_Brunetka_ komentáře u knih
Pro upřesnění, hodnotím 4,25*.
Tahle knížka mě zaujala od samého začátku, ale vzhledem k tomu, že se jedná o literaturu faktu, tak jsem trochu váhala bylo to ale naprosto zbytečné! Autor vám nastíní opravdu zajímavý příběh srozumitelně a pochopitelně. Od prvních stran mě bavil a nadšeně jsem hltala všechny informace, které mi Robert Baer mohl poskytnout. Je to také velmi obohacující čtení – samozřejmě, že mám povědomí o těchto dvou tajných službách v USA a Rusku, ale takhle proniknout dovnitř byl úplně jiný zážitek! Moje hlava absolutně nepobírala, jak jsou některé věci možné (jak může někdo vyměnit svou zemi za nové auto, zradit,). Za mě tedy rozhodně velké doporučení na dílo, které je aktuální, inteligentní, a ještě nějakou chvíli vám bude ležet v hlavě. Geniální počin od bývalého agenta CIA.
Pokračování série, které nijak nezaostává za předchozím dílem. Do autorčina stylu psaní jsem se opět díky jeho lehkosti a čtivosti dostala během chvilky. Příběh mě bavil od začátku do konce a neustále mě zajímal další vývoj děje. Mé sympatie k hlavním hrdinům se ještě prohloubily a jde vidět, že pořád dál rostou. Pouto mezi nimi se mi líbilo, fandím mu už od jedničky. Sexuální scény jsou napsány dobře a vzhledem k živočišnosti vlků i výstižně. Autorce se vykreslení světa opravdu povedlo, jsou tu originální prvky a v tomto díle nám toho ukázala zase víc. Ke konci atmosféra vyloženě gradovala, objevovaly se zvraty a jednoduše nešlo přestat číst. Ani emoce nechyběly. Finále do vás zaseje řadu otázek a já už se teď těším na pokračování! Vlky zvěrokruhu vám můžu doporučit, pokud se ohlížíte po fantasy s dobrým nápadem, u které se rozhodně nebudete nudit.
Pro upřesnění, hodnotím 3,25*.
Tahle knížka byla velmi příjemným a odpočinkovým čtením. Autorčin styl psaní přirozeně plynul a nijak netlačil na pilu, nenajdete tu žádné zbytečné omáčky okolo. Příběh mě skoro od začátku zajímal. Námětem se jedná zase o něco originálnějšího, protože celou knihu provází rodinná hra zvaná Atentát, kterou je opravdu zábavné sledovat. Hlavní hrdinové jsou celkem sympaťáci, kterým budete fandit téměř okamžitě. Musím pochválit nejen jejich charakterové vykreslení, ale obecně se mi líbilo celé rodinné složení. Romantická linka se mezi nimi hezky a pomalu vyvíjela, čímž nabyla na skutečnosti a nebylo těžké jí kvůli znalosti nepředvídatelnosti života věřit. Největším plusem příběhu ale je to, že velmi dobře rozebírá problematiku ztráty blízkého člověka, pocitu odcizení, rozpadu rodiny, pocitu osamělosti,...a tím se stává velmi atraktivním společníkem pro čtenáře, kteří si sami něčím takovým prochází. Místy se tu objeví hezké myšlenky, ale není nouze ani o překvapivé momenty, vtipné situace,... Kniha mě prostě nenechala chladnou, což považuju za ten nejdůležitější aspekt. Konec mě potěšil. Tuto knížku vám tedy můžu s absolutním klidem doporučit, pokud hledáte nenáročnou a milou oddechovku, která ve vás má předpoklad i něco zanechat.
Kniha, která se bez debat díky své nádherné grafické stránce stane pokladem vaší knihovny. Opravdu před tímhle smekám klobouk hodně dolů. Může toho však nabídnout mnohem víc. Já osobně jsem poznala pár zvířat, o jejichž existenci jsem neměla sebemenší tušení a dozvěděla se spoustu zajímavých věcí. Nejvíc však oceňuju to, že kniha klade důraz na to, aby lidem připomněla, jak je důležité žít v harmonii s přírodou a chránit ji. Rozhodně se nejedná o kousek určený pouze dětem. Naopak si myslím, že by ji měl do rukou dostat každý milovník krásných ilustrací nebo ten, kdo téma nakousnuté uvnitř stále ještě ve svém životě neaplikuje (a potřebuje přijít k rozumu).
Pro upřesnění, hodnotím 3,5*.
Tohle je za mě knížka, která je bez debat skvělým prostředníkem k seznámení dětí s 2. světovou válkou a koncentračními tábory. Styl psaní bych označila štítkem čtivý a jednoduchý (i když pro mě možná až příliš). Příběh mě bavil, jednalo se vážně o takovou jednohubku. Z válečného období toho už mám načteno dost, ale přesto se mi líbila jistá originalita tohoto textu v tom, že se na všechno díváme pohledem tak malého chlapce, který bydlí tak blízko jedněm z největších hrůz odehrávajících se v dějinách lidstva, aniž by to vlastně tušil. Nerozuměl vůbec ničemu a to pro mě byla v tomto žánru novinka. S Brunem jsem sympatizovala, i když mě v jistých chvílích štval (choval se někdy opravdu sebestředně). Šmuela jsem obdivovala za jeho sílu navzdory věcem, kterými si každodenně procházel. O emoce tu taky není nouze a pravděpodobně vám i nějaká ta slzička ukápne. Konec mě srazil do kolen totálně a nebyla jsem schopná ho vstřebat. Závěrem, vám tuhle knížku můžu doporučit, pokud se chcete v lehce tíživé atmosféře na toto období našich dějin podívat zase očima někoho jiného.
Pro upřesnění, hodnotím 3,75*.
Přes menší počáteční boj s touhle kráskou jsme si k sobě nakonec i tak našly cestu. Na autorčin styl psaní jsem si musela zvyknout, ale po nějaké chvíli jsem se do příběhu dostala a získal si moji plnou pozornost. Líbí se mi námět, který zahrnuje jistou originalitu a je inspirován čínskou mytologií, což jsou pro mě zase nové končiny. Autorka se světa zhostila velmi dobře, měla ho krásně promyšlený. Hlavní hrdinku jsem si oblíbila a bavilo mě sledovat v průběhu čtení její vývoj. Měla sice svoje mouchy, ale to jí dělalo skutečnější. Hlavní mužské postavy - Li-wej a Wen-č - měly také něco do sebe. Romantiky je tu poskrovnu, ale je nenucená a já bych řekla, že se jí více dočkáme v dalších dílech (tady spíš jde o ten fantasy prvek). Děj je nabitý akcí, zajímavými událostmi a asi nehrozí, že byste se nudili. Došlo i na jeden hodně velký zvrat, který mě šokoval a nebyla jsem schopná ho vstřebat. V příběhu hrají svoji roli i emoce, které mě nejednou dostihly a hezké myšlenky, které jsem si poctivě vyznačila. Po konci musím říct, že doufám, že u nás vyjde pokračování, protože bych si ho opravdu ráda přečetla. Dceru měsíční bohyně vám můžu doporučit všema deseti, pokud máte rádi retellingy a chcete zkusit zase něco jiného.
Tahle knížka pro mě byla vlastně celá překvapením. Nevěděla jsem, co od ní mám čekat. Teď tu ale musím ocenit autorku, protože je jasné, že má talent. Z každého kousku jejího textu jde cítit emoce moje vlastní to probudilo a pohrálo si to s nimi. Básničky zde obsažené se mi líbily a smekám pomyslný klobouk, protože já na tyhle věci to střevo nemám. Myslím, že tahle knížka poslouží jako skvělá terapie pro ty, co zrovna v lásce nezažívají to nejlepší období. Já se k ní později taky asi ještě vrátím. Některé myšlenky se mi do hlavy dostaly příliš už teď a moje oči se v reakci na to neubránily slzám. Pokud chcete tedy dát šanci začínající české autorce s knihou plnou pocitů a myšlenek především o lásce, zkuste Svět v mé hlavě.
Tahle série je oficiálně už moje srdcová a nevím, co vám k ní mám pořád dokola psát. Přijde mi totiž, že se tu neustále opakuju. Dovolte mi to tedy tentokrát zkrátit a pro podrobnější recenzi koukněte k předchozím třem dílům. To hlavní, co je třeba říct: celou sérii můžu doporučit všem, kteří se rádi propadají do žhavých a návykových příběhů, které vám nedají chvilku klidu. Chemie mezi postavami funguje skvěle, jiskry létají všude a sexuální scény jsou velmi dobře napsané. V každém díle máte možnost se potkat s jinou hlavní dvojicí, jež si oblíbíte. Vždycky se tu navíc objeví stopa po vážnějším tématu a nějaké zvraty, co vám čtení příjemně zpestří. Šťastné konce jsou samozřejmostí. No, a já už se teď těším na další díl.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tak tohle se za mě opravdu povedlo. Ze začátku jsem sice byla lehce rozpačitější a měla obavy z písma, ale tohle všechno se skoro hned vzápětí vypařilo. Autorčin styl psaní si mě získal a během chvilky mi stránky mizely pod rukama až nebezpečně rychlým tempem. Příběh mě moc bavil a kdybych mohla, hned bych si do něj odskočila. Jeho myšlenka je originální, i když čerpá trošku inspiraci z Malé mořské víly (pro fanoušky této pohádky je to tedy nutnost). Je znát, že si autorka se světem vyhrála a podařilo se jí ho skvěle vykreslit. Charaktery hlavních hrdinů vlastně neměly chybu. Líbilo se mi, jakým způsobem si rozuměli a nemohli tvořit lepší dvojku jejich vývoj v průběhu knihy je naprosto nepřehlédnutelný. Bavily mě přestřelky mezi nimi a chemie z tohoto vztahu byla opravdu cítit (a to na moc věcí nedošlo). Toto dílko je také protkané dobře mířeným humorem a sarkasmem, který mě nejednou rozesmál. Zároveň se tu potkáte se zvraty a překvapeními, kterým budete čelit v takovém napětí, že vaše vlasy a nehty budou v reálném ohrožení. Prožijete celou škálu emocí od smutku přes vztek až po radost. Vyzdvihnout je třeba ještě přidanou hodnotu, která se tu objevila. Příběhem se totiž prolíná velmi důležitá myšlenka, která připomíná to, že bychom za každých okolností měli být sami sebou a nežít v neštěstí jen kvůli tomu, abychom splnili očekávání druhých. To považuju za velké plus vzhledem k tomu, že je určena především mladým čtenářům. Z konce jsem šťastná jako blecha. Píseň sirény vám tedy můžu doporučit, pokud hledáte originální fantasy čtení s hrdiny, kteří vám pár zásadních věcí vtlučou do hlavy.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Jsem opravdu šťastná, že se mi opět dostal do rukou parádní thriller. Autorčin styl psaní mě chytil a nepustil. Stránky mi pod rukama mizely tak rychle, až jsem se tomu nestíhala ani divit. Příběh mě vcucl a celý jsem si ho odjela na jedné velké vlně napětí. Grafické zpracování fungovalo skvěle a líbilo se mi, že sem právě byly zakomponovány i střípky z internetových konverzací. Poměrně jsem fandila hlavní hrdince, která si ke mně našla cestu prošla si jistým vývojem a oceňuju její znovunalezenou lidskost. Námět je originální a se silnějším tématem (nějaká ta bolest a smutek na vás zapůsobí), což je tu taky vhodné zmínit. Finální rozuzlení mě celkem šokovalo a zarazilo mě, že celá kniha vlastně končí špatně, což u tohoto žánru není zvykem. Závěrem, Kolektiv můžu doporučit úplně všem, kteří si rádi přečtou poutavý příběh s lehce mrazivou atmosférou.
Pro upřesnění, hodnotím 1,5*.
Bohužel, tuhle knížku považuju za první letošní přešlap. Celý problém vázne v tom, že jsem se nedokázala adaptovat na styl psaní autorky. Postrádal čtivost, protože neobsahoval téměř žádné dialogy a celý děj jako by se topil v neustále se opakujících popisech. Opravdu jsem se nudila a jediný důvod, proč jsem knihu přečetla relativně brzy, byl, že jsem se motivovala tím, že to alespoň budu mít rychle za sebou. Námět přitom nebyl špatný a rozdělení příběhu do tří časových linií vypadalo slibně. Chybělo mi také napětí a zvraty, které by mě táhly dopředu a vzbudily můj zájem. Na postavy asi brzo zapomenu. Pozitivum ještě nacházím v zápletce, tu musím pochválit, protože mě překvapila. Závěrem se to ale nedá shrnout jinak než tak, že vám Kořist doporučit nemůžu navzdory dobrému nápadu provedení prostě selhalo.
Tohle bylo opět boží. O něčem vypovídá to, že jsem se od předchozího dílu dostala k pokračování tak brzy. S. J. Maas mě svým stylem psaní vždycky uhrane a jsem jako v transu. Příběh mě vcucl tak moc, že jsem se stala jeho součástí. Svět je vyloženě vyšperkovaný a autorka má všechno promyšlené do posledního detailu. Postavy miluju čím dál víc. Milostný trojúhelník neustále graduje a mé srdce krvácí. Děj je nabitý emocemi (a že se jich ve vás vystřídá). Ve výsledku z těch všech prožitků budete tak unavení, jako byste jeli týden v kuse permanentní kruhový trénink. Z napětí a zvratů mi třeštěla hlava a ruce přimrzaly stresem ke knížce. Po konci hodně akutně zase potřebuji pokračovat (i když se to rovná jisté formě sebepoškozování). Pokud chcete pro nějaký příběh dýchat, tady je mé doporučení.
Pro upřesnění, hodnotím 4,25*.
Tento druhý díl se podle mého opravdu povedl – líbil se mi stejně jako první. Do příběhu jsem se okamžitě ponořila, jeho navázání na předchozí děj proběhlo naprosto plynule. Autorčin styl psaní mě jednoduše baví, užívala jsem si každou stránku. Námět a jeho zpracování má své kouzlo, které na mě stále působí. Charaktery postav jsem si ještě více zamilovala. Na princezně Lie obdivuju hned několik vlastností a její povaha je podle mého gusta prostě. Kaden si vyloženě krade mé srdce po stále větších kusech, až mě to začíná děsit a po závěrečném díle bude moje duševní stabilita asi pěkně v háji (pokud nepřijde zázrak). Rafe není špatný, ale ani nijak ohromující, nic extra na něm nevidím. Romantickou linku autorka vystavěla dobře, ale já (minimálně s jejím současným stavem) jsem opravdu nespokojená. Spousta emocí ze mě byla vyždímána. Celým dílem prostupují vtipné chvíle, zvraty, překvapení a napětí. Nemám si absolutně na co stěžovat. Konec mě navnadil dostatečně na to, abych se velmi brzy pustila do dalšího dílu. Pokud tedy hledáte kvalitní fantasy, tady máte mé doporučení.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tahle kniha pro mě byla opravdu silným zážitkem, troufám si říct přímo nezapomenutelným, který ve mně bude ještě dlouho rezonovat. Autorka píše velmi čtivým a poutavým stylem, který mě uchvátil a k příběhu mě přikoval tak, až mě snad v jistých chvílích vzhledem k tématu dusil. Žádné nudné chvíle tu zkrátka nenajdete. Charaktery postav byly opravdu geniální. Sally jsem fandila celou dobu, bylo vážně bolestné sledovat postupnou proměnu z dívky, kterou byla na začátku. Frank je pro mě příkladem monstra a zla, které ze společnosti v jakékoliv době prostě nebudeme schopni vymýtit. Moc se mi líbili členové rodiny Sally a další lidi, které na své cestě potkala. Bonusovým bodem je pro mě také to, že se jedná o příběh založený na skutečných událostech, i když to zároveň znamená, že vás o to víc položí. Autorce se podařilo ze mě dostat velkou dávku hlavně špatných emocí – beznaděj, vztek, smutek, frustraci,…-, ale těmi někdy probleskly i jisté jiskřičky naděje a víry, které za těmito děsivými příběhy vždy stojí. Témata zde obsažená jsou vskutku důležitá a bolestná – zneužívání dětí, pedofilie, ztráta dítěte/blízké osoby, chaos v očích dítěte, které se neorientuje ještě ve správném a špatném na světě. To nejzásadnější, co bychom si odsud měli ale odnést, je to, že bychom měli být pozorní a mít otevřené oči v případě lidí, které potkáváme, protože nevíme, v jakém životě jsou uvězněni se strachem říct si o pomoc. Poznámka autorky s pár dalšími informacemi byla super, konec neradostný. Knížku můžu doporučit úplně všem, protože statečnost ukrytá v životě Sally Hornerové si opravdu nezaslouží být pouhou doplňující informací, poznámkou za okrajem.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Přísahám, že při čtení téhle knížky jsem kvůli autorce zvažovala změnu orientace. Tohle bylo totiž jednoduše fantastické. Historky se čtou samy a proletíte je až na konec v mžiku oka. Autorka má opravdu luxusní a inteligentní smysl pro humor, který mě bavil a nejednou mě rozesmál nahlas. Chápu, že to nebude moct ocenit někdo, kdo spadá do jakékoliv kategorie individuí zde popisovaných, ale pro mě všechny ty narážky nemají absolutní chybu. Obsah je tedy vážně úsměvný a myslím, že by mohl mít i vlastní terapeutickou moc, protože by některé mohl přivést na myšlenku, že milostné karamboly opravdu nestojí za trhání si vlasů, hromady stresu,… prostě z toho udělejte vtipnou historku. Neodolala jsem ani tomu si některé části vyznačit, protože je ráda budu šířit mezi ostatní. Za mě tedy skvělý nápad, úžasné provedení a doporučuju všemi deseti.
Pro upřesnění, hodnotím 4,25*.
Ke knize jsem přistupovala s jistou opatrností, ale nemohla mě víc překvapit. Autorka má lehký a čtivý styl psaní zároveň, který mě příjemně unášel na vlně příběhu. Nenašla jsem žádné nudné pasáže. Do příběhu jsem vklouzla jako nic a chytl mě od začátku. Jeho námět je velmi originální, s ničím podobným jsem se dosud nesetkala, což si tady zaslouží vyzdvihnout. Jean jsem si jako hlavní postavu velmi oblíbila, mimo jiné jsem ji hodně obdivovala pro její trpělivost a nesobeckost. Z Howarda jsem trochu učůrávala už při čtení řádků o něm a Gretchen se na konci vybarvila do dobrého rozmazleného fracka. Romantická linka sem zakomponovaná se mi moc líbila svou nenuceností a upřímností, jak krásně vyplynula ze situace. Autorce se ze mě podařilo vycucat jistou dávku emocí tím, že kniha je napsána opravdu citlivě a na tu emocionální strunu vám hraje. Najdete tu i zajímavé myšlenky. Oceňuju to, že jsou sem zapracována témata jako panenské početí, péče o nemocné rodiče (komplikované vztahy) a život s tím související… Co mě nejvíc dostalo, je to, že příběh je zčásti vystaven na reálných základech, což u mě vždycky zvedá hodnotu. Finální konec s doslovem se mi tedy moc líbil (a nelíbil zároveň) a dost mě překvapil. Drobná potěšení vám můžu doporučit všemi deseti, pokud byste si rádi přečetli zajímavý román vybočující ze všeho, s čím jste se doposud setkali.
Pro upřesnění, hodnotím 3,75*.
Troufám si říct, že Straky jsou slušným startem další YA thrillerové série, která by mohla mít stoupající tendenci. Styl psaní autorek nebyl vůbec špatný, ale je pravda, že jsem se s ním musela sžívat o chvíli déle, protože tu pro mě byly jisté trošku nudnější popisnější pasáže. Když jsem ale tuto část překonala, do příběhu jsem vklouzla jako do svých oblíbených bot a moc mě bavil. Nedá se mu upřít jistá originalita (motiv strak, prostředí školy,…) a to, že je skvěle vymyšlený. Pochmurná atmosféra na mě ze stránek přímo sálala, autorky s ní pracovaly opravdu skvěle. Obě hlavní hrdinky jsem si poměrně oblíbila, hodily se mi k sobě a krásně se doplňovaly. Doufám, že bychom se v budoucnu mohli dočkat i nějaké zajímavé romantické linky? V průběhu čtení jsem byla opravdu ve velkém napětí. Moc mě bavilo pátrání po tom, co se stalo v minulosti – cítila jsem se vážně jako součást týmu. Každá jednotlivá stopa byla zajímavá a nějakých zvratů/šoků se taky dočkáte. Je tu lehce nastíněno i jakési téma šikany a toho, jak moc rychle (v mládí) se nám může stát z nerozvážnosti něco zlého. Na konec si absolutně nemůžu stěžovat kromě toho, že jsem v úplně stejném zmatku jako na začátku z toho, co se vlastně Lole stalo! Chci další díl! A vám Straky doporučuju, pokud hledáte kvalitní YA thrillerové čtení na delší dobu, které je protkané tajemstvím a zapátráte si u něj.
Pro upřesnění, hodnotím 2,5*.
Od této knihy jsem měla jistá očekávání a bohužel musím říct, že mě nakonec čekalo jen zklamání. Obsah byl jistě zajímavý a autorce patří můj obdiv za to, kolik úsilí a času vynaložila na to, aby se dozvěděla více o své rodině. Forma tohoto díla za mě ale celkem zásadně pokulhávala. Představovala jsem si nějaké převyprávění dalšího těžkého životního osudu, ale ve většině se mi dostalo jen dlouhých popisů o tehdejší době a zakomponovávání různých historických událostí, o kterých už vím dávno z dějepisu, do kontextu. Přímá řeč tu vlastně nebyla… Vyzdvihnout ale ještě můžu, ať jen nekritizuju, že se mi líbilo grafické zpracování a to, že tenhle kousek měl nezvyklé zakončení v porovnání s knihami z válečné literatury, které jsem četla doposud. Ve výsledku neříkám, že se jedná o špatný text, zatím má převážně dobrá hodnocení, ale můj šálek kávy to nebyl.
Tohle byla rozhodně hrozně zajímavá knížka, a proto mě mrzí, že si mě nezískala víc. Myslím, že za to může hlavně autorčin styl psaní, přes který jsem se nedokázala do příběhu úplně ponořit, protože byl lehce popisnější (minimum přímé řeči), a tak si nedokázal zcela udržet mou pozornost. Na druhou stranu je ale třeba uznat, že se díky tomuto stylu dostanete skvěle do hlavy hlavního hrdiny. S postavou Vincenta jsem velice sympatizovala, měla jsem pro něj pochopení a bylo mi ho líto za všechny ty věci, které si ve svém životě musel zakusit. O jeho osobu jsem se nikdy nijak více nezajímala a z toho důvodu mi toto čtení přišlo užitečné a obohacující. Našla jsem tu i pár skvělých myšlenek, u kterých jsem se zastavila a ještě několikrát si je v duchu opakovala. Konec byl samozřejmě smutný, ale život je prostě takový… Závěrem vám tuto knihu mohu doporučit, pokud máte rádi tento typ literatury nebo se rádi dozvídáte něco nového.
Pro upřesnění, hodnotím 3,9*.
Důvod dýchat. Tuhle knihu jsem četla už dvakrát. Její autorka dokáže psát celkem čtivě a jednoduše, že vás to po pár stranách vtáhne do děje. Žádné složitosti. Jeden problém s jejím psaním ale mám, jako by se snad snažila o to,aby napsala co největší cihličky, občas jsem se totiž nudila nějakým naprosto zbytečným protahováním děje a ta kniha tím ztrácela. Takže bych asi doporučila míň omáček a průtahů.Postavy? Charaktery postav podle mě byly vykresleny dobře, líbily se mi. Dalo by se říct,že jsem s hlavními hrdiny sympatizovala. Někdy i chybovali, všechno bylo all right. Téma knihy se mi líbilo,bylo určitým způsobem originální a párkrát se mi kvůli němu v očích objevily slzy. Tohle by se podle mě dít nemělo a je důležité o tom psát,aby si to třeba přečetl někdo ve stejné situaci. Hlavní hrdinky mi bylo líto a obdivovala jsem její nesobeckost. Objevily se tu i překvapivé momenty. Navíc myslím,že autorka ve vás tímhle svým dílem spolehlivě vyvolá alespoň nějakou řádků emocí jako u mě. Romantická linka rozhodně taky stojí za zmínku. Pohladí vás po duši a hlavním hrdinům budete fandit. Jako celek tuhletu hezkou a nenáročnou knížku hodnotím pozitivně, i když to asi nebude něco, z čeho se posadíte na zadek a budete to chtít číst stále dokola do konce svého života. Pokud nemáte po čem sáhnout a máte chuť na něco takového, je to ale dobrá volba.