Česneksmedem komentáře u knih
Barbarič trochu chyběl, ale jinak znovu parádní počtení. Stein a Jaroš jsou houževnatí jako list kaktusu. Někdy si člověk říká, jak by to asi vypadalo, pokud by se dnes trestalo stejně jako tehdy?
Namasté! Gamache je takový trochu nevýrazný, ale o to spíš ho lze podcenit. Pachatele uhodnete lehce, ale to neva. Musím pochválit obálku, ta je velice pěkná. Celkově slušné počtení.
Tento krátký příběh vyšel poprvé na Štědrý den v roce 2016. Když jsem si četl příspěvky čtenářů (i jinde než na Databázi), občas někdo namítá, že jde o klišé nebo citové vydírání. Každý má nárok na svůj názor. Možná, že je potřeba na takovou knížku zestárnout nebo znát hodně zblízka někoho, kdo s rakovinou bojoval. Za sebe musím jednoznačně konstatovat, že se mi příběh líbil a doporučuji nejenom přečíst, ale také se hluboce zamyslet. Na závěr jeden skoro citát: „Studí smrt?“. Hádejte nebo si počkejte...
Když jsme kdysi měli televizi, tak na filmové zpracování této knihy jsem se několikrát s chutí podíval. Tentokrát došlo v rámci mé poslední letošní nesplněné výzvy na knihu. Jsou v ní i fotografie z filmu, takže dialogy v hlavě slyšíte v podání oněch známých herců. A dozvíte se i něco navíc.
Země se sice nezachvěla, ale čtení je to parádní. A Matýskovi je dnes už přes čtyřicet.
Ten skok na začátek jsem chvilku musel vydýchat, ale pak to byla klasika. Navíc se mi náhodou podařilo prokouknout padoucha, takže musím dát za pět! Vše prozatím přečteno. No a v dubnu 2023 se Kim vrátí v novém příběhu.
K dnešnímu dni 1519 hodnocení. To je fakt síla. Totéž platí i pro tento druhý díl o Kim, který jsem přečetl až jako předposlední. To ale nic nemění na tom, že to bylo parádní a husté čtení. Takže se dnes přidávám k většině těch nadšených a dávám plný počet.
Pro ty z vás, kteří se chystají tuto knihu teprve číst, mám jednu radu. Nejprve si obstarejte KPZ, která bude obsahovat oční kapky, balík pampersek, 2x6 plechovek piva, 2x MRE. Je fakt moc těžké se od druhého dílu odtrhnout. Pecka!
Vyhodím pampersky, roztřídím plech a plasty. Nová KPZ je přichystaná. Jdu na třetí díl.
Tohle se povedlo. Na tak malém vzorku párů najdete pár, kde jsou oba rovnocenní a samostatní, pár s nadvládou ženy i s nadvládou muže. Ten rozdíl v jednání oněch osob před rokem 48 a krátce po něm je hodně zajímavý. Čekal jsem, jestli se u páru číslo 4 prozradí u manžela nemoc způsobená zahnutím hasiče, ale nic. Řekl bych, že by knihu měl přečíst každý, kdo chce mít o našich dějinách základní přehled (samozřejmě nejen tuto).
Další solidní příběh z 87. revíru. Autorovi se zde povedly hned dvě postavy - krásná "dáma", s povahou Karly Homolky a týpek, který se tvářil, jak svatá Cecílie u varhan a přitom... Carella měl tentokrát docela fofr.
Docela dost čtená kniha. A celkem právem. Trochu chyběla Maura Islesová. Jinak docela solidně namíchaný koktejl - klaďas Moore, protivná Rizzolliová, ujetý úchyl, trocha sexu a dost krve. Zkrátka většinou to, co je v detektivce in. K zamyšlení vás možná přiměje, kolik se toho z vašeho rozboru krve dá zjistit a případně zneužít. Ještě bych chtěl ocenit neodbytý a vysvětlující závěr.
Opět velice dobré počtení. Někteří vyšetřovatelé mají duší černou jak asfalt a jsou oprsklí jak lázeňské veverky. No a Harry Bosch má ke konci knihy hodně blízko k nekonečnému spánku. Ale nebojte se. Ten zemře až někdy v pátek na black friday, neboť i smrt podražila.
Právě, když píši tento komentář, má jich zde kniha již 1 554. To je docela síla. Síla je samozřejmě i obsah knihy samotné, neboť svět za okny Chrise Cartera je temný svět. Víc ani nemá cenu dodávat. Jen je ještě potřeba vyseknout poklonu překladatelce Janě Pacnerové, a to nejen za překlady tohoto spisovatele, ale za mnohé ostatní. Je to velice pracovitá dáma.
Tak toto je přesně ta správňácká četba v době, kdy to všude stojí akorát tak za uleželý exkrement. To je prosím faktórum! Když si člověk porovná dobu z knihy a dnešek, tak si připadne jako by byl na úplně jiné planetě.
Tohle se dá číst pořád a pořád dokola.
Začnu lehkou kritikou. Vůbec se mi nelíbilo jméno hlavní hrdinky. Vždy, když bylo napsáno v textu, představivost v mé hlavě vykouzlila tvář, kterou by jistě žádná žena mít nechtěla. To jsou z mé strany takřka veškerá negativa. Ještě snad poněkud neuvěřitelný (svým výsledkem) jump bez lana.
Asi je to klad, ale začetl jsem se a najednou zjistil, že budu muset čekat na další díl. Doporučuji!
Aby spisovatelkám v mém listopadovém čtení nebylo smutno, musel jsem jim přihrát alespoň jednoho chlapáka. Není už sice nejmladší, ale zdá se, že je ještě pořád celkem výkonný. Tím samozřejmě myslím jako spisovatel.
Horory zrovna moc nečtu. Možná je to dáno i tím, že stáří je občas horor sám o sobě. A právě horory jsou hlavním tématem této další parádičky od mistra Miniera. Dost dobrá byla postava režiséra, který se jmenuje Morbus Delacroix, přičemž jméno lze přeložit jako nemoc. No a příjmení je také docela zajímavé, neboť takové měla například za svobodna matka Jamese Bonda nebo milenka belgického krále Leopolda II.
Zůstalo tam několik nedořešených věcí a závěr je zcela jasně směrován na další knihu. Přesto jsem velmi spokojen.
Idea je možná dobrá, to jenom Česneksmedem k ní ještě nedorostl. Nechci přilévat kyselého do octa, ale za sebe musím konstatovat, že jsem zklamán. Dávám tři hvězdy hlavně za komorníka, který je čistě náhodou docela podobný tomu od Jirotky.
Jen pár stránek chybí do špalku. Takže, jak se u nás říká, zábavy háfo. A zábava je to přímo skvělá. Za sebe jsem si nejvíc užil slečnu Marplovou, příjemně překvapil Parker Pine i Harley Quin. Takže velká spokojenost.
(SPOILER) Tak tohle jsem si fakt užil! Je to samozřejmě dáno i tím, že v roce 1968 už jsem byl dost velký kluk, takže si tu následující dobu, alespoň prozatím, dobře pamatuji. Místy je to velice humorné, ale závěr už je poměrně vážný. Docela jsem se například bavil u výčtu koktejlů. Některé jsou samozřejmě notoricky známé (Magické oko), některé jsem neznal. To bude asi tím, že koktejlům neholduji. Názvy jsou docela zajímavé: Vodníkovo sperma, Semafor, Lední medvěd nebo Mozek. Mňamózní kniha!
(SPOILER) "Teď, když po vás běloších šlape pozitivní
diskriminace, myslíte si, že tomu rozumíte?
Rozumíte leda h...u."
Částečně vytečkovaný citát z knihy.
Jsme zhruba v polovině parného léta, takže led je velice tenký...
Druhý díl se mi líbil ještě o trochu víc než ten první. Také jsem si potvrdil, jak je důležité u sebe nosit nůž, nejlépe multifukční. Některým čtenářům se možná nebude líbit úprava dívčí nožky, přesto knihu doporučuji.
Na úvod, asi po stopadesáté, se seznámíme s děním ve druhé polovině 13. století v Českém království. Dále tu máme seznam postav v příběhu. To VV krásně přibývají stránky! Příběh, který konečně následuje, je docela zamotaný a nepřehledný, a to zvláště stejnými jmény v různých podobách. Pokud si při čtení budete dělat delší přestávky, snadno se v ději ztratíte. No a závěr to korunuje. Ten je asi tak pravděpodobný, jako že mě do druhého dne narostou nové zuby. Přesto to celkem šlo.