cérka komentáře u knih
Rusko, země jež mě svou minulostí, památkami i přírodou neskutečně vábí a přitahuje. Bohužel mi politická situace neumožňuje navštívit ji osobně a tak jenom sním a "nasávám" informace. Osoba Kateřiny II, Veliké mě fascinuje již dlouho. Dokázala si jít dlouho a tvrdě za svými cíli a myslím, že se jí to podařilo.
Co říci k samotné knize? Popravdě řečeno ani nevím. Určitě je napsána čtivou formou a vychází z pamětí, které sepsala samotná Kateřina. Bohužel už nic moc dalšího v ní nenajdete.
O jejím manželství, dětech a stáří se toho tady moc nedozvíte. V této době už zřejmě neměla Kateřina čas a chuť pokračovat ve svých pamětech a na knize je to znát.
Yrsa Sigurðardóttir mě nikdy nezklame. Kniha se skvěle četla a až na pár nesrovnalostí to byla parádní jízda.
Téma dětských únosů či obětí je pro mne velmi citlivé téma a často se mu záměrně vyhýbám. Tady mě díky Freyje, Huldarovi a Erle, jejíž neplánované těhotenství a výběr partnera mě fakt hodně pobavil, čtení i tak neskutečně bavilo.
Pokud mám hodnotit celou sérii, tak DNA je TOP ( ještě stále mám strach ze svých domácích spotřebičů)
Velmi čtivý příběh z dvacátých let dvacátého století, který se odehrává ve velmi zajímavých destinacích. Moc se mi zamlouvá mít možnost porovnat životní úroveň v poválečném Berlíně, Paříži a Americe. Hlavní hrdinka, nadějná chemička, chytrá a hezká žena, které se život kvůli jedinému "selhání" během pár okamžiků zcela změní. K tomu svět šantanu, kosmetického průmyslu a špetka romantiky. Trošku mě zamrzel závěr, proto jednu hvězdičku ubírám. Jinak je to, ale zdařilé dílo, těším se na pokračování.
Tak si říkám, rodinné ságy německým autorkám celkem jdou ;). Každopádně mě vždy dokáží zaujmout a udržet si můj zájem do posledního písmene posledního dílu.
Přiznám se ovšem, že u této ságy ve mě každá z knih, aspoň tedy z kraje příběhu, vyvolávala dojem, že se snad ani nejedná o pokračování. Největší rozdíl v kvalitě příběhu jsem cítila mezi prvním a druhým svazkem. Tento třetí, závěrečný, se uždržel v zajetých kolejích predešlého dílu. Ano i já bych si pro některé postavy přála jiný osud a také mi vadily velké časové i dějové skoky. Spoustu věcí zůstalo nedořešených, např. zásobování a ošetřování Wiliiho v podzemnich šachtách. Škoda, prostor pro mnohem obsáhlejší dílo tady byl. Charaktery postav i jejich množství slibovaly mnohem pestřejší děj.
I díky druhé světové válce je to trochu smutnější čtení, ale mě bavilo a ságu budu určitě v rámci žánru doporučovat.
Mandlovník je knihou, z mého předlouhého seznamu knih, které mě něčím upoutaly a já se je rozhodla někdy v budoucnu přečíst. Onu chvilku mi opět naplánoval Klub milovníků knih a já tak byla "donucena" si knihu konečně přečíst.
Nemůžu říci, že by mě kniha nezaujala. Je to velmi poutavý příběh, který mě vůbec nenechával chladnou. Samotné čtení nebylo vždy jednoduché, nutilo mě k zamyšlení, mnohdy i k pláči. Nicméně jsem si po čase uvědomila, že mě autorka svým příběhem uvádí ve velký omyl a až moc tlačí na mé emoce.
Celý palestinsko-izraelský konflikt je zde podán pouze jednostranně, očima Palestinců. Kniha se navíc po celou dobu tváří jako by byla psána dle skutečných událostí, což není pravda. Tuto skutečnost navíc spousta lidí nedokáže vůbec rozlišit. Což samotnému konfliktu moc nepomůže. No a časové skoky v příběhu byly někdy téměř nad mé síly. Jakoby si autorka najednou s některými situacemi nevěděla rady a řešením bylo mlčení.
No a asi mám i za čtvrté, což je takový malý spoiler. Bratr Abbás, těžce nalomené zdraví, neschopen takřka ničeho a nakonec jej z něj takový bojovník. No nevím, nevím.
Překlad nic moc, ale na to jsem zde byla upozorněna.
Hodnocení 3,5*
Třetí, závěrečný díl byl pro mne velkou neznámou. Jen velmi ztěžka jsem se rozpomínala na předešlé osudy hlavních hrdinů a také jsem se zalekla blížícího se válečného konfliktu.
Autorka mě ovšem milé překvapila. Děj zasadila tentokráte do roku 1936, kdy se nacistická mašinérie teprve rozjížděla a předešlé osudy hlavních hrdinů jemně zapracovala do probíhajícího děje. Paměťové buňky se rozpomněly na zbytek a tak se tímto dílem vše krásně, téměř pohádkově uzavřelo.
Myslím, že tento díl byl nakonec překvapivě nejvíce pohodový a já se o své hrdiny nemusela vůbec bát.
Docela se těším, čím dalším nás autorka překvapí.
Každopádně tuto sérii můžu s klidným srdcem doporučit čtenářům Anne Jacobs. Dámy mají dost podobný styl vyprávění i časový rozsah.
Na knihu mě upozornil manžel, který už pochopil mou vášeň pro historii, poté co vyslechl rozhovor s autorem. Trochu mě vyděsily zdejší komentáře, nicméně mě neodradily ;).
Autor se pokusil přiblížit historii budov v kontextu s historií jejich obyvatel a myslím, že se mu to celkem povedlo. Dokážu si představit procházku, s knihou v ruce, po těchto místech. Právě tehdy a tam bych všechny informace nejlépe a nejvíce vstřebala. Bohužel je mi jasné, že si při samotné četbě nejsem schopná zapamatovat všechny ty osobnosti, letopočty i události.
O samotných řádech a duchovním rozměru tady toho mohlo být řečeno více, proto hvězdičku ubírám.
Kniha mě potěšila a obohatila o spoustu nových informací. Podotýkám, že jsem věřící člověk, který si nesmírně váží lidí, kteří svůj život obětovali pro blaho jiných.
Na úvod, podobné knihy nečtu ! Kdybych nebyla donucena Klubem milovníků knih, nikdy, opravdu nikdy bych po NÍ dobrovolně nesáhla.
Lituji děti, které nutí tyto knihy číst v rámci doporučených knih a knih do lavice. A ještě o nich musí psát rozbory (pak jsou všichni překvapení, že děti nechtějí číst).
Tento filozofický příběh není vůbec určen pro děti. Má dospělá duše měla obrovský problém poprat se s tou naloží emocí a vzpomínek, které při čtení vyplouvaly na povrch.
Knihu jsem odkládala jak jenom to šlo. A když už jsem se konečně přinutila, tak to prostě nešlo. Zachránila mě audio verze. Při poslechu jsem mohla bulit o sto šest.
Takže pokud jste vy a vaši blízcí naprosto zdraví, máte oba rodiče....směle do toho, doporučuji.
Pokud se potýkate s nemoci, někdo hodně blízký a milovaný už tady není....tak tady to čtení strašně bolí.
Tak jak jsem byla nadšená z prvního dílu, tak teď jsem zklamaná.
První díl jsem doslova zhltla a u druhého se dost natrapila.
Bože, jen ty víš jak moc mi byla Serafina protivná! A jelikož se v tomto díle téměř vše točí kolem ní, odkládala jsem knihu až moc často. Ve skrytu duše doufám, že pokračování bude mít jinou hlavní hrdinku.
Dvacátá léta milého století, Josefína Bekerová....muselo to být úžasné období.... Tady jsem se zasnila, stejně jako autorka.
Chtělo by to trochu vyvážit, jinak ze zajímavé zápletky vzniká červená knihovna.
Audiokniha.
Opět zasáhl osud, v podobě Klubu milovníků knih, a mě se do rukou dostala kniha o jejíž existenci jsem neměla ani potuchy.
Musím vyzvednout přednes Svatopluka Skopala, prostě skvěle načteno. I přes obrovský smutek, který na mě při hlubším poslechu padal, jsem se musela smát. Mluva, místy velmi peprná, a k tomu vynikající přednes vyzdvihující každičkou nianci způsobil, že knihu hodnotím plným počtem hvězdiček. Prostě tolik emocí mi už dlouho žádná kniha nedala.
Děkuji a autorovi skládám poklonu.
Styl psaní Patrika Hartla je jedinečný a asi i těžko zaměnitelný. Hned po prvních stránkách mi bylo jasné, že to bude nálož živočišna, a že mě to bude asi bavit.
Bavilo, a četlo se mi to dobře, ale pár připomínek bych měla.
Pubertě a jejím projevům zde bylo věnováno, k poměru k ostatními ději, až příliš mnoho času. Taky zmínky o stříhání mě už ke konci vůbec nebavily.
Zda je děj uvěřitelný? Zbytečná otázka. Je to prostě typická "hartlovina". Autor čerpá ze svého okolí a k tomu má bujnou fantazii :). Jen se mi nechce věřit všem těm vztahovým problémům, tady bych taky trochu ubrala.
Autorka si opět vybrala těžké, pro mě velmi citlivé téma, a já se moc těšila na kus španělské historie. Bohužel mi to tentokrát vůbec nesedlo. Pro mne byl příběh až moc naivní a zdlouhavý. Po celičkou dobu se mi nepodařilo do knihy pořádně začíst a k četbě jsem se musela nutit. Příběh ve mě nedokázal vyvolat silnější emoce, a že bych je u aspoň tak krutého zacházení s dětmi čekala. Vše mi přišlo až velmi zkratkovité, kapitoly příliš krátké a vykreslení charakterů a samotných postav velmi chabé. Myslím, že i mládež by uvítala více napětí. Za mě prostě ne, škoda :(
V duchařském, strašidelném příběhu jsem nehledala logiku, ale chtěla jsem se prostě jen příjemně bát , přečíst si zase jednou jiný žánr než obvykle a odpočinout si. Vše se mi splnilo na 100 %, fakt mě to moc bavilo!
spoiler:
"ZLO" v mé fantazii vypadalo jak vrah z nejznámějšího dílu majora Zemana :) a holčičky mě budou strašit ještě pěkně dlouho ;)
V rámci žánru naprostá spokojenost. Opravdu povedená rodinná sága. Autorka totiž umí svým postavám vdechnou život a já tak při čtení zapomínám na všechna trápení světa a věřím jí každičké slovíčko. Prostě mě dokáže vtáhnou do děje a dopřeje mi čas na odpočinek. A mně pak nezbývá než chválit a doporučovat ;).
Ps. tady to trošku vypadá na další možné pokračování, přeci jenom vinice Jeana-Jacquese by si to zasloužila :)
Za mě plný počet hvězdiček, bylo to super!
Ani nevím jak se to stalo, ale najednou byl konec knihy. Prostě mi to tentokrát sedlo a dobře se mi četlo.
Pokud mám hodnotit celou sérii, tak první a třetí díl se mi líbil více než ten prostřední a příště bych uvítala menší pauzy mezi jednotlivými díly :).
Nejsem cílová skupina a kdybych na knihu nebyla upozorněna svou kolegyní, zřejmě by se mi do rukou nikdy nedostala.
Uf, celkem mě to vzalo. Když jsi teď zpětně uvědomím co všechno jsem v dětství vyváděla, např.kouřila špačky v kůlně naplněné senem a slámou, tak mi ještě teď běhá mráz po zádech. Asi jsem měla obrovské štěstí, dospělosti jsem dožila celkem bez úhony.
Tématu celkem odpovídá věk autora. Kvalita a forma vyprávění je ovšem mnohem vyšší :). Skvělá prvotina! Pavli, měla jsi pravdu!
Do pokračování příběhu jsem se pouštěla s rozpoluplnými pocity. A teď, s odstupem času, jsem si již zcela jistá, že musím přestat číst komentáře před samotnou četbou , člověk se pak zbytečně bojí :)
Je to opět romantická pohádka umístěná do příjemného prostředí, která se celkem dobře čte. Jen Mathildino tajemství není pro čtenáře prvního dílu žádným tajemstvím. Sebevědomá, nebojácná a pokroková Agnetta se zde změní téměř k nepoznání a na konec si uvědomíte, že autorka je kouzelnice. Dokázala totiž napsat 480 stran téměř o ničem ;). Tady nemusíte vůbec přemýšlet. Chtělo by to více šťávy ;).
Já mám prostě ráda silné ženy a Hilda mě v tomto nikdy nezklame :).
Na druhý díl Kavárny u Anděla jsem se velmi těšila a po přečtení se těším i na další pokračování. Čtení knih paní Jacobsové mě fakt baví, ovšem přináší mi i nejednu svízel. Autorka do svých příběhu vždy zakomponuje velké množství osob a osobních příběhů a mně pak chvíli trvá, než se zorientuji.
Příběh je opět rozdělen do kapitol, kdy vždy jedna osoba vypráví svůj příběh, přesto nakonec utvoří velmi čtivý celek.
Nechtěla bych žít v poválečných letech, ale do kavárny U Anděla bych si zašla velmi ráda.
Tak dneska je to za tři (možná taková lepší troječka),ale po (podle mě) skvělé Houbařce trochu zklamání.
I tady se jedná o rodinné drama, psychologicko-dramaticky laděný příběh s otevřeným koncem, ale na rozdíl od Sáry, která mi byla hodně sympatická, mám tentokrát problém s hlavní hrdinkou Eliškou. Holčička Eliška pro mě byla obětí zbabělosti, nepochopení a doby. Puberťačka Eliška vzorovým příkladem puberťáka, který se snaží pohnou osudem. To co, ale předvádí téměř dospělá hrdinka v poslední třetině knihy u mě již pochopení nenalézá.
Netoužím po happy-endu, život se s náma nemazlí, ale takový pěkný průplesk by tady hodně pomohl ;).
Na seznamu autorů, kteří si zaslouží mou pozornost byla Petra Soukupová už velmi dlouho. Z kraje jsem byla velmi natěšená a bylo mi celkem jedno, která že kniha bude ta pravá. Pak u nás v knihovně proběhlo Literární jaro a já věděla, že to musí být právě tato kniha.
Rozmazlený fracek a protivná, sebestředná Hana z kraje příběhu budili zdání, že to bude strašná kravina, že se budu strašně trápit a že těch českých příběhů je na mě už asi moc a chce to změnu.
No a nakonec musím dát pět hvězdiček, mně se to moc líbilo (přečteno za dva dny). Skvěle zachycena atmosféra, to vcítění do pocitů rozdílných generací, otázek co je pro koho v tu danou chvíli opravdu to nejlepší, ta proměna vztahů... a babička Eva. Úžasné, skvělé, mohu jen doporučit, vytknout není co.