_Brunetka_
komentáře u knih
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Nad touto knížkou se dá říct, že jsem dlouho váhala. Nebylo to však tím, že by mě nezaujal námět, který je vskutku originální,bála jsem se toho, že se v knížce budou vyskytovat nějaké drsné scény, z anotace to totiž zní celkem děsivě. Každopádně se tak nestalo. Dá se říct, že tahle knížka mě chytla hned od začátku, žrala jsem každé autorovo slovo. I když trošku nevýhodou knížky je malá velikost písma, člověk si rychle zvykne a jede jak fretka. K velké čtivosti opět hodně přispívaly i krátké kapitoly, kvůli kterým se objevil můj potlačovaný handicap,,Ještě jedna kapitola a už jdu vážně spát." S hlavními postavami jsem byla taky hodně spokojená, Holger i Mia mi totiž hodně sedli. Cítím ve vzduchu, že v Sově jim propadnu úplně. Kromě nich však v knize vystupovalo i velké množství dalších postav, což hodnotím jedním velkým plusem! Jednak z nich rozhodně nebylo možné vybrat pachatele a taky na nich Samuel Bjork ukázal, jak přehledně nás i přes ono velké množství postav v příběhu umí zorientovat, já osobně jsem se neztratila ani jednou. No, a úplná bomba byla složitá a naprosto skvělá zápletka. Já totiž říkám, čím složitější tím lepší, ráda se vracím pozpátku v knížce s otevřenou pusou a hledám, co jsem přehlédla. Tohle se totiž vůbec nedalo čekat a rozhodně by mě pachatele nenapadlo označit jako pachatele! Samuel Bjork se tímhle řadí mezi mé oblíbené autory v žánru detektivek.
Oběť bez tváře
Stefan Ahnhem
Co k této knize říct? Rozhodně to, že by si zasloužila daleko víc pozornosti. Byla vážně hodně čtivá a napínala mě tak, že mi dělalo problém ji odložit, i když jsem na druhý den musela brzo vstávat do školy. S policejním kolektivem jsem neměla žádný problém, přišel mi fajn a očekávám, že se mi každým dalším dílem bude líbit víc a taky víc přirůstat k srdíčku. Hlavní hrdina Fabian si samozřejmě mé sympatie získal taky, a to především tím, že se mu nedá upřít to, jaký je to velký sympaťák, který je nadevše oddán své práci, kvůli které však občas svou rodinu odsouvá na druhou kolej. Tahle knížka však nepostrádá ani originální námět a zajímavý začátek, ve kterém nám autor jemně podává fakt z výzkumu. Mám k ní však jedno ale. A to spočívá v tom, že mě trochu určitým způsobem zklamala její zápletka. Motiv pachatele se totiž dozvíme asi někde ve druhé třetině, jméno pachatele asi sto stránek před koncem. A kvůli tomu jsem stále očekávala, že nás autor ještě něčím překvapí, což se však nestalo. Toť jedno malé mínus.
Slepí
Alex F. Brady
Tak tohle je poměrně dost zajímavá knížka, přesto jsem ji ještě u nikoho na instagramu neviděla. Jak už totiž z anotace vyplývá, je o psycholožce, která sama balancuje na hranici šílenství. Na takový originální námět člověk podle mě jen tak nenarazí. Kromě toho se však hrozně dobře četla, k čemuž přispívaly krátké kapitoly a také to, že byla napsána ich formou. Postavy byly celkem dost zajímavé, bavil mě tajuplný Richard i nevyrovnaná Sam. Největším miláčkem pro mě byl ale David, Samin kolega, který do ní je už celá léta zamilovaný. Co však knížce musím vytknout, je to, že mě některé kapitoly nebavily. A to povětšinou proto, že nám nic nového nepřinášely a Sam se v nich už poněkolikáté utápěla v alkoholu, to už člověka začne nudit. Konec mě však hodně překvapil, (i když mě něco takového už v průběhu čtení napadlo) a byla jsem s ním spokojená.
Temné hlubiny
Robert Bryndza
Sice je tohle už třetí díl ze série s Erikou Fosterovou, ale to mu stále neubírá na čtivosti a napínavosti. Erika mi sice k srdci stále nijak nepřirůstá, mám oblíbenější detektivy, ale nevadí mi. Za to mezi mé oblíbence patří sympatický patolog Isaac, který má nejblíž k tomu stát se Eričiným opravdovým přítelem a jen oplývá pozitivní energií. Námětem se mi líbila tato kniha ze všech tří dílů, co jsem doposud četla, nejvíc. I rozuzlení stálo za to. I když já mám radši daleko složitější zápletky a ono se to ještě nějak víc zamotat určitě dalo, tak jsem s koncem byla spokojená .
Noční lov
Robert Bryndza
Pro upřesnění, hodnotím 3,8*.
Ták, tahle knížka byla stejně jako její předchůdkyně velmi čtivá. Na hlavní hrdiny si začínám pomalu zvykat a dokonce si mezi nimi nacházím už i své oblíbence. Jenže i u téhle knížky jsem měla trochu problém s její zápletkou. Sice se nestalo, že bych uhodla, kdo je vrahem, ale tady pro změnu chybí takové to wow na posledních stránkách, jak to u detektivek bývá zvykem. Dozvíte se tu totiž jméno vraha přesně v polovině a v další sledujete, jak ho policie chytá. Neříkám, že to bylo špatné, každopádně mi takové wow chybělo.Taky bych u dalších knih uvítala, kdyby nám vrah nebyl cizí, ale byla by to spíše nějaká z postav, která nám bude v příběhu představena, bude tam mít nějakou výraznější roli, ale zároveň by nás nenapadlo ji označit jako vraha. Jak to třeba dělá Lars Kepler, každopádně i u Roberta Bryndzy jsem se tohoto dočkala a to konkrétně v jeho třetí knize v Temných hlubinách,ale o tom jindy.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Pro upřesnění, hodnotím 3,5*.
Uf,když jsem se rozhodovala, jestli do téhle knížky půjdu, přečetla jsem hodně rozporuplných recenzí. Některým se líbila moc a některé naopak zklamala. Já se řadím někde doprostřed. Tahle knížka se vážně suprově četla, k čemuž přispívaly i krátké kapitoly. Ani v hlavní hrdince jsem neviděla problém, k srdci mi sice nepřirostla,ale zase mi ani nelezla krkem. Řadí se totiž do těch typických detektivů/ek,které nám většina autorů předhazuje. Zkrátka drsňačka, která má svou hlavu a která se nerada něčemu nebo někomu podřizuje. Ostatní postavy byly taky v pohodě, i když by mohly být jejich charaktery rozvinutější. Ale co mě zklamalo bylo to, že jsem uhádla, kdo je vrah. Což by ani tak nevadilo, kdyby to vytáhla zápletka. To se ale k mojí smůle nestalo. Vrah si prostě vraždil proto, že mohl.
Odvrácená tvář lásky
Colleen Hoover
Sice nejsem moc na to, dělat si žebříčky nejlepších knih, které jsem během roku přečetla, ale s klidem vám můžu říct, že tahle se rozhodně řadí mezi ty nejlepší kousky, co jsem četla vůbec. Byla totiž naprosto DOKONALÁ. Četla se opravdu sama, neskutečně se mi líbily kapitoly z pohledu Tate i Milese. Oba jsem si je zamilovala, dokonce mě bavily i vedlejší postavy, jakou byl třeba vlezlý Dillon. Autorka zkrátka umí vykreslit charaktery postav tak, že i když v tom příběhu nemusejí sehrát velkou roli, vy k nim stejně musíte zaujmout nějaký postoj. Po většinu času, co jsem četla, jsem se taky cítila, jako bych právě jednou z postav byla, natolik jsem s hlavními hrdiny všechno prožívala. Milesovo tajemství z minulosti jsem neodhadla a spadla mi po jeho odhalení brada. Naprosto jsem se do něj vžila. A jako bonus vám řeknu, že jsem u žádné knížky nikdy nebrečela tak, jako u téhle. Časté přívaly slz mi dokonce znemožňovaly pokračovat ve čtení. Konec byl naprosto boží a dojal mě.
Námi to končí
Colleen Hoover
Tahle knížka byla naprosto boží. Bude mi dělat velké potíže to popsat slovy, ale pokusím se. Byla velice čtivá, krásná a dojemná, ale hlavně s perfektním dějem! Za postavy jsem doslova dýchala, do Atlase jsem se zamilovala až po uši. Líbilo se mi také prolínání přítomnosti a minulosti pomocí deníku. Knížka mi nejednou vehnala slzy do očí. Vyvolala ve mně dokonce tak silné emoce, že jsem měla sto chutí ji roztrhat, pokud by nedopadla přesně tak, jak jsem si přála.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Tak tohle bylo... BRILANTNÍ!
Tohle je moje třetí knížka od autorky, ale žádná před ní mě tak nedostala jako tahle! Vypravěčka byla tak čtivá, že by to převálcovalo většinu thrillerů, i o půl jedné ráno jsem měla problém s tím, odlepit se od ní. Všechny hlavní postavy jsem úplně žrala, ať už to byla Sage, Minka, Leo nebo Josef. Líbilo se mi, že bylo do knížky zakomponováno vyprávění z pohledu Josefa i Minky. Právě toto vyprávění z války mi přišlo velice věrohodně napsané, ale zároveň nebylo drastické a člověka v průběhu knihy neustále nutilo vrtět hlavou nad tím, co se tu na tom světě dělo. A děje se to stále. V průběhu čtení jsem se také neubránila několika přívalům slz, které nepřišly kvůli nějakým drsným scénám, ale kvůli zoufalství lidí, kteří už nedokázaly hrůzy války snášet a tak si na život sáhli sami. Taky se mi líbila objektivita knížky. Nebyli v ní totiž vykresleni jen špatní Němci a hodní Židé, ale i naopak, samozřejmě ne v tak velkém množství.
A příběh, který se prolínal celou knihou a byl vymyšlen babičkou Minkou, knize dal pomyslnou třešinku na dortu a i hloubku.
Konec knížky mě hodně dojal a překvapil.
Palác lží
Erin Watt
Co k tomu říct? Tahle série nejde obkecávat do nekonečna. Zkrátka miluju každé slovo autorek. Hravě bych četla i jejich nákupní seznam, hlavně ať píšou dál a zásobují mě neustále takovými úžasnými knížkami. Jednoduše tahle série je nutnost! MILUJU TO tak moc,že by bylo zbytečné snažit se to vyjádřit slovy, nejde to. Z konce mi doslova spadla pusa a poslední stránky jsem hltala se zatajeným dechem.
Prokletý princ
Erin Watt
Knížka byla samozřejmě jako předchozí díl velice povedená. Je až neuvěřitelné, co všechno může vzniknout z pouhých emailů. Nicméně tato kniha byla oproti té předchozí spíše založena na vztahu Reeda a Elly,což jí ani tak neubíralo na čtivosti a stále tam bylo také dost vtipných momentů a situací. Všechny postavy z knížky miluju a Ellu obzvlášť, tu by si nikdo nikdy nedovolil nazvat jako ubrečenou chudinku, jaké bývají ve většině knihách. A otevřený šokující konec to opět zpečetil,avšak ovládla jsem se a nesahala hned po dalším dílu.
Papírová princezna
Erin Watt
Téhle knížky jsem se popravdě dost bála, všichni na ní pěli takovou chválu, že jsem se bála, že mě zklame. Pro jistotu jsem si tedy koupila jen první díl. Mé obavy se ale naštěstí nenaplnily. Rozhodně totiž stála za to. Je vážně špičkově napsaná, nebudete ji moct odložit. A co se týče postav, ty jsem si při čtení zamilovala, hodně mě bavilo škádlení a jiskření mezi Ellou a Reedem. Líbilo se mi také, že se příběh odehrával na střední škole a vedlejší postavy byly taky hrozně fajn. A co říct k tomu konci? Tím definitivně začala moje posedlost Royaly.
Příběh Arthura Truluva
Elizabeth Berg
Tohle byla moc hezká knížka, i když Muži jménem Ove se to v mých očích nevyrovnalo. Stránky mi díky autorčinu stylu psaní příjemně plynuly pod rukama. Námět tohoto příběhu se mi moc líbil a vcelku rychle jsem se do něj dostala. Nemůžu říct, že bych si postavy zamilovala, ale charakterově byly vykresleny skvěle a na dobu, kterou jsem s touto knihou strávila, si mě získaly. Autorka sem vložila také emoce, ale byl tu s nimi jistý problém – buď jich tu byl nedostatek, anebo její podání zapříčinilo to, že ke mně zcela nepronikly a tím pádem mě to tolik nevzalo. Vyznačila jsem si tu i řadu hezkých myšlenek, které souvisely s tématy, které toto dílko zpracovávalo – ztráta blízkého člověka, stáří, pravá láska, důležitost mít někoho blízkého,… Konec mi vykouzlil úsměv na tváři. Závěrem vám můžu Příběh Arthura Truluva doporučit, pokud hledáte citlivý příběh, který vás zahřeje u srdce.
Rytmus, já & Malychin
Mariana Zapata
Tohle bylo opět prostě boží. Mariana Zapata jednoduše umí a svým stylem psaní přiváže mé ruce ke knize, přičemž jsou pak schopné vykonávat jen jeden úkon - neustále otáčet stránky, dokud se neocitnu na konci. Příběh mě pohltil. Postavy jsem si naprosto zamilovala a hodlám je milovat nadále i po dočtení. Moc se mi líbil jak charakter hlavních protagonistů (Gaby a Saši), tak zbytku kluků z kapely. Romantická linka se moc povedla, i když je to friends to lovers. Zaručuju vám, že výboje z jiskření mezi účastníky budou probíhat i vašimi prsty. Jak tomu bývá u Mariany Zapaty zvykem, kniha se nedá nazvat suchou, protože je nabitá řadou emocí. Já se smála od začátku do konce a dojatá jsem taky párkrát byla. Opět se mi líbí i témata sem zakomponovaná - opravdové přátelství, vztah mezi sourozenci, plnění si svých snů i vyrovnávání se se svými nedostatky. Konec = paráda. Pokud se chcete do knihy zamilovat, prostě sáhněte po tomhle!
Naslouchač
Petra Stehlíková
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tohle byla jedním slovem pecka. Autorka má skvělý styl psaní a já se do příběhu rychle dostala. A ten námět? Je naprosto dechberoucí a originální a já zkrátka nechápu, jak na tohle autorka přišla. A i když je nám ten svět naprosto neznámý, vůbec to nepocítíte a naopak se v něm budete cítit v momentě jako ryba ve vodě. Všechno je tu promyšlené do detailu a žádná vaše otázka nezůstane nezodpovězená (do toho počítám i úžasný slovníček cizích pojmů vzadu). Hlavní postava Ilan se mi moc líbila. Oceňuju hlavně to, že navzdory jejímu věku přemýšlela a nikdy nestáhla ocas mezi nohy. Oblíbila jsem si i Kapitána a Vargase, těším se na jejich vývoj. Musím vyzdvihnout také krásnou ukázku chamtivosti, závisti a nepoučitelnosti lidí. Líbila se mi ironie v postavení společnosti. A i když bych tu mohla psát dál, tohle je podle mě nepopsatelná kniha, z které jsem v průběhu i po dočtení měla hrozně zvláštní pocit a nejlíp prostě uděláte, když si ji přečtete. Za mě jednoduše geniální dystopie!
Zatím dobrý (komiks)
Jan Novák
Příběh o neskutečné odhodlanosti, odvaze, síle a nezlomnosti, který se mi líbil. Vážně suprový komiks. Velmi příjemná forma, jak se dozvědět o zajímavých událostech z minulosti. Rodinu Mašínů jsem neznala. Líbila se mi ukázka toho, jak to v ČSR chodilo v dobách komunistického režimu. Grafiku to mělo také dobrou, povedené a přehledné kresby. Na konci se mi také líbilo, že tam byl přehled toho, jak to s hlavními aktéry a jejich rodinami dopadlo a kam se jejich život dál ubíral. Za mě vážně povedený komiks, který stojí za pozornost.
Mechanický princ
Cassandra Clare (p)
Tahle série je zkrátka úžasná a navíc je každým dílem lepší, což prostě chcete číst. Musíte si zvyknout na autorčin charakteristický styl psaní sice, ale já už ho miluju jako všechno ostatní na téhle sérii. Svět je originální, propracovaný a zkrátka fantastický! Každá drobnost tu má význam a své místo. Milostný trojúhelník mi naprosto láme srdce, miluju scény s Jemem i Willem a stále si mezi nimi nedokážu vybrat! Za postavy v tomhle příběhu budete zkrátka dýchat a nezapomenete ani na to je zbožňovat. Líbí se mi ta rozmanitost jejich charakterů. Opět je tu spousta zvratů, odhalení z minulosti a překvapivých informací. Nejsou tu žádná hluchá místa, naopak při čtení se zároveň pobavíte a i si pobrečíte. Plusové body dávám i za postavu Magnuse Banea, který je hrozně těžko popsatelný. Kniha je protkaná spoustou skvělých myšlenek, což oceňuju. A jen tak mezi námi, já jsem brečela už pomalu u prologu a jinak jsem probrečela asi posledních 80 stran knížky, protože tohle se za mě nedalo!! Autorka si vytvořila dost slušnou půdu pro bezpochyby úžasné finále v podobě Mechanické princezny. Doporučuju všema deseti.
První láska
James Patterson
Co k tomuhle říct? Čekala jsem milou a culivou romantiku, kterou jsem ovšem nedostala. Navzdory tomu, že autor má fajn styl psaní, píše krátké kapitoly a v ich - formě, knížka se mi hrozně vlekla. Vůbec mě to nebavilo a kdyby to nebylo tak krátké, asi to nedočtu. Postavy nebyly špatné, ale nijak k srdci mi nepřirostly a romantická linka mi byla úplně šumák. Je hezké, že autor vycházel z vlastních zkušeností, ale na mě je téma rakoviny v knihách prostě už moc. Když s tím přišel Green v Hvězdy nám nepřály bylo to fajn a něco jiného. Teď mi ale přijde, že většina knih s tímhle tématem to tak nějak kopíruje, což by nevadilo tak moc jako to, jak nuceně se to snaží hrát na city. Stylem 'Je tu smrtelná nemoc, tak brečte!'. Mně neukápla jediná slza. Neříkám, že je kniha špatná, ale pro mě už tohle bohužel není.
Statek - Strhující příběh podle skutečných událostí
Ladislav Vrchovský
Další zajímavá kniha od Ladislava Vrchovského. Autor má své dílo originálně rozčleněno do menších úseků s vystihujícími titulky, díky čemuž čtení utíká poměrně rychle. Celkově můžu říct, že se mi Statek četl lépe než Stará fotografie. Do příběhu jsem se dostala téměř okamžitě. Velkým plusem je to, že autor u něj přišel opět s jedinečným námětem. K postavám toho nemám moc co říct. Je tu zachycena opravdu široká rodina, takže není věnováno příliš prostoru jednotlivcům, přesto jsou však všichni krásně charakterově vykresleni a životní osud každého z nich je fascinující. Moc se mi líbí doba, ve které se dílo odehrává, protože si projdeme časy Rakousko-Uherska až po vznik samostatné České republiky. Všechno tu působí věrohodně a fakt, že se jedná o příběh založených na skutečných událostech, tomu ještě dodává šťávu. Ladislav Vrchovský se tu také zabývá řadou témat – odvěkou závistí lidí, lidskou odvahou a pracovitostí, sílou rodiny, problematikou různých režimů,… Statek ve mně vyvolal i nějaké ty emoce, protože nespravedlnost vládnoucí světu a chování některých lidí jsou vážně neskutečné.Konec mě potěšil. Podtrženo, sečteno, pokud hledáte zajímavou historickou knihu z našeho území se skutečnými lidskými osudy, tohle je přesně pro vás!