Christine97 komentáře u knih
Už dlouho ve mě žádná kniha nevyvolala takovou smršť emocí - pozitivních i negativních. Kde jenom začít ... Meta se na první pohled tváří jako ten klasický YA o "superlidech", ovšem jak čtete pořád dál a dál, rychle zjišťujete, že tomu tak není. Osobně nemám problém s tím, jak se příběh začal rozvíjet, ale řekla bych, že kniha je dost krátká na to, aby zmiňovaná témata mohla být více prozkoumaná do hloubky (což je za mě poměrně škoda, protože takhle to vše působí velmi stroze). Co se týká hlavní hrdinky, tak ano, měla své cool momenty, ale povětšinu času se chovala jak ztřeštěná, a to mi osobně místy vadilo. Samotné vyvrcholení příběhu bylo hodně přízemní, což zase na druhou stranu si skvěle dokážu představit, že by tak opravdu probíhalo i v realitě. Pokud má mít kniha za cíl upozornit na negativní aspekty našich životů a společnosti, tak se jí to (zčásti) povedlo. Příběhově to ovšem spadá do útrob průměrnosti.
Druhý díl předčil všechna má očekávání a dokonce se odvážím tvrdit, že je ještě o malinko lepší než ten první. Opět se jedná o milé a nenáročné čtení, které čtenáře pohltí do svého příběhu a jen tak nepustí. Kniha se více soustřeďuje na vztah Ryana a Jamieho, ve kterém se začínají objevovat první krize. "Wild card" knihy byl pro mě Blake, jehož jsem ze začátku moc nemusela, ale postupem času mi svým upřímným chováním přirostl k srdci. Teď už bych si bez něj nedokázala druhý díl představit. Ano, souhlasím s ostatními, že jisté pasáže byly hodně přeslazené, ale mě to osobně tolik nevadilo. Celkově mě tato série neskutečně baví a snad se někdy dočkáme případného třetího dílu.
Za mě velké překvapení. Hokejové prostředí nebývá v těchto typech příběhů často centrem dění, takže tato změna je z mé strany velice vítaná. Autorky se postaraly o poutavý příběh, ve kterém není nouze o humorné momenty, vážnější situace i erotické scény, které neznaly mezí. Postavy Jamieho a Ryana mě po celou dobu neskutečně bavily, skvěle se doplňovali. První díl jsem si užila a s nadšením vyhlížím ten druhý.
Za sebe musím konstatovat, že se mi to líbilo. Vesmír jako takový mě fascinuje už od mého mládí, takže jsem neodolala a přečetla Vesmírného turistu. Velkým pozitivem jsou naprosto nádherné fotografie a samotné zpracování knihy (papír je velmi kvalitní). Je sice pravda, že jsem ji nepřečetla za jedno odpoledne, ale za to jsem se k ní ráda vracela a znovu se začetla a poznávala další zajímavosti nejen o naší galaxii, ale i o těch nespočtu dalších. Samozřejmě, kniha se za pár let stane lehce zastaralou, když beru v potaz tempo, se kterým astronomové objevují stále nové a nové poznatky o vesmíru.
Při čtení mi bylo místy opravdu do pláče. Silný a pochmurný příběh, který si nebere servítky a poskytuje čtenáři náhled do života utrápené rodiny zmítanou každodenními i seriózními problémy. Oceňuji krásné ilustrace, jež dokonale podtrhly atmosféru příběhu. Kniha mě po emoční stránce naprosto vysílila. Osobně bych si ale dokázala představit knížku o něco delší (cca dalších 100 stránek), některé dějové linky tím mohly být více rozvinuté. Takhle na mě příběh působil v jistých úsecích dost osekaně a přímočaře, bez větší hloubky. Některé postavy jsme proto nemohli více poznat a pochopit jejich důvody chování, což je za mě veliká škoda. Konec hořký a nemilosrdný. Téma je poměrně aktuální, ale kniha jej nedokázala zcela uchopit.
S knihou, jako je Illuminae, jsem se ještě nikdy předtím nesetkala. Už jen samotné zpracování knihy je za mě velice originální a skvěle doplňuje příběh. Jsou nám předkládány záznamy zpráv, soukromé komunikace mezi postavami nebo abstraktní stránky s minimem textu, které dokonale podtrhují naléhavost situací. Co se týká samotného příběhu - pomalejší rozjezd, ale v polovině knihy přijde zlom a rázem se věci dají do pohybu. Do samotného konce jsem netušila, jak to celé skončí. Jsem velice zvědavá na pokračování.
Příjemná a nenáročná oddechovka, od které se člověk jen stěží odtrhne. Postavy Allie a Kadena se zprvu zdají jako kompletně odlišné protipóly, které nemůže nic spojovat. Jak ale příběh plyne, tak zjišťujeme, kolik toho mají společného. Ostatní postavy za mě byly sympatické, ale litovala jsem, že některým z nich nebylo dopřáno více prostoru, příběhu jako takovému by to prospělo. Co mě ovšem opravdu mrzí je fakt, že u jistých dějových linek nebyl zcela naplněn jejich potenciál - posunulo by to knihu ještě o level výš. Jsem zvědavá na pokračování.
Přečteno za jedno odpoledne. Milá a nenáročná četba, s poměrně jednoduchou zápletkou a místy předvídatelnými zvraty. To ovšem nic nemění na tom, že se jedná o velice čtivou knihu, která se zaobírá hned několika podstatnými tématy (dospíváním, poznáváním sebe samého, homosexualitou, šikanou aj.). Příběh plynul bez sebemenších zádrhelů a jednotlivé postavy nebyly k mému překvapení nudné a jednotvárné, ba naopak. Byly plné emocí, a tento fakt dodával na jisté realističnosti. Za sebe musím konstatovat, že jsem si knihu opravdu užila. Jsem zvědavá na pokračování.
Druhý díl populární YA série nezklamal. Autor se více zaměřuje na samotný svět a systém společnosti, klade větší důraz na jednotlivé vazby mezi postavami, také dává více prostoru právě samotnému Nimbu, za což jsem nesmírně ráda (v prvním díle byl převážně jen v ústraní). Kniha přináší nové charaktery, zajímavé a šokující zvraty, vtipné momenty, neutuchající napětí a velkolepý závěr, který nezanechá čtenáře klidnými. S velkým očekáváním se těším na pokračování.
Abych pravdu řekla, neměla jsem od této knihy moc velká očekávání. Ovšem po samotném přečtení musím konstatovat, že se jedná o velice zdařilý debut švédského autora. Kniha poukazuje na aktuální, rozpolcený stav Švédska a jeho obyvatel. To, co knihu dělá opravdu kvalitní, je poměrně dobrá zápletka, propracované postavy a taktéž napínavá akce, která celému příběhu dodává ten správný spád. U této knihy se určitě nudit nebudete.
Žádný slzy. Žádný funus.
Prohnilé město nedělá svému předchůdci žádnou ostudu, ba naopak. Opět čtenářům poskytuje mimořádnou a nervy drásající akci, kombinovanou s pořádnou dávkou napětí, nečekanými zvraty a vystihujícím humorem. Jednotlivé postavy máme možnost díky flashbackům lépe poznat a porozumět tak jejich motivům a chování. Autorce se podařilo vytvořit fascinující a promyšlený svět s mnoha zajímavými a různorodými postavami, které celému příběhu dodávali tu správnou atmosféru.
Smekám před autorkou a děkuji ji za krásný čtenářský zážitek.
K dnešnímu dni se stále jedná o jednu z mých nejoblíbenějších divadelních komedií. Kratičká knížka se čte téměř sama a čtenáře svým příběhem, rozmanitými postavami a zápletkami rozhodně nenudí. V rámci maturitní četby vřele doporučuji.
Po zhlédnutí anime adaptace musím říct, že čtení samotné mangy je ještě více záživnější. Anime adaptace, která nedělá původní manze žádnou ostudu, bohužel ale nepokrývá některé, dosti důležité scény ze samotné mangy.
Druhý svazek navazuje na poslední kapitolu předchozího svazku, a ústřední trojice postav začíná připravovat plán na útěk ze sirotčince. Ovšem plánování se komplikuje příchodem nové sestry Krony. Opět, příběh plyne svižně a čtenář není nikdy při jeho čtení znuděn. V některých ohledech mi tato série připomíná Death Note, což je pro mě osobně srdeční záležitost.
Těším se na třetí svazek.
Takhle se začíná zcela nová manga série! První svazek nám představuje jak ústřední, sympatickou trojici, tak vedlejší postavy, prostředí, ve kterém spolu žijí a co je zásadní zápletkou celého příběhu. Dějově se příběh ubírá pořád kupředu, stravitelným tempem a spolu s nádhernou kresbou tak při čtení vytváří unikátní atmosféru. Zaslíbená Země Nezemě si proto zaslouží Vaši pozornost a určitě o ní ještě v budoucnu uslyšíme.
Fantasy Šest vran nabízí čtenářovi promyšlený, nespoutaný, strhující a velmi čtivý příběh, který vás do děje kompletně pohltí již po několika stránkách textu. Všem klíčovým postavám se dostává zaslouženého prostoru a díky pohledu na dění z více úhlů pohledu postav je tak kniha pozvednutá na vyšší úroveň. Až do poslední stránky jste napnutí a čekáte, co se stane dál. Oceňuji i krásné zpracování knihy, které obohatily mapy daného světa i jiné ilustrace.
Nadčasová, melancholická knížka s nádhernými ilustracemi a lidským, dojemným až krutým příběhem. Jako dítě jsem nedokázala docenit nesmírnou hloubku příběhu a pochopit, co se mi snaží autor prostřednictvím svého příběhu sdělit.
Postava prince ztělesňuje ty kladné vlastnosti nás lidí - lásku, upřímnost, vlídnost, snaží se v čemkoliv špatném a zlém hledat i tu dobrou stránku, která je pro něj samotného mnohem důležitější. Stejně jako my se snaží zjistit, co je v životě podstatné - smysl života.
Každý si najde v příběhu to své a to knihu dělá dokonalou.
Marek Vácha mě svým nejnovějším počinem nezklamal. Opět především nás, mladé burcuje, abychom uchopili život do vlastních rukou, motivuje nás k plnění vysněných cílů a vykonávání dobra, a nebo nám poskytuje důležité rady a poznatky do života. Text byl ozvláštněn citacemi z Bible, zahraničních odborných článků nebo výroky představitelů církve. Opravdu tuto krátkou knížku byla radost číst.
Musím konstatovat, že se jedná o lepší počin než Závoj smutku. Kniha nabízí více propracovanější příběh, s dobrou zápletkou a zajímavými postavami. Zřejmě to bude i tím, jaký je odvěký vztah mezi Doctorem a jeho nepřáteli, Daleky. To dodává celému příběhu tu správnou atmosféru, na kterou jsem zvyklá při sledování seriálu. Škoda závěrečné části příběhu, která ve mě už nezanechala to počáteční nadšení, když příběh skončil z ničeho nic.
Pro fanoušky především jedenáctého Doctora je přímo povinnost si knihu Závoj smutku přečíst. Jeho charakter odpovídá tomu, co jsme zvyklí sledovat na televizních obrazovkách a opravdu jsem si při čtení připadala, jako bych sledovala jednu z epizod. Příběh mě ale moc neoslovil. Děj odsýpal poměrně rychle, což některým situacím spíše uškodilo. Ovšem jako odpočinkové čtení to rozhodně nebylo špatné.
Nic není jen černé, a nebo jen bílé. V tomhle světě to platí dvojnásob. Klasický, neúprosný boj dobra a zla se v průběhu času dočkal mnoha různorodých zpracování, a tak mě zajímalo, jak si s tím Marissa Meyer poradí. Neměla jsem příliš vysoká očekávání, a to v tomhle případě bylo dobře. Začátek samotné knihy mi přišel dost chaotický, nepřehledný a těžko uchopitelný, enormní množství postav taky nepřispěl k okamžitému začtení čtenáře. Naštěstí jsem si na autorčin styl psaní zvykla a postupem času mě začal příběh docela i bavit. Oceňuji především nápaditost a neotřelé superschopnosti postav. Škoda, že vedlejším postavám se nedostalo více prostoru, protože mi mnohdy přišly zajímavější než právě hlavní dvojice hrdinů. Jsem zvědavá, jakým směrem se bude příběh dál ubírat.