Cyanine komentáře u knih
Je to jen obyčejný dívčí román, ale myslel jsem že to bude něco víc. Jednoduché, čtivé, ale připadám si jako okradený. Například mi chybí nějaký lepší popis prostředí nebo scén, nějaká ta epičnost. Velmi zjednodušené postavy, bez charakteru. Aspoň tento díl nemá žádné (historické) pozadí. Chyběla mi tu ta hlubší promyšlenost. Po jazykové stránce jsem také zvyklý na víc. Zmínka o "harddisku" je tu jediné technické slovo. Stačilo by, kdyby autorka navštívila nějaké datacentrum a hned by ona scéna byla na jiné úrovni. Autor, který cílí na širší publikum by to udělal. Hrdinku jsem si nedokázal oblíbit. Připadá mi jako by ta její bezohlednost byla idealizována, to bude asi můj největší problém s touto knihou. Nedoporučuju.
/.. Úsilí se kterým byla sestavena ilustrace na obálce jasně poukazuje na úsilí při psaní knihy.
Kniha je napnutá dějem, celou dobu jsem cítil sílu emocí touto knihou procházejících. Není to ani moc stručné ani zdlouhavé, přesto to má jakýsi náboj... jakousi výbušnou energii. Do příběhu se hned začtete. Zmítáte se v této bouři citů. Fantastická kniha, prostě WOW! Díky Čapku za tento nezapomenutelný zážitek.
Ani mi tak nesejde na tom, že jakákoliv aktualita je pryč např. že by se češi hlásili k nějaký ideálům věrnosti, lásky.
Nejvíc mi tu vadila omezenost: cizina - fuj, čeština - nejlepší, král - fuj, sedlák - nejlepší, dudákovo koktání v královské síni... Toto opravdu nesnáším. Svým způsobem to připomíná současný film Babovřesky, který určitým vyzněním taky oslavuje to, za co bychom se měli stydět.
Z pohledu programátora mají některé z povídek velmi banální pointu. Nemohu uvěřit že problém nebyl odstraněn při testování - logicky by totiž k typům problémům docházelo daleko častěji než jen při ostrém provozu robota. Jiné povídky jsou ale chytré a ty se mi líbily.
Dnes už tu nedokážu najít nějakou novou myšlenku. Čapkovi jistě patří obdiv za to jak daleko viděl. Ale kniha mě až tak nebaví, když teď stojíme na obzoru na který se Čapek tehdy díval.
Nejlépe knihu pochopíte, pokud si ji přečtete v nějaké ospalé hodině. U mě to byla hodina biologie :).
Jemná autorova ironie na pozadí či humorné vložky (např. přirovnání arabského písma k muším výkalům), poukazují na hlavní téma knihy - smích a udržují tak příjemnou lehkost. To na této knize oceňuju nejvíc.
Nádherně prokreslené postavy. Galén, který si na první pohled vypadá jako že si nervózně přešlapuje na místě a váhá, ale přesto to je ten, který má moc a neoblomitelné svědomí. Dvorní rada - typ přesvědčivého člověka, který myslí jen na sebe a na svoji kliniku. Maršál, diktárorská mentalita, která věří ve své vyšší poslání. Nedokáže pochopit lidi jako Galén. Pak tu jsou pohledy zdola, obyčejných občanů. Tak realistické a uvěřitelné, napsané tím lehkým a jasným stylem. Vyjímečný počin v české literatuře.
Příběh o tom, jak je těžké zpochybnit celý bláznivý systém a nestat se bláznem. O tom jak je lehké vládnout hlupákům.
Kdyby Legátová jednoduše přikreslila myšlenkovou mapu, hned by se v tom dalo orientovat.
Velmi silná atmosféra. Škoda nepovedeného filmu, kniha by si zasloužila vyšší úroveň s vyšší rozpočtem
Tito mistři rozjíždějí průmysl, Robinson rozbíjí kokosové ořechy.
Neobvyklá kniha, čte se zvláštně. Vůbec tu nejde o příběh jako takový. Je tu větší množství jmen u kterých mi připadá že se autor chce jen zavděčit historii a to mi vadilo nejvíc.
Velmi příjemná knížka o hrdinství v řádách otroků a dětí.
Vzpomínková (pochopitelně ne zcela přesně) kniha o osudu jednoho ruského doktora/vychovatele/hrdiny za období 2. světové války. Příjemné jsou velmi krátké kapitoly a rychlé rozvíjení děje bez složitých popisů.
Kdyby mi tohle vyprávěl děda, tak je to něco fantastického. Bez osobního pouta ale kniha poměrně rychle vyšumí z paměti. U mě tam zanechala jen touhu podívat se do Salských stepí.
Zdařilý životopis, psán stylem kapitola - téma. Na jednotlivé téma (např. Napoleon a Rodina) autor vypráví v co nejobjektivnější formě. Není to klasický chronologický životopis. Na začátku jsem se mezi jménami ztrácel - je dobré trochu o něm vědět (rodina, nejvýznamnější ministři) než se pustíte do četby.
Opravdu zajímavé (až na některé kapitoly ke konci), například se dozvíte:
Co Napoleon dělal s "hloupými romány", které četl na cestách, Proč za větu "Nemám rád citrónovou kůru" budete odsouzeni, Co ministři dělali, když na poradách usínal nebo jaký byl jeho názor na ženy.
Drama o lidech kteří jsou, lidově řečeno, v hajzlu. Sní, filozofují, při rozhovoru nejsou schopni držet se tématu, život je podle všeho nebaví. Prostě typické Čechovo drama.
Poněkud rozsáhlé... Kapitoly se jakoby opakují, jde tu stále o to samé. Každý si v tom něco najde ať je student, podnikatel, nebo kdokoliv jiný.
Jedna z těch protivných postav, kterou jsem si nedokázal oblíbit.