cubeice komentáře u knih

Hodnotím stejně jako první autorovu knihu. Působí to na mě jako text z podstatné části vygenerovaný moduly umělé inteligence, bez nějaké vnitřní osobitosti postavené na skutečných životních zkušenostech. Předražené a přitom laciné. A dost mě tedy odrazují i informace o autorovi: podnikatel osobního rozvoje. Mám pocit, že si to vnitřně dost odporuje, pokud tím tedy není myšlený jen a čistě autorův osobní rozvoj v oblasti financí a jiného hmotného bohatství. Je třeba ocenit, že v takovém případě jde opravdu "jasnou cestou".

Přijde mi to dost plytké a neosobní. Popravdě z toho mám pocit, že se autor hodně přeceňuje nebo prostě do modulů umělé inteligence, které generují obdobné texty, nezadal dostatečně kreativní zadání a nastavení. Pokud se opravdu člověk rozhodne na sobě pracovat a jít cestou vnitřního rozvoje, na většinu postupů a doporučení z této předražené knihy přijde sám.

Strukturou vyprávění připomíná (ne náhodou) Pohádky tisíce a jedné noci (ty nepřevyprávěné), ale zároveň promlouvá s jakousi těžko postižitelnou a podprahovou naléhavostí i k současnému čtenářstvu. Ano, je jakýmsi labyrintem mysli, která bloudí různými cestami, chvíli těmi správnými, jindy zas vedoucími do slepých uliček. Spletitá jako naše chaotické myšlení, jenž se zdánlivě zabývá tématy, co nám dávají smysl, ale s odstupem jsou jen labyrintem, ze kterého se těžko hledá cesta ven (nebo naopak do jeho středu?).
"Ve skutečnosti je to jenom odraz jiných událostí, které probíhají jinde a jinak. Jak bychom mohli my mrzáci, pohlédnout přímo do světla? Potřebujeme zrcadla, okliky, roušky, bludiště. Čím důvtipnější jsou, tím spíš se můžeme přiblížit k pravdě, která je prostá, ale takovým způsobem, že spaluje oči diváka, takže hrozí, že neuvidí vůbec nic. Z velmi temných zákoutí jsme vzešli, naše smysly i rozum znají jen polostín. Kdyby náhle vyšlo slunce, a co jedno slunce! Kdyby se všechna slunce všech světů minulých, přítomných, budoucích a ještě dalších až do nekonečna, najednou vynořila před našimi víčky, byť sklopenými, nejenže by nás oslepila, nýbrž okamžitě sežehla, obrátila by nás v prach. Naše nepatrné částečky rozptýlené po světě zůstaly by navždy zničeny. Vlasní pýcha by nás zničila. Proto je lepší užívat drobných lstí, náruživá přímočarost znamená sebevraždu. K alespoň částečné pravdě se dostaneme jedině postupným přibližováním. Na naší úrovni nelze jinak" (str. 81-82)

23.08.2024

K Verneovkám přistupuji s vědomím doby, kdy byly napsány. Tedy i s jistou shovívavostí. Tajemství pralesa jsem v dětství nečetl. Název působil více než slibně. Ale abych byl upřímný, považuji to za slabší autorovo dílo. Vlastně mi to tak trochu přijde jako dvě knihy v jedné. Ta první, která (bohužel) zabírá o dost více než polovinu, je na můj vkus pouze poměrně nudným faktickým cestopisem občas okořeněným sem tam nějakou poetickou větou. Děje poskrovnu, když už se přece jen něco odehrává, není to úplně špatné, ale brzy to skončí. Teprve závěrečná třetina přináší celkem dramatický, ale vlastně poměrně jednoduchý příběh (až na to luštění šifry), ve kterém už Amazonka hraje jen nepříliš důležitou kulisu (příběh sám o sobě se vlastně mohl odehrávat kdekoliv) a prales vůbec žádnou. Tedy tajemství, které ale bylo odhaleno poměrně brzy, se týkalo jen a jen postav - tajemství pralesa zůstává dál tajemstvím. Asi jsem čekal něco úplně jiného třeba hledání ztracených měst uprostřed džungle, boj s přírodou (pár skic tam je), ale dostal jen kus dramatické, i když - až na pár stránek -nepříliš vzrušující rodinné historie.

13.08.2024

Pro mě opravdu něco mezi. Téma hodně atraktivní, bohužel se ten potenciál nepodařilo úplně naplnit. Příliš prostoru je věnováno suchopárným popisům všeho, co popisovat lze (stavby, věci, obřady, činnosti, lidé, historie, atd.) a poměrně málo nějakému ději. Přitom když už se autor do něčeho "dějového" pustí, tak je to fakt super. Kdyby byl poměr mezi akcí a "vzděláváním" opačný, neváhal bych to označit za famózní historický román. Takhle dlouho čekáte, pak jste chvíli unášeni proudem nadšení, aby to zase po chvíli vybublalo do útrpného čekání, jestli se ještě bude něco dít. Navíc i prostředky, kterými autor "dokumentuje", se dost opakují a postupně začínají být únavnější, nudnější až se začne vytrácet i ta atraktivita doby a prostředí. Škoda, škoda... Co ale oceňuji, je sarkasmus, s nímž výpravěč občas popichuje své posluchače a s nímž neváhá podprahově podsouvat myšlenku, že jiná kultura než kresťanská, nemusí být nutně zaostalá a špatná, i když je její náplní z našeho pohledu brutální a barbarské chování (lidské oběti). Že náboženství je téměř vždy brutální ve své manipulaci s životem věřících, které dokáže udržovat celý život ve strachu (z pekla) a jen málo jim nabízí možnost volby žít svobodně, se vztyčenou hlavou a právem rozhodovat o svém životě i smrti, jako cestě do ráje. (Viz. úvaha vypravěče na str. 280 - 281).

21.07.2024

Za mě kniha (snad až) obrovská svým významem, s nespornou informační hodnotou v rámci tématu. Vnitřně s ní velmi souzním, obdivuji rozsah, hloubku, intenzitu, vhled autorky do tématu, komplexnost, zároveň jemnou poetiku a chvění ve slovech a větách. Rovněž mě uchvátila výtvarná stránka knihy. Ale... Ale jednoduché čtení to opravdu není. Poetické a filozofické pasáže do sebe tak nějak moc nezapadají, přestože jsou samy o sobě skvělé. Jako by byly dva (až tři) diametrálně odlišné styly slepeny do jednoho celku jen díky stránkám, na nichž jsou natištěny. A občas se to mezi nimi míchalo a zamotávalo. Čtenářsky přívětivější by asi bylo oddělit je, každé věnovat vlastní knihu nebo aspoň její část. Za samotný čtenářský zážitek bych tedy dával tak tři hvězdy. Ale² protože jsem "vyrostl" z (asi) podobného duchovního podloží jako autorka, přece jen u mě převažuje smysl a význam, tedy je to za plný počet.

11.06.2024

Taková standardní Rollinsovka. V první půlce mi to dokonce přišlo nějaké "pomalé", pokud se to o autorových knihách dá vůbec říci, ale finále celého příběhu bylo strhující. Za mě to tedy patří k lepším knihám o Sigmě, nikoliv nejlepším.

05.05.2024

Pro mě osobně snad vůbec nejlepší "Rollinsovka". Ano, příběh jako vždy u Rollinse a příběhů Sigmy vystavěný podle stejného schématu, takže i když jde o akční a napínavý příběh, o nějaká opravdu zásadní překvapení tu "JE" tak trochu nouze. Tedy pokud už jste od Rollinse něco četli. Přesto v rámci žánru skvěle napsané, zápletka mi přijde opravdu povedená, dokonce aktuální, pasáže, v nichž se "umělá Eva" učí o životě, jsou dle mě až úžasné a krásné (děkuji za to i výbornému překladu). Jen Kowalského hlášky mi tentokrát přišly nějaké slabší. Celkově velká spokojenost (90%).

28.08.2023

Dle mého názoru jedna z nejlepších knih, které Karel Nešpor napsal. Komplexní příručka, o tom, co je bažení a stres, jak je lépe zvládat a jak, vlastně celkem jednoduše, zlepšit svůj život. Srozumitelně a vyváženě sestavený přehled poznatků vědy, "nevědy" i laskavého humoru (anatomie, fyziologie, psychologie atd. vs. jóga, čchi kung, pozitivní přístup k životu atd.) pochopitelný i nezasvěcenému. Pro mě osobně základní učebnice toho, jak zvládat zátěž našich běžných životů. Děkuji Karle Nešpore!

06.07.2023

Opět krásně připravená kniha, měl bych jen lehkou výhradu k názvu (tedy třetímu slovu v něm), i když jej zároveň i chápu, vzhledem k tomu, že díky němu možná o něco více lidí najde cestu k vyrovnanému životu.

06.07.2023

Krásná a poctivě sestavená kniha o józe a ajurvédě, která poskytuje skvělý úvod do praxe každodenního života v "rytmu plného jógového dechu". Děkuji autorce za její přístup a práci.

06.07.2023

K novým knihám o józe od českých autorů bývám poměrně dost kritický. Jako praktikující vyhledávám spíše starší tituly, ve kterých mi vše přišlo čistší, upřímnější. Tato od Zuzany Klingrové se mi ale opravdu líbí. Vlastně bych řekl, že patří k tomu nejlepšímu (nejen od českých autorů), co za poslední roky vyšlo.

05.07.2023

Skvost (malý rozsahem, velký významem), který si mě našel přesně v okamžiku, kdy jsem potřeboval. Knížečka plná prostých pravd s "kouzelným" účinkem, která může být svítícím majáčkem na cestě k rajskému ostrovu , třeba i Havaji, uvnitř vlastní duše.

02.07.2023

Pro úplné začátečníky nebo samouky vzhledem k formě encyklopedie ( i když jsou zde i velmi pěkně stručně, ale komplexně, zpracované kapitoly o technikách apod.) opravdu vhodná není. Jako učebnice k aktivním kurzům je ale skvělá.

11.04.2022

Malý (velký) skvost české literatury o józe.

11.04.2022

Nejlepší kniha o józe, která u nás byla napsána a oficiálně vydána. Těžko bude někdy překonána. Pro úplně nové zájemce, začátečníky, či samouky, ale příliš není. Ocení ji spíše (již informovaní) adepti nějaký čas kráčející po cestě jógy.

11.04.2022

Esej mene tekel a k tomu (náhodně) poslouchaná skladba Mind-killer od Hanse Zimmera z soundtracku The Dune (oceněno Oscarem) ve mně vyvolala nejděsivější "audio - vizuální" hororový zážitek. Pana Koukolíka čtu už asi 20 let, v jistém smyslu se dost opakuje a přesto to stále má z mého pohledu vysokou hodnotu a sílu sdělení.

29.03.2022

Opět typický Rollins, pokud ho znáte, nepřekvapí, nové jsou jen zápletky zapletené dohromady, nápadité, akční, (jako vždy) ale... Nemůžu si pomoc, tentokrát mě to nějak nedokázalo chytnout a na to, že je to Rollins, jsem to četl opravdu dlouho. Možná to mělo potenciál zařadit se k tomu lepšímu ze Sigmy, ale v mých očích tomu nedostálo. Prostě jen takové Rollinsovské píchnutí obyčejnou vosou, zabolí, zabrní, ale to je tak vše, smrtící účinek odokuro nebo prudké zvýšení hladiny adrenalinu (v tom smyslu, že by mě příběh územnil nebo naopak více rozproudil) jsem tentokrát nezaznamenal.

26.09.2019

Poněkud překombinované, několik vysloveně nelogických a těžko uvěřitelných náhod, finální akce mi přijde také až příliš složitá a riskantní i nelogická, s ohledem na její výsledek, (kdy mě rozuzlení celé akce nejen napadlo, ale bylo jasné už od chvíle, kdy jí Mstitel začal plánovat,) protože toho bylo možné dosáhnout rozhodně jednodušší a bezpečnější cestou. Na druhou stranu by to ale nebylo tak čtivé. První polovina, kdy autor vykresloval příběhy jednotlivých postav, než je zkušeně spojil do jednoho, se mi líbila více i přes tu roztříštěnost a lehce nepřehledné přeskakování v čase i mezi postavami. Celkově však velká spokojenost, dobře jsem se u toho bavil.

12.05.2018

Pobaví, je to taková dost akční kratochvíle, ale přijde mi, že je tady zbytečně moc dějových linek, které se sice jakž takž postupem času protnou, ale přesto některé vyšumí do ztracena. Takže by v tom ani nemusely být. Taky mi to přišlo stylově poněkud nevyvážené, což zřejmě způsobil podíl dvou autorů.

03.05.2018