cziss komentáře u knih
Ze série FF lehčí GB, dva možné konce a fajn atmosféra sci-fi detektivky. No, je poznat, že to psal Chapman.
Pro mě je to v podstatě přechodový díl pro přesun Catona a Macrona na blízký východ, kde zápletku tvoří "jednoduchá" mise. A že tam byl nějaký Joshua? Víc uvěřitelná verze se mi jeví ta Scarrowa, než tak běžně známá :).
Chrám zkázy je fajn. Herní doba je celkem dlouhá, protože (jak se mi zdálo) je GB více lineární, než bývá u FF zvykem. Hra se dělí na dvě části - prvně se do chrámu musíte dostat (jsou dvě možnosti, ale jen jedna správná) a pak samotný chrám. To sice moc lineárně nevypadá, ale na FF je to až až. Samozřejmě je třeba mít silného hrdinu, nasbírat ty správné artefakty, projít správné sekvence a ty hlavní artefakty ještě použít ve správném pořadí, no prostě klasika :). Vadilo mi ale množství pastí, které mě nutily víc podvádět.
Příjemné postapo / MadMax osvěžení série. Jak je zvykem, tak zážitek trochu kazí předem vytyčená cesta k cíli. Btw. nechápu jak někdo mohl přeložit název jako "Fantom ulice", to je brutální neznalost jak obsahu knížky, tak angličtiny.
Opravdu poučné. Samozřejmě, část knihy působí intuitivně a logicky, ale to neznamená, že se tam čtenář i tak neobjeví něco nového.
Dobré a poučné. Byť je knížka stará, tak se hodí i do dnešního prostředí.
Fakt dobře udělaná knížečka. A vzhledem k tomu, že HTML kód lze uplatnit i jinde, než na webu, tak se hodí i dnes.
První dvě třetiny jsou takový ten obecný základ známý dnes už snad z každé školy. Závěr knihy mě ale přesvědčil dát místo 3 hvězdy 4. Kniha se hodí jak pro ty, kteří NIKDY nic o vystupování před "publikem" nečetli a neslyšeli, ale i pro ty víceméně zběhlé. Část knihy je věnována vizuální prezentaci při použití ještě starých projektorů, s trochou vtipu se to ale snadno dá převést na dnešní elektronické prezentace.
Na dnešní dobu je to celkem nuda. Asi nejlepší je poslední povídka, jenže i té kazí na kráse to, že tak od půlky příběhu je jasné o co tu jde...
Tentokrát jde o příběh z námořního prostředí. Hlavní hrdinové Cato a Macro opět nezklamou. Co na druhou stranu trochu zklame je že Scarrow se se čtenářem stále snaží hrát tu hru na dramatičnost, když je prostě jasné, že to tak nebude. A Vitelius už začíná být otravný.
Je to zevrubný průvodce módou pro pány. Dostanete trošku vhled k tomu jaký jste typ a jaké barvy vám budou slušet, také jak barvy kombinovat. Pak tam je několik typů jak kombinovat oblečení, několik návodů na vázání kravaty atp.
Tento román bych doporučil někomu, kdo už od Heinleina četl víc knih. Příběh je především o filozofii a náboženství než o sci-fi - to tu tvoří pouze jakousi kostru. Některé dialogy slouží pouze k prezentaci filozofických nebo náboženských názorů, přesto je to dílo opravdu čtivé. Asi i proto, že Heinlein znal hodně z historie. Myšlenky, i když je jich hodně z kategorie "co kdyby" byly zajímavé. Každopádně doporučuji všem, kteří se pro knihu rozhodnou, aby si o ní prvně něco zjistili. Podobně jak u "Hvězdné pěchoty" dokáže člověka dost překvapit.
Moc pěkný sci-fi GB a díky autorství p. Chapmana i skvěle hratelný.
Vtipně napsaná jednohubka, která mi trochu připomněla Pratchetta nebo Rohlíka. Musím uznat, že mě navnadila na přečtení si série Erilian.
Čtvrtý díl začíná jako pohádka a končí jako drsné fantasy. Feist si asi neuměl vybrat co chtěl vlastně psát. Na příběhu se mi líbil jeho svět a akčnost děje. Naopak se mi nelíbilo jak se to celé zamotalo a časté prolamování hranic, které autor nastínil. Např. Pag tak neustále naráží na nové a nové "nepřekonatelné" limity magie, objevují se rasy starší než ty původně nejstarší, všechno je nakonec až moc epické a to tak, že vlastně Feist asi nevěděl jak to ukončit, tak to prostě tak nějak dopadne. Také mě dost vadí to, že hrdinové jsou postaveni před zdánlivě neřešitelné úkoly nebo už už to vypadá, že je konec... ale ne, on se vzápětí objeví nečekaný spojenec nebo vývoj deus-ex-machina a pokračuje se dál. Zkrátka řečeno, na tomto příběhu se dost projevilo datum vzniku. Jestli budu ve čtení univerza pokračovat nevím.
Tenhle díl mě utvrdil v tom, že ty lepší až nejlepší kousky z FF série jsou ty, které nepsali Jackson a Livingstone.
Ale ke knize - máme tu atraktivní prostředí, vyváženou obtížnost a minimum chytáku. GB lze dohrát intuitivně. Prostě paráda.
Třetí díl série spojují postavy, prostředí, ale ne děj. Ubylo politiky a celkově se knížka přiblížila spíš pohádce než fantasy, podobně jako první díl. Trochu mi vadí absence nějakého pořádného vnitřního rozporu daných postav. Nebo že postavy sice čelí různým obtížím, ale nejsou postaveny před problém, který by je opravdu potrápil. Na sebeobratnější problémy se vždy záhy objeví řešení. Ale aspoň má kniha fajn děj.
Nuda. Odtržení od klasických fantasy kulis a méně klasických sci-fi je fajn, prostředí hororového domu je super... ALE většina GB je balast a na zdárnou cestu je třeba projít hodně specifickou a krkolomnou cestu. Toto je zatím nejhůř hratelný FF ze série a to je prostě bohužel nuda.
Druhá část příběhu je jednoznačně lepší a také dost jiná. Na dospělácké fantasy je příběh poměrně dost pohádkový, na fantasy pro děti obsahuje druhý díl poměrně hodně politiky a to až do samého konce. I konec byl jiný než jsem čekal, resp. příběh se dal ukončit o dost stránek dříve, ale autor chtěl poctivě uzavřít všechny dějové linky. V předchozím díle jsem v tom trochu viděl Pána prstenů, ale tento pocit úplně vymizel. Naopak určité věci v příběhu mi stále víc a víc připomínají univerzum Zaklínače a to se mi líbí. Nicméně tento příběh je pouze prvním z mnoha a já myslím, že i ty další budou stát za to.