claire_wick komentáře u knih

Sakra, sakra, sakra. Pořád jsem v šoku, můj mozek vypověděl službu a moje srdce asi odletělo někam na Bora Bora. Ten konec?! Ten konec rozdejchávám ještě teď a doufám, že 2. díl vyjde brzy, protože jinak sahám po AJ. Nevím jak to čekání na další díl přežiju. Je neuvěřitelné kolik emocí se mi vystřídalo u jedné jediné knihy - smála jsem se, byla naštvaná, brečela, měla břicho plné motýlků a mohla bych pokračovat dál. Je to přesně ta kniha která má hype jako prase, ale zaslouženě. Kniha mě neskutečně chytla a i když to je bichlička slupla jsem jí za 2 dny. Ano, přesně tak čtivá je. Jasný, někomu se to líbit nemusí protože co si budeme... opravdu to je plné klišé, události se dají snadno předvídat, nějakou podobnost s jinými příběhy z knihy ucítíte, ale tohle mě absolutně nevadilo. Co se týče postav, tak Violet je opravdu neskutečná hrdina. Je to přesně ta hrdinka, kterou budete milovat, protože i když jí všichni podceňují, tak ona se nedá. Je nezlomná, chytrá, vytrvalá a vždycky ze sebe dostane to nejlepší. Jelikož měla být písařkou, tak její logické a vychytralé uvažování je skvělým doplňkem její úžasné osobnosti. Xaden je prostě ten typický hot týpek kterého milujete ještě než se o něm vůbec něco dozvíte (alespoň já jo). Je záhadný, uštěpačný, vtipný, ale také velmi čestný... Jejich vztah s Violet se naprosto jiskřivý a plný neuvěřitelné chemie. Asi je předem jasné, že já tuhle romantickou linku žeru, protože hate-to-love prostě miluju ♥ Stavba světa ve kterém se příběh odehrává je opravdu dobře zpracovaná a zajímavá. No a co je úplně totálně boží, tak to spojení jezdce s drakem. Je to... já ani už nevím jaké superlativy mám vlastně používat. Prostě bylo to skvělý a MILUJU TO! Tahle kniha, tahle série se stane mou posedlostí a budu to vnucovat každému, kdo byť trochu romantasy čte!

9 28.02.2024

Absolutně nevím jak začít, ale jsem nadšená a zároveň roztříštěná na milion kousků. Začátek nového roku a hned taková pecka?! O knize jsem absolutně nic nevěděla. Moje povědomí o ní bylo jen to, že jsem viděla chválu na zahraničních a slovenských bookstagramech a strašně moc se mi líbila obálka. To bylo vše, dokonce ani anotaci jsem nečetla a tak jsem vstupovala do naprostého neznáma. Hned první stránky mě pohltily. Sice se jedná o romantasy knihu, ale těch fantasy prvků tam je opravdu málo. Předpokládám, že v dalším díle se jich v příběhu vyskytne o dost více, ale v tomto prvním díle se jedná spíše o takový lidský příběh, který je hodně zaměřen na romantiku, rozvoj vztahu a vývoj hlavních postav Iris a Romana. Ačkoliv se mi kniha hodně líbila, bylo to i trochu těžké čtení, protože v celé knize se potýkáme s probíhající válkou a to prostředí války je vykresleno opravdu věrohodně. Nebudu lhát, ale několikrát jsem měla lesklé oči, jak mě ty situace prostě dostávaly. Obě hlavní postavy jsou naprosto úžasné a bylo velmi snadné si je zamilovat. Jak Iris, tak Roman, mají své chyby, ale jejich vývoj, kterým projdou během celé knihy je naprosto úžasný. Nejvíc roztomilé byly dopisy, které v knize hrály obrovskou roli. Iris i Roman mají kouzelné psací stroje, které umožňují posílání dopisů skrz skříňovou dírku. Je to naprosto skvělá a originální myšlenka a jejich dopisy byly tak zatraceně skvělým zpestřením celého příběhu. Ještě teď ve mě ten příběh rezonuje. Během čtení se mi několikrát zlomilo srdce a zase se zacelilo, protože příběh se vyvíjí jak na horské dráze. A konec knihy?! Ten mě totálně oddělal a já s vlhkýma a lesklýma očima jsem si říkala “to je jako konec?!. Jak mám sakra vydržet do dalšího dílu? Něco takového jsem ještě nečetla a hrozně mě to bavilo a zaujalo. Strašně, ale opravdu strašně, oceňuji ten nápad a to provedení. Kniha je fakt neskutečně čtivá a já jí slupla za necelé 3 dny.

4 09.02.2025

Tohle bylo zatraceně dobrý. Kniha, která mi prostě sedla, že jsem ji slupla jako malinu. Od knihy jsem dostala přesně to, co v dobrých romantasy knihách miluju nejvíc - čarodějnice, lovci čarodejnic, morálně šedá postava, hate-to-love linka, jen ten milostný trojúhelník se vymyká tomu, co mám ráda, ale musím konstatovat, že mi vůbec nevadil. Celý příběh má vibe knihy Holubice a had, ale přesto je to něco úplně jiného, něco o dost lepšího. Příběh mě natolik pohltil, že jsem schopna knize odpustit i minimální worldbuilding. Vlastně mi ani nevadilo, že toho o tom světě nevím více, protože mi to kniha vynahradila jinak. Hodně se mi líbilo, že i když má příběh své hlavní hrdiny, tak i vedlejší postavy mají dostatek svého prostoru a já měla tak možnost si s nima vytvořit nějaké to pouto. Hlavní postavy Rune a Gideona nemohou být více odlišnější. Rune je bohatá aristrokratka, která je ale také Karmínová Můra - obávaná čarodějka. Malý mínus má u mě kniha tím, že Rune hodně, ale opravdu hodně mluví o svých plánech, velkých misích, ale ve skutečnosti se tam toho moc neděje a přijde mi, že její reputace Můry je tak tak jakoyb na oko. Místo toho, abychom sledovali Rune při nebezpečných misích, tak se pohybujeme na plesech a nóbl večeřích. Ale dobře, budiž to příběhu odpuštěno. Naopak Gideon, totálně morálně šedá postava, je naprosto skvělý a já mu hned propadla. Jeho sebejistota, škádlení, flirtování... Prostě bomba! Hrozně jsem si zamilovala jejich hru na kočku a myš. Vlastně oba loví toho druhého, ale zároveň jsou loveni a to je prostě tak skvělá myšlenka a hlavně to fakt fungovalo! Jejich chemie a poznávání, to bylo tak skvělé. Hlavní plot twist jsem odhadla a dokonce jsem se i trefila (taky už mám v tomto žánru něco načteno). Ačkoliv je konec tak trochu očekávatelný, přesto se tam stanou události, které vás zlomí. Neskutečně se těším na další díl a jsem fakt zvědavá, jak se příběh bude dál vyvíjet, protože jsem si ho totálně zamilovala. Prostě to bylo čtení přesně podle mého gusta!

2 09.02.2025

A stále jsme v pekle. Jenže tohle peklo už nebylo tak dobré jako předtím. Ačkoliv celkové mé dojmy z této série jsou dobré, tak závěrečný díl mě příliš nenadchl. V tomhle díle se toho totiž stalo TOLIK, že jsem se úplně ztrácela v tom kdo s kým a proč. Vlastně dochází tu k naprosto velkém a šokujícímu odhalení a zároveň to rozšesává zamotané klubko intrik a různých plánů a spojenectví, ale bylo to alespoň pro mě tak nepřehledné, že jsem fakt chvílemi tápala. Co mě potěšilo byli pikantní scény mezi Emílií a Irou (Wrathem). Mám ráda peprné scény a autorka mě nezklamala. Byly napsané opravdu dobře a já cítila tu chemii mezi hlavními postavami a také jsem si jí užívala. Na to, že v předchozích dílech to byla jen taková nějaká přitažlivost, tak tady se urvali z řetězu a to já mám ráda :D Bohužel však si pamatuju spíše tyhle scénky než ten příběh jako takový a to je fakt škoda. Také mě mrzí, že někteří princové vlastně neměli moc šanci se ukázat a do teď mám fakt problém jejich jméno spojit s hříchem kterým vládnou.. prostě si to nepamatuju. :( Nemůžu říct, že by závěr byl nějak velkolepý, ale užila jsem si ho. Jsou určité věci které by mohli být lépe vysvětlené, některé mi i trošku přišli přetažené za vlasy, ale dá se to.

2 15.04.2024

Kniha která mě bavila a po přečtení Čtvrtého křídla zas dokázala to, že jsem se začetla a bavilo mě to a příběh mě pohltil. Už jsem od Kerri četla její sérii Jacka Rozparovače a stejně jako její první série si i tato zanechává kvalitu, kterou Kerri nabízí a to je vykreslení prostředí a atmosféry. To tu bylo naprosto báječné a strašně mě to bavilo. Celá zápletka se hodně podobá zápletkám ze série SJTR - vyšetřování vraždy, takže detektivní zápletka. V Království hříšných mě to ale bohužel vůbec nezaujalo. Vražda její sestry mi byla doslova šumák a vyšetřování hlavní postavy - čarodějky Emilie - mi bylo úplně ukradené a také nezáživné. Je trochu škoda, že magie je tady taková fakt jako obyčejná, ale i tak mě to bavilo, protože během čtení jsem se s ní zas tak často nesetkala. Emilie jako nezkušená čarodějka vyvolá pekelného prince a tady to začne být zajímavé. A to nejen, že máme jen jednoho pekelného prince, ale je jich tam rovnou 7, olalá! Jak už bylo několikrát zmíněno, má to takový vibe Jacka Rozparovače (vyšetřování, detektivní zápletka) a Holubice a hada (čarodějnice, Itálie). A proč si mě kniha získala? No protože jsem milovník linky hate to love neboli enemies to lovers a tím je tahle kniha prostě nabušená. Já dostala přesně to, co mám v tomto typu knih ráda - namachrovaného, ironického grázlíka, který pohrdá hlavní hrdinou a špatnost z něj čiší kudy to jen jde, ale ne vše je takové jako se na první pohled zdá. Jo, tohle já můžu.

2 15.04.2024

Jsem zklamaná, jakože hodně zklamaná. Tuhle série jsem začala číst na doporučení a první díl byl super. Hrozně zajímavé téma, skvěle vystavěný svět, skvěle zpracovaný systém fungování magie a hodně dobře zpracovaná čarodějná škola - prostě zas něco nového, žádné ohrané klišé. To se mi na knize fakt moc líbilo. Že to bylo originální. Druhý díl byl ale oproti prvnímu obrovský zklamání. Víte jak na mě druhý díl působil? Jak kdybych četla deník čarodějky. Kniha byla z dobrých 70 % plná různých zamyšlení, okecávek okolo nějaké situace coby, jakby, kdyby… Strašně moc se to díky tomuhle táhlo a byl to naprostý zabiják jakékoliv zajímavé situace, která v příběhu nastala. Zlepšení přišlo až během posledních, hmm 50 stránek. Já jsem fanoušek příběhů, kde to prostě fičí a jedna napínavá situace střídá další a tohle bylo taaaak táhlé, nezajímavé, uspávací. Nejsem fanoušek dumavých příběhů a s touto knihou jsem si to jen potvrdila. Čtení mi zabralo strašně dlouho a někdy jsem se do toho i musela nutit. Ačkoliv je to hodně zajímavý námět, tak mě to nestačilo. A do třetího dílu se určitě nepustím, protože třetí díl je prý ještě víc dumavý jak tento druhý. Takže nic pro mě.

1 09.02.2025

Druhý díl Zlaté klece je.. jak to říct.. docela dobrým pokračováním. Konečně opustíme hrad Výšezvon a jeho zlatou klec, ve které je Auren držena za stan v armádě Čtvrtého království. Prostě jedna klec je vyměněna za druhou, ale ta změna prostředí byla velmi vítaná. Auren jako hlavní postava se již pomalu konečně někam posouvá, bohužel mě však jako postava stále neskutečně vytáčí a jde mi na nervy. Její zaslepenost a údajná láska vůči králi Midasovi je pro mě naprosto nepochopitelná, ale tím, že mě to tak točí, tak je to asi fakt dobře napsaný. Její posun a uvědomění si jistých věcí týkající se jejího zlatého krále Midase a jejího stylu života se odehrává velmi pomalu, což na jednu stranu asi je dobře, protože to působí uvěřitelně, ale mě osobně by vůbec nevadilo kdyby ty oči otevírala o něco rychleji, protože její myšlenky fakt nedávám. Nečekaně za pochybami Auren stojí jiný nebezpečný muž a to velitel armády Čtvrtého království přezdívaný Rip. Díky němu se Auren začínají pomalu otevírat oči a i když je to klišé jako blázen, že za tím stojí jiný chlap, tak mi to vůbec nevadilo. Naopak se mi líbí, jak jí Rip nutí vše zpochybňovat a nahlodává jí. I když je Auren zajatkyní armády Čtvrtého království, vůbec se tak k ní nechovají a strašně se mi líbila scéna, kdy jí Rip učil bojovat. Cítím v tom boji lehké doteky, lehké oťukávání, které povede k něčemu většímu Největším utrpením pro mě byly kapitoly z pohledu královny Maliny. Chápu, že to tam asi být muselo, protože se jedná o jakési politické spiknutí, ale to je tak strašná postava. Její kapitoly byly nejnudnější a nejpovrchnější snad ze všech kapitol Naopak mě bavily kapitoly, kdy se dostáváme Auren do hlavy a vlastně nás seznamují s jejím životem než se dostala do zlaté klece Midase. Nakonec je asi trochu pochopitelné, proč dopadla jak dopadla.. i když počkat.. ne, ani tak to nechápu jak může být tak slepá a hloupá. Největší *boom* situace jsem tak nějak čekala. Už v prvním díle jsem tušila, jaké tajemství má král Midas a proč skutečně drží Auren ve zlaté kleci, stejně tak jsem přesně věděla, co je Auren zač. Nicméně ta poslední *boom* informace mě totálně šokovala a tohle jsem prostě neodhadla, že Rip.. No nebudu spoilerovat, takže si to přečtěte jestli chcete vědět o čem mluvím :D Je to o chlup lepší než první díl, ale zas ne o tolik dobrý abych tomu dala víc hvězd, takže nakonec hodnotím 3,5*. Jsem zvědavá na třetí díl. Už na mě čeká doma.

1 09.02.2025

Na tuhle knížku jsem se moc těšila, ale asi možná díky velkým očekáváním vůbec nesplnila to, co jsem si představovala, že dostanu. Vlastně toto byla moje vstupenka do dark romance a já teď nevím, jestli jsem na hlavu, že mi to přišlo “meh a čekala jsem víc drsnější, víc morbidnější. Prvních přibližně 100 stránek jsem měla velký problém se odpoutat od toho, že hlavní postava Adeline se absolutně nechová racionálně a běžně jako každá normální žena a už ze začátku je každý její skutek jen *praštím se do čela* Ani postava Z, který je vlastně Adeline stalker mi nedával moc velkou logiku a to vykreslení “já zahraňuji ženy a děti, takže jsem vlastně dobrý mi lezlo na nervy. A teda vůbec na mě nepůsobil nijak děsivě, což by asi měl, ne? Sexuální scény mě bavily, byly skvěle popsány, ale pořád mi k tomu chybělo opodstatněné chování Adeline. Jakože už od prvního styku, kdy byla znásilněná, tak z toho absolutně vůbec nebyla v háji a já jí prostě ty emoce nevěřila a to mi hrozně moc kazilo celkový dojem z knihy. Bylo to takové.. umělé a takové.. na to, že to je dark romance, tak sluníčkové. Čekala jsem, že to bude fakt drsný, nechutný, brutální a zatím tam bylo jedno znásilnění zbraní, což je masakr, ale aby to fakt bylo, tak by se musela Adeline chovat jinak no a pak jsem dostala jedno uříznutí rukou a vlastně tím ta nechutnost končí. Kromě Adeline a Z tak byly další velmi zajímavé postavy, které ale bohužel neměli svůj vlastní prostor, ačkoliv zrovna kamarádka Adeline by si to zasloužila, protože ta mě tam hodně bavila. Celkově se v celém příběhu prolínají 3 linky - vztah mezi Adeline a jejím stalkerem Z, Z a jeho práce lov na senátory a lidi, co obchodují s dětmi a ženami a Adeline a vyšetřování vraždy její prababičky, která shodou náhod měla také svého stalkera. To bylo vítaným oživením, že celý příběh nebyl zaměřen jen na ty dva, ale paralelně s jejich vztahem se tam dělo i něco dalšího. Dost mě mrzí, že větší prostor nedostalo sídlo ve kterém Adeline žila.

1 09.02.2025

Kdo by neznal Leigh Bardugo a její knihy? Tato kniha mě nemohla minout a já se do ní s chutí pustila. Věděla jsem do čeho jdu, že to je kniha pro dospělé, která má pomalejší příběh a není to nadupané akcí za akcí. Celej příběh má vibe Devátého spolku, ale přiznávám, že ten mě bavil o něco více než Familár. Je to dobrý příběh, pomalu vyvíjecíjí se, postavy mají dostatek prostoru pro svůj vlastní vývoj. Je to takový mysteriózní, pomalý a poutavý příběh obohacen různými tajemství. Knihy Leigh Bardugo jsou často provázené tématem náboženství a ani Familár není výjimkou. Toto téma je v knize zpracováno velmi drsně a poutavě. Můj největší problém byly jména, ve kterých jsem měla fakt solidní guláš, protože se mi to motalo jako nudle v bandě. Knihu jsem četla poměrně dlouho, takže mi to ještě navíc z paměti vypadávalo a tak na mě celý příběh nepůsobil takovým wow efektem. Trvalo mi se začíst, kdy první polovina mi přišla nezajímavá. Přibližně od poloviny, kdy jsem mohla sledovat vývoj hlavní postavy a její cestu, mě kniha vtáhla do děje. Hodně se mi líbilo zpracování romantické linky i do takového drsného prostředí a přesto tam nepůsobila nepřirozeně. Sedělo to tam a bylo to příjemné rozptýlení v průběhu těch těžkých událostí kolem a já té romantice fandila a věřila jsem jí! Kniha je opravdu dobře napsaná, protože sice jsem očekávala nějaký konec, ale ten byl nakonec jiný než jsem čekala a že to byl skvělý konec. Autorce se dařilo mě udržovat v napětí jak bude příběh pokračovat dál, protože každá cesta po které hlavní hrdinka šla měla několik rozcestí a bylo otázkou po které se vydá a to mě bavilo - že to nebylo předvídatelné. Osobně jsem ráda, že se jedná o standalone, protože těch 400 stránek je akorát. Kniha byla dobrá, příběh zajímavý a poutavý, ale typický “wow efekt se u mě nekonal. Ano, jsem čtenář spíše akčnějších příběhů, ale umím ocenit i pomalejší a dumavější příběhy a ráda si u nich občas od těch akčnějších odpočinu.

1 09.02.2025

České autory příliš nečtu a nevyhledávám, tím jsem známá, ale tady jsem se rozhodla udělat výjimku. Hlavně kvůli obálce, která prostě láká jako prase (ano, vzhledově mi připomíná knihu Lore). Druhá věc, která mě nalákala, tak je zasazení do prostředí starověkého Říma a Akademie smrtících umění. No uznejte sami, že to zní prostě skvěle!

Očekávání byla asi příliš velká. Mám ve fantasy už opravdu hoooodně načteno a tak mi neuninou jistá klišé, kterými je tento žánr poměrně hojně obohacen. Nemůžu říct, že by mi to nějak extrémně v knize vadilo, to ne, ale chyběl mi tam takovej ten “wow efekt. Vlastně kecala bych, ten přišel na konci knihy! Ale nebudeme přeskakovat. Svět je zajímavej, možná bych uvítala trošku víc takové té omáčky okolo aby byl uvěřitelný. Největší problém jsem měla s postavama. Zpočátku jich tam na mě bylo strašně moc a nedokázala jsem se orientovat kdo je kdo. Časem si to sedlo a taky časem se vlastně příběh zaměřil pouze na ty hlavní postavy, takže to bylo o to jednodušší. Zrovna třeba postava Vita mi nebyla vůbec sympatická a měla jsem docela problém se do něj vcítit. Mrzí mě, že z Akademie smrtících umění tam toho nebylo víc. Víc o té výuce, víc praxe, víc zabíjení, víc nechutností! :D Ten konec příběhu byl skvělej. Byl takový nejvíc emotivní a nejvíc mě vtáhnul během celého čtení. Teprve ke konci jsem začala pociťovat takový ten stav, že knihu nemůžu odložit dokud nebudu mít dočteno.

Jsem ráda, že jsem se odhodlala a dala šanci další knize od české spisovatelky, ale úplně jsem si z toho na zadek nesedla. Nicméně příběh je to povedený a věřím, že své pětihvězdičkové čtenáře najde, jen já jsem chtěla od toho víc.

1 01.10.2024

Mé čtecí setkání s Havraním spolkem se teď konalo poprvé i když už kniha u nás vyšla mnohem dříve (pod jiným nakladatelstvím). Na příběhu je znát, že se jedná o starší fantasy, protože se naprosto vymyká všemu, s čím se setkáváme v současné literární tvorbě. Je to ten typ příběhu, kterému jsem musela přijít na chuť a nechat ho v sobě "dozrát" abych ho dokázala náležitě ocenit. Trvalo mi minimálně čvrt knihy než se mi podařilo se nějak začíst a nechat se vtáhnout do příběhu, což je na mě docela dlouhá doba. Tu správnou dynamiku, kdy mě to konečně začalo bavit byla situace, kdy se konečně propojí děj dvou hlavních postav - Blue a Ganseyho (a jeho party samozřejmě). Na knize je opravdu znát, že se jedná o naprosto jinak psaný příběh - je pomalý, pomalu se vyvýjí, je hodně zaměřen na tvorbu postav a jejich vztahů, není přehlcen akcí, ale naopak je takový zadumčivý, temný a dost takový.. prostě jiný. Čtenář se u toho musí opravdu soustředit a musí si umět vychutnat tu atmosféru, kterou autorka buduje a která prostě funguje. Ano, přiznávám, že mi tam chyběl nějaký ten "boom" ten šílený cliffhanger, kdy si řeknu "kde je druhý díl?!". Tohle tam prostě nebylo, ten příběh plyne a udržuje si ten svůj temný pomalý rytmus a drží se ho až do samého závěru, kdy autorka sice lehce něco nakousne, ale není to, alespoň pro mě to nebyl, žádný úplně totální zvrat ze kterého bych nemohla spát a to mě trochu mrzí. Příběh je to ale krásný a je důležité k tomu přistupovat s nadhledem, že to není žádný - bum, prásk, bum, ale pomalu a postupně se to vývýjí. Jedná se o moc krásný příběh, kde má velkou váhu přátelství, které tam je naprosto dokonalé. Všechny postavy tam mají svůj prostor a každá je zajímavá něčím jiným. Svět a městečko Herriety (píše se to tak?) je úžasně vykresleno, popsáno a je to takové mrazivé. Magie tu funguje úplně jinak a jak to je jiné, tak se mi to prostě líbilo a hlavně to prostě fungovalo! Ano, je to pomalejší kniha a je to takový (doufám) předvoj nějakých větších událostí, které nás čekají v dalších dílech. Myslím si, že kdo má raději knihy plné akce a různých zvratů, tak se tímhle bude muset chvilku nějak prokousat a nebo mu to vůbec nesedí, protože opravdu v tom bude muset hledat úplně něco jiného než akci a boom prásk. Pro mě to ale byla vítaná změna a zas úplně jinak vyprávěný temný a dojemný příběh.

31.07.2024

Konečně peklo! Na tenhle díl jsem byla natěšená hned po přečtení jedničky, protože jsem věděla, že nás příběh přenese ze zářivého Palerma do krutého pekla. Tam, kde jednička skončila začala hned dvojka. Hrozně mě překvapilo vykreslení pekla, páč jsem čekala klasika všude oheň, ale tam byl led a mráz a bylo to totálně skvělý, protože to bylo úplně jiné! Tenhle díl byl o fous lepší jak ten první, protože tady jsem konečně dostala všechny hříšné prince najednou a dostala jsem pekelnou říši, která testovala hlavní hrdinku Emílii na každém jejím kromu, každé její rozhodnutí. Také oproti prvnímu dílu byla tahle kniha nabitá větší a zajímavější akcí. Už se nesoustředí pouze na to najít vraha své sestry, což mě velmi mile potěšilo, protože tahle linka mě moc nebrala. Během čtení jsem si užívala jiskření mezi hlavními postavami - Emílií a Irou (Wrathem). Jejich napojení, jejich popichování, jejich chemie.. to vše tady prostě báječně funguje a já si to užívala. Jsem moc ráda, že mě druhý díl nezklamal a nebyl pouze nějakou výplní, ale nabídl plnohodnotné pokračování v příběhu který je super. Jak jsem už řekla, tenhle díl byl o něco lepší jak ten první, takže hodnotím 4,5*.

15.04.2024

Za mě hodně dobře napsaná a poutavá kniha. Na knize se mi hodně líbilo zasazení příběhu do skandinávského prostředí, což se moc často nevidí. Také je to po nějaké době kniha, kde se mi poštěstilo číst o dracích. Osobně jsem ke knize přistupovala s malým očekáváním a krom anotace a krásné obálky jsem o knize nevěděla zhola nic. Možná je to právě tím, že jsem neměla žádná očekávání, ale kniha mě velmi mile překvapila. Zpočátku mi sice trvalo se do příběhu začíst, ale po 50 stránkách se mi to povedlo a za jeden den jsem potom zhltla přes polovinu knihy. Rozjezd je sice pomalejší, ale alespoň má čtenář čas utřídit si myšlenky, vyznat se v prostředí a zapamatovat si hrdiny. Sice hlavní hrdinové by mohli být více a lépe vykreslení, kdy mi lehce chyběl prostor na jejich charakterové rysy a také prostředí by se mohlo dotáhnout lépe, ale jinak příběhově pecka. I když bylo od poloviny knihy znatelné, jakým směrem se bude příběh ubírat, vůbec mě to neodradilo v otáčení stránek a nadšení z příběhu. Moc překvapivých momentů jsem během čtení nezažila, protože jsem události, které se tam odehrávají, tak nějak čekala a z příběhu to bylo znatelné, ale přesto jsem si to velmi užila. Kniha je napsaná opravdu čtivě a není přehlcená informacemi, které čtenář nepotřebuje a rušili by ho od hlavní linky. Za mě opravdu nenáročná a velmi povedená kniha, kterou doporučuji všem nenáročným čtenářům. Osobně mě tato kniha velmi překvapila, tak doufám, že mile překvapí i vás.

04.10.2020