bookemma komentáře u knih

Krásné a jemné. Pohladilo po duši :)

7 25.08.2016

"...že nikdo na světě není úplnej blbec, a není ani nikdo, kdo by blbcem nebyl alespoň trošku."

Babička pozdravuje a omlouvá se je naoko naprosto praštěný příběh. Hlavní hrdinkou je chytrá sedmiletá (skoro osmiletá) holka a všechno se točí kolem pohádek a její babičky, která jí je vyprávěla. Zjevná nuda. OMYL. Tenhle příběh totiž vůbec není o těch pohádkách, je o lidských životech. A ve výsledku ani nejde o těch pár životů postav v knize. Ale o všechny lidi na celém světě. A království Miamasu? Tak to by měl být ideální svět. Svět bez hranic. Ale taky má své škodné, tak to prostě musí být. Takže co s touhle knihou, když se vám dostane do rukou? Hlavně ji jen rychle nepřelétněte očima jako oddechové čtení - ano, zasmějete se, ale taky vám mnoho věcí dojde (pokud víte, jak správně číst a čtete kvalitní literaturu, kterou tahle kniha bezpochyby je...).
Protože každý sedmiletý dítě potřebuje svýho superhrdinu. A kdo to nechápe, ten musí bejt padlej na hlavu. (No, nejen sedmiletý dítě, mezi námi. Svýho superhrdinu potřebujeme všichni, a čím jsme starší, tím je to pro nás nezbytnější.)

11 19.08.2016

Biblické příběhy jsou nadčasové a opět vždy využitelné... John Steinbeck jim dal nový tvar, podobu, ukázal světu to, co všichni vidí - nenávist mezi bratry, jejich nevraživost, která se snoubí s pocitem, že takhle to být nemá. Steinbeck pojmenoval to, čeho se bojíme a z čeho jsme zmateni. Jeho román je detailním pohledem do nitra obyčejných lidí, nejedná se o žádné hrdiny, ale o postavy, které jsou jako my všichni - vedle pár dobrých vlastností mají mnoho špatných, nebo minimálně nevyužitelných. Samuel je nenapravitelný snílek, Charles poněkud přízemní zemědělec, který mnoho věcí nechápe a chápat nechce, ale za to využívá selský rozum, Adam je slaboch a jeho synové tak trochu kopírují jeho a Charlese. Při čtení románu na mě často padal až úzkostný pocit a myslím, že to je přesně to, co dělá z románu dobrý (dokonce skvělý) román! Vyvolá v nás různé pocity a asociace a vyburcuje nás k reakci. Takže, muži by se měli dát pozor na své Cathy, a my všichni se možná najdeme v tom až frustrujícím vztahu s našimi sestrami a bratry.
Ale vždy si je třeba pamatovat, že jsme pány sami nad sebou - TIMŠEL. O to je třeba bojovat.

8 08.08.2016

Nesbo opět ulázal svůj talent a napsal snad ječtš brilantnější příběh, než byla Krev na sněhu 1.
A to vyžadovalo už tak dost umu. Mrzí mě jediná věc - že Ulf/Jon není postavou mnohem rozsáhlejšího románu, a jeho příběh byl vměstnán na 200 stran...Smůla

02.08.2016

Příběh, který šlape jako naprosto přesný hodinový strojek...
Plný překvapivých zvratů a nečekaných událostí, příběh, který vás prostě uchvátí a nepustí, od první stránky až do poslední.
Je až strašidelné, jakou moc a cenu mají informace a jakou cenu jsou za ně někteří lidé ochotni zaplatit..

8 01.08.2016

...slunce rozpaluje kamen, dnes vsechno zejtra amen......
Kniha je sverazna (jako sama autorka), procitena, mila, energicka a ma svih. Stejne jako pisnicky Raduzy :-)
"Lekla jsem se, ze to byl blesk. Ale to jenom spadla chalupa "

7 14.06.2016

V den své smrti příšera myslela na: ryby a ryby a ryby a ryby. A taky na bolest, staré křivdy a všechny pravdy, které jezero skrývalo. V hloubi duše ji trápily, a trápily ji tím více, čím více znala lidi. V jejím světě neexistovaly křivdy, trápení a lidská zloba. Byla šťastná. V den své smrti příšera myslela na lidi. A byla tma a tma a tma.. a kolem ní bylo ticho. A ticho a ticho.

2 02.06.2016

"Myslím, že pro každé přátelství existuje nezvratný důvod, tak jako existuje důvod, proč se některé atomy sloučí a jiné ne - v jedněch chybí nějaký faktor a v jiných je naopak přítomen, co myslíš?"

Zvláštní kniha, která mě nutila neustále číst dál a dál, bez možnosti oddychu. Téma, které je i dnes, ačkoli si to mnoho lidí neuvědomuje, stále trochu tabu. Neprávem.

3 01.05.2016

Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější!!

Co dodat? Nadčasová a zároveň jednoduchá alegorie, kterou zkrátka nelze nepochopit! Vše je v ní dohnáno do ještě větších extrémů a z každého řádku dýchá absurdita. Čtenářovi je vše naservírováno jednoduše a jasně, nelze nepochopit, děsivé chápat.

Všichni lidé jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Nebo ne??

14 17.04.2016

Edith Piaf behem,sveho zivota byla, po sve smrti je, a jsem si jista,ze jeste dlouho bude, nejvetsi a nejjasnejsi hvezdou hudebniho nebe.Kdonse s ni chce merit v dnesni dobe? Mladi samponci, zpevaci,kteri zpivaji na playback a maji houfy nactiletych obdivovatelek? A proc? Co dokazali? Vlnit se pred divaky a dobre vypadat? Platit velke penize za modu a kosmetiku?
Edith Piaf se zrodila ze spiny a stok. Tu tmu a spinu prorazil jeji hlas.Zpivala drsne a bez prikras, prisla a byla.Zila pisni a jeji projev je neuveritelny.Jeji hlas vzyva nebesa a krici vsechny krivdy, hrmi pravdu o lasce. Piaf je fenomen, odesla s celou pompeznosti, stejne jako kdyz zanika hvezda.Nejprve znicila sebe a se sebou i vsechny kolem.
Nikdo jako ano uz nikdy nebude. Holt Vrabcakovi z Parize, te divce s velkyma ocima, holce vojaku a bose zpevacce s velkymi sny.To vse byla velka a nenapodobitelna Edith Piaf.

7 16.04.2016

Máte pocit, jako když se touláte po banátských kopcích a vdechujete atmosféru zrajících švestek a moruší.. Nádherná čtivá a lyrická kniha, která ve vás zanechá omamný závan léta společně s třeskutým vichrem zimy... Čest mladému talentovanému Matěji Hořavovi..

02.04.2016

"Člověka je možné zničit, ale ne porazit."
Krásný, dojemný, ale zároveň krutý příběh o lidské vůli, touze a síle mysli. Moře v celé své nekonečnosti, jako největší nepojmenovatelný nepřítel a v něm jedna ryba, která je tady a teď konkrétní cíl. Stejně jako jedna armáda a konkrétní voják nepřátelské strany. Ztrácím se v nekonečných vlnách svého života a občas odrážím nějaké ty žraloky. A až už nebudu moct, vrátím se stará, poškozená a zničená, nikoli však poražená, opět na začátek cesty.

7 09.03.2016

Nic v našem zlé světě netrvá věčně. Ani naše starosti.

Někdo by si snad mohl myslet, že s dočtením poslední stránky Nombeko zmizela v nenávratnu, stejně tak jako Holger 1 a 2. Že král zůstal králem, monarchie monarchií a čínský prezident v zemi, která nedodržuje lidská práva, spravil dodržování lidských práv. A že svět, jak ho celý svět znal, zůstal celý. Jenže to by nebyla pravda. Nombeko změnila nic a zároveň všechno. Příběh, ač nereálný a ironický, změnil MĚ.

6 20.01.2016

A bylo pondělí a on přišel. A s ním přišla slova. Přinesl jí celou náruč slov, tolik, kolik jen zvládla vstřebat a ještě víc. Valila se ven z jeho očí, rtů, rukou... celé jeho tělo, jako by ní promlouvalo a dávalo jí jistotu, že on ji ani její matku nikdy neopustí. Že nebude jako ten před ním. Že tu pro ně bude vždy, když budou potřebovat, bude ji objímat, když bude plakat, a radovat se, když se bude smát. A že ji nikdy, ale skutečně nikdy neopustí, nezmizí. Slova jsou mocná. Ne nesmrtelná, ale znamenají předzvěst činů. A pokud to jsou slova upřímná, pak mají velkou váhu. A byla neděle, a na nebi letěl takový docela malý vzkaz..roztáhl křídla a pak přistál, vyslán z jedné mysli do druhé.. miluju tě, stálo tam.. taková dvě slovíčka, která někdy všechno změní...
Toť můj dojem z celého příběhu - slova mají velkou moc.

15 17.01.2016

"Zavřít oči neznamená poznat slepotu..."

Stejně tak, jako číst o válce neznamená ji zažít.. Ale přesto, tato kniha je výjimečná. Odehrává se na úrovni lidskosti, toho největšího a nejcennějšího, co si lidé mohou vzájemně poskytnout. Wernerova víra a Mariina statečnost jsou hlavním prvkem příběhu.. Jejich síla a touha žít a přežít. Přestože se setkají jen na jeden jediný okamžik, zdá se, jakoby trval věčně...

8 08.01.2016

Rozhlédněte se kolem sebe, pomozte lidem, kteří jsou obyčejní, a stejně výjimeční. Pomozte stařence přejít silnici a vozíčkáři překonat most.. Právě díky takovým lidem je svět krásnější.
Díky za to, díky za ty, kteří neoplácejí násilí násilím..

4 19.12.2015

"Já chci jenom jedno."
"A co, Ritchie?"
Odpověď je prostá.
"Chtít."

Kniha je poselstvím. Nutí vás číst dál a dál, hltat stránky a nutí vás cítit. Cítit tu bezmoc a nechuť sám nad sebou a především zdánlivou nemožnost cokoli s tím dělat. Ale přináší smysl. Poselství mně, vám, všem - že každý může něco dělat. Stačí chtít.

6 14.12.2015

"Smrtící myšlenka a co mi zbývá jiné, krom pláče, z úzkosti, že co mám, brzy mine.."

Vážený pane Justine Cronine,
smekám svůj imaginární klobouk a poohlížím se po dalším pokračování. Kdo jsem? Kdo jsem? Kdo jsem? Jsem zamilovaná do tohoto příběhu. To je jediná nezaměnitelná pravda.

6 19.11.2015

"Protože silou smečky je vlk a silou vlka smečka."

Luku Warrene, řekni mi, proč?
Kniha ve mně vyvolala spoustu otázek a nedala prakticky žádné odpovědi. Žádné odpovědi na morální otázky, které mnoho lidí trápí. Ale pokud se nad ní zamyslíte, pokud skutečně zkusíte proniknout za zmatené pocity Cary i Edwarda, a najdete si svůj vlastní přístup k otázce euthanasie, možná budete překvapeni. Na misce vah proti sobě stojí vražda a milosrdenství, láska. Myslím, že objektivní posouzení neexistuje.

5 19.10.2015

"Saint Marie, Mére de Dieu, preiez pour nous, pauvres péchers, maintenmant et á l´heure de notre mort. Amen"

Zelená míle je kniha, které možná zpočátku úplně nevěříte. Říkáte si, co je tak neuvěřitelného na příběhu popravování vězňů na elektrickém křesle. Ale pak se setkáte s Johnem a veškeré pochybnosti jdou rázem stranou. Emocemi nabitá kniha plná překvapení, fantasknosti a zároveň jisté bezmoci, která příběhem prostupuje.
A pan Jingles? Tak jeho příběh má tu největší sílu.
Pán je mocný...

3 11.10.2015