Daffodila komentáře u knih
Tenhle díl má pouze jednu jedinou vadu - je poslední.
Ježíš jak já tu babiznu Umbridgeovou nesnášela! První kniha, jejíž četba ve mně vyvolala fyzické projevy odporu a nechuti k jedné růžové, pisklavé babě. Jinak jako vždy báječný Potter!
Po Fénixově řádu jsem se jen ptala, proč je Rowlingová tak krutá a bere Harrymu dalšího blízkého člověka. Ne, ona ho nevzala jen jemu, ale celým Bradavicím, včetně mě! Jo, brečela jsem a nestydím se za to.
Pro mě nejlepší kniha světa. Pomohla mi objevit největší kouzlo světa - a tudíž kouzlo četby. První kniha, se kterou jsem ležela pod přikrývkou s baterkou v ruce. Bradavice, můj domov. Ráda se k ní vracím a na věku nezáleží!
Báječně děsivá kniha! Četla jsem ji jedním dechem, mám pocit, že jsem se fyzicky ocitla na americkém Jihu. Jsem člověk, který soudí lidi dle chování, nikoliv barvy pleti a občas jsem si říkala, že o, co se odehrávalo muselo být tak děsivé, že s to ani nedokážeme plně představit.
Každá odlišnost lidi vždy děsila a děsí a je smutné, že se stále - i v dnešní době - najdou lidé, kteří jsou schopni odlišnost trestat.
"V tomhle městě každý spí, a to ve všech směrech."
Mé první setkání s panem Kingem. Musím uznat, že píše velmi čtivě a právě tento styl si mě získal. Ovšem musím se trošku přiznat, že mě zklamalo, že kniha není tak děsivá, jak jsem si z vyprávění představovala. Velmi zajímavý příběh. Rozhodně jedna z těch lepších knih, které jsem četla.
Jedna z nejúžasnějších knih, které jsem měla tu možnost číst! Toulouse-Lautrec a "kulisa" umělců jeho doby, děvky a nešťastný život bohatého mrzáka, který měl neskutečné nadání. A to vše napsané tak báječně čtivým jazykem! Jsem okouzlena!
Nejsem moc velký zastánce českých autorů. Mám prostě daleko radši světovou literaturu. A přesto mě tato kniha poměrně dost zaujala. Četla jsem ji jako povinnou literaturu k maturitě a můžu říct, že mě mile překvapilo, jak čtivé a nadčasové tohle dílo je.
Tahle knížka mě přesvědčila o jednom - že se můžete smát i když vám vše přijde jako ztracené a volně přecházet v slzy. Konec knihy mi ukázal, že číst s hrachy v koutcích očí není žádná sranda.
Jedna z nejlepších biografických knih, jaké jsem kdy četla. Joplinka je moje srdeční záležitost. Když jsem knihu poprvé objevila v naší zapadlé knihovně, skákala jsem blahem. Během čtení jsem byla ona - cítila jsem všechno to hýření, ale hlavně tu samotu a smutek, který se za tím skrýval. Při popisu úmrtí jsem se prostě rozbrečela ve vlaku, tak moc to na mě působilo. Rozhodně jedna z nejlepších knih!
Od autorky jsem četla již Rosiin sladký krámek snů a ten mě přivedl k Ostrovu. Z předchozí knihy jsem byla nesmírně nadšená, ovšem Ostrov provázelo během celého čtení lehké zklamání. Nikoliv však zásluhou autorky - příběh se mi líbil - ale kvalitou českého vydání. Musím říct, že takhle odfláknutou knihu od Arga jsem snad ještě v rukou neměla. Oproti předchozím dvěma knihám je zde jiná překladatelka i korektorka a myslím, že to knize hodně ublížilo. Škoda. Snad jen - nekupovat, raději půjčit v knihovně.
Jak okomentovat něco tak skvostného. Neodvažuji se. Snad jen, že se stydím, že nemám knihu v knihovně (ale chystám se to napravit).
Kdo by nemiloval hloupoučkého medvěda. I když mým sympatiím je bližší Ijáček (jeho pesimismus je sladce odzbrojující). Pro mě jedna z nejbáječnějších dětských knih.
Naprosto dokonalá kniha, která mě okouzlila prostořekostí a lidskostí, se kterou je psaná. Dorotka je sama o sobě dost "svá", takže nemusí sednout každému, ale mně tahle "šiblá vychrtlina" prostě přirostla k srdci. Za mě jeden z nejlepších čtenářských zážitků.
http://nest-full-of-daffodils.blogspot.cz/2014/09/kvet-lasky.html
Nemohu si pomoci, ale tahle kniha na mne působila jako "grínpísácký manifest". Pro mě osobně to bylo celé pojaté až příliš zfanatizovaně - nevím jak na ostatní, ale na mě nátlak a hrozivé mávání prstem před obličejem prostě neplatí a spíš mě odradí, než aby mě přimělo k zamyšlení.
Nevím, jak moc budou nadšení čtenáři, kteří hledají detektivku (já osobně se mezi čtenáře detektivek neřadím, a toto dílo asi nebude úplně typické), ale já jako nadšenec J. Austenové jsem byla z knihy nadšená. Autorka "navazovala a brala si" z díla Austenové velmi citlivě.
Kniha s roztomile dětským přebalem, avšak silným příběhem. Melancholické dílko.
Oproti knize "Dcery pana Darcyho" trochu slabší, ale i tak čtivé.
Nejsem přílišný nadšenec sci-fi, ale tohle byl příjemný "odskok" tímto směrem.
Tak u téhle knížky jsem se upřímně bavila od začátku až do konce. Naštěstí byla v několika směrech jiná, než film (ne že by byl film špatný, mám ho ráda). Velmi mě bavil styl psaní "idiota". Když jsem poprvé viděla napsané "zoo logická zahrada", brečela jsem smíchy.