Chloe.leknin komentáře u knih
Jako autorku kuchařek a prodavačku výtečných skleniček mám Lenku moc ráda, bohužel jako spisovatelka mě neoslovila. Zpočátku bylo příjemné nahlédnout pod pokličku jejího osobního života, cestování a nových chutí (na kuchařku ke knize jsem zvědavá, jistě do ní nahlédnu), bohužel zhruba po první čtvrtině knihy děj stagnuje, nevyvíjí se, hlavní hrdinka je nerozhodná, nepoučitelná a ze čtení se stává přeerotizovaná nuda...
Kdo by od něžného obalu i motivu vlaštovek očekával, že ho čeká oddychový příběh, ten nezná Radku Denemarkovou. V návaznosti na Kobolda se v knize opět řeší podobná témata - obchodování se ženami, jejich útlak, znásilnění, vztahy žena-muž, žena-dítě, žena-žena.... Jedná se v podstatě o detektivní příběh, kdy se trojice žen rozhodne vzít situaci do svých rukou a vypořádat se s muži po svém. Patologické spojenectví, které drží pohromadě stejná zžíravá zkušenost - znásilnění.
Denemarková tíhne ke stále větší abstrakci, strohosti, úspornosti. Žádné slovo není navíc. Na mysl mi však vyvstává otázka, zda brzy nepřestanou být její romány takžka nesrozumitelné.
I tak knihu hodnotím velmi kladně, člověku trvá delší dobu, než se jí dostane pod kůži, porozumí, o to déle pak ale zážitek zůstává. Nutí nás zamyslet se, přemýšlet o nás samých, o společnosti, ve které žijeme, vychováváme své děti - a to je podle mého názoru úkol dnešní současné literatury.
Proti jiným knihám o holokaustu popisujícím příběhy vězňů je tato překvapivě mírná a krotká. Oceňuji, že autor nedrnká pouze na strunu dojetí a udržuje si jakýsi střízlivý pohled,ba dokonce i nadhled, kniha tak může být dostupnou i pro mladšího čtenáře. Nepopisuje jen všudypřítomné utrpení, ale i sílu, odvahu a odhodlání jedinců. Velmi mě překvapila u španělského autora provázanost s českou kulturou, například smysl a obhajoba Švejka velmi trefně odráží situaci po jeho vydání i zde. Velmi hezký je i doslov, kde nás autor nechává nahlédnout trochu "pod pokličku" tvorby celé knihy.
Téma knih, knihovnictví a vůbec smyslu čtenářství a imaginace v nelidských podmínkách Osvětimi myslím nenechá chladným žádného milovníka literatury.
Nádherné grafické zpracování, dechberoucí mandaly a barvy ilustrací. Z krátkých, ale výstižnách příběhů na člověka dýchne Tibet, nicméně příběhová linka není zcela soudržná. Ale ne všechny knihy jsou o příběhu, že. :-)
Poměrně hezké fotky, ačkoli místy přepálené. Nicméně o jednotlivých zemích se dozvíme informace dosti povrchní a některé recepty jsou napsány tak zkráceně a zkratkovitě, že to někdo, kdo vařit příliš neumí, nemůže nikdy pochopit. O zařazení jednotlivých receptů k zemím by se taktéž dalo polemizovat... Nicméně nepoužívají se zde žádná šílená dochucovadla, což oceňuji.
Kniha pro děti a mládež, u které se místy bojí i dospělý. Je to nicméně strach příjemný, ve kterém nás (dětské čtenáře) nenechá autor koupat příliš dlouho. Fantaskní příběh o nadpřirozených dětech, ale také o rodinných vztazích, současné otázce odcizení rodičů a dětí a jejich vzájemné mezigenerační nekomunikaci a neporozumnění. Obrazový fotografický materiál dotváří atmosféru knihy a hodnotím ho kladně.
Sáhla jsem po knize díky vysokému hodnocení, do té doby jsem znala pouze Otčenáškovy židovské a válečné romány, které mám moc ráda. Zpočátku se mi lehkost a lehkovážný tón vypravěčky zamlouvaly, postupně mi ale spíše lezly na nervy. Místy až "husičkovské" Ludmilino vynášení Petra do nebe a jeho opěvování jsem postupně začala přeskakovat. Je to oddychová četba, i přes popisy vážných situacích velmi idylická.
Městský pár vydávající se za živobytím do divokým hor Šumavy je groteskní námět sám o sobě, autor jejich zápolení s přírodním živlem i mezi sebou samými popisuje velmi nadneseně a vtipně. Nicméně někdy byl můj smích spíše křečovitý a v množství metafor a přirovnání by se jeden skoro utopil.
Ano, je to milostný román. Nic mu nechybí, nic mu nepřebývá a rozhodně to není kýč. Má všechno, co by milostný román měl mít. Forma vypravěče je navíc velmi přijemná a rychle vás vtáhne do děje.
Originální, zajímavý hlavní motiv, zpracování mě ale zklamalo - povrchní, místy až nudné. Oceňuji, jak nenásilně autorka zakomponovala do děje nadpřirozené schopnosti, ale jejich rozvoje (a někdy ani objasnění) se nedočkáme.
Takhle kniha se nedá číst v teple domova, pod dekou s hrnkem černého čaje. Je to čirý pohyb a dynamika. Četla jsem ji ve vlaku, v tramvaji, na lodi, v autě...jinde to nešlo.
Je zde spousta nejistoty a nezodpovědnosti, které u mě v jiných knihách vyvolávají neklid a napětí. V tomto případě ne, bylo to samozřejmé, plynulo to a šlapalo jako Deanova jízda.
"Touhletou dobou, kolem osmé
před týdnem, prvně teprve...
je to už týden, co jsme... Co jsme?
ty beze mne, já bez krve"
Člověk se v ní najde, téměř ve všech životních situacích. Ideální pro naředění "vánoční lásky, pohody a harmonie".
Čekala jsem více. Vhodné pro nižší stupně SŠ, kde čtenáři ocení drby z života filosofů, které zabírají více místa, než část věnovaná samotné filosofii.
Už během čtení jsem dostala chuť založit vlastní spolek přátel krásné literatury a scházet se za večerů, rozprávět o knihách a pít Earl Grey s mlékem. Rozmilá kniha.
Zpočátku mě nadchla, krátké, sekané věty. Úsporný styl. V polovině mě to přestalo bavit, překvapovat. Ale moc hezké fotografie.