bookworm_girl komentáře u knih
Druhý díl mě bavil víc než první, je to sice stále stejná "blbina" ale děj pobaví, zaujme a člověk čtení nelituje. Naopak, jsem ráda že jsem si i přes předsudky knihu přečetla, Harrietin příběh stojí za to.
Kniha je vtipná, čtivá a oddechová. Nic víc po tomto typu knihy asi nepožaduji. Ano, před pár lety by se mi asi líbila i víc, lidem nad 12 let už může chvílemi připadat hloupá, ale i tak jsem si čtení užila. Hlavní hrdinka je sympatická, a to je podle mě u knihy jako tato snad úplně nejdůležitější.
Tohle pro mě bylo zklamání. Námět pěkný, ale to je asi tak vše. Styl psaní je za mě otřesný, působí to jako psané 15 letou středoškolačkou a ne dospělou ženou. Nekomentuju to množství překlepů a jiných podobných chyb. Hlavní hrdinka Anna, neboli autorka, byla povětšinou nesnesitelná a opravdu se chovala jako puberťačka a ne jako 22 letá slečna. První polovina knihy se ještě snést dala, Anna se seznamovala s novým prostředím v Americe a příběh byl zajímavý. Potom se ale vývoj děje zastavil a jediné co Anna řešila byly její vztahy které byly opět jako vystřižené ze středoškolského románu. Nejednou jsem měla chuť ji proplesknout, aby se konečně vzpamatovala, protože takhle se podle mě nechovají lidi na vysoké škole. Poslední tři čtyři kapitoly už byly opět věnované pouze tenisu a celkove konec knihy byl moc pěkný, zajímavý a naštěstí ne úplně klišé. Celkově je kniha fajn odpočinkové čtení, pokud ale od ní nebudete nic moc čekat, rozhodně ne akci, napětí a zvraty.
Tato kniha se mi zalíbila víc, než jsem čekala. Příběh mě velmi bavil, především proto, že je vyprávěný originální formou kazet. Zároveň také řeší originální a důležité téma, což je určitě plus. Navíc je kniha krátká, má jen něco málo přes 200 stran, takže se opravdu čte rychle a stránky ubíhají.
Vyskytujete se tu poměrně velké množství postav, ve kterých ale není až tak těžké se zorientovat. Příběh ale vyprávěn z pohledu pouze jedné postave - Claye, který mi nijak nevadí, naopak, dokázala jsem se do jeho role vžít.
Nemám moc co víc říct, na této knize asi nemám nic co bych jí vysloveně chtěla vytknout, opravdu se mi moc líbila a bavila mě, a i přesto, že na konci nečeká žádné rouzuzlení nebo vyvrcholení dějě mě kniha bavila po celou dobu a u čtení jsem se nenudila.
- 5/5, 97%
Tak od této knihy jsem rozhodně nečekala nic velkého a stejně mě docela zklamala. Od Jenny Han totiž mám moc ráda sérii Všem klukům, ale toto je, jak kdyby to napsal úplně někdo jiný.
Už od začátku mi příběh přišel jako strašná nuda, v podstatě 100 stran z těch cca. 250 se nic moc nedělo, jen jsme se seznamovali s hlavními hrdinkami. Přišlo mi že ze začátku to bylo fakt jak kniha z Wattpadu a řešilo se jen který kluk je hezčí a komu který ublížil. Ale dobře, potom se naše tři hlavní hrdinky potkaly, seznámily a vymyslely plán jak se pomstít lidem kteří jim ublížili a kniha konečně začala být jakž takž zajímavá a originální. To se o ní do té doby totiž říct nedalo.
Když už jsem zmínila hlavní hrdinky, tak jsou ty tři a jejich pohledy se střídají. Což je fajn, člověk si aspoň udělá představu jak na jednotlivé situace nahlíží jednotlivé holky. Proč ne, jediné co, ze začátku se mi hodně pletly jejich příběhy, ale to je spíš drobnost. Ani jedna z nich mi nebyla extra sympatická, nejlepší z nich byla asi Mary, která se dala snést, na druhou stranu Kat byla občas vážně na facku. To stejné řekla bych většina postav v této knize no.
Co na této knize musím ocenit je fakt, že příběh byl poměrně hezky promyšlený, alespoň po té stránce co se stalo jednotlivým slečnám v hlavních rolích a jak se jejich dramatické životní přáběhy prolínaly. Mně osobně fakt, že kvůli tomu že si kluk začne s mojí mladší sestru mu rozbiju auto a snažím se mu zničit život přijde trošku zvláštní a nerealistický, pochybuji že takhle lidé reálně přemýšlejí, ale budiž.
Jinak styl psaní autorek v této knize je obyčejný, kniha ubíhá rychle a naštěstí má poměrně málo stránek, ale že by se mi do čtení vyloženě strašně chtělo a já byla napnutá co se stalo dál, to úplně ne.
Celkově bych knihu hodnotila jako lepší průměr, i když celou dobu v podstatě jen kritizuji, tak nemůžu říct, že by se mi kniha úplně nelíbila, jen mě zkrátka neoslnila. Do dalších dílů se ale pravděpodobně pustím i tak, protože knížka skončila otevřeně a ráda se dozvím, co se stalo dál. Pokud hledáte oddechovou knihu ve které není moc přeslazená romantika, tak toto může být to pravé pro vás, ale moc bych od ní neočekávala. Neurazí, nenadchne.
"You can chalk up things to coincide so many times before you have to face the truth."
- 3/5, 72%
Tato knížka mě moc příjemně překvapila. Pravda, neočekávala jsem extra moc, ale stejně jsem doufala že se mi bude líbit. A líbila. Téma otroctví v moderní době je rozhodně originální, zajímavé, důležité a myslím že stojí za povšimnutí.
Kromě zamilovaného úříběhu dvou hlavních hrdinů tu ale také sledujeme druhý, vedlejší příběh a to příběh italské mafie, terá zase dělá knihu o něco originálnější, o něco odlišnější od všech stereotypních romanťáren, a přidává do příběhu napětí a akci, která tu (především ke konci) rozhodně nechybí.
Na můj vkus se v této knize objevuje až moc postav a jmen, ve kterých jsem se pořádně nedokázala zorientovat a ani ke konci mi nebylo moc jasné, kdo je vlastně ten "dobrý" a "zlý". Myslím, že vedlejších postav by autorka tedy klidně mohla ubrat, za to ale hlavní postavy byly skvělé. Jejich povahy a příběhy byly moc pěkně vykreslené, většina postav mi byla symaptická. Nejvíce asi hlavní hrdinka Haven, kterou jsem si hodně oblíbila, dále pak hlavně Dominik, Carmine, který mě ale občas pěkně vytáčel, a ke konci i Vincent, jehož chování jsem chápala čím dál víc a víc.
Knížka má přes 500 stran a příběh i tak rychle ubíhal, přesto si ale myslím, že autorka mohla některé vycpávkové scény a pasáže vynechat a kniha mohla být o pár stran kratší. Ne že by mi "nudnější" části vyloženě vadily, ale obešla bych se bez nich. Autorka ale píše čtivým, zajímavým a poutavým stylem, takže se to nakonec ztratilo.
Jediné co bych knize ještě vytkla je občas až příliš moc sprostých slov, které mi sice v knihách nebaví, ale tady jich někdy bylo vážně hodně, podle mě úplně zbytečně.
Co víc bych řekla... Knihu určitě doporučuju, není to úplně top strop že bych si sedla na zadek, ale zároveň na ní není vysloveně nic špatného, takže proč ne. A doufám, že se u nás někdy dočkáme druhého dílu.
"Go for it, while you can. I can't promise you'll get everything you want, but I can promise nothing will change if you don't try."
- 4/5, 84%
Roztomilá, originální knížka, svým způsobem mě mile překvapila. Čekala jsem milou oddechovku, kterou jsem taky dostala, ale protože jsem nečetla anotaci, nevěděla jsem do čeho jdu, a byla jsem přijemně překvapená.
Námět knihy je velmi originální a styl psaní hodně čtivý. I přesto, že kniha tlustá, děj ubíhal rychle a stránky jen mizely pod rukama. Jediné co bylo asi až moc rychlé byl konec, který byl hodně uspěchaný, podle mě celkem nepropracovaný a zkrátka uspěhaný, to asi nejde říct jinak.
Všechny hlavní postavy tu jsou moc symaptické, reálné, ne nijak stereotypní nebo příliš neuvěřitelné, zkrátka opravud hezky vymyšlené. Každý ze čtyř hlavních hrdinů má nějaké své problémy, se kterými se potýká a je pěkné jejich příběhy sledovat i spolu s hlavní romantickou linkou.
Romantická linka mezi Jackem a Kate je taky velmi uvěřitelná a přirozená, nic uspěchaného, nic přiliš přeslazeného a zkrátka je opravdu realná a roztomilá. Taky mi přišlo moc pěkné, jak Jackovi na Kate záleželo, přestože se znali tak krátkou dobu a tak málo o ní věděl.
Tato knížka je plná zajímavých a pěkných myšlenek, které jsem si hned po přečtení šla najít a pár z nich i napsat, protože to jsou někdy jsou věci nad kterými se jde zamyslet nebo člověka třeba mohou trochu povzbudit.
Tahle kniha mě sice ničím neposadila na zadek, nejsem z ní úplně odvařená, ale přesto jí vlastně nemůžu nic moc vytknout, snad kromě lehce nedodělaného konce. Jako milou a nenáročnou oddechovku rozhodně doporučuju.
"Sometimes you're wrong for the right reasons."
- 4/5, 86%
Filmy jsem viděla už strašně mockrát a je to pro mě docela srdcová záležitost, proto jsem se rozhodla si konečně poprvé přečíst i knihy, a to rovnou v angličtině. A miluju to! Tohle asi nebude úplně objektivní názor, protože je pro mě vážně těžké hodnotit něco, co mám tak ráda a na co jsem se tolik těšila, ale tak to zkrátka je.
První díl je jeden z mých nejolíbenějších filmových dílů a i jako kniha mě moc bavil. Jediné co, trošku jsem litovala, že jsem knihy nečetla před tím, než jsem zhlédla filmy, jednak bych byla více napjatá a druhak by mě to pořád nenutilo přemýšlet nad rozdíly mezi filmovými a knižními scénami. To je asi tak jediná věc která mi během čtení trošku vadila, ale za tu knížka samozřejmě nemůže.
Takže ve zkratce, miluju ten propracovaný svět, miluju postavy (Golden Trio) a celý ten příběh. Tím bych to mohla ukončit, protože nemám co víc říct. Ale kdyby teda měla něco říct, tak to, že je tu poměrně jednoduchá a lehce čitelná angličtina, čtení mě bavilo a stránky rychle utíkaly. A pokud bych měla jednu drobnost vytknout, tak asi to, že mi přišlo, že občas některé dialogy autorka psala až moc uspěchaně. Jinak ale už asi na nic nepřijdu. Zkrátka pokud jste Harryho Pottera nečetli a máte rádi filmy (a nebo je neznáte), tak neváhejte, protože určitě nebudete litovat.
- 5/5, 100%
(SPOILER) Musím říct, že chápu, co lidi na této knížce vidí. I přesto jí ale nedám 5/5, i když jsem o tom v průběhu čtení uvažovala. Nakonec jsem se rozhodla pro 4*, protože se tu najde pár věcí, které mi docela vadily.
Kniha se odehrává v Londýně a je v ní krásně popsané fungování společnosti tehdejší doby. To, že ženy byly vnímány jako podřadné a to, že zkrátka vše bylo jinak než je tomu dnes.
Hlavní hrdinka Animant se mi moc líbila. Nejen, že byla knihomolka, což je rozhodně věc, se kterou se dokážu ztotožnit, ale byla chytrá, sebevědomá, tvrdohlavá a cílevědomá a nenechala se společností a muži zastrašit. Jediné, co mi na ní vadilo bylo její zamilování se do pana Reeda. To, že se do někoho z ničeho nic bláznivě na život a na smrt zamilovala do někoho, koho znala sotva dva týdny a poté své zamilování řešila a zmiňovala na každé stránce mě štvalo. Tak to podle mě v reál úplně nefunguje...
Druhá hlavní postava, pan Reed, byl klasický neomalený mrzout, jehož dobré srdce se začalo postupně ukazovat až v průběhu knihy. Nic nového. Musím říct, že ale byl, stejně jako Animant, pěkně vykreslený. Nicméně já mu úplně nepropadla. Nebudu lhát, u některých scén jsem se opravdu musela culit, ale jinak mi jeho výkyvy nálad, výlevy a častá nezdvořilost dost lezly na nervy. Ke konci knihy mě také šíleně naštval a proto jsem doufala, že nakonec knížka skončí jinak, než bylo od začátku jasné. Bohužel se tak nestalo, ale stejně jsem přesvědčená, že Animant má na někoho lepšího.
Tím ale nechci kritizovat romantickou linku, ba naopak. Ta je moc hezká. Je do příběhu nenásilně zakomponovaná, autorka jí věnovala dost času, ale příběh se celý netočí jen kolem této slowburn love story. A jak říkám, občas některé momenty byly vážně roztomilé, nic nebylo uspěchané a knížka měla našlápnuto na jednu z nejlepších v tomto roce.
To ale celé pokazil konec který... byl nehorázně uspěchaný, nehorázně klišoidní a mě strašně naštval. Naštval mě pan Reed, naštvalo mě to, že si po třech měsících uvědomil, že Animant chce, dali se dohromady a hned ji požádal o ruku. toto všechno se stalo v rozmezí asi 10 stránek a to vážně není zrovna můj šálek kávy.
Mimo to se mi ale kniha jako celek líbila. Na to, jaká je to bichle, se četla příjemně a rychle, stránky mi jen mizely před očima a autorčim styl psaní mi také moc sedl. Také, jak už jsem zmínila, je tu skvěle vykreslené prostředí Londýna a postavy, kde kromě dvou hlavních mě zaujala ještě Elisa, Animantina maminka a tetička a z nějakého důvodu si hned vzpomenu na malého Phillipa, který Animant každé ráno nosil noviny :)).
Takže abych svoji slohovou práci nějak shrnula, tahle knížka se mi moc líbila, ale některé věci bych jí přeci jen vytkla, a proto jí nedávám 5/5*. Pokud ale máte rádi pomalou oddechovou romantiku a nevadí vám klišé, tahle kniha může být přesně pro vás. A plus kniha rozhodně získává i za nádhernou obálku. Ta je vážně překrásná!
Já ji hodnotím 4/5* a 94%.
Ne, že by se jednalo o „okouzlující love story, která mě dostane“, ale průšvih to taky nebyl. Nejvíc na knize oceňuji dvě věci – to, že měla opravdu kraťoučké kapitoly (někdy i jen na jednu stránku), takže se rychle četla, a to, že měla originální námět a především originální hlavní postavy.
Kniha sleduje život dvou lidí, Libby, která je nejtlustší teenagerka Ameriky a je kvůli své postavě šikanována a Jacka, který trpí prosopagnosií – obličejovou slepotou. To, jakým způsobem se oba se svými problémy vyrovnávají je bezpochyby zajímavé. Jinak si mě postavy ale ničím nezískaly, Libby mi přišla občas urážlivá, občas namyšlená a Jack byl zkrátka divný.
Nejvíc mi na této knížce vadila „zápletka“, protože mi přišlo, že žádná nebyla. Přijde mi, že se celou dobu děj tak nějak táhne, nic se pořádně neděje, prostě že je to úplně o ničem. A z toho ničeho se pak vyklubá hate-to-love slowburn romantická linka, která se mi také nelíbila. Bylo to, jakoby postavy ani samy nevěděly, co chtějí, v jednu chvíli se milovaly, pak se nesnášely a nakonec z ničeho nic došly k tomu, že se vlastně hrozně milují a ještě jednou milují.
Prostě jsem to vůbec nepochopila, přišlo mi to prostě nesmyslné, nereálné a chvílemi dost přitažené za vlasy a to já prostě nemusím. Styl psaní autorky je hodně hovorový, což je plus, ale mě bohužel tato kniha moc nebavila. Způsobila mi menší čtecí krizi, kdy těchto 400 stránek jsem louskala skoro 3 týdny a do čtení jsem se musela tlačit. Což není ideální.
Neříkám, že je kniha špatná. To vůbec ne. Jenom mě zkrátka neoslnila. Nepřišla mi vůbec čtivá, zápletka nulová a postavy jsem si nezamilovala. Na druhou stranu ale je zase napsaná zajímavým způsobem a rozebírá hodně originální témata. Takže pokud chcete odpočinkovou knihu, která není úplně plná klišé, tak asi ano, ale nečekejte zázrak.
Já ji hodnotím průměrně – 3 hvězdičky a 71%.
Tato kniha mě opět nadchla. Je to sice strašné klišé, je úplně jasné jak to skončí a je to v podstatě jen hloupounká oddechovka, ale i tak si mě tahle knížka něčím strašně získala.
Je to především asi postavami, protože ty jsem si tu vážně oblíbila. Ať už hlavní hrdinku, které jsem často rozuměla a chápala jsem proč se cítí tak, jak se cítí a proč se chová tak, jak se chová. Zkrátka jsem se do její role dokázala vcítit. Taky mě zaujal "náhradní Bradley" (jehož jméno nebudu zmiňovat v případě že by toto četl někdo kdo knihu ještě nepřečetl a neměl tak zkažené překvapení o jeho jméně). Ten byl podle mě vážně skvělá postava, připadal mi strašně milý a prostě takový ten vážně fajn fajn kluk. Někdy se choval trošku jako blbec, ale to se dá pochopit. To se asi v takovém věku chovají občas všichni.
Jsou tu samozřejmě i postavy, které mě vytáčely, především Jules a ostatní Giiny kamarádky. Nezískaly si mě ani v průběhu čtení, no konec mě utvrdil v tom, že jsou to celkem kravky :D
Jak už je u Kasie zvykem, tohle bylo neuvěřitelně oddechové a hlavně čtivé, i když je to taková kniha trošku "o ničem" vůbec mě nenudila, naopak jsem se od čtení nemohla odtrhnout a zkrátka čtivost tu rozhodně nechybí.
Námět téhle knihy není zrovna dvakrát super originální, ale to mi asi ani nevadí, protože jinak na této knížce asi nenajdu žádné jiné mínusy. Pokud hledáte vtipnou, odpočinkovou knihu u které vypnete a nebudete muset o ničem přemýšlet, myslím, že tohle je volba přesně pro vás. Pokud vám tedy nevadí sladká romantika a velké středoškolské klišé.
Ale neodpustím si poznámku, ta obálka je vážně odpudivá :D
Nakonec tedy hodnotím 5/5 a 97%.
Knížka má velmi zajímavý námět, je vyprávěna formou dopisů, které středoškolačka Zoe píše vrahovi odsouzenému k smrti. To je rozhodně zajímavé a originální zpracování.
Autorka píše zábavně a poztavě, děj rychle odsípal, nestalo se mi, že bych se u čtení nudila nebo že by byl příběh zbytečně zdlouhavý. Taky bylo fajn, že to, co vlastně Zoe udělala jsme se dozvídali postupně, po kouskách, a protože mě osobně to opravdu zajímalo, tak mě to nutilo číst dál a dál.
Zoe byla fajn hlavní hrdinka, občas se sice chovala přehnaně nebo nepochopitelně, na druhou stranu to asi dává smysl vzhledem k tomu čím si prošla a že jí údajně mělo být 15 let.
Některé události v knize mi přišly dost uspěchané, nereálné a přitažené za vlasy. To že v jednu chvíli se dva lidé propalují nenávistnými pohledy a o dva řádky níže se vášnivě líbají a říkají si jak se milují... to se asi úplně neděje, takže to je jedno malé mínus, místy to bylo prostě nereálné.
Jako další mě zaujala Dot, to je podle mě skvělá, nevinná a roztomilá postava, u které jsem ráda, že dostala v knížce poměrně dost prostoru.
Víc prostoru by si podle mě zasloužil i Sturat, vrah kterému jsou Zoeiny dopisy adresovány. O něm se toho v průběhu čtení moc nedozvídáme. Doufala jsem, že by třeba Zoe mohla dostat dopis od něj...
Max a Aaron jsou postavy, které mě moc nezaujaly, Max mě rozhodně dost štval a jeho chování, především k Zoe, mi nepřišlo vždycky nejlepší. Aaron byl taková průměrná hlavní klučičí postava, nic mě na něm nezaujalo.
Abych to nějak shrnula, tak tahle kniha mě příjemně překvapila, byla originální, zajímavá a poutavá a pokud hledáte nějaké oddechové čtení, které není úplné klišé, tak po této tenké knížce můžete sáhnout. Neočekávala bych od ní ale nic extra, podle mě to nic extra totiž není.
Hodnotím 4/5 a 85%.
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat, takže nějaká očekávání jsem měla v podstatě jen kvůli krásné minimalistické obálce. Obsah knihy mě bohužel tršku zklamal.
Na začátku jsem se v ději vůbec neorientovala, nevěděla jsem, co se děje a knížka mě nebavila. Prvních asi 70 stran jsem musela docela přetrpět a do čtení se nutit. Potom už příběh konečně nabral nějaký spád, začalo se něco dít a já se konečně začetla.
Příběh byl... průměrný. Takový že neurazí, ale ani nenadchne. Nic extra originálního, ale ani vyloženě klišé. Originální tu ale rozhodně bylo prostředí, protože YA knížek odehrávajících se v Irsku moc neznám a tady bylo Irsko moc hezky popsané a po přečtení knihy bych se do této země rozhodně ráda podívala.
Podle názvu by člověk řekl, že bude knížka o lásce. Tak to ale v podstatě vůbec není, romantická linka tu úplně chybí a řeší se tu spíš problémy spojené s rozchodem. To není nic proti ničemu, jen mě to překvapilo.
Když jsme u rozchodu, tak hlavní hrdinka Addie mě ze začátku pěkně štvala. Přišla mi přecitlivělá, hysterická, že pořád dělá zbytečné drama z toho, že se jen rozešla s klukem. Autorka ale minulost postav postupně odhalovala víc a víc a až ke konci jsem zjistila, že vlastně Addieiny "hysterie" a vyvádění bylo oprávněné.
Kniha se také hodně točí ohledně sourozeneckého vztahu Iana a Addie, a opět, nejdřív mi jejich hádky přišly přehnané, ale ke konci mi vše začalo dávat smysl. Ostatní postavy mi nijak nevadily, ale ani mi extrémně nepřirostly k srdci. Kdybych ale měla říct jednu postavu, kterou jsem si tu oblíbila, tak Rowan.
Celou dobu kniha byla hodně průměrná, místy skoro podprůměrná. Pak ale přišel konec, a ten můj názor o hodně zlepšil. Posledních 20-30 stránek bylo krásných, přiznám se že chvílemi jsem měla málem slzy v očích. Takže po dočtení jsem byla vlastně nadšená.
Teď když se na to dívám o den později, tak je můj názor takový, že Láska & štěstí je fajn knížka, která vás asi úplně neposadí na zadek, ale neurazí vás. Není tu žádná romantická linka, prostředí a téma knihy je svým způsobem originální, takže pokud nemáte rádi romantická klišé, tohle je přesně pro vás. Nakonec jí ale stejně dám jen 3 hvězdičky, kdyby to šlo, dala bych asi 3 a půl, protože začátek mi prostě přišel hodně nudný a na to, že kniha nemá ani 300 stran, četla jsem ji týden, což není zrovna málo.
Hodnotím tedy 3 hvězdičky a 74%.
Tato knížka volně navazuje na knížku Láska a jiné úkoly, hlavní hrdinka této knihy se vyskytuje i v předešlé autorčině knížce. I tak je ale lze v pohodě číst samostatně, protože příběhy na sebe nijak nenavazují.
Z této knihy nejsem tak nadšená jako z již zmíněné Láska a jiné úkoly, příběh mi asi nepřišel tolik čtivý. Nedokážu asi úplně popsat, co mi na ní vlastně vadilo, jen z zkrátka nejsem tolik nadšená, i tak se mi ale moc líbila.
Oceňuji ale originální filmové prostředí, to je rozhodně velké a jednoz hlavních plus této knihy, protože ji to dělá daleko zajímavější a originálnější. Taky příběh nebyl plný klišé, dokonce ani konec nebyl přehnaně uspěchaný a stereotypní, z čehož mám taky radost.
I postavy tu byly fajn, bylo jich tu docela dost a vesměs většina byla sympatická. Oblíbila jsem si hlavně hlavní hrdinku Lacey, Amandu a Donavana, třeba Grant mi zrovna jako jeden z mála úplně sympatický nepřišel.
Zároveň mě příjemně překvapilo, že kromě romantické linky se tu objevila i lehce "detektivní" linka či jak to nazvat, zkrátka tu hlavní hrdinové řešili a zkoumali i jiný problém, než je vztahy, což bylo super.
Celkově nakonec knize dávám stejné hodnocení jako té předešlé a to z toho důvodu, že i přesto, že z ní ve finále nejsem tak odvařená, tak na ní asi přeci jen najdu víc pozitiv, byla za mě originálnější a postavy mi byly sympatičtější.
Dávám tedy 5/5 a 96%.
Na tuhle knížku jsem měla vážně vysoká očekávání, protože je hodně chválená. A nezklamala mě. Ze začátku jsem sice byla dost rozpačitá, protože je to úplně jiný žánr i forma než běžně čtu, ale po pár stranách jsem si zvykla, v ději, názvech a postavách jsem se zorientovala a příběh už pak ubíhal rychle dál a dál.
Děj byl hodně napínavý, díky zábavné a neokoukané formě hodně čtivý a plný zvratů. Asi třetinu knihy před koncem přišel velký neočekáváný zvrat, ale já jsem tušila, že to na nás jako na čtenáře autoři jen hrají a že to nakonec dopadne aspoň v rámci možností dobře.
Čtení mě opravdu bavilo, nejvíce mě bavilo číst konverzace mezi dvěma hlavními hrdiny - Kady a Ezrou. Oba mi byli moc sympatičtí, přeevším Kady, která byla chytrá, odvážná, zkrátka se nebála a stála si za svým a nakonec se jí díky tomu povedly docela velké věci. Naopak části kde byly například jen přepisy z kamer mě tolik nebavily, ale rozhodně jsem se při čtení nenudila.
Také strašně moc oceňuji grafické zpracování, obdivuji autory že dokázali napsat khinu tolika možnými formami rozhovorů, přepisů, mailů aby to stále dávalo smysl, aby se v tom čtenáři nebo i oni sami úplně neztratili. To vážně nechápu a obdivuji.
Byla tu i nějaká ta romantická linka, která tu byla hodně nenásilně zasazená a líbila se mi.
I přesto všechno knížce nedám 5/5, jednak protože chci mít rezervu pro další díly a jednak protože tam u mě úplně nepřeskočila ta jiskra. Jinak ale moc knížku doporučuju všem, ať už sci-fi čtete nebo ne, tohle se vám bude líbit.
Hodnotím 4/5 a 94% ♥
Ze začátku jsem byla skeptická, ale už asi vím, co všichni mají na knihách od Kasie West. I přesto, že téma této knížky nebylo kdovíjak originální a hluboké, příběh byl neskutečně čtivý. Knížku jsem sfoukla za tři dny ani chvíli jsem se nenudila. Což se mi u romantických letních lnížek stává poměrně často. Autorka ale zvládla i "obyčejnému nápadu dát spád a to mě hrozně bavilo.
Hlavní hrdinka mi taky sedla, dokázala jsem se s ní v jistých chvílích a názorech ztotožnit a zkrátka jsem ji chápala a vžila jsem se do její situace. Cooper mě kupodivu většinou docela štval, prostě mi nebyl moc sympatický, zvlášť proto, že tolik dával přednost Iris před Abby. Iris mě neuvěřitelně vytáčela ale chápu, že to byl pravděpodobně účel. Jinak z víc vedlejších postav jsem si oblíbila třeba Lacey i Amelii.
Celý děj byl, jak už jsem naznačila, poměrně známé a okoukané romantické letní klišé. Vzhledem ke stylu psaní autorky a některým zápletkám mi to ale vůbec nevadilo a naopak jsem si to užívala. Ovšem konec mě zklamal. Ten byl opět uspěchaný, extrémně přeslazený a prostě jedno velké neoriginální nepromyšlené klišé. To mě trošku naštvalo a za to knížce strhávám nějaká procenta. I tak si ale zaslouží pět hvězdiček, u čtení jsem se nenudila, postavy jsem si oblíbila a prostě tohle můžu doporučit, pokud jste milovníky nenáročných romanťáren.
Dávám 5/5 a 96%.
Podobný žánr - tedy scifi vůbec nečtu, i přesto mě ale Cinder nezklamala a naopak, příjemně mě překvapila.
Děj totiž rychle ubíhal, stránky mi mizely před očima a od čtení jsem se nemohla odtrhnout. Přišlo i několik zvratů, které jsem vážně nečekala a které příběh dělaly jen zajímavějším a napínavějším. Nejvíc mě ale odrovnalo zjištění pár stran před koncem, které jsem vůbec nečekala a lituji toho, že u sebe nemám další díl, protože bych se do něj nejradši hned ponořila abych zjistila, co bude dál.
Cinder - hlavní hrdinka - mi byla moc sympatická, líbilo se mi, že si stála za svým, byla odvážná a dokázala jsem se do ní vcítit.
Celkově mě knížka strašně bavila, bylo to úplně něco jiného než co normálně čtu a rozhodně nelituji, že jsem se do Měsíčních kronik pustila. Jediné co mě na Cinder lehce zarazilo bylo, že na to že má tento příběh být retellingem na Popelku, vůbec mi to tak nepřišlo, ale to je drobnost.
Váhala jsem, jestli Cinder dát 4 nebo 5 hvězdiček, nakonec si ale podle mě zaslouží pět. Moc doporučuju!
95% a 5/5 ❤
Od téhle knížky jsem naštěstí neměla moc mvelká očekávání. Kdybych od ní čekala víc, asi bych těď byla zklamaná, ale nakonec mi dala přesně to, co jsem chtěla. Jednoduchou odpočinkovou romantiku, u které hezky vypnu a oddechnu si třeba od školy.
Na této knize mě zaujal především námět - "rozchodová agentura" a krásná obálka, ta se podle mě vážně moc povedla.
Téma, kdy hlavní hrdinka pomáhala náhodným lidem ze školy s rozchody a sama se nechtěla zamilovat je podle mě zajímavé, ale nepřišlo mi až tak dobře zpracované, jak jsem čekala. Ani nevím proč, přišlo mi, že se nakonec vše točilo jen kolem jejího zamilování, což asi dává smysl, no bylo to maličko klišé.
Když jsme u klišé, tak toho tady nebylo málo. Hlavní hrdniové se nejprve nesnášeli, pak si postupně a pomalu budovali vztah, přišlo několik velkých zvratů a zdálo se, že vše dopadne špatně, ale nakonec to stejně skončilo happyendem. Kdo by to byl čekal. Tím ale nechci říct, že by byla knížka špatná, děj byl sice hodně předvídatelný a bylo jasné, jak to dopadne, no i tak jsem si čtení užila.
Hlavní hrdinka Cassidy (miluju jméno Cassidy!) byla hodně tvrdohlavá, stála si za svým názorem, což někdy bylo trochu otravné, ale někdy takovou vlast člověk ocení. Strašně moc se mi ale líbil její vztah s Lorn. Lorn je taky moc fajn postava, která má skvělou povahu a jejich nádherný přátelský vztah byl rozhodně jedno veliké plus. Jako každý i ony dvě měly své temnější chvilky, ale o to víc reálnější to bylo. Nakonec hlavní mužská postava, respektive dvě hlavní mužské postavy. Colton, jehož neustálé hádání se a usmiřování s Cassidy mě už pěkně štvalo, stejně tak jako to že neustále měnil názory. Nejdřív ji políbil a pak se na ni zase úplně vykašlal... a to ne jen jednou. I přes to všehno jsem jejich vztahu tak nějak fandila, dalo by se říct. A pak tu byl Theo, který se nejdřív zdál jako super kamarád, pak přišel ten nejočekávanější zvrat, on se chvíli choval jako blbec a potom opět jako super kamarádský člověk. No, nevím. Nějak mi tu žádná postava úplně nepřirostla k srdci a už vůbec ne kluci, ale to jsem asi jen já.
Jak už jsem řekla, děj byl příšerně předvídatelný a jedno velké klišé. I tak se ale kniha četla příjemně, styl psaní byl jednoduchý ale fajn a nic nebylo nějak extra nudné. Pořád se ale nemůžu zbavit pocitu, že první třetinu až polovinu knihy se tam skoro nic nedělo a bylo to takové... jak z Wattpadu. Ale nic strašného.
Konec, asi posledních 30 stran, to bylo ještě o 100% větší klišé než klišé. Myslím, že na konci mohla autorka více zapracovat, bylo to takové... no strašně obyčejné, stereotypní a prostě klišoidní. Ale tak co jiného čekat u dívčího románku, než takový happyend.
Celkově knihu můžu, asi spíš pro mladší věkovou kategorii doporučit, ale němějte vysoká očekávání, protože jinak si myslím, že vás kniha zybtečně zklame. Pokud ale hledáte něco, u čeho chcete vypnout a nevadí vám romantické klišé, běžte do toho.
Já hodnotím 4/5 a 85%.
Tahle knížka mi přišla prakticky srovnatelná s předchozím dílem. Nebylo to žádné drama, na druhou stranu si u podobné knihy člověk pěkně odpočine. Opravdu mi tento díl přišel hodně podobný, jako ten minulý. Byla tu snad jen jedna nová postava - Kellen, a samozřejmě se tam odehrávaly jiné situace, ale celkově z toho mám hodně podobný pocit, jako po přečtení Krásek. No, když jsem teda zmínila Kellena, tak ten mi připadá jako fajn mužská postava, narozdíl od Braydena mě tolik nevytáčel. Jinak mám na všechny postavy asi tak podobný názor, tady se mi ale hodně líbil vztah Miry a Izzie, že si k sobě konečně našly cestu. Konec byl otevřený a pokud vím, autroka napsala i poslední, třetí díl této série, který ale není přeložený do češtiny. Vzhledem k tomu, že ale nijak neprahnu po tom vědět, co se stalo dál, myslím, že ho klidně vynechám.
Knihu jsem četla přes týden, což vzhledem k tomu, jak je tenká je fakt hodně, ale měla jsem málo času a děj mě prostě nenutil číst dál. Nestalo se tu nic, co bych extra nečekala a zkrátka jsem se do knížky tolik nevžila.
Tím ale nechci říct, že je špatná, rozhodně je to milá oddechová kniha, která neurazí, ale ani extra nenadchne.
Dávám jí stejně jako minulému dílu 80%.
Moc příjemná oddechovka. Jen Calonita oddechové a feel-good knížky psát umí a tahle není výjimka, no na předchozí dvě nemá. Prostředí na mě nepůsobilo tak pozitivně a tak, že bych se při čtení musela usmívat, postavy mi taky tolik nepřirostly k srdci, ale pořád to je dobrá kniha.
Od začátku je jasné, jak to asi skončí, ale stejně se tam stalo pár nečekaných událostí, kdy si člověk řekne "co teď?". Ze začátku mi nějak nesedl styl psaní, kniha je psána ze třetí osoby, ale po chvíli jsem si zvykla a v podstatě to nevnímala. Ději asi pořádně nemám co vytknout, nebylo nic, co by mi extrémně vadilo nebo mě extrémně nadchlo, prostě průměrná letní oddechová knížka.
K postavám bych ale ráda něco řekla. Izzie, hlavní hrdinka, toho prožila hodně a její příběh a to čím si prošla je silné a vážně mi jí bylo líto. Úplně jsem se vžívala do její situace a její chování jsem plně chápala. O Miře jsem už od začátku věděla, že je uvnitř dobrá, jen je s ní manipulováno a jsem ráda, že nakonec udělala, co udělala. Vážně mě tu štvala "partička namyšlených princezniček", hlavně Savannah, to je asi jasné a z ní mi bylo vážně špatně a je mi líto, že takoví lidé bohužel i v reálu existují. Takoví, kteří mají potřebu odsuzovat a podrážet lidi, co na tom jsou hůř než oni.
Celkově si myslím, že tahle knížka pěkně popisuje, jak společnost, ať už děti nebo dospělé, ovlivňují peníze, bohatství, původ, majetek, vzhled a na povahu a to, jaký je člověk uvnitř a čím si prošel a prochází se nehledí.
Konec je takový trošku uříznutý, ale kniha má pokračování, tak doufám, že tam se zase o postavách dozvím něco víc.
Této knize ale dávám "jen" 4 hvězdičky, protože mě zkrátka neuchvátila tolik, to je celé.
Co ale ještě vytknout musím je obálka. Ta je s prominutím vážně hnusná a odpudivá a podle mě lidi tak akorát odradí. U této knihy je potřeba řídit se heslem "Nesuď knihu podle obalu".
Hodnotím tedy 4 hvězdičkami a 80% :)