cérka komentáře u knih
Po nekonečné záplavě knih popisujících příběhy židovské komunity ve válečných letech, přišla konečně kniha prosta všech těchto traumat. Naopak, při četbě této knihy si ještě víc uvědomíte jak důležité jsou tradice a hodnoty ve kterých vyrůstáme a jak důležité je neohlížet se neustále zpět.
Celkem by mě zajímalo jak si vede česká židovská komunita, vždyť Belgie a Nizozemí jsou v současné době dostupné po pár hodinách jízdy autem.
Jsem moc ráda, že vznikají takovéto knihy, velmi mě to obohacuje.
Kniha nejde příliš do hloubky a spoustu věcí jen naznačuje, proto jednu hvězdičku ubírám.
Autorce nemůžu vytknout nic, napsáno je to skvěle!
Hlavním hrdinkám ovšem hodně věcí. Uf, daly mi totiž obě hodně zabrat.
Na jeden zátah jsem dokázala přečíst až samotný závěr knihy, jinak jsem od knihy neustále odcházela. Příběh se mi dostal přímo pod kůži a drásal a drásal... Téma nenaplněného mateřství, rasistických předsudků a narušeného vztahu mezi matkou a dcerou hold není lehkým čtením.
Vše co Martin Úbl napíše mě prostě baví. Nevyhledávám sice (aspoň tedy zatím) dálkové trasy a nerada spím v kempu (všichni psi a ježci se fakt sníst nedají), ale znáte to: Nikdy neříkej nikdy :)
Takže teoretická příprava na jedničku. Teď tedy ještě, aspoň po kouskách, tu praxi :) Stezka Českem mě stále více vábí, láká a chytá do svých sítí.
Tak pane Martine a přátelé, díky za nápad dotažený do konce a opět perfektní knížku ;)
Ač mám moc ráda historické příběhy, tuto knihu jsem si vybrala zjištně. Hodila se mi do výzvy (2023), a jsem moc milé překvapena. Čekala jsem jednoduchý, sladký romantický příběh a ona se z toho vyklubala poutavá a velmi čtivá kniha. Autorka umí moc pěkně vyprávět. Za mě tedy zdařilý historický román u kterého by mi vůbec nevadilo pokračování.
Určitě mohu doporučit čtenářům Františka Niedla, tady je pomyslná laťka taky hodně vysoko ;)
Na tuto knihu jsem se nesmírně těšila a nutno podotknout, že se jí zároveň i trochu bála. Její tloušťka i váha se mi zdály nezdolatelné a v rukou neudržitelné. Obsah až příliš třaskavý.
Čekalo mě ovšem velmi čtivé a poutavé dílo, při kterém jsem zapomínala na bolest rukou, prostor i čas. Knihu jsem zdolala v rekordním čase a čtení si fakt užila. Při každé vynucené pauze (spát se hold musí) jsem o daném tématu hodně přemýšlela a hlavně, neustále jsem vyhledávala další informace.
Je to román, nikoliv literatura faktu, pozor na to! Někdy bylo velmi těžké rozlišit co si autorka vymyslela, od toho co je, bohužel, naše historie.
Kniha si plný počet bodů a zástupy čtenářů právem zaslouží. Já osobně ji budu doporučovat.
Mám jen malou vítku. Tato kniha měla mít předmluvu, která by čtenáře, neznalého církevních předpisů, trochu zasvětila a připravila na to, co jej čeká. Doporučuji si nejprve přečíst doslov a pak se teprve pustit do příběhu samotného.
,, Aby zlo zvítězilo, stačí, když slušní lidé nedělají nic.“
Kdyby nebylo Čtenářské výzvy a Klubu milovníků knih po této knize bych určitě nesáhla. Kniha Na západní frontě klid, čtená v rámci povinné četby, ve mně totiž zanechala tak hlubokou a bolestnou stopu, že se podobným knihám podvědomě vyhýbám.
Velmi jsem váhala, zda zvolit pohádky Hanse Christiana Andersena nebo téměř rodinnou ságu Jespera Bugge Kolda. Zvítězili Zimní muži a já s velkou pokorou uznávám, že to bylo dobré rozhodnutí.
Hrdiny této knihy nebudu soudit a ani neznám odpověď na otázku, zda lze nebo nelze za těchto okolností zůstat slušným člověkem. Souhra náhod, okolností, špatných rozhodnutí? Osud? Nevím.
To vědomí, co všechno vykonali, musí být hrozné, sžíravé a trestající. Je svědomí, ztráta rodiny a smrt blízkých dostačujícím trestem? Nevím.
Každopádně mě kniha neskutečně přitáhla a i přes těžké téma bavila. Obdivuji autora, že nesklouzl k jakémukoliv hodnocení a udržel si nadhled. Výborná prvotina!
Jako malé holčičce se mi dostala do rukou kniha Z oříšku královny Mab. Mé vzpomínky na tuto knihu jsou již mlhavé, nicméně pocity i po desetiletích stále příjemné. A tak jsem s velkým nadšením přivítala téma říjnového Klubu milovníků knih:
Shakespeare a inspirace Shakespearem.
Komedie, Zkrocení zlé ženy,byla jasnou volbou.
Naprosto souhlasím s komentářem @Zuzvil a dodávám, velmi, opravdu velmi záleží jaký zvolíte překlad. Mně se nejdříve dostala do rukou kniha z roku 1958, která je zdarma ke stažení na stránkách Městské knihovny Praha. Zhruba v polovině knihy jsem zjistila, že nic nechápu a určitě se mi někde půlka textu ztratila. Vrhla jsem se tedy na maturitní rozbor díla, nasávala život anglické společnosti 16. století a nakonec zvolila jiný překlad. Bingo, konečně začalo všechno dávat smysl. Ovšem přes veškerou mou snahu zadupat v sobě feministické sklony, které normálně vůbec nemám, mě začal autor svým postojem k ženám nesmírně rozčilovat. Reputaci Shakespeare zachránil až náš klub, kde mi bylo vysvětleno, že Kateřina mohla svůj závěrečný proslov myslet ironicky ;) A já jsem se rozhodla, že tomu budu věřit:)
PS. Milí maturanti, doporučuji první vidět divadelní představení a pak teprve číst knihu. Věřte, že u maturity to velmi oceníte;)
Kniha, která by mě, nebýt čtenářské výzvy na DK, pravděpodobně zcela minula. Důvod je prozaický, v naší knihovně je pouze jediný exemplář a ten není kompletní. Bohužel si stále spousta lidí myslí, že si z půjčené knihy může vytrhnout či vystřihnout co se jim zlíbí. Čtěte potom knihu, když nevíte jak se daný případ dále vyvíjel :( Nicméně se na mě usmálo štěstí a knihu máme v současné době k dispozici v elektronické podobě, tady už naštěstí nikdo nic nezcizí.
Samozřejmě je mi líto, že pan Markovič už není fyzicky mezi námi, ale díky své práci a vzpomínkám taky bude vlastně navěky.
V současné době bývají rozhovory už mnohem lépe zpracované. V této knize je opravdu poznat doba, kdy kniha vznikla. Také je až zarážející to velké množství překlepů, proto jednu hvězdičku odebírám. Nicméně po obsahové stránce je to pěkný nářez. Smekám před prací pana Markoviče a jeho kolegů. Nesmírná brutalita, bezcitnost a absence přiznání si vinny od pachatelů se kterou se musejí při své práci potýkat musí být šíleně vyčerpávající.
Fotografická příloha není pro slabé povahy.
Nevím, došla mi slova. Krásné? Smutné? Krasně-smutné či smutno-krásné? Ach jo! Pět hvězdiček je tak strašně málo :(.
Doporučuji všemi deseti a definitivně si autora řadím ke svým oblíbencům. Jsem smutná, jsem na konci, ale bylo to krásné a stálo to za to! Děkuji!
Audiokniha
Na úvod musím poznamenat, že detektivka to není ani náhodou. Je to skvěle propracovaný psychologický thriller v historických kulisách.
Pane jo, já měla místy husí kůži jak dokonale mě dokázal autor vtáhnout do děje.
Nevím jak se to stalo, ale jako bych najednou byla ve Stockholmu 18. století a cítila všechnu tu špínu, bídu, zápach i zmar.
Všechny postavy i jejich osudy jsou skvěle propracované a samotný závěr skvěle načasovaný.
Určitě je to náročná četba, i poslech vyžadoval patřičně soustředění, mě ovšem velmi bavila. Samotný pocit z poslechu bych přirovnala ke knihám: Parfém,příběh vraha nebo Alias Grace.
Autorce se skvěle podařilo vystihnout složité období našich dějin a tak to vždy nebylo jen pohodové čtení. Za prvé jsem v doznívání socialismu dospívala a za druhé, na některé soudruhy opravdu nejde zapomenout. Například z největší soudružky v naší vesnici je od revoluce jedna z nejhorlivějších křesťanek. No a jelikož se její věk blíží stovce, potvrzuje se pravidlo mé babičky. Podobné lidí ani čert v pekle nechce.
Setkání s Lotkou z Kyselých třešní mě velmi překvapilo a zároveň nadchlo. Dává mi to naději, že se možná s některými hrdiny této knihy potkám v dalším příběhu.
U některých knih prostě musíte uvažovat, přemýšlet a vzpomínat.
Určitě doporučuji!
Zřejmě je potřeba takovýchto svědectví, jen já už na ně nemám sílu a ani vnitřní potřebu drásat své nitro.
V duši mi zůstal jen smutek, zmar a beznaděj. Život je dar a nikdo nemá právo jej brát, sobě a ani druhým.
Silný příběh, který jsem dokázala číst jen s přestávkami a po kouskách.
"Na každém šprochu, pravdy trochu"
Při čtení podobných knih přemýšlím zda se tento národ někdy poučí a zda ten neskutečný bordel někdy někdo potrestá. Víc hodnotit nemůžu, neb bych se opět rozčílila.
Smekám před odvahou pana Šlachty.
Už jen název knihy ve mně vyvolal vlnu emocí. To co přišlo při četbě samotné, by se dalo nazvat vlnou tsunami. Nebudu nic předstírat, poplakala jsem si. Všichni mají můj obdiv! Zažít, přežít a zvládnout rodinnou tragédii a ještě o ní dokázat vyprávět chce prostě odvahu.
Samotné zpracování jednotlivých příběhů mě zkraje knihy mrzelo (styl vyprávění ponechala autorka zřejmě v nezměněné podobě), ale po čase jsem si na něj zvykla a na samotný závěr jej již plně ocenila. Díky jisté originalitě a různému stylu vyprávění jsem mohla blíže poznat samotné aktérky a tak lépe pochopit jejich osobnost
I já jsem knihu objevila díky knize Šikmý kostel a nelituji.
Pan Niedl má vypravěčský dar od Pána Boha! Už teď vím jak moc mi Hynek Tas z Boru bude chybět a nejen on! Ta vůně lesa, čerstvého dřeva, koní, vítr prohánějící se kolem skal, tůně a bystřiny.... Drkolná i Vlkov! Autor mě zcela vtáhl do podhůří Šumavy, neklidného, nemilosrdného a krutého období husitských válek. A já mu za to moc děkuji!
Každé slovo jsem doslova "hltala" a jelikož jsem tentokrát knihu četla ušima, poslouchala kde se dalo. Díky "pomalému" čtení mi to trvalo dva dny (hold, usnula jsem se sluchátky na uších).
Poslední díl si zcela jistě vychutnám v klasické podobě. U audio knihy mi totiž vypravěč již místy lezl na nervy, víc než samotný Tas.
Čtení této série bych přirovnala k jízdě na krásném, hrdém a silném Flaviovi. Prostě paráda! Doporučuji!
Skvělé, naprosto skvělé! Já se celou dobu tak dobře bavila, smála a těšila se na každičkou túru, cestu či pouť, která mě na mé cestě životem čeká. Nebudu zastírat, cestu do Santiaga máme doma také v plánu, jen pochybuji, že ji ujdu s takovým nadšením a elánem jako Ladislav ;). Po přečtení této knihy mě ovšem úplně svědí šlapky a vyrazila bych hned.
Obdivuji všechny, kteří dokáží dát v práci výpověď a cestu si užít, opravdu užít!
V celé knize je spousta úžasných pravd, citátu, názorů či vhledů do života. Já si zapamatovala jeden a od té doby jej používám denně ;)
"Já v něm to dobro vidím. Je hluboko, ale je tam!" :) :) :) DĚKUJU!
Doporučuji!
Audiokniha
Načteno bez jediné výtky Davidem Novotným a Josefem Somrem.
Není to hezký ani krásný příběh. Spíše je to vyprávění o nelehké a bídné době. Ovšem skvostně podané! Tato kniha pro mne byla obrovským překvapením a i když jsem cítila obrovský smutek a bolest, těšila jsem se na každičký okamžik strávený ve společnosti Franka.
„Když povídám lidem, o čem je ta kniha, říkám obvykle, že je o jedné irské rodině a o jednom otci, který pije, a že spousta lidí v ní umírá na různé nemoci a že je to opravdická legrace“
- Frank McCourt
Moc jsem se nenasmála, ale už teď se těším na pokračování!
Doporučuji!
"Rohatče", neskutečně mě bavíš!
Opět skvělé, velmi čtivé, návykové a moc rychle přečtené ;)
Nejvíce mě upoutaly barvité a živé popisy života na Jenčově a Rohatci. Zvolená er forma vyprávění, kdy je středobodem rytíř Ondřej z Rohatce, dodala příběhu punc krásné a drsné historie.
Líbí se mi nenásilné připomenutí předešlých událostí. S velkou netrpělivostí budu vyhlížet pokračování :)
Audiokniha
Je to už pár let kdy jsem četla, na doporučení kolegyně, knihu Rybí krev a byla jí naprosto uchvácena. Další titul, Dešťová hůl, už u mě takové nadšení nevyvolal, nedokázala jsem se sžít s hlavními postavami. K uzavření trilogie mi zbývala už jen jedna kniha, Selský baroko. Trvalo to, ale konečně mohu i tuto knihu zařadit do přečtených.
Ve své době musela kniha působit na čtenáře jako zjevení a vůbec se nedivím její velké popularitě. Pan Hájíček se pustil do ožehavého, ale v té době velmi žádaného tématu. Dnes už se na kolektivizaci vesnice v padesátých letech minulého století dívám trochu jinak. Něco jsem načetla, něco se dozvěděla od pamětníků a některé "dozvuky" jsem stihla i zažít. Samotný příběh je zasazen do Jižních Čech, kde byla situace jiná než na Valašsku. Tady u nás hold taková bonita půdy a výnosy ze sklizně nikdy nebyly.
Nicméně v knize je spousta krásných myšlenek i postřehů, děj má spád a je uvěřitelný.
Kniha se dobře poslouchala a docela mě i bavila. Jelikož příběh opravdu gradoval, tak i já s velkou netrpělivostí očekávala závěr.
Nakonec tedy hodnotím čtyřmi hvězdičkami (před lety by to asi bylo o hvězdičku víc).
A já se ptám. Jak je to možné? Proč mi byla tato kniha doposud zatajena? Kdepak jsi byl milý Ježíšku celá ta léta? To jsou pořád měkké dárky a pak to tak dopadá :) :) :).
Skvělé!!! Já se tak dobře bavila!!! Celičkou dobu jsem myslela na svou babičku. Tato knížka by ji nesmírně potěšila. Asi bychom se u ní dojímaly spolu.
Knihu jsem poslouchala ve skvělém podání Kláry Sedláčkové-Ottové. Už navždy bude na mě Anne promlouvat tímto hlasem :). Doporučuji všemi dvaceti! Skvělé!