Blanchidlo
komentáře u knih
Strážce majáku
Tomáš Lukavec
Mám pocit, že dneska už může napsat knihu každý. Ne, že by příběh nebyl krásný a zajímavý, jen byl špatně uchopený. V tomto podání šlo o kýčovitou romantiku v americkém stylu, ve které se ukrývalo pár krásných myšlenek. Za co tleskám jsou nádherné ilustrace!
Mne soudila noc
Valja Stýblová
Drsné téma s překvapivým závěrem. Řekla bych, že až ironie osudu, nicméně klobouk dolů, že se do ošemetného tématu potratů Stýblová pustila a popsala příběh velmi emotivní a bez servítků.
Pipi Dlouhá punčocha (4 příběhy)
Astrid Lindgren
Pipi je prostě Pipi :) nespoutaná, silná a svoje. Ideální čtivo před spaním pro klidné sny i v dospělém věku :)
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Četla jsem ještě na základce, spolu s Džínovým světem. Vždycky jsem byla knihomol a tohle byl skvělý výchovný manévr mých rodičů - při čtení mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě a věděla jsem, že tohle nikdy nechci zažít. Nedávno již jako dospělá jsem viděla film, ale kniha je podstatně drsnější. Jsem zvědavá na pokračování - Můj druhý život.
Dívka s havraními křídly
Tereza Kramerová
Nádherný, léčivý příběh, překrásné ilustrace a hladivý, hebký papír. Přečteno jedním (zatajeným) dechem a vím,že ji budu číst znovu. Tentokrát beze spěchu a v poklidu,abych si vše mohla prožít a popřemýšlet si. Tahle kniha hladí :-)
Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách
Zdeněk Šmíd
Skvělé pokračování vodácké party, tentokrát na horách. Utkvěla mi v hlavě věta, že při turistice má žena holt lýtka jako závodní slepice :)
Tajný život stromů
Peter Wohlleben
Nádherné a zajímavé myšlenky, nicméně buď mi nesedl překlad nebo autorův styl, ale často jsem odkládala a knihu tak četla přes tři měsíce.
Přísahám a slibuji
Ota Dub
Kniha mi velmi připomíná vyprávění mého dědy, který v pohraničí pracoval jako učitel. Přísahám a slibuji dává nahlédnout do poválečného pohraničí, kde se chod nemocnice po skončení války budoval za pochodu.
Knihy Oty Duba mám ráda, působí na mě hřejivě, ačkoli jsou příběhy často nelehké. Kéž by dnešní lidé měli aspoň čtvrtinu zásadovosti Dubových hrdinů, hned by bylo na světě veseleji.
Láska v Provenci
Bridget Asher (p)
Ach ano. Název i obal vypadají jako červená knihovna, ale nenechte se zmást, je to silný příběh. Heidi se nevzpamatovala ze smrti manžela a její matka ji pošle do Francie do starého rodinného sídla. Během tamějšího pobytu vypluje na povrch spousta tajemství, hlavní hrdinka si několikrát sáhne na dno, ale vše končí krásně, jako ve správné červené knihovně :)
Doktore, fofrem, jde o život!
Patrick Taylor
Kniha, u které jsem se pobavila a od srdce zasmála. Mám ráda břitký anglický humor. A když na prvních stránkách lékař vyhazoval (doslova) pacienta z domu, že se má nejdřív umýt, než jde k lékaři, bylo mi jasné, že jsem správně. Aneb o útrapách venkovského lékaře :)
Krutá hra o tvé zdraví
Tomáš Kašpar
No...ze začátku jsem byla nadšená a šokovaná z předkládaných informací. Mezitím mi ale přišla Velmi osobní kniha o zdraví od Margit Slimákové, do které jsem se okamžitě pustila a ke Kruté hře jsem se vrátila později. Knihy se dotýkají stejných témat a s politováním musím říct, že ve srovnání s Velmi osobní knihou o zdraví, která je psaná pohodově a autorka nic nevnucuje, jen předkládá fakta, tak v Kruté hře, ačkoli autor několikrát zmiňuje, že nikomu nic nenutí a ať si každý zvolí podle sebe, tak přesto na mě jeho styl působí agresivně. Chápu, že je třeba vyburcovat k zamyšlení se nad tím, co se děje s potravinami a co vlastně jíme, ale ono to jde i jinak. Pohodově jako ve Velmi osobní knize o zdraví, nebo třeba ve Farmagedonu, který se věnuje masnému průmyslu. Navíc když jsem se podívala na jednu originální studii, kterou autor v knize zmiňuje, tak fakta z článku se úplně neshodovala s tím, jak to autor komentoval ve své knize...
Konečná diagnóza
Arthur Hailey
Vlastně mám z téhle knihy pořád trochu rozporuplné pocity :) Nedoporučuji lidem se slabšími žaludky, popis určitých výkonů je dosti podrobný :) Kniha je skvěle napsaná, velice syrová a svým způsobem krásná, četla se mi dobře.
Agnes a ostrov Stínů
Veronika Hájek Hurdová
Když jsem se dočetla, že Veronika Hurdová píše Agnes a ostrov stínů, nadšeně jsem předobjednávala a vůbec mi nevadilo si na ni počkat. Je stejně skvělá jako Agnes a Zakázaná hora - tu mám, mimochodem, o maličko radši. Ale miluju je obě a můžu je číst stále dokola. Je to ten typ knih, kde vás vždycky překvapí něco nového :)
Rabín v pátek zaspal
Harry Kemelman
Do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah. Slušně napsaná detektivka, která neurazí, dobře se čte a navíc dává nahlédnout do fungování židovské obce.
Děvčátko Momo a ukradený čas
Michael Ende
Děvčátko Momo by měl číst povinně každý dospělý dvakrát ročně...
Zlaté rybky
Valja Stýblová
Zpočátku mě chvílema vyloženě vytáčelo, jak se Helga neustále každému obětovala na úkor sebe sama. O to větší jsem měla radost, když se na konci objevila vzpoura Zlaté rybky :) Řekla bych, že ironický vtípek na téma, že bohudík se ženy dopoledne nemusí starat o domácnost, protože tu mají až ve druhé směně po svém placeném zaměstnání, je i v dnešní době více než aktuální, bohužel. Smutná realita. Jinak je kniha velice čtivá :)
Moje milá smrti
Veronika Hájek Hurdová
Z knihy jsem rozpačitá. Bohužel jsem si vytvořila domněnku, že mi tato kniha pomůže zbavit se panického strachu ze smrti blízkých a jak známo, vytvářet si domněnky je cesta do pekel :) Tedy zbavení se strachu se nekonalo.
Vlastně mi to přijde jako smutný a drahý "podvod" na pravidelné čtenáře blogu, z mého pohledu se totiž jednalo o vybrané články z blogu v tištěné podobě, pospojované pár novými příběhy či myšlenkami. Obecně se v knize opakuje zhruba 5 hlavních myšlenek stále dokola, a to je, za 450 Kč, velmi málo muziky za velmi hodně peněz :(
Když se oprostím od tohoto zklamání, smekám před autorkou, jak se dokázala s celou situací vypořádat a má můj velký obdiv. Velmi silná to žena.
Musela jsem zemřít
Anita Moorjani
Kdybychom dokázali fungovat tak, jak autorka navrhuje, byl by to ráj na Zemi. Obávám se ovšem, že na to jsme až příliš svázaní právě našimi strachy a potřebami jistoty - jak sama autorka píše, právě strach a potřeba jistoty nás brzdí v rozletu. Má pravdu, ale myslím si, že není úplně jednoduché je překonat...Naprosto souhlasím s autorkou v tom, že nemoci jsou fyzickým projevem duše/psychiky a že západní medicína, věnující se pouze tělu, je nedostatečná...samozřejmě je skvělá na akutní stavy typu infarkt, ale na chronické stavy je krátká.
Deník
Anne Frank
Četla jsem před maturitou a stejně jako vše válečné na mě silně působila. Vzhledem k věku, ve kterém deník psala, obdivuji její odvahu a nadhled.
