Charmedka komentáře u knih
Kniha nezačíná v současnosti, ale přeneseme se o několik století dozadu, kdy vládne Wrath, syn Wrathův a otec současného krále. Dostáváme se do dní, kdy se seznámí s Anhy, Wrathovou matkou. Tenhle skok a nahlédnutí do minulosti bylo hrozně fajn, celý příběh to udělalo zajímavějším a události z minulosti jsou důležitou součástí přítomnosti.
V tomhle dílu se neustále něco dělo, něco řešilo a rozhodně to nebyl jen vyplňující díl, naopak a já se strašně těším na další pokračování.
Strážci zákona jsou taková fantasmagorie. Moc jsem neočekávala, kniha nemá kdovíjaké hodnocení, patří rozhodně mezi ty slabší a i po přečtení komentářů jsem žádná velká očekávání neměla, takže vlastně nejsem zklamaná.
Věřím, že tohle opravdu nesedne všem, to základní rozuzlení mi přišlo trochu moc, na druhou stranu se to pak všechno krásně propojuje a vlastně i dává smysl.
I tady si stojím za tím, že King umí bravurně pracovat s postavami a vytvářet dokonalou astmosféru plnou beznaděje, tísně a strachu. Postřílet hned na úvod několik postav? No proč ne. Ta atmosféra je dokonalá a ihned mě vtáhla.
Jediné, s čím jsem bojovala, tak obrovské množství postav, které jsem si ani na konci nedokázala pořádně přiřadit. Kniha je navíc obohacena o deníkové zápisky, novinové výstřižky či obrázky, což vždy vítám, skvěle to příběh doplňuje.
Kniha je plná podrobných popisů a je třeba počítat s tím, že samotný příběh není kdovíjak akční. Neděje se neustále něco a nestane se toho tolik, ale příběh je opravdu hodně popisován a překvapivě mě to vůbec nenudilo, naopak, četla jsem stránku za stránkou a byla nadšená.
Asi více mě bavilo vyprávění od Vivian a pak Howardovo, kdy popisoval všechna zvěrstva coby reportér. Autorka se nebála drsných popisů zranění.
Tohle je neskutečně silná kniha, která ve mně něco zanechala a která mě velmi dojala. Já byla během čtení neustále naměkko a musím říct, že po hodně dlouhé době to je kniha, která si zaslouží plný počet hvězdiček a maximální hodnocení.
Podle mě je anotace knihy maličko zavádějící a čtenář bude čekat něco trošku jiného...
Kniha je ale příjemná oddechovka, je tedy naprosto jasné, jakým směrem se bude ubírat a jak to ve výsledku všechno dopadne, ale čte se jedna radost a na léto je to dokonalé čtení, které jsem si užila a přelouskala během dvou dnů.
Jedná se o young adult knihu, kde hlavním hrdinům je kolem osmnácti let a mají před sebou maturitu. Rozhodně se ale nejedná o hloupoučký příběh s bandou puberťáků, která vlastně ještě neví, co se sebou. Neví, zažívají první lásky, trápí se svým vzhledem a hádky s rodiči, bojí se zkoušky dospělosti. A pak se dozví, že spolužačka je vážně nemocná a šance na uzdravení jsou téměř nulové.
Několikrát mi během čtení bylo úzko, chtělo se mi plakat a do postav jsem se vcítila. Autor s emocemi zvládl pracovat výborně, opravdu nádherně napsaná kniha, která chytne za srdce a ukrojí trošku z duše.
Aby to ale nebylo jen o smutku a slzách, Lea poslední dny trávila tak, aby si je užila se svými nejbližšími, nevzdala se, i když věděla, že umírá. Užívala si, smála se, postavy sršely vtipem a nadhledem, i když to bylo těžké. Tohle je za mě jedna z nejlepších knih, co jsem letos četla a těším se, až se k autorovi opět dostanu.
Tenhle druh fantasy mám jednoznačně nejraději. Výborná kombinace detektivky, nadpřirozena a samozřejmě i lásky. K tomu neskutečně sympatická a sarkastická hrdinka, kterou nelze nemilovat a díky které je právě kniha tak skvěle čtivá.
Druhý díl jednoznačně nezaostává za povedeným úvodním. Miluji nejen fantasy, ale právě i duchařiny a kniha nabízí všechno.
Na rovinu říkám, že příběh není ani v nejmenším ničím originální. Slušná šprtka se zamiluje do největšího děvkaře ve škole a vznikne láska.
Příběh je psán ze dvou pohledů, což je vždy hrozně fajn, mrknout do hlavy i mužskému hrdinovi. Tady to ovšem bylo trošku na škodu, nebo spíše to zpracování. Všechny ty situace se totiž opakovaly a čtenář vlastně četl do samé dvakrát, jen tedy z jiného pohledu, ale bylo to tak podobné, že pohled Maddoxe jsem občas chtěla přeskakovat. Tohle bych pro příště pojala trochu jinak.
Co se mi ale líbilo, tak Maddox, jak tyhle frajírky nemám ráda, tak Maddox si vlastně hned připouštěl, že se mu Anna líbí a neměl problém s tím, aby to řekl nahlas. I Anna byla sympatická, chytrá a ve výsledku sebou nenechala manipulovat.
Ve výsledku se mi kniha líbila, mám výtku pouze k těm dvěma stejným pohledům, ale jinak jsem knihu slupla jak malinu.
Primární tu byla láska mezi hlavními hrdiny, díky tomu příběh působil jemněji. Ono celkově mi přišlo, že to nebylo tak drsné, jak to ve skutečnosti bylo. Kolikrát to působilo jak docela velká pohoda a ne jako vězeňský tábor, kde Židé byli posíláni do plynových komor.
Pokud válečnou literaturu čtete, zajímáte se o tyhle události, tak si úplně nemyslím, že by se Vám Tatér z Osvětimi líbil, protože je to opravdu spíše beletrie, bez většího pocitu tísně, strachu a děsu.
Kniha má fakt vysoké hodnocení, díky čemuž jsem i dost očekávala. Po přečtení jsem ovšem dlouho přemýšlela, jak vlastně knihu hodnotit. Kniha byla krásná, originální, na druhou stranu jsem asi kvůli vší té chvále čekala více...
Více mě bavily kapitoly z dob války. Prostředí parníku, pomalu jako kdybyste byli na Titanicu, který já miluji, navíc parník není úplně obvyklé místo v knihách, takže to bylo něco nového a strašně poutavého.
Nečtu válečné knihy, celkově mi tohle téma není blízké a nevyhledávám ho. Pokud ani Vy ne, tak se ovšem knihy nebojte, je to spíše příběh o lásce se špetkou detektivní zápletky na pozadí války.
Jak jsem psala na začátku, asi jsem měla příliš velká očekávání, na druhou stranu to byl nádherný příběh, originální, čtivý, plný naděje, lásky, ale i zrady a bolesti.
Naprosto chápu to vysoké hodnocení a tolik nadšených recenzí, já se zamilovala snad hned po první stránce. Čekala jsem dost a nejsem ani v nejmenším zklamaná. Každá kapitola začíná nějakou hláškou či nápisem na tričku a v každé kapitole Charley srší neuvěřitelným vtipem a sarkasmem.
Charley je přesně ten typ hrdinky, co zbožňuju. Odvážná, ale zároveň skutečná, protože každou chvíli skončí s monoklem, obětavá a neskutečně ironická, to miluju.
Kniha je neskutečně čtivá, stránky ubíhají a jste hned na konci. Ani chvilku jsem se nenudila a po celou dobu čtení jsem si říkala, jak je tahle série super.
Narovinu říkám, že jsem čekala mnohem, ale opravdu mnohem více. V knize je šíleně moc postav, byla jsem ztracená vlastně až do konce a hrozně špatně se v nich orientovala. Co mě ale nejvíce zklamalo, já jsem čekala vážně krásný a dojemný romantický příběh, ale mně přišlo, že romantická linka mezi Elizabeth a Darcym byla vlastně jen linkou vedlejší, které bylo věnováno tak málo prostoru....
Příběh mi hodně přijde inspirován reálným příběhem Maddie. Rodiče na večeři v hotelu, dítko samo v pokoji a následné zmizení...
I přes tohle šílené téma, které se dotkne vážně všech, tak jsem postrádala více emocí. Vážně jsem čekala, jak budu celá napnutá, bude mi úzko už jen z té představy, že patnáct let nevíte, co se Vašemu dítěti stalo....Na mě to prostě nezapůsobilo, bylo to celé takové ploché a autorce se nepovedlo vložit do toho tolik potřebé emoce a nemyslím, že s tímto tématem by to mělo být tak složité.
Dávám plus za konec, tohle jsem vážně nečekala, ani v nejmenším mě nenapadlo, jak to vlastně kdysi bylo. Ve výsledku ale slabší průměr.
Něco se dá odhadnout poměrně hned, přesto autorka vše kolikrát ještě více zamotá a Vám tím zamotá hlavu a dá do ní brouka. Konec je vlastně svým způsobem neuzavřený a nutí Vás hodně přemýšlet, tohle se za mě moc povedlo.
Jako young adult thriller či vyloženě pro mládež, to je super kniha. Není zbytečně násilná, krvavá či plná erotiky, takže pro mládež v pohodě dostupná. Thrillery YA jsem vlastně snad ani ještě nečetla, takže nemám porovnání, ale i obecně hodnotím jako lepší nadprůměr.
Jak jsem první díl hatila, tak po přečtení celé série můžu doporučit, pokud podobné knihy máte rádi. Neurazí, nenadchne, ale jako oddechovka ideální.
Jak mi u prvního dílu bylo jasné, že mi nesedne, tak tady naopak jsem říkala, že docela dobré. Možná to bylo i tím, jak už jsem věděla, co očekávat a že vlastně nic moc očekávat nemám.
Překvapivě to ale nebylo tak zlé. Příběh působil reálněji, nic vyloženě přitaženého za vlasy a i těch vulgarit ubylo. Druhý díl je vlastně docela fajn oddechovka, která rozhodně neurazí a jako letní čtení je naprosto ideální.
Tenhle díl byl opravdu plný emocí, bolesti, ale i lásky. Kromě té lásky, ale byla kniha plná právě i bolesti a autorka umí tak skvěle psát, že jsem to prožívala s hrdiny a kolikrát mi bylo až úzko a vlastně hodně smutno. Jsem nadšená, tohle byla teprve emocionální jízda.
Každá kapitola patří jinému autorovi a za mě je to prostě znát. Pár jich mě vážně bavilo, snad dvě dokonce na plný počet hvězdiček, některé se nedaly číst takřka vůbec. Každá kapitola se zaměřuje na jinou postavu, která byla zasažena virem. I když se občas pozastaví i nad nějakou již zmiňovanou událostí či postavou, nic moc nového o ní se nedozvíme. Hlavně pomalu žádná kapitola není pořádně zakončena, takže přesně nevíte, jak to vlastně dopadlo a další kapitoly Vám na to také neodpoví.
Kniha se četla strašně špatně. Sice jsem na ní měla spoustu času, přesto jsem jí četla neuvěřitelně dlouho, až jsem z toho byla zoufalá. Kolikrát jsem ani nevěděla, co čtu. Nelíbilo se mi ani to velké časové období.
V této knize moc velké zvraty nečekejte stejně jako v Hostině pro vrány, i když se jedná o druhou nejobsáhlejší knihu, má jen o něco méně stran než Střet králů. Postavy se mění, umírají a ožívají.
Daenerys se usadila v Meerenu, i přes osvobození otroků, které považovala za správné, si znepřátelila spousty lidí. Musí čelit nejen vrahům, kteří téměř každou noc útočí na její osvobozené, ale i infekčním nemocím, které postihují její lid ve velkém. Její vláda, i moc nad draky, se trochu hroutí.
Zima se blíží a Jiní povstávají. Proti nim stojí John Sníh, který byl jmenován velitelem, spolu se Stannisem Baratheonem. A spousta prostru je věnována i kapitolám s Tyrionem, který mě hodně baví.
Ve čtvrtém díle se autor zaměřil především na problémy Západozemí, takže Sever a rod Targaryenů v této knize moc neočekávejte. To mě mrzí, moje oblíbená postava Daenerys se v této knize pomalu nevyskytuje.
Naopak intrikántka Cersei až moc. Čtvrtý díl je považován za nejslabší, děj je poměrně natáhlý a ne tak napínavý. Mě se líbil, krom spousty kapitol s Cersei, kterou bych nechala zabít už na začátku ságy. Naopak mi chybí Daenerys, její kapitoly jsem hltava ze všech nejvíce.
V tomto díle je daleko méně bojů a prolité krve, to ale nahrazuje spousta intrik, konfliktů a celkové detailnejší propracování všemožných problémů.
V této knize bych řekla, že hodně prostoru má děj, který se odehrává na Zdi. Joh se přidal k divokým, aby zjistil jejich plány. Již nám známé postavy dostávají možnost samostatných kapitol, králokat Jaime, bratr Cersei a Sam Tarly. Bavily mě hodně kapitoly Králokata, díky kterým se čtenář dostal i do jeho minulosti a více o ně zjistil.
Určitě si neoblibujte žádné postavy, i v této knize má George R.R. Martin velkou potřebu hlavní postavy zabíjet a občas i ožívat. Knihy nejsou určeny pro slabé povahy a to nemluvím jen o věčném zabíjení plného krve, ale i sexuálních scénách, kterými autor rozhodně nešetří.