cori komentáře u knih
Skvělá sbírka šesti povídek, z nichž mě nejvíc zaujala sci-fi Netopýři a hororová vlkodlačí Proměna kůže. Nejslabší je asi povídka Jehláci, kde je pointa jasná od její třetiny.
Nenáročná oddechovka o první lásce na letním táboře. Vedoucí Michal mi přišel trochu mimo, jeho mluva ani chování neodpovídaly současnému teenagerovi.
Sestra Kristýna je přeložena na gynekologické oddělení, kde musí asistovat u interupcí. Její svědomí se však nemůže vyrovnat s faktem, že se podílí na vraždách. Útěchu nachází v Bibli. Příběh sleduje osudy několika žen, které podstoupily interupci a nyní nesou trvalé následky (psychické i fyzické). Popis průběhu interupcí je dost drsný. Autor dává jasně najevo, že interupce naprosto odmítá, a propaguje církev.
Marcus Corvinus pátrá po tom, kdo otrávil prince Germanica. Vyšetřování ho zavede i do Antiochie, kde poznává nejen místní památky. Vyprávění mě místy nudilo, hlavně pasáže, kde se stále ptal kdo a proč a odpovídal si a o pět stránek později znovu a zase jiné varianty. Málo akce, málo vtipu, rušily mě i anachronismy (práce překladatele?) - viz oslovování císařovny excelence, sebevražda šavlí v Římě, litr piva nebo tkaničky do bot.
Jednoruká dívka Mahlie a její kamarád Myšák se snaží přežít ve světě, kde vládnou zbraně a mlčí múzy. Znepřátelené frakce bojují o území a mstí se na jeho obyvatelích, pokud novým pánům neprojeví dost sympatií. Nejhůře jsou na tom míšenci, potomci Číňanů, kteří zde působili jako mírové sbory a chtěli nastolit pořádek, ale nakonec na tento úkol rezignovali. Dost na mě zapůsobilo čtení o dětských vojácích a přeměně chlapce ve vojáka, který vraždí na potkání, zvlášť když si uvědomím, že se nejedná o autorův výmysl, ale každodenní realitu deseti tisíců dětí v Africe či Sýrii. Mé sympatie si získal i poručík Ocho.
Z celé série jsou nejlepší první a tento poslední díl, který vypráví o osudech babičky Olívie. Překvapila mě story o Corrinině původu. Za všechno mohla Malcolmova matka. Nějak jsem ale nepochopila, proč od syna odešla. Třetí a čtvrtý díl byly jen opakováním stále stejných zápletek a problémů. Jinak jako oddechovka skvělé.
I tento díl vrcholí velkým požárem. Malý Bart byl asi psychopat, je neuvěřitelné, že by se nechal tak manipulovat a jeho rodiče by se spokojili jen s občasnou návštěvou u psychiatra. Cathy se moc mateřsky nechovala.
Nejedná ani tak o thriller jako horor. Autor se vyžívá v popisu nechutných scén, plných různých tělních tekutin, zápachů, vředů, svíjejících se červů, .....Parta chlapců musí čelit nákaze a sami sobě na ostrově s uvalenou karanténou. Nejvíc mi v paměti asi utkvěla scéna s želvou. Čtení naprosto nevhodné pro citlivé povahy.
Zase moc překombinované a opakování stejných situací (Chris otec a syn nebo komorník a Joel). Postava Barta není moc uvěřitelná. Hlavně,že už nehořelo.
Druhý díl už nebyl tak zajímavý. Z Cathy se stala pěkná mrcha a z Chrise "úchyl". Bylo mně líto Carie, hlavně kvůli tomu, co zažila na internátě. Závěrečné finále s vánočním večírkem je opravdu dramatické.
Podle ohlasů jsem očekávala humoristický román, ale jednalo se spíš o duchařinu s mnoha nevysvětlitelnými jevy. Bylo mně líto jeho dcery.
Unikátní svědectví o životě žen vězněných z politických důvodů v komunistických kriminálech. Ve vzpomínkách se odvíjejí životní příběhy žen, které se musely vyrovnat nejen se ztrátou svobody, ale i dětí a partnerů.
Autoři se snaží popsat, jak děti vnímaly a prožívaly 1.světovou válku. Používají dochované dětské deníky, dopisy i dobové novinové články. Nejzajímavější mně přišel příběh Mariny Jurlovové z Kavkazu, která jako čtrnáctiletá bojovala v kozácké armádě a po válce se i přes zranění nohy stala v USA tanečnicí. Mezi citovanými prameny se objeví i deník Olgy Scheinpflugové, Alfreda Hitchcocka nebo careviče Alexeje Romanova.
Příběh tří rodin, jejichž zesnulí spolu s dalším tisícem nebožtíků náhle ožijí, se snaží odpovědět na otázku, co je smrt a zda existuje nějaký život po životě. Zvlášť dojemná je linka s Annou a jejím šestiletým oživlým synem a osmiletého Magnuse, kterému zemřela matka. Nečekejte žádné akční scény, nýbrž spíše psychologické drama. Vypodobnění duše jako housenky mě celkem překvapilo.
Ze 14 prací je skutečně nejlepší novela Lék, která právem získala cenu Mlok. Z dalších povídek mě zaujala Ilja a Poutník. Ostatní práce jsou celkem vyrovnané. Žádný vyložený propadák se ve sborníku nenachází. Viz mé komentáře u jednotlivých povídek.
Tentokrát se Báthory dostává přes Benátky do Chorvatska díky novému parťákovi Bojanovi Gradoviči z Gradovce. Trochu mi nesedl oslí můstek (Bojan večer u táboráku vypráví strašidelný příběh o Černém Arabovi) a vzápětí už proti němu bojují. Už jsem se radovala, že si Kornelius našel "babu" (viz společná noc a zamilované dopisy), ale ve vysvětlivkách jsem si přečetla, jak to bylo s rodinou Zrínských ve skutečnosti. Jinak skvělý akční příběh s pekelnými protivníky. Jsem zvědavá, jak to v dalším díle Báthory zvládne, když přišel o své ochranné symboly a pomoc Drakobijce.
Příběh rodiny Bauerových,v němž se prolíná minulost a přítomnost, vypráví na základě dochovaných dopisů a fotografií neznámá vypravěčka, která teprve na konci odhalí svou identitu a vztah k Bauerovým. Velmi smutný je doslov, v němž se píše, jak to bylo ve skutečnosti (i s Eliškou Bauerovou a Martou). Škoda jen, že nebyly alespoň stručně zmíněny osudy Pepíka v Anglii, jestli se oženil a měl rodinu nebo zůstal celý život sám.
Akční detektivka s neohroženými hrdiny (mrzák, děvkař a sadista), kteří pátrají v Banské Štiavnici po zrádci, který chce tajnou štolou přivést do města Turky, aby se zmocnili místních zlatých dolů.Vlastní pátrání trvá jen 3 dny, neboť často pomůže náhoda. Linie s čarodějnickými sabaty a Žofií mi přišla zbytečná, i závěrečné setkání Žofie s Barbaričem ve Vídni.Chápu, že chtěl autor zužitkovat místní pověst o pyšné Barboře Rösselové, ale moc mi do příběhu nesedla.
Příručka pro sběratele s fotografiemi i kresbami.
Dnes už téměř vzácný sběratelský kousek, který skrývá první povídky v současnosti známých tvůrců V- Šlechty, P. Renčína, M. Lince či I. Kuglerové.