boeink komentáře u knih
V jednom komentáři jsem četla, že "Neznám nikoho, kdo takhle mluví". Tak nevím, takhle prostě chlapi mluví. A taky tak myslí. Aspoň já to teda Petře Dvořákové věřím, protože se do chlapa převtělila dokonale. Hrozně moc se mi tahle knížka líbila, byla čtivá, taková opravdová, já jsem si ji užívala.
Tahle kniha mě donedávna míjela, půjčila mi ji známá a jsem za to ráda. Zajímavý by mohl být i originál (kdyby moje angličtina dosahovala požadovaných kvalit :-) ), ale v češtině to je, jistě díky vynikajícímu překladu, prostě skvost. Čeština je krásná a má svoje úskalí. Nejdříve jsem si myslela, že knihu jen tak prolistuju, ale tak se mi zalíbila, že jsem si pořídila do své knihovny vlastní výtisk.
Po téměř třiceti letech znovu po x-té dočteno, tentokrát jako milá jednohubka přečtená za jeden den. Krásná vzpomínka na staré dobré časy.
Začátek se trochu táhl, ale čím víc jsem se knihou prokousávala, tím víc jsem jí přidávala počet hvězdiček. Moriarty píše takovým stylem, že čtenáře udržuje v napětí, drží si tajemství do poslední možné chvíle. To je důvod, proč spoustě lidem nesedí. Ale mě se to napínání líbí, jsem zvědavá co bude dál. Postavy jsou skvěle vykreslené a uvěřitelné. No a rozuzlení, to jak všechny kousky skládačky příběhu do sebe zapadnou, je skvělé. Mě se kniha opravdu líbila.
Bavilo mě to! Lehké, vtipné čtení o životě a přestože nejsem opuštěná manželka, věkově sem spadám a občas jsem se v tom i viděla. Za mě prima oddechovka!
No, to byla nuda. Jen proto, že z nějaké sebemrskačské zásady dočítám (téměř) všechny knihy, dorazila jsem i tuto a nedá se říct nic víc, než že to byl fakt zkurvenej příběh. Nebavilo mě to a tímto jsem s Minierem definitivně skončila. Ztráta času.
Mě se kniha i po dvaceti letech líbila. Slupla jsem ji za neděli.
Čekala jsem klasické čtení pro ženy, lehké, trochu vtipné. Nic takového! Žárlivka rozhodně není žádná romantika, ale psychologický román na téma, kterým jsem se (díkybohu!) nikdy nezabývala a moc se o něm nemluví. Nežárlím, nebo jen malinko, ale chápu, že musí být hrozné s tím žít, Renáty mi bylo líto, chvilkama mi přišla směšná, zlobila jsem se na ni, jaký je sobec. Kniha mě chytila a nepustila do poslední stránky, vřele ji doporučuji.
efka.saf to napsala dokonale. Příběh se mi líbil, neměla jsem problém se začíst a pokaždé, když jsem vzala knihu do ruky, okamžitě jsem byla v obraze. Ale bylo to táááák rozvláčné, moc popisů, moc postav. Martin Servaz je sympaťák, takže mu dám v budoucnu asi ještě šanci.
Krásná knížka, ke které jsem se vrátila po třiceti letech. Když jsem ji četla jako dítě, líbila se mi, ale až teď, po těch letech, jsem jí byla zcela pohlcena, i jsem si poplakala nad dost drsným životem mladé Ingeborg. Byla opravdu statečná.
Kniha se musí číst pozorně, protože je psaná časově nazpět. Trochu jsem byla v pokušení nalistovat si konec a číst pozpátku, abych to měla správně :-D. Jsem ráda, že jsem to neudělala, připravila bych se o správně načasované rozuzlení. Jakmile jsem se do toho zakousla, nemohla jsem přestat číst. Netradičně napsaná, dobrá kniha.
Kniha je to krásná, dobře se mi četla a Ginny mi tak nějak přirostla k srdci. Moc jsem se snažila pochopit chování mámy Napořád, myslím si, že určitě věděla, do čeho jde, když Ginny adoptovali. V poslední kapitole jsem se modlila, ať ještě Ginny něco nevyvede. Myslím, že mi v hlavě zůstane nadlouho. A určitě se k ní vrátím.
Nechápu, jak si někteří čtenáři mohli být už v půlce knihy jisti pachatelem. Já jsem podezřívala průběžně snad skoro všechny postavy a jistá si byla až na konci. Za mě super, dobře to odsejpá, dobře se to čte. Fieldingová je prostě Fieldingová..
Prostě Fieldingová! Baví mě. Ráda čtu její knihy a ani tato mě nezklamala.
No...ale jo. Dlouho jsem si říkala, že je to takový vtipnější dívčí románek, na ukrácení času tak akorát. Na tři hvězdičky. Konec mě ale překvapil a celkově knihu posunul na hvězdy 4.
Moje první deaverovka, dala jsem na doporučení. Kniha se mi dobře četla a byla napínavá. Na můj vkus tady ale byla trošku (víc) překombinovaná zápletka, příliš mnoho zvratů. Taky musím přiznat, že Lincoln Rhyme mi moc sympatický nepřipadá, ostatní detektivové se mi líbili víc. Celkově se mi kniha líbila a jsem zvědavá na další.
Pijeme všichni. Tahle knížka je zdviženým prstem, varováním před jámou, do které lze spadnout. Bohužel znám pár takových, kterým se to nedaří moc dobře ukočírovat. Přeju jim, ať nemusí takhle bojovat s černým drakem. Viděla jsem i film a moc ráda, jsem si přečetla tuhle vesele smutnou a pravdivou knížku.
V rámci Čtenářské výzvy jsem se ke knížce vrátila po 30 letech. A byl to příjemný návrat do léta krásného, jaké má léto být!
Nejdříve jsem viděla film a tak jsem doufala, že bude kniha lepší. A byla! Je to moc krásná kniha o strašné době. Vypravěčem je Smrt, nevystupuje tady ale jako zlá stařena s kosou, ale bytost, která má také srdce, cítí a soucítí. Poslední strany knihy jsem probrečela, velmi mě příběh Liesel a těch ostatních dojal.