D.V.Spudil
komentáře u knih
Pole orná a válečná
Vladislav Vančura
Tuhle knížku mi doporučil jistý docent Kalivoda jako naprostý vrchol české literatury. Měl bych sice několik výhrad vůči takovému absolutnímu hodnocení, ale skvost mezi skvosty to rozhodně je. A vzhledem k jazyku taky pořádná výzva :)
Dům U tonoucí hvězdy
Julius Zeyer
Zvláštní příběh, tak strašně zvláštní, až je tak nějak divný. Trochu mi vadila ta nesmyslná rozervanost a prokletost hrdinů, proto jen 3 hvězdy. Když od tohoto odhlédnu, pěkně napsané.
Radúz a Mahulena
Julius Zeyer
Nádherná pohádka napsaná nádherným jazykem a citlivým slohem. Čte se jedním dechem.
Oproti tomu stavím zfilmovanou verzi, která z jakéhosi pomatení smyslů poroty dostala kdejaká ocenění. Hnus, fuj, naprosto to zničili a rozdupali skvost české literatury, jejž nám Zeyer zanechal.
Knížka 100 %, film 0 %.
Stužkonoska modrá
Petr Bezruč (p)
To by se mělo předkládat dnešnímu čtenáři místo Slezských písní. Ony měly sice větší soudobý význam, ale se Stužkonoskou modrou se nedají srovnat.
Jemná, skromná a přívětivá poezie. Dobře se čte, rádo se na ni vzpomíná.
Život svatého Ivana, prvního v Čechách poustevníka
Bedřich Bridel
Kdo se chce něco dozvědět o české barokní literatuře, měl by začít u Bedřicha Bridela. A kdo zkouší Bedřicha Bridela, měl by začít u Ivana. Zajímavě prokomponované příjemné vyprávění. Škoda že autorovi chyběl básnický talent, takže veršované pasáže jsou spíš jednotvárným výčtem. Celek však stojí za těch pár hodin čtení.
Co Bůh? Člověk?
Bedřich Bridel
K Bedřichu Bridelovi je potřeba přistupovat komplexně. Jako někdo, kdo se psaní věnoval jen malou část života, vytvořil zajímavou a významnou část českého Barokního díla. Jeho poezii nemusím, je příliš znát, že ,,prostě napsal, co chtěl říct". Totéž se však v próze odráží celkem pozitivně.
Co Bůh? Člověk? je podprůměrná poezie, ale významná teologická úvaha barokního jezuity. Nekonečná pokora.
