čef
komentáře u knih

Kniha hlavně pro ty, kteří sledují seriál Dexter v TV. Nemusí se zároveň obávat, že už viděli vše. Postavy jsou sice stejné, ale děj a zápletka zcela jiná. Televizní scénaristé se vyřádili, čímž nechci říci, že snad udělali nějakou chybu. I seriál je napínavý a v mnohém snad i předčí předlohu. Ale kniha je kniha. Tolik sarkastických vtipů, úvah, scén a obratů se do televize prostě nevejde.


Zdánlivě vše funguje jako za stara - jednoduché dialogy, spravedlivá morálka, Selleck by si chrochtal. Ale něco se ztratilo. Je to jakási jiskra, která tomu všemu dávala hlubší a zajímavější smysl? Je to promyšlenější, lépe vypointovaný příběh? Nevím. Jenom jsem při čtení dumal, jak pobrat těch několik motivů spletených do jedné knihy a to tak, že nakonec nudně. Tak tudy ne, přátelé! Nastavovaného Švejka taky nikdo nečte.


Kniha mne svojí kvalitou překvapila a autorku jsem si zařadil na seznam několika málo žen, co detektivky umějí. Příběh má naprosto originální atmosféru a v tomto žánru nezvykle hluboký vhled do osudu aktérů. Zajímavý je rovněž pohled na dobu hippie v 60.letech minulého století - velmi objektivní, řekl bych bez zbytečného zatracování i vychvalování. Zápletka a motiv činů jsou velmi pravděpodobné a uvěřitelné, rovněž tak i závěr. Doporučuji všem fajnšmekrům kriminální literatury.


Sbírečka povídeček, která se mi bohužel, na rozdíl od jeho ostatních knížek, nijak zvlášť nedotkla. Na tak malém písečku asi nejdou postavit pěkné bábovičky. Přemýšlím proč asi byla vydána a moje veličenstvo podezřívavost hlásí, že v tom budou asi jen prachy a využití solidního jména ať to stojí, co to stojí. U mně ale autor zaplatil příliš a to ztrátou veletuctu kreditů. Naštěstí mu jich ještě hodně zbývá.


Nebudu opakovat předcházející všeobsahující komentář, s nímž se ztotožňuji až na prozrazení pointy a málo bodov. Chci vypíchnout jenom jedno - Connelly je mistr v tom jak chytit a nepustit. Během prvních pár stran jsem zjistil,že jsem celý zpocený, aby náš hrdina všechno bez újmy ustál. A vždycky, když jsem si myslel, že dál už bude jenom nuda v Brně, dostal jsem další nálož a námět k přehodnocení vlastního IQ směrem dolů. A nejde jen o otázku kriminalistickou a právní, ale také o v tomto žánru nezvykle hlubokou psychologii postav. Autor vás jaksi mimochodem snadno přesvědčí, že Haller je přes svojí ostentativně manipulativní pragmatismus(fuj, to se mi povedlo) rovný chlapík s vysokým morálním kreditem normálního človíčka. A votode - nenechte si ujít!


Horrory nejsou zrovna můj nejoblíbenější žánr. Ani tento mne k dalším asi nepřivede. Zase řádí holčičky, vyšpekulované psychické onemocnění, nemožně nízká pravděpodobnost dějů. Zde se autor navíc asi pokoušel o neotřelý závěr, ale vyznělo to jako nastavovaná kaše. Přiznám některá silnější místa v popisu manželských vztahů v narušené rodině, ale kamsi to na konci vyšumělo. Spisovatelská zručnost bohužel nic nezachránila. Saula si škrtám.


Kniha pro čtenáře historických detektivek. Obdobně zajímavě píše z našeho prostředí pan Vondruška. Zde se jedná o historii Irska, zasahuje se však mnohem dál. Jedná se zde hlavně o moci knih v době ranného křesťanství a zpochybňují se také i základy křesťanské víry v části neposkvrněného početí Panny Marie. Vše je správně namixováno, zajímavě podáno a tak doba věnovaná tomuto dílu nepřijde jistě nazmar.


Ideální čtenář této knihy je obdivovatel Indiana Jonese, u starší generace např. Pokladu na jezeře. Od doby těchto legend nelze asi v tomto žánru objevit něco nového - jen padouši mohou být ještě hnusnější a hrdinové ještě vynalézavější a morálnější. Takto postupoval i Mariani. Bombastická zápletka, šifry, bojové akce, honičky, několikanásobné zvraty atd byly bohatě použity a zručně popsány. Jenom jaksi bez něčeho navíc. Ze všeho čouhá pouze suchý kalkul bez hlubší znalosti nějakého detailu. Starověký Egypt byl mnohem zajímavější např. v Prusově Faraonovi, ve Smithově Řece bohů nebo Waltariho Egypťanovi Sihunetovi, bojové akce zase třeba u Chrise Ryana atd. atd. No, nebudu zase příliš kritický - na čtení před spaním je to špica.


Příběhy Perryho Masona se četly obzvláště dobře v dobách rudých, kdy nám dávaly hezké porovnání mezi soudními systémy imperialistů a tábora socialismu. Doba pokročila a tyto příběhy kupodivu nevyčpěly. V USA sice již dávno není taková starosvětská pohodička, ale morální dilemata obhájců typu Masona stále přežívají. Na problém morální úrovně advokátů je tento román zaměřen nejvíce. V podstatě se nám Gardner snaží říci něco jako, že se máme chovat pragmaticky a přednostně ve svém zájmu, což však kupodivu vůbec nemusí být v rozporu s opravdovou morálkou, respektem a úctou k druhému. Navíc román přímo září ryzí logikou a originálními zápletkami a jejich překvapivým řešením. Doporučuji velmi příznivcům klasické detektivky.


Zpracování příběhu je na drtivě vysoké úrovni tzv. severské detektivky. Ozvláštnění je dosaženo hlavně mnohočetným pohledem na dění okolo vraždy a častou zdánlivou nelogičností chování postav. Cožpak to ale v životě chodí jinak? Logika v činech lidí není vždy pro ostatní zjevná, vždy pro nás přeci existuje tisíce vnitřně rozumných důvodů pro každý skutek, ačkoliv všichni ostatní okolo se radují, že nejsou tak blbí sami. Naštěstí se celkový koeficient inteligence lidstva drží na stabilně nízké úrovni, určitě tedy nevymřeme působením prefíkaných seriových vrahů z románů Deavera apod. a naopak bohužel ani všichni zločinci neskončí hned v lapáku nebo na poslední chvíli pádem z výšky jako v béčkových rádoby detektivkách a thrillerech. Fossum potom nejenom touto osobitou fintou přiblžení se k ubohosti člověka zatáhne čtenáře mnohem blíže k realitě a vnitřnímu prožitku a podle mne tak plným právem patří mezi 3.až 4. světové výjimky z pravidla, že ženy detektivky neumí.


Kniha se nečte nějak snadno. Určitě by to Cornwell nebo Scarow zmákli mnohem čtivější. Obsah to myslím, ale dost kompenzuje. Dává docela přesvědčivý obrázek o tom co se v 5. století v Evropě dělo ať už na poli válečném nebo v obyčejném životě hunských válečníků. Vyvrací mnoho mýtů o strašných šikmookých barbarech a staví je na stejnou úroveň ostatních dobyvatel Evropy tvrdě hájících svůj životní prostor a zdroje.


Kniha pro čtenáře jednoduchých dobrodružných románů typu Indiana Jones. Bohužel zde bez vtipné nadsázky a s příliš předvídatelným a béčkovým koncem s absurdním dokonce dvojitým parašůtem. Nicméně kniha se čte dobře, a s přimhouřením oka se dozvíme alespoň něco zajímavého o historii Madagaskaru, Indonesie a Mexika, což snad může někoho motivovat k dalšímu pátrání, které ostatně jako nosná a jedině atraktivní idea prostupuje celou knihou.


Kniha má pro zájemce o tento typ příběhů řadu zajímavých momentů, vrchol je podle mne paradoxně už na jeho začátku. Škoda, že je hlavní hrdina takový neporazitelný machr, mohlo se zde trochu ubrat a přidat na motivaci jeho činů. Závěru bych také mohl něco vytknout, ale doufám, že vše bude napraveno v posledním díle trilogie.


Snad to je poprvé kdy mne vyprávění v ich formě trošku zklamalo. Jako by nebylo řečeno vše, čekal jsem mnohem širší pohled na toto období, které se kryje s nedávno přečtenou knihou o Přemyslu Otakaru I. Kniha má silné stránky v líčení VII. křížové výpravy, ale taky bohužel dosti těžkopádné pasáže o předcházejících a následných diplomatických kličkách navíc ještě z pohledu vypravěče nedostatečně zasvěceného. Možná, kdybych přečetl předchozí volně navazující díly hodnotil bych vše jinak. Takto dávám autorovi ještě šanci na konečný verdikt po přečtení jeho dalších děl.


Název je trochu zavádějící, protože sugeruje pro mne vyčerpaný žánr hledání ztracených pokladů. Jedná se sice o dobrodružný román avšak s poselstvím o zneužití genetiky. Spisovatelská profesionalita je naštěstí na velmi dobré úrovni, závěr je sice možné předpokládat, ale obsahuje i originální překvapivé prvky s celkem dobrým emočním a morálním výrazem.


Lituji, že jsem objevil Harryho Hola až nyní. Je to totiž pátrač dle mého gusta, téměř americká drsná škola. To by ale musel občas dostat na budku, což se mu asi v civilizovaném Norsku stát nemůže. V tomto spletitém příběhu je vše co si lze přát, vysoká frekvence mrtvol, zvrhlí svatouškové, zavržená spodina, prohnaní šmelináři a zkorumpovaní policajti. Na druhé vítězné straně zase oddaní křesťané, pracovití naivové a neúplatný hrdina vysokých mravních zásad, které stojí i nad státním právem. V žádném případě však karikatury ideí, nýbrž plnokrevný život tak, jak ho vidíme kolem sebe. Ne každý spisovatel to dokáže popsat tak barvitě jako Nesbo a proto si ho zařazuji do seznamu pohřešovaných a nepřestanu už po něm a jeho díle stále pátrat.


Ke knize jsem přistupoval bez zvláštního očekávání, přesto jsem na konci musel přiznat, že je opravdu dobrá, v žánru určitě nadprůměrná. Zdálo se mi, že v případě knih o leteckých únosech již nejde nic vymyslet, ale tady jsem se spletl. Zjistil jsem, že lze tento typ vyprávění zkombinovat i s napínavým pátráním a překvapivou pointou. Autor však dokázal ještě více - vyvolat relativně silné emoce i u takového otrlce jakým se cítím.


PaedDr. Gruntová jazyková redaktorka z nakladatelství NV by si měla dát větší práci při redakci knih. Není to první případ, kdy je kniha plná věcných a tiskařských chyb - viz román Jediný unikl. Příklad z této knihy na str. 308 "program obohacování programu".... Je to škoda, protože kniha má na tento žánr docela slušnou úroveň. Chris Ryan píše ze své zkušenosti a je to opět znát.


Od knih, které podepisuje James Patterson, doufám nikdo neočekává nic jiného než trochu napětí a zábavy. Přečetl jsem od něj řadu příběhů a vesměs jsem byl spokojen. Tato kniha se však až příliš přiblížila kvalitě červené knihovny, laciných paperbacků a podobných šitů. Neuvěřitelná zápletka, koktavý a všemi očekávaný závěr, postavy vystřižené z papíru. Uznávám však, že na čtení před spaním, je toto dílko vhodné.


Další Scarrowova pecka pro čtenáře historických knih, kde až tak zase na nějakém detailu nějak zvláště nezáleží. Ne, že by zde byly kdovíjaké chyby, alespoň pokud mohu posoudit drží se autor věrně historických faktů. Důležité je však především vystupňované napětí a pro české čtenáře také odhalování starověkých reálií počátku vzniku Británie a počátku konce římského impéria. Nejde tedy o "velkou" literaturu, ale "pouze" o zábavu. Mnohobarevné postavy a psychologické sondy hledejte u někoho jiného. Těším se na pokračování.
