Burák komentáře u knih

Jsem fanoušek české historie, genealogie, Jižních Čech a krimi zápletek, takže tohle se mi asi nemohlo nelíbit. Četlo se to lehce, hodně mě potěšilo "polidštění" hlavní postavy, které bylo hodně uvěřitelné, alespoň podle mých zkušeností s historiky... Pátou hvězdičku nedám jen proto, že na knihu jsem slyšela a četla asi až moc pochval, a mé očekávání byla tedy až příliš veliká. Nicméně za mně rozhodně solidní nadprůměr, který doporučuji nejen historikům.

3 12.09.2016

Pokud jste si knihu našli proto, že se vám líbila knižní pecka S láskou Rosie a chcete se svézt na podobné vlně, asi budete zklamaní. Sama o sobě ta knížka není až tak špatná, líbí se mi námět, je to docela čtivé a u některých pasážích jsem se přistihla, že vzpomínám na svoje dětství, což považuji rozhodně za plus. Na druhou stranu je to takové trošku nemastné neslané, jakým směrem se to bude ubírat se dá odhadnout po pár stránkách. Silně racionálním náturám to nedoporučuji vůbec, pokud vám vadí nelogičnosti ve výpravění, tak to taky nebude to pravé ořechové. Ale jako milou oddychovku na blížící se podzimní a zimní večery, proč ne.

3 12.09.2016

Čtivá kýčovitá romance s rádoby thrillerovou zápletkou se snadno předvídatelným koncem. Jako žánrovka to nebylo úplně špatné, jako lehké čtení někam na pláž to nejspíš obstojí. Pokud ale čekáte něco víc, nejspíš budete zklamáni.

3 04.06.2016

Murakamiho mám ráda, ale poselství téhle knížky bylo asi až moc hluboké a nepodařilo se mi hor rozklíčovat. Všechny povídky měly zajímavý námět a minimálně ze začátku byly čtivé, ale jejich konec mě prostě nijak čtenářsky neuspokojil.

3 29.12.2015

Na čtení Spalovače jsem se chystala roky, film miluju a viděla jsem ho několikrát, ale ke knížce jsem musela dozrát.
Není to jednoduchá četba, za to, že jsem příběh znala, jsem byla vděčná.
Pokud to někdo čte na doporučení že je to "skvělej horor", nejspíš bude zklamán, ale jinak je to pro vyzrálejší čtenáře skutečný zážitek.

3 05.05.2015

Vzkaz v láhvi je z těch knížek, o které máte určitou představu, jen ji vezmete do ruky.
Takže kdo se pustí do čtení, bere riziko čístě na sebe. Kolorovaný přebal knihy s fotkou Kevina Costnera je výmluvný dosti.
Je to romantika. Velká. Až kýčovitá. Ale do jalových "Večerů pod lampou" to má naštěstí ještě daleko.
Nemůžu říci, že bych mohla hned navázat ve čtení nějakou další knihou od Sparkse, nebo jinou podobnou žánrovkou, ale hádám, že někdy - až bude ta správná nálada, si od něj něco dalšího přečtu ráda.
Za mě pěkných 50 %.

3 17.10.2014

Už dlouhé roky sleduju tvorbu Natálie Kocábové a ještě mě neomrzela její dekadentnost. Tento výběr fejetonů jsem si užila, přišlo mi to zábavné, poutavé a místy i dost vtipné. Oceňuju, že se Natálie nebála být upřímná a s nadsázkou ale přitom stále dost uvěřitelně střídala polohy prominentní party girl a nejisté mámy dvou malých dětí, které se rozpadne dlouholetý vztah. 
Hvězdičku navíc za výtvarné zpracování a za velmi trefný název.

2 15.07.2024

Komplikovaný vztah s matkou, nepřítomnost otce, tikání biologických hodin, rozpolcenost mezi tím jestli (ne)chci děti a (ne)chci partnera....přesně tahle témata by mohla být u čtenářů (a čtenářek obzvlášť) sázkou na jistotu. 
Mě třeba hned první odstavec zaujal natolik, že už jsem knihu neodložila (i když jsem si jí původně přečíst ani nechtěla). 
Problém, nebo spíš největší slabina téhle knížky je její komplikovanější zpracování, celé vyprávění je takové snové, asi nic co běžný český čtenář vyhledává. 

Zároveň si ale dokážu představit, že tohle jsou přesně ty důvody, proč kniha literárně bodovala u kritiků, viz třeba cena týdeníku Reflex. Jazykově je to hodně zajímavé, hodně oceňuju tu tématizaci nehybnosti na několika úrovních. Stejně tak se mi líbilo rozpracování tématu dětského traumatu. Potěšila mě i fascinace Japonskem a playlist na každou kapitolu. 

I když asi patřím mezi cílovou skupinu tohohle románu (nebo novely?), nepodařilo se mi nacítit se na hlavní hrdinku a prožívat s ní její příběh, a to se mi moc často nestává. 
Ale i tak si do budoucna od Kateřiny Rudčenkové něco ráda přečtu a její tvorbu budu sledovat.

2 15.07.2024

Moc velké očekávání jsem neměla, bylo mi jasný, že tohle moc originální nebude, ani místní hodnocení moc nelákalo. Ale knížku už jsem měla u postele tak dlouho, že jsem ji jednoho dne přeci jen dala šanci. A vlastně to vůbec nebylo špatné. ALE je nutné se na to dívat jako na psychologický román s thrillerovou linkou - bohužel ne moc vydařenou.

Pokud máte náladu thriller, u kterého nebudete moc ani knížku odložit, tohle není dobrá volba. Není to napínavé, ani uvěřitelné.

Na druhou stranu si myslím, že se A.J. Finnovi dobře povedlo seznámit čtenáře s tím, co znamená mít posttraumatickou agorafobii. Tyhle pasáže mě bavily a přišly mi uvěřitelné. A vážně velká škoda, že jen u toho autor nezůstal.

2 20.11.2023

Moje smůla, že se mi tahle knížka nedostala do rukou aspoň o deset dřív. Obdivuju Kmentovu tvorbu a všechny jeho knihy patří ve svém žánru k tomu nejlepšímu co jsem četla. Příběh Mrázka je i po téměř 20 letech stále atraktivní, ale tento "dodatkový" druhý díl už je po těch letech opravdu jen pro fajnšmekry, protože doba vážně pokročila a pokud nejste pamětník, případně nemáte čas a chuť si vyhledávat kdo stojí za jmény o kterých se v knize píše, je to poměrně nudné a zdlouhavé čtení. NIcméně to není autorova chyba, věřím, že v době svého vydání vzbudila kniha pořádnou senzaci. 

Poučení pro mě pro příště, číst Kmentovy knihy co nejdříve po jejich vydání! :) 

2 28.02.2022

Věděla jsem, že má být kniha založena na  osobních zkušenostech autorky, které jsem znala například z pořadu 13. komnata, kterou jsem před lety viděla a hodně se mi vryla do paměti. Zvolená forma vyprávění je poměrně experimentální a právem si asi zaslouží literární ceny. Na druhou stranu pro běžného čtenáře to asi bude dost neuchopitelné, zmatečné a výsledný efekt bude kontraproduktivní, což naznačuje i zdejší hodnocení. Jsem ráda, že se mi ta kniha dostala pod ruku, ale popravdě, být to ještě o něco delší, asi bych to ani nedočetla.   

2 27.02.2022

Vsadím se, že kdyby se mi tahle kniha dostala do ruky v mých teenage letech, kdy jsem louskala jeden hor za druhým, okamžitě by se Vězněná dostala na první příčku toho nejlepšího. Já jsem to ale četla více jak 20 let později a i když musím uznat, že šlo sice o čtivý příběh s velmi autentickou mrazivou atmosférou, je z toho až příliš vidět snaha čtenáře šokovat a vyžívání se v nechutnostech. Historická skutečnost, která autora inspirovala je sama o sobě děsivá a obstála by i jako hororový příběh, tak moc nechápu tu potřebu ještě tolik "přilévat olej do ohně".

 "Zdlouhavý začátek", mě ale bavil a líbila se mi i zdánlivá nesouvislost dějových linek - ovšem jen do chvíle kdy se začalo docházet k propojení, tam pak vyprávění dost ztrácelo na kvalitě. Škoda. :( 

2 27.02.2022

Kniha, kterou bych si určitě sama nekoupila a asi bych se do ní ani sama nepouštěla ale byl to dárek a na několik dní to bylo jediné čtivo, které jsem měla k dispozici. Bylo to zajímavé, nic podobného jsem snad v životě nečetla, navíc tam bylo spousta odkazů na latinskoamerickou kulturu (kterým jsem bohužel z větší části nerozuměla a musela si dohledávat) . Jinými slovy, bylo by super, kdybych byla taková intelektuálka, že takováhle literatura by pro mě jako dezert, ale tohle bylo spíš trápení - ale ne chybou autora, ani překladatele!!!! 

2 19.01.2022

Sice čtivý, ale nijak výjimečný thriller. Nenudila jsem se, atmosféra byla slušná, ale asi z toho šlo vytřískat víc. Hodně oceňuju, že závěr knihy se nesnažil být za každou cenu dramatický, tak jako to teď čtu téměř v každé novější detektivce. Neměla jsem v ruce anglický originál, ale i tak myslím, že český překlad byl velmi slušný. 

2 14.08.2020

Rozhodně se mi to líbilo než předchozí díl. Sice už to nebyla klasická detektivka, šlo spíš o politicko-špionážní thriller, ale já byla spokojená. Zajímavé byla část věnovaná soudnímu procesu, to mě bavilo dost. Ale asi to nebude každého šálek kávy. Určitě je pravda, že ze všech 3 dílů. je tento nejvíc náročný na pozornost a občas je těžší zorientovat se ve velkém množství postav. Takže doporučuju, číst celou sérii hned za sebou a nedávat si delší pauzy ve čtení, dokud držíte v paměti všechny ty jména a zápletky. 

Celkově se mi celá trilogie líbila a ráda ji doporučím ke čtení, ale mrzí mě, že jsem se k ní nedostala třeba o 10 let dřív. To jsem ještě neměla načteno tolik severských detektivek a celkový dojem by byl určitě o dost větší. 

2 19.02.2020

Tohle bylo takové pohlazení. Krásný rodinný příběh, odehrávající se během jednoho školního roku, kdy se sympatický kluk s vývojovou vadou obličeje musí poprat o své místo v kolektivu. Skutečný svět by byl asi o dost krutější a hlavní hrdina by to měl asi o dost těžší ale tenhle příběh skvěle poukazuje na sílu rodinných vazeb a přátelství a to prostě za přečtení stojí. Hodně jsem ocenila, že příběh je částečně vyprávěn i z pohledu ostatních postav, které nám dovysvětlí důvody k jejich chování. 

2 16.02.2020

Celá trilogie se mi moc líbila, čtení mě bavilo a užívala jsem si to navzdory tomu, že to moc optimistické čtení nebylo. Zvláště pokud uvážíme, že je to celé založené na pravdě.

Díl, který pojednává o životě Krejčíře po útěku z Česka mě bavil nejvíc. Bylo tam pro mě opravdu hodně nových informací a celý případ Krejčíře dostal úplně nový rozměr.

Není to veselý příběh. Naopak. Těžko uvěřit, že to není vycucané z prstu. Protože tenhle život, který Kmenta popisuje, s tím se prostě běžný smrtelník nemá nejmenší šanci ztotožnit. Ale Kmenta evidentně pracuje s fakty, hodně z nich jsou dohledatelné, takže nezbývá než při čtení tajit dech a nevěřícně kroutit hlavou.

Všem třem knihám je tu vyčítáno, že se v knize často opakují informace a že to nudí. Mě to třeba vůbec nevadilo, naopak jsem to ocenila, protože jsem knihu musela číst na několikrát a tohle mi usnadnilo orientaci v ději. Navíc celá ta kauza je tak komplikovaná, že opakování těch zásadních informací není vůbec na škodu.

Teď si dám od tvorby Jaroslava Kmenty chvilku pauzu, abych nepropadla trudomyslnosti a přečtu si něco na odlehčení, ale i tak už se těším na další.

2 26.07.2018

Do téhle knihy jsem se pustila hned po přečetní prvního dílu Gangster. Ani ne tak proto, že by šlo o natolik čtivou záležitost, jako spíše, že celá ta kauza je tak komplikovaná, že jsem z toho jen po té první knize moc moudrá nebyla.

V doplňující knize Žralok Jaroslav Kmenta znovu rozplétá Krejčířův případ, znovu bez emocí fakticky popisuje a vysvětluje jednotlivé události a opravdu se snaží, aby se čtenář v případu orientoval.

I když Žralok obsahuje dost informací z prvního dílu, já se rozhodně nenudila. Naopak tady opakování některých (zásadních) informací nebylo vůbec na škodu. Tahle kniha je ale kromě toho opravdu nabitá novými informacemi, které celou situaci okolo Radovana Krejčíře zpřehledňují a osvětlují.

Navíc tento díl těží z toho, že se k případu vrací po několika letech a je tak možné lépe bilancovat a zhodnotit jak a proč se jednotlivé kauzy (ne)vyřešily.

Na Afričana se vrhnu co nevidět.

2 15.07.2018

Obdivuju a sleduji práci investigativních žurnalistů, takže jméno Jaroslava Kmenty mi bylo velmi známé, nicméně Gangster byla první kniha, kterou jsem od něho četla.
A zklamaná jsem nebyla ani trochu. Naopak jsem si ten suchý, bez emocí vyprávěný životní příběh Radovana Krejčíře užívala. Je pravda, že ze všech těch jmen a názvů firem a společností jsem měla už po pár kapitolách zmatek. To je ale problém této kauzy, ne autorův. Jaroslav Kmenta ten příběh naopak vypráví co nejvíce srozumitelně a vysvětluje různé pojmy nebo jak některé akce fungovaly. Velké plus za mě je i to, že ke každé postavě, která se v knize i jen mihne, dostaneme alespoň základní informace, případně pokud se jedná o osobu, která hraje v kauze větší roli, tak i základní životopisné info.

Je pravda, že po prvním přečtení nemůžu tvrdit, že bych případu Krejčíře rozuměla, na to je na mě ten případ až příliš složitý. Ale kdybych to četla znovu a dělala si poznámky, kreslila grafy atd., pro orientaci v této kauze by to bylo dostačující.

Hned navazuju pokračováním Padrino Krejčíř - Žralok.

2 07.07.2018

Tereza Salte je pro mě velkým vzorem a inspirací už několik let co sleduju její blog a v poslední době i její podnikatelské aktivity.
Neskutečný co tahle žena dokázala stihnout, v lecčem vyniknout a zažít jen za prvních 30 let života.
Když jsem se dozvěděla, že chystá knížku, nadchla mě ta představa, že bude moct oslovit, motivovat a inspirovat další mladé lidi. Nikdo o moc vhodnější z její generace mě nenapadá.

Proto ty 4 hvězdičky v mém hodnocení.

Kdybych ale měla hodnotit spisovatelský um, byla by to bída. Terezy styl psaní mi prostě absolutně nesedí. Bohužel.
Vždycky když čtu její články, nebo teď tu knihu, nemůžu se zbavit dojmu, že je psala nějaká snaživá premiantka. Téměř vždy to připomíná slohové cvičení, kde se sice splnilo zadání, ale literární nadání tam prostě necítím a četní si rozhodně neužívám.

Zas taková katastrofa to ale není, vzhledem k tomu, že knihu jsem přečetla bez problémů do konce a to i přesto, že skoro všechno už jsem znala z jejího blogu.
A rozumím tomu, že kdo její blog nezná nebo nečte se asi může cítit trochu zmatený přeskakováním v časovém sledu. Stejně tak chápu, že to pro někoho může být celé těžko uvěřitelné. Ale to je právě to, co se mi na tom líbí nejvíc.

2 06.05.2018