Chikko komentáře u knih
Tuhle knížku jsem kdysi dávno našla v Levných knihách a zamilovala jsem si ji. Bohužel až po dočtení jsem zjistila, že v češtině další díly nejsou a nebudou. Takže otázka zní: existuje alespoň anglická verze?
Luce mě v tomhle díle vyloženě rozčilovala. Chovala se jako rozmazlený fracek, nenechala si poradit a vůbec nepřemýšlela o tom, co se děje kolem ní nebo co dělá.
(SPOILER) Ještě dodatek: Líbí se mi, že tahle kniha, je písni Oběšencův strom jako hymně vzbouřenců, dává úplně nový rozměr. Pojďme se společně zasnít nad tím, jak prezident Snow sedí ve svém paláci, sleduje zprávy z krajů a poslouchá, jak proti němu pochodují v rytmu písně, kterou o něm napsala jeho první a jediná láska, která z něj málem udělala dobrého člověka... :D
Jsem ráda, že se mi po celou dob povedlo nemít Coriolana Snowa ráda. Jasně, antipatie k mladému Snowovi jsou mnohem menší, než k tomu starému, ale bála jsem se, že to bude další příběh, ve kterém člověk fandí hlavnímu hrdinovi a přeje mu šťastný konec, i když ví, že ten není možný.
Coriolanus byl sobecký a sebestředný, taky byl ale hodně naivní a spousta věcí, hlavně v první části knihy, se mu nedá moc vyčítat, protože tak byl jednoduše vychován... V druhé části knihy už se ale ukazuje i jeho skutečný charakter a můžeme sledovat vznik peridenta Snowa, jak ho známe a nenávidíme. :)
Otázka: Je někde napsáno, kolik dílů celkem má autor v plánu? Chtěla bych si koupit celý set, ale nerada bych, aby mi potom neseděla vydání nějakého pokračování... :D
Prvních asi 110 stránek nebudete vědět, co se děje Mezi stránkou 110 a 140 začnete rozeznávat výrazy a skládat si hrubý obrázek A pak už se neodtrhnete. Skvělá knížka!
Kniha ze začátku působila jako jedna z mnoha. Další dobrodružná romance, doprovázená nějakou legendou. Takové knížky mám ráda. Později jsem pochopila, že myšlenka je zde trochu jiná. Přiznávám, že některé narážky na téma rasismu mi přišly trochu na sílu. Ale až po dočtení do samotného konce jsem byla schopná doopravdy ocenit myšlenku a cíl knihy. Doporučuju zejména těm, kteří se ocitli na okraji propasti kvůli ztrátě někoho, bez koho si neuměli svůj život představit. Poplakala jsem si, zasmála jsem se a určitě mám o čem přemýšlet
Dlouho jsem čekala, že vyjde český překlad, nakonec jsem se rozhodla, že to zkusím slovensky. Bála jsem se, že se nezvládnu začíst, ale nakonec se mi to povedlo, i když některá slova jsem si musela dohledávat a některá jména mi v češtině zněla podstatně líp...
Ale ten příběh jsem prostě nemohla nechat nedokončený. Další dva díly snad budou brzy na cestě ze Slovenska do mé knihovny
Když jsem byla malá, čítávala mi babička Sněhovou královnu. Nedávno babička odešla a já jsem knížku poprvé otevřela sama, abych si zavzpomínala. Pořád je to jedna z mých oblíbených pohádek. Zároveň jsem byla celkem překvapená, že v knížce je více pohádek. :D Já vždycky trvala na Sněhové královně. Jsem zvědavá, jestli se mi budou líbit i ty další pohádky :)
Slovo učeňka mě nepřestává ničit :D Ale jinak dost povedená kniha, jen už to holt není to, co ze začátku, když Will už není mladý naivní veselý kluk
(SPOILER) Asi jsem se ke knížce dostala moc pozdě. Je to spíš pro mladší čtenáře, hodně jednoduché věty atd. Na druhou stranu je to velmi zajímavý příběh, a skvělý nápad. Jen ten konec mě mrzí. Vlastně jsme se nic nedozvěděli, proč usnuli, co je vlastně vzbudilo... Že se všechny děti zase sešly? Takže se měly něco naučit? Co? Proč? Celkově mi ten konec přišel dost urychlený :( Ale jinak super
Letopisy Narnie miluju, ale po opětovném přečtení jsem zjistila, že je psaná hrozně jednoduše. Nicméně pořád je to srdcovka
(SPOILER) Fakt, že Ilan nechala shnít Vargase ve vězení mě zklamal. A hodně. Víc, než Ernův odchod (i když ten je v závěsu). Jinak jsem knihu zhltla za pět dní, stejně jako předchozí díly a moc se mi líbil. Jen jsem myslela, že už bude poslední a konečně se dozvíme všechno a tak jsem teď rozpolcená mezi nadšením, že ještě není konec a neštěstím, že budeme zase muset čekat. Snad tentokrát ne tak dlouho. (Prosiiiim) :D
První díl a druhy díl série jsem dostala k narozeninám a dva roky ležely v knihovně. Děsil mě počet stran. Když jsem už neměla žádné další nepřečtené knihy a neměla jsem se na co vymlouvat, pustila jsem se do nich. Celá série přečtená za měsíc a stala se mou oblíbenou. Jsem nadšená jako už dlouho ne
Potom, co jsem úplně nadšená dočetla sérii Stín krkavce, celá natěšená jsem si koupila Oheň probuzení a byla jsem trochu zklamaná. Dalo mi dost zabrat se do knížky začíst. Nicméně, když jsem se konečně zakousla, byla jsem moc spokojená
(SPOILER) V některých částech byla knížka hodně psychicky náročná, občas jsem se i ztrácela ve vyprávění. Celkově se mi to hodně líbilo, ale myslím si, že v tom mohlo být víc. Ještě sto stránek a rozepsat tam některé věci detailněji. Trochu mi to připomíná seminární práci, kterou na poslední chvíli psal někdo chytrý a talentovaný. Práce je výborná, obsahuje všechno, co má obsahovat, dosáhla minimálního počtu slov, ale navíc už ani fň, protože na to autor neměl čas nebo náladu. Co mi rozhodně chybělo, to bylo závěrečné shledání, fakt mě mrzí, že tam bylo jen tak naznačené do budoucna.
(SPOILER) Při četbě některých částí se mi až dělalo zle... Že má někdo odlišný názor, než mám já, je samozřejmě v pořádku, ale jsou věci, které pochopit nedokážu. Autorka sice rádoby bojuje za práva nemocných a snaží se o jejich záchranu před zlými rodinnými příslušníky, kteří se nemůžou dočkat závěti a které vůbec nezajímá názor nemocných, je to ale právě ona, kdo nemocné dehumanizuje. Nelze popřít, že mohou existovat případy, kdy uzákonění eutanázie bude nějakým způsobem zneužito, ale myslím si, že toto číslo bude nízké, zvlášť s ohledem na to, kolika lidem pomůže. Nechápu, jak může mluvit o nesprávnosti eutanázie nebo asistované sebevraždy ve stejné práci, ve které zmiňuje příběh mladého Vincenta Humberta. Nebo mi někdo chce tvrdit, že jeho maminka se ho vlastně pokusila zavraždit, aby mohla dědit? Nebo aby se zbavila syna? Je mi teď tolik, co bylo Vincentovi v době autonehody a na jeho místě bych chtěla to samé. Čekalo ho zhruba padesát let, kdy mohl jedině zírat do stropu, bez sebemenší šance na zlepšení, to nejsou hezké vyhlídky.
Co se týče části, kdy autorka vysvětluzje, že smrt a bolest nejsou nedůstojné a proto není na místě ani označení "důstojná smrt"... Bolest není nedůstojná. Ale neschopnost ovládat svěrače, sám se najíst, osprchovat, utřít si zadek? To je nedůstojné. Samozřejmě, že si nikdo nebude dělat legraci z takových lidí, ale jejich pocity to určitě nijak nevylepší. Vím, že tohle si nejspíš nikdy nikdo nepřečte, ale vážně jsem to potřebovala někam napsat.
Neví někdo, jak to bude s druhým dílem? Hrozně se na něj těším. V originálu vyšel už v roce 2017.
Původní sérii jsem četla hned, jak začala vycházet, Kořeny mám doma taky od té doby, co vyšly, ale dostala jsem se k nim a teď, kdy jsem se rozhodla celou sérii přečíst znova... Na druhý díl asi čekat nemám, když po takové době ještě stále není, že?