit spravedlnost a prijit pravde na kloub i za cenu ztraty lidi z vlastnich rad. Nicmene potom, co jsem pochopila, ze se jedna v podstate o krimi-pohadku, se mi knizka cetla mnohem lip
Knížka je celá psaná jako rozhovor kamaráda - novináře a investora a ředitele a zakladatele investiční společnosti Golden Gate - Pavla Ryby. Knížku jsem brala jako sebevzdělávací proces, protože jsem se chtěla dozvědět něco o investování do zlata, o finančních fondech České republiky a základy ohledně celosvětových finančních procesů a fungování ekonomiky. Jako start o těchto věcech bych tuto knížku doporučila každému, ale rozhodně ne jako jedinou. Moje sebevzdělávání v tomto oboru bude jistě pokračovat, mohu ale poděkovat Pavlu Rybovi za parádní start v podobě tohoto dílečka :)
Třetí kniha s profesorem Langdonem byla pro mě stejně čtivá a zábavná jako ty dvě předchozí. Autor prostě umí děj správně našlápnout a vygradovat tak, že jsem se do děje naprosto položila a u konce už jsem hltala stránku po stránce ve zvědavosti, jak to celé dopadne. Prostě paráda, Dan Brown se těmihle třemi počiny zařadil mezi moje oblíbence :)
Brown se čte (alespoň mě) opravdu dobře ♥ Vyhovuje mi jeho styl, nabírání otáček v ději i ,,přepínání,, obrazů, díky čemuž si knížku představím víc jako film :) Druhá knížka byla - stejně jako i ta první - napínavá od začátku do konce a dopadla opět ... ;) ???
Tahle knížka byla zatím jedním z nejlepších počinů, co jsem kdy přečetla či lépe řečeno zhltala. Spisovatel pojal toto misteriozní krimi z prostředí Vatikánu poutavě, napínavě a jeho styl psaní mě krásně hladce vtáhl přímo do děje. Hlavním postavám jsem upřímně fandila a prožívala s nimi okamžiky hrůzy, radosti i dojetí a při čtení mi doslova před očime probíhal film mojí fantazie. Málokteré knížce jsem dala plný počet, ale tato si je podle mě plně zaslouží!
Tohle dílo, byla moje první přečtená Hrabalovina. Nejsem si tedy jistá, zda použití mega dlouhých souvětí (někdy i přes celý odstavec) mělo být schválně, jakože to vypráví obyčejný člověk, anebo autor prostě takhle píše vše... Nicméně díky tomuto stylu psaní, mě řádky vedly rychle a knížku jsem zchroupala vesměs za pár dní. Nemůžu říct, že by to bylo špatný, to ne, o to víc mě ale nasr*** český stejnojmenný film natočený podle tohoto díla, kde scény byly mnohokrát natočeny zcela jinak, než ve filmu, z hlavního hrdiny udělali v podstatě vyčůranýho hajzlíka a ač odpouštím filmařům, že do filmu se vše z knihy nevejde, překopané dějové linky a odlišnost charakterů oproti knižnímu popisu prostě odpustit nedokážu :( Doporučuji proto knížku, ale na film po přečtení už raději nekoukejte :D