ChristineP komentáře u knih
Je těžké vyjádřit, jak mo tuhle knížku zbožňuju. Četla jsem ji už dvakrát (a určitě ji ještě mnohokrát otevřu) a pokaždé jsem byla okouzlená. Tenhle příběh má zkrátka svoji osobitou atmosféru a při každé stránce jsem se přihlouple usmívala. Nádherný, kouzelný příběh! Musíte si to přečíst.
PS.: Čekám až si pro mě přijede pan Darcy! :D
Nebudu skrývat, že jsem od toho čekala něco trochu jiného. Snad více akce a soubojů či různých úkolů, při kterých by šlo opravdu o život. Místo toho jsem dostala vtipnou, místy až naivní young adult s milostným trojúhelníkem. Hlavní hrdinka mi tedy jako obávaná vražedkyně nepřišla a občas mi opravdu lezla na nervy.
Ale přesto všechno se mi kniha líbila. Nejsem nadšená, ale bylo to čtivé, milé a já si krásně odpočinula :-)
"Není jen bílá a černá, ale i spoustu odstínů šedi."
Vypravěčka skrývá spoustu emocí. Je těžké je najednou zpracovat, a tak jsem si mezi čtením musela dávat pauzy. Nejvíce mě bavilo vyprávění Minky o krutém zacházení v koncentračním táboře a hledání naděje. Zbytek knihy byl malinko slabší a možná bych i uvítala více kapitol z Josefova pohledu.
Konec byl pro mě překvapivý, i když něco takového jsem tušila od návštěvy v nemocnici. Poslední čtyři stránky jsem měla ústa dokořán.
Nicméně příběh je to nezapomenutelný.
Kniha mě ale donutila přemýšlet nad různými věcmi. Kdo všechno si zaslouží odpuštění? Kdo ho může poskytnout? Můžou se i sebehorší lidé změnit k lepšímu a litovat svých činů? A mají pak právo na druhou šanci?
Řekla bych, že správná odpověď na tyto otázky neexistuje. Každý by totiž odpověděl jinak.
Na co Alice zapomněla byla příjemná oddychovka. Ze začátku mi kniha přišla nudnější, ale ke konci jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Elisabethin příběh mě docela zasáhl a bylo mi jí velmi líto.
Abych řekla pravdu, tak Manželovo tajemství se mi asi líbilo o trošičku víc, ale zklamaná nejsem.
Myslím, že Alice se skvěle hodí na letní dovolenou! :-)
Po dočtení se ptám: Jak někdo může být tak krutý? A tím nemyslím jenom babičku, ke které to prostě patřilo, ale hlavně matku. Jak já jí celou tu knihu nesnášela.
Květy z půdy obsahují strašně moc emocí, které mě u konce skoro složily. Dočítala jsem s otevřenou pusou a husí kůží.
Strhující!
Nádherná kniha, která mě moc bavila. Trochu jsem se bála, že se nedokážu začíst, protože přece jenom je to příběh z jiného století, ale opak byl pravdou. Čtení jsem si užívala až do konce.
Stejně jako všechny knihy od Nicholase Sparkse se mi i tahle moc líbila. Je to krásný a zamilovaný příběh velice odlišného páru.
Abych řekla pravdu, tak jsem si Milý Johne asi neužila tak, jak bych měla. A to právě kvůli tomu, že jsem jako první viděla film. Možná právě kvůli tomu nepřišly tolik očekávané slzy a ta dojemná překvapení.
Nenáročná, svěží četba, která jako by byla stvořena na léto. Není to nic geniálního, a tak u toho ani nemusíte přemýšlet. Prostě jen otáčíte stránky a příběh necháváte plynout.
Stejně od začátku víte, jak to celé dopadne a to k takovým knihám zkrátka patří :-)
Já tenhle příběh prostě miluju! Teď jsem ho četla podruhé a stejně jsem si ho užila naplno. Jejich svět je sice krutý, ale perfektně vymyšlený.
Kniha je neuvěřitelně akční, nápaditá a strhující. Díky střídání postav se rychle odvíjí a vy neustále otáčíte stránky dokud nezjistíte, že jste na konci.
Arlenovo vyprávění mě neskutečně bavilo a já si ho zamilovala. Pro mě je to hrdina.
Tetovaný se řadí k mým nejoblíbenějším knihám vůbec a vřele ho všem doporučuji! :-)
Knížka se mi moc líbila. Děj byl napínavý a akční, stále se tam něco dělo a díky tomu stránky ubíhaly jako na běžícím páse.
Skvělý příběh na léto!
Tak to bylo drsné. Strhující čtení o zákeřné nemoci, kterou nedokážeme vyléčit.
Autor to výborně napsal a myslím si, že odbornější popisy zvládl skvěle.
A nejděsivější na tom je, že je to všechno pravda.
Od téhle knihy jsem čekala něco trochu jiného. Nebýt toho vyšetřování, tak jsem si Mlčení jehňátek užila daleko víc.
Jinak ty ostatní části byly napínavé a moc mě bavily. Pokud máte rádi detektivky, tak šup do toho :-)
Pro mě to byl zatím nejlepší díl z celé série. Chtělo by to další knížku :-)
Taková oddychovka. U příběhu jsem se bavila, ale byly tam i smutnější části. Bohužel hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická, ale to je jenom malinký detail. Znovu bych už knihu číst nemusela.
Kniha se mi moc líbila, příběh je to nádherný. Nicméně se mi nečetla úplně nejlépe. Dlouhé popisy, text jednotný a bez odstavců klidně i několik stran za sebou. Málo mluveného slova.
Musím ještě přiznat, že konec jsem z knihy úplně nepochopila a musela jsem si to vyjasnit u filmu. Potom mi přišel naprosto super :-)
Krásný a smutný příběh, který jsem si naprosto zamilovala - a to i ve filmovém zpracování. Na kluka se jménem Augustus Waters jen tak nezapomenu :-)
Kniha se mi líbila. Četla se rychle a bez problémů. Byla to pro mě taková oddychovka. A ten epilog byl naprosto dokonalý! :-)
Tak Nicholasi Sparksovi se znovu povedlo mě rozplakat. A to je to teprve moje druhá kniha od něj. On to dokáže tak krásně, dojemně a smutně napsat, že musí zatlačit slzu snad úplně každý.
Ten příběh je naprosto neuvěřitelný. Námět byl podobný jako u knihy Zápisník jedné lásky (kterou mám mimochodem moc ráda), ale přece jenom se to v něčem lišilo. To nejlepší z nás je méně romantické, není už to tak sladké a objevuje se tam dokonce i taková malá kriminální zápletka.
Četla jsem to jedním dechem, úplně jsem se do příběhu ponořila a ten konec mě zkrátka úplně zničil. Celý večer jsem o tom přemýšlela (občas jsem si i zaplakala :D) a ráno jsem se probudila brzy a dál už jsem prostě spát nemohla. Hned jsem si samozřejmě pustila i film, který se sice v některých věcech malinko liší, ale jinak je docela fajn.
Abych to zkrátila, tak kniha mě neskutečně zasáhla a musela jsem nad tím přemýšlet ještě celý následující den. A i když moc nejsem na romantické knihy, tak Nicholase Sparkse a jeho příběhy jsem si zamilovala. Doporučuji všemi deseti! :-)
Kniha je určitě dobře napsaná, poutavá a čte se zkrátka jako po másle. Ale přišlo mi, že téměř celou knihu se tam řešily propletené rodinné vztahy a já stále čekala, kdy začne to vyvražďování (:D). Původně jsem si totiž myslela, že tam hlavní postavy postupně začnou mizet a bude to boj o život, ale nic takového se nekoná. Vlastně až posledních 50 stránek jsem byla opravdu napjatá. Ale asi jsem prostě čekala něco trošku jiného.
Tak od téhle knihy jsem čekala něco úplně jiného. Myslela jsem, že když se o tom tak mluvilo a má to onu červenou nálepku ("Jen pro silné povahy"), tak mi při čtení bude blbě a budu to muset vydýchávat. Nic z toho se nestalo.
Kniha je spíš psychologická, což mně osobně nevadí, a také je tam hodně vyšetřování (asi jsem to u detektivky měla čekat :D).
Příběh je to určitě strašný a chápu, že pro někoho to není, ale nemyslím si, že by z toho někomu mělo být špatně. To určitě ne. Jinak je to napsáno čtivě, napínavě a rozhodně tu nechybí překvapení. A co se týče konce, tak si myslí, že každý bude chtít sáhnout po druhém dílu.
Celkově mě kniha spíš zklamala, ale četla jsem i horší.
P.S.: Obálky si bojím víc než samotné knihy :D