Boby17 komentáře u knih
Při zpětném ohlédnutí na události 20. století je to pěkná pohádka, ale bohužel jen pohádka ...
Tato kniha je jedním z mála případů, kdy předloha je horší než film. Příliš rozvláčná, dočetl jsem ji jen silou vůle.
Super knížka, která přináší úplně jiný náhled na historii, než který mi byl předkládán na základní a střední škole. Četl jsem ji dlouho a se slovníkem cizích slov, ale stálo to za to!
Četl jsem 3. vydání z roku 1940 a knihu hodnotím velice kladně. Rozbor příčin Mnichova 1938 se mi jeví docela přesný. Velice jsem se divil, že kniha (za okupace) chválí Masaryka. Naopak činnost Edvarda Beneše (již ve funkci ministra zahraničí) je podrobena drtivé kritice a stejně tak i působení Velké Británie (patrně oprávněně).
Kniha obsahuje zajímavé rozbory národohospodářských aspektů vedení válečného konfliktu, např. "... je tu otázka války a v té dnes nerozhoduje počet vojáků, nýbrž materiál, který tito vojáci obsluhují. V průmyslových státech, které mají přebytek strategických surovin, mez vojenských možností udává počet obyvatel. Ve státech zemědělských mez vojenských možností je dána rozsahem válečné výroby.", nebo: "Friedensburg vypočítal, že moderní armády potřebují za operací na 1 milion vojáků měsíčně 300.000 t železa a oceli. To znamená ročně 3.600.000 tun. Podle Friedensburga jeden muž ve frontě spotřeboval tedy ročně 3600 kg železa a oceli. Ve frontě byla 1/20 všech obyvatel. Rozdělíme-li 3600 kg připadajících na jednoho frontového vojáka na 20 dílů, vidíme, že jen ten stát může řádně zbrojit a vydržet dlouhou válku, vyrobí-li ročně na jednoho obyvatele nejméně 180 kg surového železa a oceli. Ve skutečnosti se však všechno železo a ocel nemohou obětovat frontám. Počítejme, že je to nejvýš 2/3 celkové výroby. To znamená, že při 5% obyvatel ve frontě je třeba vyrobit asi 250 kg oceli a surového železa na hlavu ročně.
Stát, kde se vyrobí 250kg surového železa a oceli na hlavu ročně, může postavit do pole 2 a 1/2 divize z milionu obyvatel a tyto síly může tedy stále zásobovat potřebným válečným materiálem. Zkušenosti však ukázaly, že z milionu obyvatel lze postavit do pole i 4 divise. Převedeno na železo by to vyžadovalo, aby ve státě, který by si podobné vypětí sil dovolil, se vyrábělo ročně na hlavu 400 kg surového železa a oceli. Prostě každá frontová divise postavená z milionu obyvatel potřebuje 100 kg železa a oceli na hlavu."
Autor byl nejprve uznávaným legionářským vojenským teoretikem, po zklamání z vývoje v roce 1938 se stal symbolem kolaborace s nacisty, To však podle mého názoru nesnižuje význam nosných myšlenek a úvah. Kniha umožňuje pohlédnout na věc z jiného úhlu, než je dlouhodobě zažitá praxe.
Ve srovnání s Vlastimilem Vondruškou nic moc. V příběhu je moc nadpřirozena a logické vysvětlení zločinu na konci chybí.
Asi první česky napsaná podrobná syntéza heroického výkonu českých pluků při bojích na řece Soči proti italské agresi 1915-1917. Spolehlivě vyvrací stále oficiálními místy živený mýtus, že jen legionáři dobře bojovali a vrací čest našim pradědům, kteří válku začali i skončili v císařské uniformě.
Skvěle napsaná kniha o prožitcích českých vojáků v císařské uniformě v boji proti italské agresi do Slovinska za 1. světové války. Kniha od svého vydání neztratila nic ze své čtivosti, ze specifické vojenské mluvy i popisovaných událostí jasně vyplývá, že autor píše o sobě. Knihu vydal svým nákladem (počet není uveden, odhaduji ho mezi 500-1.000 kusů). Dílo je bohužel těžké sehnat, ale kdo vytrvá, jistě nebude zklamán.
Kniha se čte jedním dechem. Pokud by se knihy chopil Hollywood, pak by se jistě jednalo o kasovní trhák v kategorii akčních filmů. Bohužel příběh je však, objektivně vzato, nereálný.
Tak tato kniha se mému oblíbenému autorovi vůbec nepovedla. Příběh je velmi vykonstruovaný a nedůvěryhodný.
Podtitul knihy zní "Dojemný příběh z 1. světové války". Bohužel autorka projevila dojemnou neznalost vojenských reálií (kdo se mohl stát jednoročním dobrovolníkem, které odvodní ročníky byly mobilizovány nejdříve, kde a kdy vznikaly zelené kádry, hrdinové překračují frontu jen tak bez dalšího ...). Čekal jsem rozhodně víc a bohužel jsem byl zklamán. Avizovaný "skutečný" příběh se takto odehrát prakticky nemohl.
Opravdu poutavě napsaná kniha, od které nebudete moci odejít. Mládež by ji měla číst povinně místo dějepisu druhé poloviny 20. století nebo místo občanské nauky. Vřele doporučuji.
Výborně napsaná kniha z pohledu důstojníka c.a k. 28. pěšího pluku z Prahy. Tento útvar byl v roce 1915 pro údajnou zbabělost před nepřítelem císařem, na základě tendenčních informací, rozpuštěn. Avšak jeho poslední zbytky skvělým bojem na italské forntě mu vrátily čest a pluk byl znovu obnoven. Tolik fakta a k nim moc pěkně napsaný příběh člověka z masa a kostí. Rád se ke knize vracím.
Fakta o Pražských dětech jsou popsána v knize Josefa Fučíka Osmadvacátníci - https://www.databazeknih.cz/knihy/osmadvacatnici-49807