bookbug_cz komentáře u knih

To, že jsem v poslední době propadla fantasy knihám, už asi víte. S. J. Maas na mě křičela z každé police v knihovně a knihkupectví – doslova! Ale každá kniha 700 – 900 stran? Jako fakt? Nikdy bych si nemyslela, že mě takové bichle dokážou zabavit a udržet pozornost až do samého finále příběhu. Ale stalo se. Příběh se točí kolem poloviční víly Bryce, které neznámý démon zabije prakticky všechny přátelé, které má. Událost ji zdrtí natolik, že během následujících 2 let v sobě zcela zadusila život. Kromě toho je také ukraden vílí artefakt Lunin roh a Bryce postupně zjišťuje, že tyto dvě události spolu souvisí. K pátrání po rohu dostane sexy ochránce Hunta Athalara a hra začíná. Rod země a krve obsahuje fantasy svět doslova na každém rohu. Jsou tu vlci, víly, čarodějnice, chiméry, upíři…možná trochu moc, ale když uhasíte plamen panického záchvatu z toho, že si ty všechny postavy a zápletky nepamatujete, tak se to dá zvládnout. Hemží se to tu sexy tvory. Doslova. Kluci s břišáky a holky v upnutých kostýmech bůh ví z čeho. Žádný normální člověk, což mě trochu mrzí, ale budiž. Musím říct, že každá kapitola v sobě skrývala překvapení. Bavilo mě to a celé se to četlo tak nějak samo. Maas má talent donutit čtenáře číst dál a dál. Vytvořila svět plný magie, kouzelných tvorů a relikvií. K tomu přidala charismatické hlavní postavy s pěknou vyřídilkou, u které jste se prostě museli smát, a přisypala trochu chemie, která fungovala až zatraceně dobře.

Dle mého názoru má kniha uzavřený konec. Všechno do sebe zapadlo jako puzzle. Každopádně stránka a půl na konci této rozsáhlé knihy značí, že se přeci jen dočkáme nějakého dalšího pokračování. Druhý díl série by měl vyjít v únoru 2022. Tak uvidíme, kam to bude dál směřovat.

20.09.2021

Humorná kniha na léto jak vyšitá. Anotace slibovala vtipný děj, ale když postupem času knihu čteme, objevují se v ní i vážná témata. Birdie se chytne příležitosti a vezme práci v jednom skotském hotelu místo své kamarádky Heather. Háček je ale v tom, že si bere nejen její práci, ale i identitu. Pozice someliérky ale není tak easy, jak si Birdie myslí a každý den je jako zkouška ohněm. Birdie o víně neví vůbec nic. Možná tak pozná rozdíl mezi krabičákem a láhvovým vínem. Každičký den, každičká stránka, je tak plná humorných situací, trapásků, které jsou sice úsměvné, ale přiznám se, že já musela často zavřít oči a přetočit stránku.
Birdie totiž nezvládla ani otevřít šampus, aniž by si špuntem nevystřelila obličej. Až tak mi bylo za Heather trapně. V hotelu se totiž seznámí s několika skvělými lidmi, a jak čas ubíhá, zjišťuje, že má kolem sebe konečně rodinu, o jakou kdy snila. Mají ji rádi, starají se o ni, není jim lhostejná. A to včetně Jamese, kuchaře, který se jí do srdce dostane ze všech nejhlouběji. Birdy pochází z disfunkční rodiny, občas jsme svědky jejího smutného vyprávění o otci alkoholikovi a možná tak víc chápeme, proč určitě věci v životě vlastně dělá. Postavy jako je Bill nebo Roxy si zamilujete, až jste ke konci celí napjatí, jak zareagují, jakmile se dozví pravdu.
Příběh je vykreslen jednoduchým, ale barvitým stylem. Každá stránka vás bude bavit, každý konec kapitoly vás bude nutit číst dál a dál. Protože prostě potřebujete vědět, jak to skončí. A to vám nebudu prozrazovat – prostě si to musíte přečíst sami! ️

1 20.09.2021

(SPOILER) Ane Riel: Pryskyřice
No – ale…boha moj! Ne…tohle fakt ne…BACHA – SPOILER!
Nemyslím to nijak zle, což o to! Kniha je naprosto skvěle napsaná, čtivá, pořád se tam něco děje (ať už pasivního nebo aktivního charakteru). Život této rodiny byl nakažený takovou hnilobou, že jsem často musela knihu zavřít a jít se nadechnout čerstvého vzduchu. Anotace slibovala příběh malé Livie, která žije izolovaně se svou rodinou na ostrůvku zvaném Hlava. Malá holčička se musí potýkat s vnitřní zkažeností svého otce, zvláštním životním stylem své matky a osamělostí, kterou vnímá jako samozřejmost. Setkáváme se zde lehce i s postavou Mogense – bratra Liviina otce, který jako jediný v sobě našel odvahu a vydal se za lepším životem mimo ostrov.

Jens Haarder, otec Livie, na ostrově vyrostl se svým otcem Silasem, který vyráběl nádherné rakve. S otcem čas trávili především tím, že do hotových rakví lehávali a povídali si. Byl to právě Silas, který Jense naučil seškrabávat pryskyřici ze stromů a uchovat ji, aby ještě bohatě posloužila. Else si na ostrov najala pomocnici Marii, budoucí Jensovu ženu, která svůj společenský život (byla to knihkupcova dcera) vyměnila za samotu a obyčejnost. Jens s Marií měli dvojčata, chlapec ale jako novorozeně padá z postýlky a umírá. Livie tedy zůstává sama, ale přesto svého bratra vidí, jako by on vyrůstal společně s ní. Rodina nemá z čeho žít, vykrádají domy na pevnině. Jens se až hystericky obává toho, že jeho rodinu někdo rozbije, až tak se bojí, že se rozhodne zabít svou matku a po nějakém čase i svou ženu. Zkrátka udělá všechno proto, aby rodina zůstala pohromadě. Co mě ale ke konci dostalo asi nejvíc, je fakt, že Mariino třetí dítě, které zemřelo při porodu, bylo vykucháno, Jens ji zakonzervuje a vyjme orgány. Livia se nakonec z tohoto nemocného prostředí dostává, ale s jakou budoucností? Narušenost, to, co z ní otec i matka udělali, se nedá úplně uzdravit.

Pro ty, co milují trochu zvrácenosti a psychologické šílenosti.

1 20.09.2021

Opačno - tak trochu jiný Londýn.
Fantasy, které má propracované postavy, příběh, magii...Ilsa, chudá dívka, která si vydělává jako asistentka kouzelníka, v jednom momentu prochází portálem do světa, o kterém neměla ani tušení. Do světa, kde je magie přirozenou součástí, kde se nemusí skrývat. No - to není tak úplně pravda. Ilsa vstupuje na území Camdenu, teritorium měňavců a ona je jedna z nich. Nalézá rodinu, o které si myslela, že neexistuje a zjišťuje, že je dcerou alfy (vůdkyně) Lyader a Thorna Nynberga, kteří byli zabiti skoro před dvaceti lety. Opačno je rozděleno na 6 frakcí - poznáváme Srdce - čtvrť mágů, Sever - teritorium Přízraků, Whitechapel - čtvrť patřící Šeptačům, Doky - teritorium Orákul a teritorium Psioniků. Je zde cítit boj o moc...politická moc měnící se ve špinavou a nebezpečnou hru. Ilsa získává spoustu přátel, kterým plně nedůvěřuje. Každý z nich má v Zoo Camdenu svou roli. Mladičká Cassia Simsová je něco jako pokladník, sestřenice Hester je nynější vůdkyní Měňavců, Aelius Howerly pracuje jako kupec, Oren jako vyslanec lidu, Fyfe je zodpovědný za biologicko-magickou chemii a třeba Eliot je bývalý vůdce vlků - jejich armády. Každá postava má skvěle vybudovaný charakter. Každá se během příběhu rozvíjí! Dej se točí kolem krutých útoku na Camden ze strany Mágů, kteří evidentně něco urputně hledají. Ani zmizení prince Gedeona, Ilsina bratra, celému problému nijak nepomáhá. Vše je zmatené, kruté a nic nedává Ilse smysl. Vydává se tak společně s Eliotem hledat svého bratra a toto pátrání je dostane do nebezpečných situací, které ale dívka ale zvládá překvapivě dobře - na holku ze sirotčince. V tomhle magickém světě žije spousta bytostí, které Ilsa potkává poprvé, včetně hrůzných Orákul, Věštců, kteří vidí tvárnou a abstraktní eventualitu. Ilsa postupně zjišťuje, kdo stojí za vraždou jejích rodičů, kam zmizel její bratr Gedeon. Objevuje sílu magických amuletů, pro které stojí masově zabíjet a naučí se rozeznávat, kdo je v téhle hře dobrý a špatný hráč. Příběh má propracované postavy, dozvídáme se každičký detail různých pasáží. Možná toho bylo trochu moc. Přiznám se, že jsem si každou postavu, každé místo, každou zápletku a potažmo i každý zvrat musela zapisovat a zpětně se k poznámkám vracet, abych pak mohla následně pochopit některá jednání a vlastně i samotný konec. To byl i důvod, proč se mi kniha četla těžce, než jsem u jiných knih tohoto typu zvyklá. Ale prosím vás - to není vada, to je umění! Konečně fantasy, které má krásně vykreslený magický svět i obyvatele v něm. A líbilo se mi, že i kladná postava byla vlastně současně i postavou zápornou. Byly to postavy dělajíc lidské chyby.
Kniha má otevřený konec a já se tak těším na další díl.

17.09.2021

Adam Pýcha: Druhá šance
Četli jste někdy knihu, u které jste si víc než polovinu jejího rozsahu říkali: „O co tady sakra jde?“ A přesto, že vaše zmatenost směřovala k nebeským výšinám, jste ji prostě nedokázali odložit? Druhá šance je prostě několik různě velkých dílků, které do sebe postupně zapadnou jako puzzle. Ale musíte vydržet!!! Styl psaní není zase až tak složitý nebo náročný, ale musíte dost dobře číst mezi řádky. Je třeba do hry zapojit větší část mozku. Na tuhle knihu si zkrátka vymezte pár týdnů času – není to taková jednohubka, kterou slupnete za jediný večer.
Anotace slibovala hru minulosti s budoucností, příběh o touze po lepším životě (o možnosti jakési druhé šance). Hlavními postavy tu je Pětka s dcerou Jenny. Chtějí začít nový život, hledají odpovědi na otázky své minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Každá kapitola je svým způsobem šokující. Prakticky jsem byla každou kapitolou zmatenější a zmatenější. Je to cesta různých dimenzí a časů. Naprosto skvělé a detailní popisy postav a prostředí, ve kterém se tyto postavy nachází, vás zkrátka nutí číst dál a dál, i když tomu, co se tam děje moc nerozumíte. Půlku knihu jsem měla občas pocit, že ztrácím sama sebe. Příběh je napsán krásným jazykem, autor využívá krás spisovné češtiny a za to palec nahoru. V jednu chvíli mi tam přišlo těch postav až moc, musela jsem se opravdu velmi silně soustředit, aby mi něco důležitého neuniklo. Zajímavá byla například postava Daniela, kterého provází temnota a zcela ho ovládá a stejně jako ostatní se snaží nalézt všechny díly skládačky a opět ovládnout svůj vlastní život. Každá postava má v tomto příběhu svůj neobyčejně obyčejný význam. Mísí se zde několik žánrů, což může být pro některé konzervativní čtenáře dosti náročné. Je to opravdu dobrý příběh s prvky scifi, postapo, zkrátka něčeho, co je pro váš mozek docela těžké přijmout jako realitu. A o to víc je to zábava!
Konkrétnější obrazy obsahové části zde nejsou žádoucí – tímhle si musíte projít sami. Takže směle do toho!

5 15.06.2021

Anotace této novinky lákala na strhující fantasy, ve kterém knihy žijí vlastním životem a mohou i zabíjet. A ono to tak fakt bylo! Když se nad tím zamyslím, žánr fantasy jsem začala číst prakticky až od začátku pandemie. Tak nějak jsem chtěla utéct do jiných světů a dimenzí – zkrátka jsem si potřebovala odpočinout od dramat, thrillerů a psychologických románů.
Kouzla rodu Thornů mě zaujala hlavně svou anotací, která slibovala magii a kouzla v prostředí knihoven, a také svou nádhernou obálkou. A i když to byla trošku bichlička, četla se skoro sama. Naprosto úžasný a lehký sloh autorky ve mně vyvolal pocit odpočinku a relaxace.

Příběh vypráví osud mladé Elisabeth, která žije celý svůj život v jedné z veleknihoven, která uchovává vzácné grimoáry. Jejich životy jsou vzájemně spojeny. Na tyto veleknihovny jsou ale prováděny útoky, sabotáže, při kterých mocné grimoáry uprchnou a mohou být pro životy nevinných tam venku velmi smrtící. Na začátku všech spletitostí se sama Elisabeth dostane do potíží a je obviněna ze spiknutí, i přesto, že to byla právě ona, kdo uprchlé monstrum zničil a zachránil tak životy lidí v okolních vesnicích. K soudu ji doprovází čaroděj Nathaniel, který se ale nakonec ukáže jako užitečný spojenec v boji proti zlu a neprávu. Jeho okouzlující sarkasmus pohání každou stránku jako rychlost světla. Kniha je fantastická. Příběh originální, popisy prostředí a vykreslení charakteru všech postav naprosto geniální. Čtenář si najde cestu ke každému z nich, přesně tak, jak si autorka nejspíš přála. V poslední době mě knihy podobného stylu spíš zklamaly, takže z toho, jak mě Kouzla rodu Thornů zasáhla, beru jasný příklad toho, že číst fantasy je opravdu dobrá volba.

2 27.04.2021

(SPOILER) Z této knihy jsem měla obrovský strach, upřímně – moc nemusím to stříbrné kolečko na přebalu: Edice světový bestseller. Ale nakonec jsem po ní sáhla, neboť jsem nutně potřebovala něco jednoduchého, odpočinkového a sladkého. Ha! Taková mystifikace! No – pravda asi trochu poloviční. Tak za prvé – obrovská poklona za krásnou obálku, která se v knihovně jen blyští a co si budeme povídat – spousta z nás kupuje knihy pořád ještě podle obalu!

Sledujeme zde příběh korporátní právničky Dannie, která se v jeden večer zasnoubí s přítelem Davidem a ještě v ten samý večer se jí zdá živý sen o tom, jak se ocitá v cizím bytě a s naprosto cizím mužem a zásnubním prstenem, který ji David určitě ten osudný večer v přepychové restauraci nenavlékl. Zanedlouho jí její nejlepší přítelkyně Bella představí svou první vážnou známost, přítele Aarona Gregoryho a světě div se – je to tentýž muž, co jí ve snu vařil těstoviny a naléval víno. Pokud jsem ještě v tu chvíli věřila v klidnou romantickou linku, od tohoto momentu jsem začala pochybovat. Přece jen to nemůže být tak prvoplánové, že? Pozor – trochu SPOILER! – kamarádka Bella vážně onemocní a stane se tak středem vesmíru jak Dannie, tak Aarona (kterému říkají Greg), který ji odmítá opustit a evidentně ji opravdu velmi miluje. Takže – máme tady romantiku (ale opravdu jen okrajovou), motiv smrtelné nemoci (která, hůř pro mě, výrazně převažuje) a ještě k tomu pouze 229 stran textu, který by si zasloužil trochu povyrůst.

2 24.04.2021

Naprosto skvělá kniha...čtivá, pořád se tam něco dělo. Zajímavé postavy, originální děj a prostředí. Jsem nadšená!

2 28.03.2021

Tahle kniha mě zklamala. Příběh postrádal grafici, bylo to předvídatelné, hlavní hrdinka mi přišla velmi naivní a nijaká. Dialogy plné klišé.

1 27.03.2021

Kdo mě zná, tak moc dobře ví, že kromě kávy jsem živa i vínem. Dobrým vínem, které dokáže rozzářit běžný pochmurný den. V době covidové je to asi jedna z mála radostí, kterou mi život přináší do života, a já pevně věřím, že už brzy si to vínko dáme všichni hezky v klídku venku na zahrádce nějaké pěkné vinárny. Cestování do teplých krajin nebo do oblastí vinic Francie můžeme asi taky jen skrze knih a filmů. A proto jsem sáhla díky nakladatelství
po knižní novince „Víno a čáry“, která slibovala harmonické spojení vína, kouzel a romantiky.
Vinice žijí a rostou pomocí magie vinných čarodějek. Takovou je i Elena, která se po sedmi letech, kdy se jí podaří zvrátit osobní kletbu, vrací zpět na rodnou vinici. To, co však zbylo z jejich dávných slavných časů, je již v nenávratnu a vinice plodí víno hořké a s pachutí. Nový majitel Jean-Paul nevěří na kouzla a čáry a v produkci vína se vydává spíše cestou vědeckou. Elena se s pomocí své přítelkyně, které říká grand- mère, snaží vinici oprostit od všech zlých kouzel a přivést ji znovu k životu. Je to však nelehký úkol, neboť zlo se rozléhalo na celém pozemku dlouhých sedm let. Popisy magických čar a kouzel, které Elena při své práci užívala, mi někdy přišly až zbytečné zdlouhavé a upřímně - tak trochu jednoduché. Co mě však zajímalo dost, je dějová linka Eleny a bývalého snoubence Bastiena. Kromě záchrany slavné vinice se tak snaží vypořádat s osobní křivdou, která se jí stala tehdy tolik osudnou. Muž, Bastien, kterého milovala a kterého si měla vzít, ji nejspíš nechal zaklít pomocí zlé čarodějky a prakticky ji tak nechal ukrást část života. Prolínání citů k Bastienovi a Jeanu-Paulovi tvořilo nedílnou součást harmonie celého příběhu, který by nemohl jeden bez druhého existovat. Konec vám vyprávět nebudu, ale určitě nebudete zklamáni. Příběh se četl velice dobře – děj byl svižný, měl celkově rychlý spád, a pokud máte rádi v knihách i trochu romantiky, tak koupí knihy nic nezkazíte.

1 25.03.2021

Miluju knihy Liane Moriarty, ale tohle ne - tohle mě neskutečně nudilo...přečetla jsem něco málo přes 100 stran a knihu odložila. Popisné pasáže, absolutně nedůležité popisování domácnosti - hledání boty? Tohle fakt ne, tohle bylo hodně špatné...

Nenadchne, ani neurazí. Celkově ale zklamání - čekala jsem asi trochu víc...

5 11.11.2020

Oproti Fámě docela posun k lepšímu. Dobře čtivé, napsané s lehkostí. Hlavní postava mi moc nesedla, ale o to to bylo zajímavější.

1 11.11.2020

Jedná se o knihu odpočinkovou, je psána s lehkostí, nenadchne ani neurazí. Plno hezkých částí uvnitř, a i když mi hlavní hrdinka nebyla upřímně moc sympatická, četla se lehce a se zaujetím.

4 11.11.2020

Téma rozchodu nebylo nijak zajímavé, upřímně jsem se těšila na pasáže ženské postavy - ženy, která má konflikt na pracovišti se šéfem, o kterém ale sama neví, že existuje...až do té doby, než ji nadřízený začne pomalu ale jistě ničit zevnitř...zajímavé téma, které bylo napsáno s lehkostí.

3 11.11.2020

Dobře se četla, nic převratného, žádné překvapivé zápletky...po této knize člověk sáhne, když potřebuje "vypnout".

3 11.11.2020