Boby17 komentáře u knih
Tento díl příběhů sobí policie se mi líbil ještě víc, než Poslední Laponec. Proto dávám všechny hvězdy. Zajímavý, a v důsledku také smutný, náhled do stínů rozmachu norského ropného průmyslu, kterému musí jít vše z cesty.
A ještě poznámka, ne však k autorovi. Překladatel by si měl osvěžit znalosti českého pravopisu při používání i/y a korektor by měl být buď pozornější, nebo si tato pravidla také obnovit.
Toto je moje úplně první přečtená knížka. Vzpomněl jsem si na ni, když jsem četl Umrlčí cestu od Petra Maye. Obě jsou věnované včelám, tato je však nesrovnatelně útlejší. Přesto podává také zajímavé informace o životě nejužitečnějšího hmyzu. Jak praví moravské úsloví: Po všeckém ho..., enem po včelách med!
Právě jsem knížku dočetl a moc se mi líbila, tedy až na tu česko - slovenskou pomlčku. Ale to je můj problém, který nesnižuje kvality autorem předložené pohádky pro dospělé. A kdo již dříve četl knihy Miloše Hubáčka, jistě mnohé paralely najde. Oddechové čtení na pár večerů, které zahřeje u srdíčka.
Tak tenhle příběh musí být ze života, protože asi by ho nikdo nevymyslel. Drsný příběh o síle lidské vůle. Pět hvězd zcela zaslouženě.
Super knížka, opět ze skotských ostrovů. Napínavá od začátku do konce, a co se včel týče, pro mě i s poučným přesahem. Kromě vyšetřovatele seržanta detektiva Gunna se v příběhu jednou větou mihli i Fin s Marsaili, což mě mile překvapilo a připomnělo trilogii z ostrova Lewis-Harris. Ubrat jedinou z plného počtu hvězdiček by bylo nespravedlivé.
Záslužné dílo přibližující mladé generaci životní osudy a vědecké úspěchy Moraváka, který je známý více ve světě, než doma. Snad podnítí zvědavost čtenářů o jeho knihy dobrodružné, cestopisné nebo i vědecké.
Knížka se mi docela líbila, chvílemi jsem ji doslova hltal. Bohužel ale také nastávaly obtížné chvíle, když dialogy poměrně bez vysvětlení rozvířily rej příbuzenských vztahů jednotlivých šlechtických a královských rodů, spojenecké aliance a vzájemná nepřátelství. Proto nemohu dát všechny hvězdy.
Knížka se mi moc líbila, četl jsem ji jedním dechem. Na moje chabé oči však měla moc drobná písmenka, která se mi obtížně četla, a to i u silné lampy. Brejlovcům doporučuji zvolit e-knihu.
Prostě Zdeněk Burian byl, je a bude nepřekonatelný a nedostižný. Pokud tutéž knihu ilustrovalo více malířů, vždy dám přednost vydání s obrázky Z. Buriana.
Úžasné pokračování skotské trilogie. Při čtení historické linie příběhu jsem si uvědomil, že jsme se pod vládou Habsburků zase tak špatně neměli. Taková zvůle lordů by v 19. století byla u nás nemyslitelná.
Super příběh, který jsem četl na jeden zátah. Pět hvězdiček zcela zaslouženě.
Zajímavé a poučné čtení. Zdalipak i naši politici si tuto knihu přečetli? Mám dost velké pochybnosti.
Slátanina, bohužel. Lituji vynaložených peněz.
Kniha není nijak časově zařazena, jen ze zmíněné postavy Vratislava II. z Perštejna se dá usuzovat na období let 1566 až 1583. Několikrát se v textu mihne nijak nespecifikovaný císař, což by, podle postavy kancléře z rodu Pernštejnů, mohl být buď Maxmilián II. nebo Rudolf II. Slovník hlavního hrdiny neodpovídá době příběhu (např. parta, frekvence, nekonformní postava). Také svůj jezdecký styl by vypravěč neměl srovnávat s pytlem brambor, protože tato plodina se v českých zemích objevila až někdy mezi lety 1628 a 1632.
Celkově vzato velké zklamání. Databáze knih by rozhodně toto dílo neměla recenzovat jako knihu podobnou Rytířům z Vřesova. To je urážka kvality knížek Františka Niedla!
Stručně řečeno ani nenadchne, ani neurazí. Taková rychlovka na dva večery.
Moc pěkně napsaný příběh. Už se těším na další pokračování.
Ještě na střední škole jsem ji přelouskal, ale nějak extra se mi nelíbila. Zvláště si pamatuji mé zklamání, že se rybáři nepodařilo alespoň část úlovku ubránit. Možná dnes, s odstupem mnoha let, bych knihu hodnotil jinak. Čeká ale na mě spousta jiných lákavých knížek, takže patrně k přehodnocení mého názoru asi nedojde.
Výborná knížka. Silo možná bylo trochu jednodušší, protože má děj v nepřerušeném běhu času (pokud si dobře vzpomínám). Tady jsou události popisované ve velkých časových skocích a je to náročnější na sledování souvislostí. Ale jak jsem napsal na začátku, výborné. Třetí díl si určitě nenechám ujít.
U příležitosti 20 let od zřízení Vojenské akademie ve Vyškově a 80 let od zahájení činnosti vojenské posádky ve Vyškově vydalo ministerstvo obrany tuto publikaci.
Bohužel autor podává čtenářům mylnou a zavádějící informaci u fotografie Jána Kožiaka, předposledního velitele VeV-VA (str. 40). Ten sice svoji funkci zahajoval jako plukovník, avšak 28.10.2013 byl povýšen na brigádního generála (přitom to autor sám uvádí na str. 36 a dále např. na str. 100 i s malou fotografií). Toto faux-paux právě v galerii velitelů je dosti trapné a každého znalého třískne do očí. Na téže straně uváděný plk. Jaromír Zůna má navíc vytištěnou fotku v generálské hodnosti, které však dosáhl až po odchodu z vyškovské posádky.
Další markantní chyba je v kapitole věnované symbolům VeV-VA na str. 41-44. Zde je zcela opomenut fakt, že 28.12.2012 propůjčil prezident Václav Klaus bojovou zástavu praporu zabezpečení VeV-VA a následně 8.5.2014 prezident Miloš Zeman propůjčil tomuto útvaru čestný název Plukovníka Ladislava Preiningera. Tuto informaci čtenář nenalezne ani v kapitole o podřízených útvarech a zařízeních na str. 89.
Tohle by měla být maturitní četba. Výborný válečný příběh z pohledu mladého námořníka.