bretislav8390 komentáře u knih
Kniha prohlašuje, že je pro samouky. Není to pravda. Knize se dá porozumět pouze s těžkou dopomocí internetu. Teď mluvím z pohledu člověka, který v životě nestudoval ekonomiku.
Kniha je plná zajímavých informací. Jsou zde i různá cvičení. Dobře strukturovaná. Ovšem postrádá metody jak na to. Například u kapitol ohledně kázně a humoru je vysvětleno jak fenomény fungují, ale ne praktické metody jak na to. To znamená jaké metody použít například při nekázni. Tudíž pro informování dobré, ale pro praktické využítí ve výuce nízké. Ostatně jako většina akademicky psaných učebnic v České republice. Zde musím poukázat na knihu Moderní vyučování od Geoff Petty, jež přesně takovou praktickou knihou je. Například u kázně uvádí všechny možné metody a prakticky jak dosáhnout kázně. A to přece jde. Vědět jak se věci dělají, ne je popsat.
Docela zajímavá kniha, která je nicméně místy plná odborného žargónu, který je nutné si vyhledávat ve slovnících. V knize jsou upřednostňovány filmy vyšší umělecké kvality, které, když je shlédnete, jsou bytostně nudné a zdlouhavé. Z knihy jsem se dozvěděl spoustu informací o technice projekce. O politickém a ekonomickém hledisku filmu a jiné. Tyto informace jsou těžko dohledatelné na internetu. Kapitola o médiích je zajímavá. Poslední kapitola o internetu a digitálních médiích je vzhledem k době vydání knihy zastaralá.
Zajímavý pohled na sociální média a marketing. Nicméně po přečtení této knihy je mi trochu mdlo. A to z toho důvodu, že jsme se stali rukojmí marketérů, sociálních médií a jiných úchyláren. Z knihy jsem si odnesl, že sociální média tu nejsou pro nás. Jsou zde proto, aby nás monetizovali. Ano, příběhy jsou zajímavé v marketingu. Bohužel jsme došli do fáze, že příběhy za značkami se vymýšlejí na objednávku. Podobně jako na tržnici, kde paprika od prodejce je od strýčka z Jižní Moravy. A ve skutečnosti není, dovezla je dodávka velkoobchodu ráno na trh. Když tedy člověk ví, že za humanizací značek a příbězích, stojí marketéři a ne pravda, realita a kvalita zboží, jak tomu mohu věřit? Nemohu, vyvolává to ve mě skepsi a nedůvěru. Je to jako být hipsterem v dnešní době. Je jich hodně a tudíž hispter již nemůže být hipsterem. Ať jdou všichni marketéři a jejich strategie vymývání mozku na místo, kde není připojení k internetu a drží zobák se svými fekáliemi introvertních povah. Tak se můžeme osvobodit od novodobého otroctví zvrácenosti jménem kombinace psychologie - sociálních médií a vytváření příběhů na míru.
Velmi obsahla s velkým množstvím informací. Ovšem moc zábavné pro čtení to není. Ovšem nutnost znát obsah pro pedagogy je nutný.
Zajímavá kniha dávající nadhled na lidskou komunikaci a chápající ji ze strany pozorovovatele. To umožňuje vhled do každodenních situací do kterých se dostáváme a tímpádem je lépe řešit.
Na druhou stranu mi přijde, že lidský organismus je až moc příliš připdobňován k automatizaci a informatice jako kdyby z toho chtěl někdo udělat exaktní vědu. Proč?
Smutná ukázka toho jak fungují mocní lidé a jak jsou jim lidé jedno.
Velmi informativní. I laik je schopen to přečíst. Laikem myslím člověka, který složil zkoušku O-04 na vlakvedoucího.
Velmi přijemný cestopis, který jsme si též koupil proto, abych se inspiroval jak píší cestopisy ostatní. Na cestopisy typu Ziruba nemám chuť, neboť jsou pro mě příliš profláknuté. A k profkláknutému nemám důvěru.
Věta na konci: "Thank you that you have visited our hospital," mě dojala. Hlavně proto, že jsem si dokázal představit a cítít, že to nebylo myšleno jako zdvořilost, ale že ten lékař, který to psal byl opravdu vděčný za jeho návštěvu.
Jazyk této knihy, obzvláště první kapitoly je pro člověka se standardním slovníkem zcela nepřístupný. Proč místo slova sdělit něco někomu použít konvenovat, to nechápu. V tom mě zachaňovala angličtina. Co se týká obsahu, jsou zde chvíle určitých aha momentů k pochopení souvislostí s tím jací jsme. Například Češi vs Němci a jejich nepřátelství, které zřejmě vzniklo z toho, že elity chtěli své občany vyburcovat k činům. Poté Židi a Němci. Domníval jsem se, že Němci byli ti zlí, co zplynovali Židy. Je to trochu jinak. Židy nikdo neměl rád a u nás se proti nim brojilo stejně jako v ostatních zemích. Nakonec přišli pečliví a důslední Němci a vyřešili to.
Co mě též překvapilo, je kvalita lobování T. G. Masaryka pro existenci Československa. Za to ho uznávám. Stejně i přesto, že západní mocnosti v domění, že nebude 2. sv. válka se k nám otočili zády, my jsme to stejně opět udělali, tak že jsme získali své území nazpět a jako bonus jsme odstěhovali 3 miliony Němců. Bylo to dobře nebo špatně? Záleží na jakém kontinentě. V Indii to funguje, v Evropě to nefunguje, aby v jednom státě žilo více národností.
Dále se mi určitě libí postřehy toho, že díky socialismu se zrovnoprávnila společnost, vznikly sociální jistoty a všeho se dostalo na všechny a nikdo nebyl nechán na holičkách.
Druhá strana je likvidace lidí v průběhu daného režimu. Nicméně po 2. sv válce jsme komunisty zvolili a vůle lidí byla znárodňovat. Častokrát ale určený směr nabere jiný směr. Podobně jako Chomeiní v Íránu. Jak se dostal k moci? Lidé si ho zvolili a islámskou novou ústavu si sami odhlasovali.
Co vidím, je ovšem to, že Rusové se nezměnili. V průběhu 20. století na nás tlačili ve vlastním zájmu a za pomoci zastrašování. A my jsme jim lezli do zadnice a tak jsme poté skončili špatně. Rusové se od té doby nezměnili. Doporučuji navštívit jejich sousedské země, tam vám povypráví o jejich bratrské pomoci, které většinou pomáhají padajícími bombami.
Po přečtení této knihy hodnotím 20. století jako to nejbrutálnější a nejkrvavější a nejšílenější století celosvětových dějin.
Perfektní. Chtěl bych též letět ke hvězdám a expandovat.
Vynikající. Umožňuje člověku lépe chápat to co čte a udělat si lepší obrázek reality.