Danafantom komentáře u knih

Kdysi jsem Jardu Duška hltala, ale teď jsem zjistila, že jsem z toho nějak vyrostla, přeladila se jinam, a zaměstnána svými vlastnímy poznatky a prožitky už nemám kapacitu hltat. :-)

Po Barnabášovi naše druhá kniha z řady Laskavé čtení. A je to přesně tak. "Prostě když spíte pozpátku, nevzbudíte se zítra, ale včera" Nádherná knížka, svými nápady, obrazotvorností, poetikou i grafickým zpracováním. Za mě 10 hvězdiček :-) Skřítkosnění doporučuju.

5 22.12.2015

Zdřímnete si přes den? Pak tu najdete argumenty, jak to odborně vysvětlit ostatním. Jestli nemáte možnost ve dne spát, ani to nečtěte, bylo by vám líto, o co přicházíte...

1 18.12.2015

Chtěli byste vědět, kdo z Morlandů půjde s Titanicem ke dnu? Neřeknu... :-)

1 18.12.2015

Doporučuju přečíst těsně před generálním úklidem. Jinak z vás nadšení vyprchá, a začnete nad tím moc přemýšlet, že by sice bylo hezké, mít kolem sebe jen věci, které mám ráda, ale... prostě jsem to propásla a do úklidu jsem se nepustila :)))

2 18.12.2015

Kniha mimo jiné i o bardu, pro mě zajímavé informace, hlavně o karmickém plánu, jinou o tomto tématu jsem zatím nečetla. Popis minulých životů mi chvílemi připadal trochu zmatený.

18.12.2015

Knížka je rozdělena na dvě části, každý autor napsal jednu. V první Johannes von Buttlar dává velmi sympatický návod na out-of-body, v druhé Trutz Hardo... píše vlastně nevím co, jen jsem zbytek prolistovala, protože mě vůbec nezaujal. Možná jsem ale byla ovlivněná komentářem od KITT.

Snaha pochopit levou mozkovou hemisférou, co z velké části vyplodila pravá. Asi lze sen převést do slov a rozpitvat, ale stejně mi pořád připadá, že to nejdůležitější z něj tím může zmizet bez povšimnutí - ten dojem, pocit, energie. I tu si pak v sobě může člověk uložit, spíš ale uvědoměním, a ne ve formě slov, ale spíš jako energeticko-informační balíček.

15.11.2015

Přečteno v rámci "předletové" přípravy. Knížka se vůbec nezabývá tím, jestli je exteriorizace možná, bere to jako fakt, zkoumá, k čemu je to dobré. Pomohlo mi to srovnat si v hlavě, o co mi jde, zformulovat si záměr. Ale ten popis postupu je opravdu věcný. Asi tak na způsob 1) se připravíme, 2) se uvolníme, 3) opustíme své tělo, 4) zrealizujeme svůj záměr, 5) vrátíme se zpět do těla ;-)

1 12.11.2015

Kniha o tom, jak vytvarovat dítě do úhledné kostičky.

Můj mozek si krásně odpočinul od každodenních starostí, hodně jsem se nasmála, a také jsem si uvědomila, jak jsou fyzikální poměry zde na Zemi tak vyváżené, že se tady dá žít, a že možná stačí málo, aby to přestalo fungovat. A jak řekl Einstein: "Existují pouze dvě cesty, jak žít svůj život: buď s vědomím, že nic není zázrak, nebo s vědomím, že všechno je zázrak." Teď už jsem si jistá - VŠECHNO JE ZÁZRAK. :-)

3 07.11.2015

Souhlasím s Taťkou Hrabošem. Neúspěšný vědec Hejhula - nic zajímavého pro malé dítě. Hejkálkové docela povedení.

14.10.2015

Je to takové ze života, uvěřitelné, vyznívalo to upřimně a pro mě jako pro ženu bylo zajímavé se dozvědět, jak mužsko-ženské vztahy vnímají muži. A protože to bylo tak poučné, přečtu si i další díl, abych byla chytřejší ;-)

1 14.10.2015

Knížka je napsána s pochopením pro dětskou mentalitu,což světe div se, není u dětské literatury vůbec pravidlem. Proto před autorem smekám svůj pomyslný klobouk.

1 14.10.2015

Kniha pojednává o bdělém snění, a to docela poutavě a čtivě. Na konci je přilepeno zcela z kontextu knihy pár kapitolek o emocích, citlivosti na počasí a katastrofických scénářích. A proč se to celé jmenuje Intuitivní logika, to mi hlava nebere. Intuitivně mi ten název připadá nelogický ;)

02.10.2015

Knížka, která mě uklidňovala už jen tím, že jsem jí četla. Ale buddhistu ze mě neudělá :-)

Zákony jsou napsány stručně, ale jasné to může být podle mého jen tomu, kdo se o duchovní témata už nějakou dobu zajímá, jinak bych řekla, že se ztratí přinejmenším v termonologii. Je to spíš shrnutí autorova učení.

20.09.2015

Knížka je taková hodně upovídaná, ale podařilo se mi z přívalu slov vypreparovat nějakou tu zajímavou informaci. :-)

Psát povídky je hodně těžké. Z téhle knížky jsem si přečetla dvě, a dál už se mi číst nechtělo, nebyla jsem na ně vyladěná.

Knížku o lese jsem četla 6 letému synkovi, protože máme rádi les. Vojtíkovi se líbila moc, a mně moc ne. Co ale autorovi nelze upřít je jeho láska ke stromům, která je z vyprávění cítit.