callahanh komentáře u knih

Na Dánovy knihy lze (zatím) uplatnit de facto stejný komentář, v tomto případě to ale není špatně, ba naopak. Taktéž Krev není voda je čtivá, strhující a zase poodhaluje něco z policejní práce, která se z větší části skládá z papírování a rutiny než z nějaké akce a velkého pátrání v terénu. To je vlastně na Dánovkách to nejlepší - čtenář věří, že takhle to na policii chodilo a chodí a příslušníci jsou obyčejní chlapi, kteří většinou vědí, jakým směrem se vydat a případ vyřeší za pár dní, protože pak už stopy chladnou. Všechny postavy jsou sympatické a lidské, takže se s nimi může každý ztotožnit. Knihu pak oživují zábavné dialogy, v nichž se kolegové vzájemně pošťuchují a špičkují, což k tomu také patří. Sympatické je i to, že konce bývají realistické a Dán nemá zapotřebí čtenáře balamutit nějakým přehnaným happy endem, ale poukáže i na to, jak se některé případy vyřeší. Je pravda, že konkrétně v tomto románu zůstává několik věcí nevysvětlených (SPOILER - nejvíc asi právě již zde zmiňované schované lístky a důvod toho, proč si je Slávka schovávala - KONEC SPOILERU), to se ale vlastně dá odpustit, protože jakožto oddechová literatura funguje znovu báječně a po přečtení musím opět opakovat, že doufám, že každé oddělení policie má svého Krauze. 75%

2 29.09.2017

Každá povídková sbírka se hodnotí těžko, protože na každého krátké příběhy působí jinak a každý od nich čeká něco trochu jiného. Co se týče komunikace se čtenářem je ale King hodně pokrokový a otevřený, i proto se na každou povídku těším, neboť mi odhalí inspirační zdroj, což je pro mě jako pro člověka, který by chtěl napsat knihu, naprosto fascinující a inspirující. Co se Bazaru zlých snů týče, jsou v něm povídky vynikající, velmi dobré, průměrné, i ty, které jsem moc nepochopil a příliš mě neoslovily. Příkladem těch prvních jsou především Duna a Zlý chlapeček, které mají nečekanou a šokující pointu, dále pak UR, který odkazuje i k Temné věži, Pod psa, která je skvěle sestavená, působivá a čtenáře vede k očekávané, ale přesto děsivé pointě a je asi jako jediná více hororová a taktéž Nekrology, které považuji za vůbec nejlepší příspěvek v celé knize. Ze zbytku bych vyzdvihl asi smutně realistickou Ten autobus je jiný svět, která řeší dilema mezi altruismem a přirozeným strachem se zaplést do čehokoli nebezpečného, Posmrtný život, která má zajímavý námět, Blokáda Billy, které u neamerického čtenáře škodí jen to, že je z prostředí baseballu, Opilé rachejtle, která je i přes seriózní téma docela odlehčená a lehce humorná a Letní bouři, která má melancholickou a tíživou atmosféru konce civilizace. Za zmínku určitě stojí i úvodní Míle 81, která je trochu "vykrádačkou" Christine a Z buicku 81, nicméně má velký potenciál na román a bylo by zajímavé sledovat, co se s dětmi dělo dál. Zbytek už mě tolik neoslovil, případně jsem ho nepochopil (obě básně), nebo jen nejsou tak dobré, jak jsme u Mistra zvyklí. Každá má ale něco do sebe a vesměs vychází z klasických životních situací, do nichž se někdy dostane každý (příkladem budiž docela povedená Morálka). Bazar zlých snů není povídková sbírka, ke které bych se často vracel, některé povídky ale na druhou stranu patří k tomu nejlepšímu, co King v posledních letech napsal. 70%

2 30.01.2017

Pravda je, že Lehane umí i lépe a je vidět, že v gangsterce není úplně nejpevnější, protože k dokonalosti přece jen něco chybí. Spíše to působí tak, že je to napsáno podle šablony, v níž není nic špatně, zároveň tu ale chybí nějaký výraznější nebo překvapivější moment, který by trošku osvěžil jinak zajímavý, ale trošku klišovitý děj. Joe Coughlin je rozhodně zajímavá postava, která má potenciál a trošku netradiční je v tom, že odmítá bezúčelné násilí a zabíjení a tím pádem je vesměs sympatický. Nechybí tu ani osudové ženy, které mají svou typickou úlohu a nejsou moc emancipované, což se ale k téhle době hodí. Oceňuji také výbornou dobovou atmosféru. Škoda jen, že záporáci nejsou tak charismatičtí a výrazní a chybí jim určitá slizkost, kterou jejich "kolegové" z ostatních gangsterek mají, horší byl i popis akčních scén, který byl chvílemi dost nepřehledný a zmatený. Live by Night je opatrný začátek série, která má potenciál a věřím, že další díly budou lepší, protože Lehane bude získávat jistotu, která mu tady chybí, takže jen eklekticky vybírá to nejlepší ze žánru a skládá to za sebe. Dělá to ale hodně dobře. 70%

2 08.12.2016

Velmi těžce hodnotitelná sbírka básní, protože poezie sama o sobě je hodně subjektivní a na každého působí jinak. Ze všech textů je znát, že Morrison měl rozervanou duši, byl složitá osobnost a přemýšlel nad mnoha věcmi. Jeho poezie je plná jinotajů, skoro neidentifikovatelných symbolů a je velmi těžko pochopitelná i po několikátém přečtení. Střídají se tu básně epické a dlouhé s lyrickými a krátkými, dost podobnými haiku. Ke čtení by bylo možná potřeba být pod vlivem, aby se před čtenářem otevřel nějaký ucelený význam. Na českém vydání oceňuji opravdu citlivý a řekl bych i výborný překlad a především doslov, který trochu pomáhá s výkladem a orientací v autorově poezii. Temnou a poněkud depresivní atmosféru dotváří abstraktní ilustrace. Dobrá práce na knize, která umožňuje poznat Morrisona jako člověka, který má k bohémské star, kterou nepochbyně byl, na míle daleko. 70 %

2 24.10.2016

S knihou mám podobný problém jako s filmem. Autorka mě dost štvala svou naivitou a absolutní nepřipraveností na trek a nebyla po všech stránkách sympatická. Na druhou stranu je její odhodlání hodně silné a pozitivem je, že vše nevzdala a dokázala ujít celou vzdálenost. Její vůle a některé příhody jsou tím nejlepším na celé knize, která je jinak hrozně zdlouhavá, plná zbytečné vaty, ačkoli chápu, že autorka potřebovala dostat na papír všechno, co se jí přihodilo a jak se cítila. Je zkrátka znát, že vychází z vlastních deníkových záznamů a chybí jí cit pro výběr toho nejdůležitějšího. Přesto se kniha poměrně dobře čte, dodá čtenáři naději, že i když se dějí hodně špatné věci, je z nich cesta ven a někteří si i uvědomí, že v běžném životě řešíme opravdu malichernosti. Každý má zkrátka svůj způsob, jak se vyrovnat s nepřízní osudu a najít sám sebe v době krize. Já bych asi podobnou túru neabsolvoval, ale skláním se před těmi, kteří takovou odvahu mají. 70%

2 19.10.2016

Jablko tady opravdu nepadlo daleko od stromu a Joe Hill dost připomíná svého otce v jeho nejlepších letech. Jakoby se Stephen King "převtělil" a zvolil si nový pseudonym, protože tohle téma je typicky kingovské. Je pravda, že Hill mohl trošku ubrat z objemu, protože kniha je někdy až moc dlouhá a některé popisy jsou zbytečně natahované a není to úplně strhující. To je ale asi jediná výtka, kterou ke knize mohu mít. Jinak je v ní totiž úplně vše - skvělé téma, děsivý záporák, který věří, že koná dobro, silná hlavní hrdinka, která bojuje s vnitřními démony, napětí a několik parádně hororových scén, v nichž figurují strašidelné děti. Autorovi se taktéž daří výborně pracovat s psychologií postav a snad žádná tu není jednorozměrná, ale jejich motivace jsou pochopitelné a pořádně rozvedené. Možná je škoda, že konec není tak efektní a úderný, jak by se k předchozímu ději hodilo, Hill má ale pořád ještě čas se pořádně "vypsat". Máte-li načteného Kinga a chybí vám, jeho syn je hodně dobrou alternativou. 70% PS: Chválím i hodně povedenou českou obálku.

2 22.09.2016

Po dvou slabších Palahniukových knihách jsem se u jeho četby opět konečně pobavil a především jsem se netrápil s nesrozumitelností. Beautiful You je parodie na současný medializovaný svět, v němž nadvládu přebírají velké korporace, lidé nosí, čtou a sledují jen to, co jim někdo nařídí a samozřejmě i na lidskou touhu po slávě. Zároveň jde o jakousi parafrázi starých bondovek s arcipadouchem a sexy hrdinkou, která proti němu bojuje. Vše je dovedeno do naprosté absurdity a celou dobu neopouští poměrně velkou nadsázku. Je tu mnoho vtipných momentů (nápad s testováním různých sexuálních pomůcek, jejich vymýšlení, dálkové ovládání "na orgasmus"), bohužel se ale kniha hodně často opakuje a občas tu najdeme i několik nelogičností. Samotný závěr už je pak hodně přestřelený a postava dvousetleté stařeny mi taky přišla trochu mimo, pořád ale jde o solidní satiru, která donutí k zamyšlení a ukazuje, že Palahniuk ještě nenapsal poslední slovo. 70%

2 05.08.2016

Absolutní a především nadčasová klasika má pořád co říct. Jak už tu bylo několikrát zmíněno, každý z nás má v sobě kus Oblomova, jenže okolní podmínky nás nutí být Štolcem, což je asi dobře. Gončarov vykresluje téměř dokonalou atmosféru Ruska devatenáctého století a do středu dění staví extrémně pasivního člověka, který má několikrát šanci vykročit jiným směrem, vždy se toho ale lekne a vrátí se ke své pasivitě. Vztah mezi ním a Olgou je ozdobou knihy a Gončarov na něm ukazuje, že někdy se člověk musí velké lásky zříci, protože to zkrátka nejde jinak. Vše popisuje velmi citlivě a empaticky a ke konci knihy dokonce nechá jedinkrát vystoupit Oblomova z jeho ulity a vykonat záslužný čin. Nechybí tu ani laskavý humor a ironie, které se vztahují právě na zbytečné lidi a ruskou šlechtu jako celek. Z dnešního pohledu už jsou některé pasáže zdlouhavější a kniha nemá takový spád, z celé ruské klasiky ji ale rozhodně řadím k těm schůdnějším i pro ty, kteří podobnou literaturu nečtou. 85%

2 05.08.2016

Výborná moderní noirovka. Lehane umí vymyslet zdánlivě jednoduchý, uvnitř však složitý případ, v němž si všichni na něco hrají a něco zatajují a do poslední chvíle (a vlastně ani po přečtení) není úplně jasné, na čí straně je pravda. Gennaro i Kenzie jsou sympatické postavy, mezi nimiž je zřetelné erotické jiskření a jsou přesně oním prototypem detektivů z drsné školy, jimž čtenář musí chtě nechtě držet palce. Je pravda, že akce mu moc nejde a její popis je značně chaotický a někdy si v ději pomůže až velkou a absurdní náhodou, to ale zásadně nevadí, i když to trochu kazí dojem. Víc ale není co vytknout, protože děj má spád, je dostatečně atraktivní a jeho rozuzlení natolik nejasné, že až do posledních stránek má co nabídnout. Pro fanoušky autora se navíc zase o něco dál posouvá vztah dvou hlavních hrdinů. Hodně solidní a kvalitní oddechové čtení. 80%

2 14.07.2016

Po zdlouhavějším a přece jen těžkopádnějším začátku, který nemá spád a hůře se v něm orientuje, se rozjede strhující a opravdu strašlivě depresivní a bezvýchodný příběh, který by si přes tíživost tématu měl přečíst každý. Fuks umí zachytit lidské rozpoložení a psychologicky dokonale vykreslit obyčejného člověka, který je postaven do mezní a neobvyklé situace. Postupem času se román mění v jednu velkou absurditu a zároveň děsivou záležitost, neboť hlavní hrdina se začne svědomitě připravovat na pobyt v koncentračním táboře (učí se chodit s kufrem rychle, sám si pouští plyn a bije se o zeď), z čehož běhá mráz po zádech a především to v plné nahotě zobrazuje absolutní zrůdnost těchto zařízení. Přiznám se, že ač otrlý, tak v předposlední kapitole, kdy už se na řadu dostali i jeho nejbližší přátelé, mi nebylo úplně nejlépe a úplně jsem cítil to utrpení, ačkoli jsem seděl mezi lidmi a v současnosti. Samotný závěr je pak při zpětném pohledu temně groteskní a ve velkých uvozovkách se dá považovat vlastně za happy end, jakkoli to v této tematice zní nemístně a cynicky. Pan Theodor Mundstock není to nejlepší od Fukse, je na něm znát, že jde o debut, ve svém poselství je ale tak alarmující a mrazivý, že je nutné ho přečíst, i když se k němu nejspíš už nikdy nevrátíte. 80%

2 25.02.2016

Čtivá biografie, která má spád a určitě zaujme i ty, kteří AS moc nemusí a příliš mu nefandí. Od počátku zaujme jakousi "lidskostí" a vtipností, zejména historky z rakouské armády jsou výborné a v podstatě popisují vojnu jako jednu velkou legraci. Je samozřejmě nutné brát zřetel na to, že kniha je vyprávěna z pohledu AS, který je přesvědčen o svých pravdách, takže logicky některé věci zamlčí, případně zlehčí. Jako zarytého filmového fanouška mě nejvíce bavily pasáže o natáčení dnes už legendárních filmů, i proto mě mrzelo, že o těch méne kvalitních (zejména slavný Batman a Robin) se v podstatě moc nezmiňuje a neodhalí, proč vzal role v nich nebo co říká na neúspěch filmu atd. Jenže to by nepasovalo k jeho budované image. Pasáže o politickém životě už nejsou tak strhující, což je ale asi logické, protože o specifických problémech Kalifornie se toho u nás mnoho neví a v americkém volebním systému se také moc neorientujeme. Každopádně je vidět, že v politice to funguje všude na světě stejně a opravdu záleží na tom, kdo s daným zákonem přichází a navrhuje ho. Závěrečné přiznání k nemanželskému dítěti je poměrně upřímné, ačkoli opět trošku zlehčené obhajobou, že AS byl dobrý otec, nicméně je fajn, že přiznal pravdu (i když moc nevěřím tomu, že byl manželce věrný celou dobu a s onou služkou se to stalo jen jednou). Nejlepší ale je, že tento životopis je dost inspirativní a některými tzv. Arnoldovými pravidly se dá řídit, máte-li na ně potřebnou povahu. Je třeba ale nezapomenout, že AS měl v životě i dost štěstí a setkal se s těmi správnými lidmi. V žánru autobiografií ale tahle patří k těm nejlepším. 85%

2 30.11.2015

Na knize je znát, že je to autorův debut. De la Motte se viditelně inspiroval filmy Davida Finchera (Klub rváčů, Hra) a moderními hollywoodskými thrillery a napsal nijak objevné, ale poměrně čtivé dílo, které po celou dobu baví. Zajímavé téma je tu rozvinuto do širokých rozměrů, na nichž samozřejmě teoreticky může být něco pravdy. V druhém plánu poukazuje autor i na to, co všechno je člověk ochoten udělat pro trochu uznání a slávy. Filmové psaní podtrhuje přestříhávání mezi dvěma liniemi, které se v závěru protnou, což není na škodu, možná to ale trošku rozptyluje pozornost od linie ústřední. Zde tolik kritizovaná anglická slovíčka mi nevadila, naopak mi přišlo, že přesně podtrhávají rozpoložení hlavního hrdiny, kterým je frajerský nerd, jenž asi nebude moc lidem sympatický, ale pro podobné příběhy se přesně hodí. Vzhledem k tomu, že je to většinou předvídatelné, není tu žádný zásadní zvrat a konec (který jsem ale vlastně asi pořádně nepochopil) je až příliš rádoby šokující, se k románu nejspíš nebudete vracet, ale jako jednohubka (a alternativa k dnes populárním potemnělým severským detektivkám víceméně klasického střihu) jde o příjemnou záležitost. 70%

2 16.10.2015

Hodně zvláštní kniha, u níž mám velký problém v tom, že mi hlavní hrdina byl od začátku nesympatický a příliš se to nezlepšilo. Leonard mi přišel jako rozmazlený floutek, který na sebe chce za každou cenu upozornit, a ačkoli jsem ho chápal, jeho řešení v podobě vraždy spolužáka a sebevraždy mi nepřišlo úplně nejlepší, ale budiž. Quick si zvolil trošku experimentální styl psaní, který mi úplně nesedl, resp. jsem nechápal jeho význam, což má samozřejmě na celkové hodnocení vliv taky. Kritizované poznámky pod čarou mi naopak nevadily, přišly mi oživující a zajímavé a vzhledem k tomu, že by se to do děje nehodilo, jsem je přivítal. Je spíš škoda, že potenciál není úplně využit a mnoho postav (učitel, Walt a zejména matka) tu nedostávají víc prostoru, protože by bylo zajímavé se o nich něco dozvědět. Oceňuji notně černý humor, který mám rád a vůbec to, že i přes vážné téma byla kniha celou dobu odlehčená a nechyběl v ní humor a sarkasmus. Pozitivem je i čtivost a svěží styl, díky kterému je kniha hned přečtena a nejsou v ní žádné "zbytečnosti" a jde se hned k věci, takže není dlouhá. Škoda, že konec nebyl trochu lepší a uzavřenější, protože ten zvolený mi přijde jako lehký alibismus, kdy se autorovi nechtělo konkrétně uzavírat, ale nechal Leonarda vlastně točit v kruhu - otevřené konce mi nevadí, v tomto případě by si ale uzavření zasloužil. 60%

2 29.08.2015

Oproti sérii o oddělení Q je WD poměrně zklamáním a takovým lehce nepříjemným překvapením. Trochu zavádějící je už zde uvedená synopse, která mylně navozuje dojem, že hlavní hrdinkou je Doggie. To ale není tak úplně pravda, protože hlavního hrdinu kniha de facto nemá, ale soustředí se na osudy mnoha postav, které různě proplétá. Bohužel právě v tom je pro mě osobně kámen úrazu, neboť postav je tu příliš mnoho a především si žádná nezískala mé sympatie, takže mi bylo vlastně jedno, co se s kým stane, a to je špatně. Je veliká škoda, že autor ještě tehdy nezapojil do děje svůj později typický humor a nadhled, protože ten by tu byl zoufale potřeba, neboť se všechno bere až moc vážně a vzhledem k výše uvedené skutečnosti si pak čtenář mnohdy připadá jen jako nezaujatý pozorovatel. Zcela mi tu chyběly jakékoli napětí, čtivost, na níž jsem zvyklý právě z oddělení Q a nějaké překvapení, které by trošku vytrhlo z úmornosti a nudy. Možná, že něčím takovým měl být samotný závěr, jenž na mě ale nezapůsobil tak, jak asi měl a připadal mi spíš jako prostý kalkul a samoúčelný "podraz" na čtenáře. Taktéž některé zvraty a chování postav se mi zdály být chvílemi nelogické a strašně přitažené za vlasy (to ostatně platí i o celém příběhu, který je ale dle vysvětlení autora teoreticky možný). Málokdy také mívám pocit, že by kniha snesla o několik desítek až stovek stránek méně, u WD jsem ho ale bohužel měl nepříjemně často. Bylo to na mě prostě až moc upovídané a popisné. Možná také nebylo úplně šťastné, že si autor vybral za místo dění zrovna USA, zvolit měl spíše nějakou menší zemi, nebo si vymyslet nějakou fiktivní, možná by ten dopad byl mnohem silnější. Z průměru tuhle knihu nevytrhne ani několik poměrně dobrých pasáží (především slibný začátek, zpočátku atraktivní téma, popisy atentátů), v některých momentech i originalita (útěk v mlékárenském autě je v tomhle směru nejlepší) a svižné dialogy. Ve výsledku jsem si při čtení připadal, jako když sleduju klasicky nenápaditý a rutinní hollywoodský film s politickou zápletkou, který mě nijak neuráží, na druhou stranu často nudí a ničím nepřekvapí. 50%

2 12.05.2015

Knihy Nesboho nečtu postupně (ale ne za sebou, takže mi drobnosti unikají a zapomenu je, takže nemám problém s minispoilery), tudíž už mám zkušenost s jeho pozdějšími romány, za nimiž Švábi o trochu zaostávají. Stejní jsou v atraktivním a neotřelém námětu, který těží z politického zapletení a exotického prostředí, Hole je samozřejmě pořád charismatická a zajímavá postava, jejíž vývoj a pochody je radost číst a jeho cynismus je dokonalý. Příliš rozdílů není ani ve svižnosti a čtivosti dílka, které jsou pořád hodně vysoké, takže se kniha dá přečíst hodně rychle. Atraktivnost zvyšují i nejednoznačné a do jedné zajímavé postavy, z nichž žádná není úplně normální, ale tak to má asi v tomto případě být. Problém pak nastává jednak v orientaci v severských jménech (za to ale pochopitelně nemůže autor) a hlavně pak u samotného závěru, který je v kontextu předešlého děje dost překotný a šíleně překombinovaný, takže se odhalení musí číst několikrát, aby si to čtenář tak trošku přebral a srovnal v hlavě, navíc je až zbytečně akční, což já v knihách moc nemusím, ale chápu, že je to asi úlitba modernímu čtenáři odkojenému filmy. Trošku mě zamrzela i zcela nepodstatná erotická chvilka, která neměla větší význam a být tu opravdu nemusela. Oproti pozdějším dílům (zejména Sněhulák a Levhart) Švábi přece jen ztrácejí, pořád je to ale velmi dobrá moderní severská detektivka, která má co nabídnout a jako kvalitní oddechovka splní svůj účel. 70%

2 07.03.2015

Opravdu nadčasový a svým způsobem smutný román, protože člověk se za jedno století vůbec nikam neposunul. Tolstoj tu evidentně čerpá ze svých právnických zkušeností a velmi otevřeně kritizuje soudobou společnost, což nemohlo být příjemné vůbec nikomu. Pokrytectví tzv. vyšších vrstev a jejich absolutní pohrdání lidmi z těch nižších a určitá generalizace, které podléhají (máš jiný názor = jsi blázen, nebo komunista), jsou zobrazeny výborně a věřím tomu, že i dnes se něco podobného děje. Obě klíčové postavy mají svou hloubku a hlavně Něchljudov je hodně tragický charakter, protože "prohlédl" a uvědomuje si svou chybu, kterou chce napravit, jenže to prakticky není možné. Je tu spousta jemného humoru i hodně silných scén, které zapůsobí a mnohdy vypoví víc než stovky dalších stránek. Suverénně nejčtivější je první díl, který je svižný a ústřední zápletku mistrně odvypráví během čtyřiceti stránek, v dalších dvou částech už něco přebývá a je to trošku zdlouhavé, pořád ale relativně čtivé. Je také pravda, že kritika je většinou zbytečně doslovná a závěrečné náboženské vyznění a apel rozhodně nesednou každému. I po více než sto letech má ale Vzkříšení čtenáři co nabídnout, dá se nad ním dlouze přemýšlet a je hodně inspirativní, což oceňuji ze všech nejvíc. 80%

2 19.02.2015

Je dost znát, čí syn Joe Hill je. Celá zápletka upomíná k jeho otci v nejlepších letech a v tomhle případě to není na závadu, spíš naopak. Zajímavě rozehraný příběh a poměrně originální nápad s rohy, které berou člověku zábrany a on říká, co si myslí, oceňuji a prakticky po celou dobu baví. Charaktery jsou výborně propracované, nepostrádají motivaci a titulní Ig je řádně tragický hrdina a nepostrádá ani pořádného, i když možná malinko očekávaného a šablonovitého záporáka. Toho ovšem Hill dovedl vykreslit tak skvěle, že to vlastně nevadí a opravdu mu přejete jen to nejhorší. Příběh temně romantické lásky je strhující, a ačkoli známe rozuzlení, také nesmírně působivý. Ke kladům musím připočítat i některé cynické hlášky a černohumorné momenty. Kniha bohužel ve druhé polovině trošku ztrácí dech a Hill se IMHO malinko ztrácí v popisu všemožné akce a vrší taky dost klišé a někdy i prapodivných náhod. Zakončení asi nemohlo být o moc jiné, takže s tím problém nemám. Horns asi není dílo, k němuž by se člověk vracel vícekrát, ale jako originální cynický thriller funguje hodně dobře. 70%

2 31.10.2014

Spíše než román o narcismu, jak je často Obraz Doriane Graye prezentován, jde podle mého o nadčasový román o tom, že lidská společnost vlastně nehledí, jaký je člověk uvnitř, ale spíš na to, jak vypadá zvnějšku. Wilde tohle evidentně zesměšňuje a opravdu ukazuje krutou pravdu, která ve své době nemusela být přijata úplně bez problému (o to víc, když je tu plno skrytých homosexuálních narážek). O to větší je škoda, že dnešnímu čtenáři bude činit velké problémy se knihou "prokousat", protože popisných částí je zbytečně moc, ačkoli chápu, proč je sem Wilde dával a oněch monologů a dialogů taky. Pokud ale tohle překonáte, odměnou by vám mělo být velice zajímavé a stále platné dílko o tom, že krásná tvářička není vše a mnohdy se za tím nejkrásnějším zevnějškem skrývá zákeřná bestie. Za zásadní chybu románu tak považuji snad jen to, že s blížícím se koncem autor najednou přeskočí několik let, aniž by uvedl, co vlastně Gray dělal lidem špatného a čím je ponižoval. Samotný konec už je ale strhující, mnohoznačný a dá se vykládat všelijak. I přes určité výtky a paradoxně i kvůli tomu, že to celé není o pár desítek stran delší, tak dávám 70%.

2 20.09.2014

Čtivý a zajímavý životopis Stephena Kinga udělá čtenáři i jeho fanouškovi pořádek v tom, jak to vlastně s tím jeho dílem a inspirací je. Rogak se docela daří atraktivně a jasně zmínit všechny zásadní momenty jeho života a pokud opravdu nepatříte k zarytým fanouškům, kteří opravdu vědí úplně všechno, dozvíte se tu poměrně dost užitečných věcí, které trošku změní náhled na Kingovu tvorbu. Oceňuji i to, že autorka se nevyhýbá kontroverzím spojeným s "ukradením" některých děl a nesnaží se Kinga obhajovat ve věci jeho drogové a alkoholové závislosti. Co tu ale zásadně chybí, je pohled samotného Kinga, s nímž se Rogak nikdy nesešla a jen čerpá z některých rozhovorů a článků. Postrádal jsem tu taky alespoň částečný pohled těch, kteří jeho tvorbu nemusí a považují ji za komerci, škoda, že autorka neocitovala některé negativnější recenze a kritiky, které se nepochybně objevovaly. Poslední výtku, kterou mám, je ta, že místy se kniha opravdu mění v pouhý výčet faktů a o některých románech a filmech se tu mluví jen povrchně, což je dost škoda. Jelikož je to ale celé čtivé, svěže napsané a pořád je tam dost a dost zajímavých informací, hodnocení je vysoce nadprůměrné. 80%

2 18.09.2014

Z buicku 8 je dalším čtivým dílem od Stephena Kinga, sice už to není to, co to bývalo dříve, ale pořád je kniha dostatečně děsivá. Ze začátku má sice čtenář problém s postavami, kterých je tu asi až příliš, ale od první bouře buicku se kniha stává opět strhující a děsivou. Dobře působí i střídání časových linií a osob vypravěče, což působí dojmem, že společně s policisty sedíte na kuřácké lavičce a posloucháte tajemný příběh. Možná, že to mistr trošku přehnal s vytvořením těch oblud z neznáma a možná popustil uzdu své fantazii víc, než by měl, ale to až zas tak nevadí. Co bych ale knize vytknul a za to King nemůže, je úroveň překladu. Zbytečně vynechané značky uvozovek a chyby v rodech při řeči vypravěčky knížku zbytečně sráží dolů a činí ji mnohdy nepřehlednou, protože díky vypuštěným uvozovkám si musíme domýšlet, co je řeč a co si postava myslí. Škoda. 80%

2 08.08.2014