ctuvnoci komentáře u knih
Zařadila bych mezi povinnou literaturu. Abychom si uvědomili, že nic není jen černobílé, že je potřeba dívat se na svět v širších souvislostech. Jako Brňák znám vlastně všechna popisovaná místa a možná i proto mě knížka dost zasáhla. Taky jsem lépe pochopila historii našeho bronxu. Velmi dobře napsaná kniha.
Byla jsem naprosto překvapená. Myslela jsem, že to bude romantická oddechovka, neměla jsem valné očekávání. Jenže pracující matka od 3 dětí, řešící problémy dětí ve škole, snažící se udržet firmu po zesnulém muži, to už nezní jako typická slaďárna. A chlápek, co pochopí, že si nenabrnkl jen dokonale vyhovující sexuální partnerku, ale taky matku a do vztahu musí přibrat i její rozjívené děti, to je prostě super. Tohle mě opravdu bavilo.
Velmi milé, oddechové čtení. Přestože je to oddychovka, není to nic hloupého, prostě každodenní starosti venkovského obvoďáka, kterému služba zdaleka nekončí úderem konce ordinačních hodin a kterého nezajímají pouze symptomy nemoci, ale umí ke člověku přistupovat jako k osobnosti. Líbi se mi, jak se dotkne i lékařské omylnosti. Rozhodně se těším na další knihy od tohoto autora.
Romantická oddechovka, ale čtivá, s nápadem, bez nereálných pitomostí, erotiky nijak přehnaně a trapně, dobře jsem se bavila.
Trochu mě zklamal konec, přesto dávám 5 hvězdiček. Téma španělské občanské války mi bylo neznámé, překvapilo mě, stejně jako machinace s dětmi. Příběh i jeho pozadí byly pěkně popsány. Rozhodně mě to nalákalo na další knihy této autorky.
Kniha k zamyšlení, tak to má být. Myslím, že nadpis ji dobře vystihuje. Hlavní postavy spolu málo komunikují a z toho vznikají pořádné potíže. Jinak mě velmi překvapilo, jakými potížemi procházela smíšená manžeství ještě v nedávné době.
Prvně jsem viděla německý film, pak si ho pustila v češtině a nakonec jsem si sehnala knihu. Byla jsem nadšená. Krásný příběh, zajímavé postavy, spousta otázek, trocha filozofie. Zaujal mě i postoj německé veřejnosti k otázkám nacismu. Jak se generace dětí odcizila rodičům, kteří v nacismu prostě žili, byl součástí jejich života bez toho, aniž by si nějak moc mohli vybírat, zatímco děti měly možnost se od dění během války oprostit. A otázky svobody a důstojnosti jednotlivce, jestli máme možnost do důstojnosti zasáhnout, když si to dotyčný očividně nepřeje.
Knížku jsem četla asi před 3 lety, teď jsem se k ní dostala znovu a ze začátku jsem si vůbec nepamatovala, že jsem ji už četla... Pokud toho v člověku kniha moc nezanechá, není to asi úplně ideál. Jak ji čtu znovu, přemýšlím, čím to je. Strašně povrchní. Hromada událostí, většinou negativních, naskládaná na sebe. Vadí mi přeskakování v ději, octneme se v situaci za 3 roky a po pár řádcích zase o pár měsíců zpět. Řekla bych, že i velké množství postav, které jsou v ději částečně rozvedené. Zajímavý je pohled 2 sourozenců, ale jinak... slabota.
Velmi nevšední kniha. Skvěle napsána, ale nečekejte klasické vyprávění, kde vám bude vše naservírováno. I po přečetení zůstane spousta nezodpovězených otázek, nejasných příhod. Ale dostáváme v životě na vše odpověď? Nemusíme se i v životě občas smířit s tím, že důvod nebo původ něčeho neznáme? Zaujala mě velká vyzrálost 15-letého hrdiny. Po nějaké oddychovce se ráda pustím do další knihy tohoto autora.
Jen 7 a přesto tak pestrá paleta lidí! Úžasná kniha, spousta pravdy, bolesti, vzpomínek, pro nás občas nepochopitelného. A jsem vlastně ráda, že některé části nechápu, že jsem je nemusela zažít a jsou mi zcela cizí. A je mi moc líto lidí, kteří jsou z masa a kostí, stejně jako já, kteří mají podobné touhy jako já, ale žijí v zemi, kde je nikdy nemohou naplnit. Obdivuji odvahu těch, kteří se rozhodli uprchnout nebo poslali do emigrace své děti a začínají život jinde.
Není možnost udělit mimořádně více hvězdiček? Tohle byla lahoda. Krásně vystavěný příběh, s dobrými myšlenkami, skvělá jazyková stavba, za to nejspíš patří dík i výbornému překladu. Žádná část knihy navíc, vše zapadalo na své místo a nakonec ani nevadilo střídání v časové ose, ač to ne vždy mám ráda. Fantasy není můj oblíbený žánr, ale tato kniha mi ukázala, že není potřeba se bát žádných žánrů, v každém se najde mistrovské dílo.
Milá, nápaditá, místy vtipná a oceňuji aktivitu a samostatnost žen v době, kdy se s ní tolik nepočítalo. Velmi dobře čtivá romantika.
(SPOILER) Jsem divná jen já, když nechápu, proč rodiče, kteří vyznávají neonacismus (nebo minimálně nenávidí židy, černochy a homosexuály), nechávají své dítě po porodu ještě v porodnici obřezat? Jak je možným, že hned druhý den po večeru, co se v nemocnici rozhodnou zdravotní sestru suspendovat, přijde papírově potvrzené odebrání licence z úřadu? Proč by měla policie do té doby bezúhonného člověka podezřelého z vraždy vzít do vazby ve 3 ráno v noční košili a v této noční košili ho druhý den postavit před soudce? Proč by měla policie při zatýkání podezřelého z vraždy v domě vyhazovat věci ze zásuvek a skříní jen tak (když se "zabití" novorozence stalo v porodnici, takže se nehledá žádný důkazní předmět)? A to jsme na prvních sto stranách. Ani nevím, jestli budu číst dál.
Asi není dobré mít od knihy nějaká očekávání... Příběh založený na skutečných událostech, ale popsaný tak, že se nestává uvěřitelným. Aby jedna osoba byla až tak sluníčková, to se v reálu nestává a myslím, že knize to škodí. I ten, kdo má rád pohádky, chce vidět i kus reality a neměl by za to hlavní postavu méně rád. Opravdovost jsem necítila ani v dialozích. Co nelze upřít, rozšířily se mi obzory a touha, vyhledat si víc informací o gulazích.
Ano, červená knihovna, ale aspoň s nápadem. Líbila se mi žena, která chtěla být samostatná, šla si za tím. Vztah, ve kterém museli oba udělat nějaký kompromis. A prostě asi přišla v období, kdy mi jednoduše sedla.
Velmi zajímavá kniha, neotřelé téma, ale zpracování mi úplně nesedělo. Ze začátku jsem byla nadšená, později nadšení opadlo, ke konci se to aspoň zase trošku dalo dohromady. Souhlasím s komentáři, že postavy mohly být více prokreslené. Nevím, proč dvě ze 3 hlavních postav své zklamání řešily rozbitím úlů. Ekologické poselství je fajn.
Tohle mě baví, navíc mě to nutí vyhledávat si některé destinace aspoň jako obrázky a snít o tom, že se tam třeba jednou taky podívám. Vtipné, strhující, věřící v dobro a taky to všechno dobře dopadne.
Knihu bych určila odrostlejším dětem, po přečtení ji dcera nedostane k 9. narozeninám, ale asi později, myslím, že starší si ji užije víc. Je to nádherný kousek. Jak ilustracemi, tak milým příběhem, skvěle zasazenými reáliemi doby první republiky a poselstvím nevzdávat se, jít za svým snem. Navíc téma krejčovského salónu mi jako amatérské švadlence bylo velmi blízké a chvílemi jsem se cítila zpět ve svém dětství u babičky, dámské krejčové. Už dlouho jsem v ruce nedržela tak po všech stránkách vydařenou knihu.
Už dlouho mi nebyla hlavní postava tak vyloženě nesympatická. Snad jediné, co mi bylo blízké, je slovácké nářečí, moje rodné. Pár podařených vtipů nebo komentářů situace.
Rozhodně jsem ji brala jako příjemnou, ale zase ne úplně blbou oddechovku a toto očekávání zcela naplnila. Nalákala mě na výlet do Kodaně, snad se jednou zadaří.