Coltain komentáře u knih
Po dlouhé době kniha, ke které jsem se rozhodl napsat komentář. Byla mi doporučena mou milovanou Lakmé a měla pravdu, byla vskutku zajímavá. Sledujeme zde dvě příběhové roviny. První je příběh Vikiho, syna kriminálního rady. Popisuje špatný vztah s ním a touhu odjet se svým kamarádem Barrym do Turecka. Druhá část se týká pátrání po vrahovi dvou dětí. Kvůli mírné zdlouhavosti některých pasáží, jsem původně chtěl dát o jednu hvězdu míň, ale po dramatickém finále jsem musel hvězdu přidat. Knihu určitě doporučuji, líbila se mi určitě víc než Spalovač. A doporučuji přečíst si i doslov, který vám pomůže pochopit pár souvislostí.
Je říjen a do městečka Green Town přijíždí pouť. Ve tři hodiny po půlnoci, v čase kdy už žádná pouť normálně nepřijíždí. Stany jsou stavěné z noční oblohy a pan Dark spolu se svým obludáriem čekají na první návštěvníky. Slibují spoustu zážitků, ale opravdu se vám splní co si přejete?
Moje první kniha od Bradburyho a mám z ní velmi rozporuplné pocity. Na jednu stranu velmi lyricky napsáno. To, ale na druhou stranu ubírá hororovosti. Z toho důvodu hodnotím 3,5 body a časem ještě nějakou jeho knihu zkusím.
Divadelní hra, která se odehrává během jednoho dne. Hra o tom, jak nefunkční můžou být vztahy v rodině. Postavy chtějí mezi sebou komunikovat, ale nejsou toho schopny a na povrch vyplouvá zášť a nenávist mezi nimi, kdy otec už dlouhou dobu nesnáší manželku, závist mezi bratry a spor o případné dědictví. Místy vtipné narážky, kterým se daří tuto smutnou záležitost zlehčit. Určitě to není poslední kniha od Williamse, kterou si přečtu a doufám že budu mít někdy štěstí a uvidím hru na divadle.
Autor vietnamského původu popisuje své dětství a mládí v Americe. V dopise své negramotné matce, o kterém ví, že si ho nikdy nepřečte, píše o své homosexualitě, drogách, prvním partnerovi, jehož smrt ho poznamenala. Dětství plné násilí ze strany traumatizované matky. Nejzajímavější na knize je ovšem styl, kterým je napsaná. Autor je básník a jde to poznat už v názvu. A i celá kniha je plná poetických obratů a přirovnání, které velmi zajímavě kontrastují s drsným obsahem a které z ní dělají velmi zajímavou zaležitost.
Další díl s Robertem Langdonem v hlavní roli. Do této knihy jsem se pustil po delší pauze, protože Ztracený symbol mě moc nezaujal. Inferno, odkazující na Dantovo dílo, má velmi slušný rozjezd. Florencie i Benátky jsou zde hezky popsány, ale to už je u autora klasika. Posledních cca 100 stran a výsledné rozuzlení mě ale hodně zklamalo. Za mě osobně lepší než Ztracený symbol, ale o něco horší než Andělé a démoni, kteří jsou asi zatím nejlepší díl. Ve výsledku ale, pokud máte rádi tuhle sérii a nevadí vám trocha konspirace, můžu jen doporučit a po nějaké pauze určitě zkusím další díl.
První knížka od této autorky a musím říct že jsem mile překvapen. Máme tu vše, co do tohoto žánru patří. Starý dům, ve kterém se odehrála tragédie, vše staré, zaprášené, okna propuští málo světla a v kritický okamžik nefunguje elektřina. Trochu mě zklamal závěr, ale napsáno je to velmi čtivě. Jen ten pocit strachu se nedostavil a to jsem to četl na noční. Ale ve výsledku to jsou pěkné 3 hvězdy a určitě zkusím druhý díl.
Kdo četl nějakou jinou knihu od autora, tak zhruba ví, co má očekávat. Smutné a vtipné pasáže, trocha filozofie, to vše velmi čtivé a kniha velice rychle utíká. Jak už tu párkrát zaznělo, hlavní hrdinka je velmi podobná Oveovi. Ale ani já jsem si ji nezamiloval. Navíc fotbalu rozumím asi stejně jako ona. Dávám 4 hvězdy, ale na mém žebříčku kraluje Medvědín a Úzkosti.
Od knížky jsem čekal pěkný příběh v zajímavém prostředí americké smetánky. Ale asi byla moje očekávání příliš velká. Postavy mi přišly nezajímavé. Například postava Jordan by tam ani nemusela být. Nevím, jestli za mé zklamání nemůže třeba i překlad. Každopádně se podívám na film. Ale knihu hodnotím na slabší 3,5 hvězdy.