cérka komentáře u knih
Skvělé, naprosto skvělé! Já se celou dobu tak dobře bavila, smála a těšila se na každičkou túru, cestu či pouť, která mě na mé cestě životem čeká. Nebudu zastírat, cestu do Santiaga máme doma také v plánu, jen pochybuji, že ji ujdu s takovým nadšením a elánem jako Ladislav ;). Po přečtení této knihy mě ovšem úplně svědí šlapky a vyrazila bych hned.
Obdivuji všechny, kteří dokáží dát v práci výpověď a cestu si užít, opravdu užít!
V celé knize je spousta úžasných pravd, citátu, názorů či vhledů do života. Já si zapamatovala jeden a od té doby jej používám denně ;)
"Já v něm to dobro vidím. Je hluboko, ale je tam!" :) :) :) DĚKUJU!
Doporučuji!
Říci o této knize, že je krásná, díky danému tématu nelze, ale...
Je výborně napsaná! Ano, je strašně smutná a temná až deprimující, ale zároveň (překvapivě) zábavná. Moc mě bavil onen "Vychcanův topolovskej dialekt", jak již zmiňuje ve svém komentáři @bacouch. Prostě ta chybějící přímá řeč má něco do sebe.
Snad už se autorka vypsala ze všech svých smutků, protože další, ještě více hluboká a deprimující kniha už by mě rozervala na kusy.
Audiokniha
Jsem na konci knihy a musím uznat, že to bylo výborné!
Zápletka, děj, styl vyprávění a samotné rozuzlení, tady prostě není co vytknout. Vynikající špionážní triller, který vás nepustí. Manželovi již leží na nočním stolku a doporučuji i všem ostatním. Nenechte se odradit "tlustou bichlí", 700 str. se opravdu pronese, ale číst se dá i v sedě :)
Já knihu četla ušima a byla to skvělá volba. Martin Stránský knihu dokonale načetl. Přiznám se, že z třicetihodinové nahrávky se pro mě stala minimálně dvojnásobně dlouhá záležitost, neboť jsem u knihy, večer co večer usínala :)
Audiokniha
Je to už pár let kdy jsem četla, na doporučení kolegyně, knihu Rybí krev a byla jí naprosto uchvácena. Další titul, Dešťová hůl, už u mě takové nadšení nevyvolal, nedokázala jsem se sžít s hlavními postavami. K uzavření trilogie mi zbývala už jen jedna kniha, Selský baroko. Trvalo to, ale konečně mohu i tuto knihu zařadit do přečtených.
Ve své době musela kniha působit na čtenáře jako zjevení a vůbec se nedivím její velké popularitě. Pan Hájíček se pustil do ožehavého, ale v té době velmi žádaného tématu. Dnes už se na kolektivizaci vesnice v padesátých letech minulého století dívám trochu jinak. Něco jsem načetla, něco se dozvěděla od pamětníků a některé "dozvuky" jsem stihla i zažít. Samotný příběh je zasazen do Jižních Čech, kde byla situace jiná než na Valašsku. Tady u nás hold taková bonita půdy a výnosy ze sklizně nikdy nebyly.
Nicméně v knize je spousta krásných myšlenek i postřehů, děj má spád a je uvěřitelný.
Kniha se dobře poslouchala a docela mě i bavila. Jelikož příběh opravdu gradoval, tak i já s velkou netrpělivostí očekávala závěr.
Nakonec tedy hodnotím čtyřmi hvězdičkami (před lety by to asi bylo o hvězdičku víc).
A já se ptám. Jak je to možné? Proč mi byla tato kniha doposud zatajena? Kdepak jsi byl milý Ježíšku celá ta léta? To jsou pořád měkké dárky a pak to tak dopadá :) :) :).
Skvělé!!! Já se tak dobře bavila!!! Celičkou dobu jsem myslela na svou babičku. Tato knížka by ji nesmírně potěšila. Asi bychom se u ní dojímaly spolu.
Knihu jsem poslouchala ve skvělém podání Kláry Sedláčkové-Ottové. Už navždy bude na mě Anne promlouvat tímto hlasem :). Doporučuji všemi dvaceti! Skvělé!
Neuvěřitelné se stalo skutečností a já jsem na konci knihy. Říci o této knize, že je krásná a bavila mě, by bylo lží. Kniha se mi četla hrozně a sama jsem nevěřila, že ji dočtu (zatím největší osobní oběť v rámci čtenářské výzvy 2021: Kniha jež byla v některé zemi zakázána).
Čína je obrovská země kde na jedinci nikdy nezáleželo a nezáleží dodnes. Ovšem taková obrovská genocida a teror, který provází její obyvatele je neuvěřitelná, nepochopitelná a naprosto šílená.
Přiznám se, čekala jsem trochu jiný styl i formu vyprávění, ale i tak jsem naprosto ohromena nebo spíš ochromena.
Čtivé, pravdivé, ale ničím výjimečné. Děj byl celkem předvídatelný a konec příběhu nedotažený.
Přečetla jsem celkem rychle, splnila bodík do Čtenářské výzvy, ale to je asi tak všechno.
Tak opět jedna "vondrušovka" a já zase podlehla :) a k tomu ještě první přečtená kniha roku 2021!
Kniha se mi velmi dobře četla, děj má spád a nikdo z hrdinů mi svým chováním nebyl nesympatický.
Už totiž v této sérii nehledám logiku, posloupnost ani historii, jen oddech a relax, hold složenky se platit musí, jak už tady někdo poznamenal :)
(Spoiler)
Má poslední přečtená kniha roku 2020 a zřejmě i závěr celé série.
Sama jsem nevěřila, že ji nakonec tak rychle přečtu. První třetina hodně drhla, asi záporná role Elišky Rejčky, či smrt manželky a popis útrap kralevice Václava zavinili mou "nechuť" k pokračování. Zrady, nečestného boje a smrti je v tomto díle požehnaně. Naštěstí zaválo čerstvé povětří z Vřesova a spolu s ním i rodinné pouto, přátelství a radost ze života.
Sama nevím kdo víc mi bude chybět, Čeněk, Beneš, Wolfram, či Fratello? Asi všichni i s "pfateli, ktefí pfišli pfolít krev za svého kfale".
Mnohem poutavější a zajímavější čtení než tomu bylo u prvního dílu. Celkem častá změna prostředí, setkání s Hynkem Tasem z Boru a neotřelé řešení „krizových“ situací mě hodně bavilo. Skvělé pokračování!!! Jaké štěstí, že už mám doma další díl, neboť tento jsem slupla jako malinu.
Pořád ještě dokážu sama sebe překvapit :), ale já si prostě tuto knihu parádně užila. Vůbec jsem to nečekala a trochu se po předešlých zklamáních další "harhloviny" bála.
Příběh tří spolužaček, které se staly postupem let nerozlučnými kamarádkami mě fakt bavil. Pouhý týden života zde vydá na 448 stran a je neskutečná nálož osobních pocitů, drsné reality i milého souznění. Nechápu jak se dokáže chlap tak vcítit do ženské duše !
Moc se mi líbilo propojení s hrdiny knihy Prvok, Šampón, Tečka a Karel.
No a příběh s králíčkem mě fakt dostal :)
Dávám palec nahoru a doporučuji. Tato kniha se opravdu povedla a řadím ji mezi nejlepší (po prvotině).
Prostě opět je to perfektní!!!
Určitě tady nebudu jediná, kdo se přizná, že s velkou netrpělivostí očekává každou knihu z pera pana Moravce. Ten chlap má prostě dar, obrovský dar! A nezklamal ;) Laťku drží pořád proklatě vysoko, zase se tomu nedá nic vytknout. Děkuji!
Ve svém životě, jsem už pár andělů strážných potkala. Díky Bohu, že takových "Marků Dvořáků" pracuje v našem zdravotnictví víc. A všichni jsou to obrovští srdcaři/řky, sympaťáci/čky a lidé na svém místě. Moc Vám všem děkuji!
Malá osobní vsuvka:
Obzvláště mladé medičce, která před 26 lety, jako jediná (a to čerstvě vystudovaná) poznala u mého manžela prasklou aortu. Dokázala mu přes všechny komplikace sehnat vrtulník a v tým lékařů, kteří dokázali velký zázrak. A pak, jak už to tak v pohádkách bývá, se po ní slehla zem.
Děkuju!
Děkuji autorce za svůj příběh, za inspiraci, za tuto knihu!
Děkuji lékaři Jiřímu Froňkovi, že to nikdy nevzdal a je tady pro nás!
Děkuji všem lékařům, kteří svou práci vykonávají s láskou, citem, vervou, duší a věnují svůj život druhým.
Děkuji jejich rodinám.
Děkuji zdravotním sestrám a bratrům.
DĚKUJI VŠEM DÁRCŮM, bez vás by to nešlo!
Tato kniha mě vnitřně velmi zasáhla. Mám kolem sebe neustále kupu lidí, kteří si neustále a pořád na něco stěžují a přitom jsou tak bohatí!
Stále ještě máme jednu z nejlepších zdravotních péči ve světě a spoustu laskavých lidí, kteří mnohdy naprosto nezištně a zdarma pomáhají nemocným, přestárlým a všem potřebným. Jenomže náš národ je přeborníkem ve stěžování si. Až pak jednoho dne přijde vteřina a všechno, hlavně vaše hodnoty jsou najednou úplně někde jinde.
Život a zdraví je největší dar !!!
Pokud k tomu máte ještě někoho vám blízkého, jste nejbohatší na světě!
Příjemné překvapení!
Jsem moc ráda, že se začínají objevovat knihy, které začínají popisovat a uchovávat Československo historii konce 20. století. Konečně žádný holocaust a válečné hrůzy, i když ty poválečné se jim v mnohém vyrovnají.
Příběh je velmi čtivý, zajímavý a někdy i hodně bolavý, ale moc mě bavil a nebýt neuvěřitelného happyendu na závěr knihy, tak přísahám, že se skutečně stal.
Snažila jsem se najít si nějaké informace o autorovi a zatím nic, ani umělá inteligence si zatím nic nevymyslela. Docela by mě totiž zajímalo, co autora inspirovalo k napsání tak sugestivního příběhu s neskutečně dobře propracovanými popisy jednotlivých míst. Luhačovice a Zlín (Gottwaldov) jsou pevnou součástí mého života, takže opravdu vím co říkám.
Doporučuji!
Celkem by mě zajímal důvod, či spouštěcí mechanismus, který zaviní, že se vždy, téměř ve stejný čas, sejde více knih od různých autorů s totožnou tématikou. Jak by řekl klasik, nu což, aspoň máme s čím srovnávat. Já začnu chválou. Grafická úprava knihy se povedla na jedničku, tady tleskám ;) Pokud by fotografie byly doplněny i popisky nebylo by co vytknout. Také kratší kapitoly a rozdělení textu do více částí dle období mi udělalo radost.
Hvězdičku však ubírám, neboť po jazykové a vypravěčské stránce je, dle mého názoru, autorka ještě o pár stupínků níže než paní Lednická, Morštajnová či Jakuba Katalpa.
Nebylo to pro mne lehké čtení a ani nemůžu říct, že je to krásná kniha. Je ovšem velmi dobře napsaná.
Autorce se podařilo mě až nezdravě vtáhnout do děje. Prožila jsem dva velmi smutné, bolavé a depresivní večery.
Silný příběh protkaný velkou nadějí a tu si také z této knihy odnáším.
Já se tak skvěle bavím! Nikdy, vůbec nikdy by mě nenapadlo, že mě bude sága o Zaklínači až tak moc bavit. Navíc ještě v audio podobě. Já, milovník a zastánce papírových knih, knihovnice tělem i duší, jsem ztracena. V poslední době nevycházím bez sluchátek a má komunikace s okolím klesla na minimum. Momentálně žiju s Geraltem , Mirvou, Cahirem .... :). Je to pohádka pro dospělé, ale má fantasie jede po letech na plné obrátky a obě si to moc užíváme.
Kniha se mi nehodnotí lehce, dokonce jsem si nechala časový odstup a doufala ve spásnou myšlenku. Když tak přemýšlím, uvědomuji si, že ve spásu jsem doufala už při samotné četbě. Nemohla jsem se začíst a to až do samotného konce, takže spása je to slovo, které si vybavím při pohledu na tuto knihu.
Ve spásu zřejmě doufala i samotná autorka neboť vynechala tolik podstatných věcí, že se pro mne kniha stala téměř nečitelnou, proto velmi váhám zda dvě či tři hvězdičky. Nakonec slabá trojka a to asi nadržuju.
Většinu postav jsem neměla šanci poznat, kdo byl Ernst? Co se stalo s Richardem?
Omlouvám se, ale já jsem tak šťastná, že už je kniha za mnou, že se mi ani nechce pitvat její slabé stránky.
Přitom tak miluji historii a o paní baronce a celé rodině Battagli bych si moc ráda něco přečetla. Škoda, tady jdu zřejmě proti proudu.
Nejkrásnější a opravdu výstižné komentáře mě napadají vždy a zásadně před spaním, jenže já už nemám sílu si je zapsat :).
Jelikož je to už má třetí přečtená kniha od této autorky, mám již celkem jasnou představu o její tvorbě, stylu, formě….., a asi už dopředu vím, co mohu čekat. Nejinak tomu bylo i zde. Ano, velice ráda si přečtu i další knihy, které snad autorka napíše. Není to špatné, není to ani úplně výborné…., ale určitě se to dá číst opakovaně a třeba si i člověk vytvoří lepší vztah s hrdinkami a pochopí, co zůstalo nepochopeno.
Prozatím je pro mě celá tvorba zastřena jakoby mlhou, či jemným oparem. Příběh opět nemá ten drive, který bych čekala. Místy to hodně drhne a místy jsou skoky v ději a čase příliš velké. Mám prostě raději akčnější a průbojnější hrdinky, i když Alžběta se o to během života aspoň pokouší. Také bych uvítala více informací o jednotlivých postavách. Nina pro mne zůstává záhadou. Myslím, že se příběhem mohla jen mihnout a vyprávění mohlo zůstat jen na Alžbětě, ale to by byla asi jiná kniha.
Paní Poncarovou určitě řadím mezi nadějné a zajímavé české spisovatelky. Její tvorba není tuctová a stojí za podporu. Takže držím pěstičky a jen tak dál ;)
96% při 148 hodnoceních asi mluví za vše. Autorce se podařilo velmi dobře vystihnout uvažování a charaktery lidí na vesnici. Určitě to není úplně lehké čtení, ale kniha má obrovskou hloubku a její poselství je nadčasové. Obyčejné lidské štěstí jde hold velmi často ruku v ruce s lidským utrpením, ale rodinná sounáležitost je nejvíc.