danazeskolky
komentáře u knih
Dobře mi tak
Radka Třeštíková
Amisa a Ivanaga vystihly úplně přesně. Jen dodatek: zprvu mě rozčilovalo, že autorka-žena píše za muže. I když už jsem to zažila vícekrat, nějak mě to dráždilo, hlavně to hodnocení, zda dotyčná má nebo nemá podprsenku - taky jsem měla pocit, že si autorka s někým reálným vyřizuje účty. Uvědomila jsem si, že když mi bylo 20, taky jsem se nechávala podobnými typy oslnit - a to mě asi rozčilovalo úplně nejvíc:-D (že jsem byla tak "blbá"). Některé momenty při čtení mi vadily, ale celkově mohu konstatovat, že tato kniha nezapadne do mého čtenářského bezvědomí.
Náhradnice z Ukrajiny
Eva Kadlecová
Co je ještě morální a co už není? Pro každého je hranice jinde... Bylo mi Aliny hodně líto, ale zároveň jsem obdivovala její vnitřní sílu a zásadovost. Musela jsem po přečtení prodiskutovat s těmi, kteří po mém doporučení také četli. Dítě se vlastně narodilo z lásky, i když důvod, proč k tomu "muselo" dojít už vlastně pominul... Smutně pravdivé.
Sára. Kniha první
Esther Hicks
Ze zvědavosti jsem do knihy nakoukla a už jsem se od ní nemohla odtrhnout. Trochu mi to přïpomínalo Racka od D.Bacha, ale je to pro mě více reálné. Nyní se přistihuji, že se zkouším řídit i já radami Šalamounovými...
Proměněné sny
Petra Dvořáková
Oceňuji tu odvahu lidí, kteří otevřeně vypovídali. Pravě pro to všechno rozčarování, kterým prošli, se neřadím mezi aktivní věřící. Jsem klasický "něcista". Ale s některými věřícími ráda diskutuji.. Knížka fakt oceněníhodná.
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Bylo to zajímavé, ale nějak mě to úplně nechytlo za srdce. Trochu jsem se ztrácela v postavách, což je dáno možná i pro nás nezvyklými jmény. Přiblížilo to sice atmosféru a život obyčejných lidí v Arménii, občas jsem stránky hltala, ale jindy mi to zase pomalu ubíhalo. Chybělo mi tam něco víc osobnějšího, nevím přesně, jak to popsat. Nelituji, že jsem četla, ale jako hodně čtivou knížku bych to nedoporučila
Největší muž na světě
Pavel Brycz
Poctivě do půlky, pak přeskočené stránky až do konce. Líbily se mi jen příběhy legionáře Maxe (i když také s výhradami). Vyprávění malého Marka, který chodil ještě do školky, to mi přišlo hodně přitažené za vlasy. Vůbec to neodpovídalo mentalitě tak malého kluka. A do toho zase občas termíny: tepláčky, prstíčky... Nevím, proč to ator psal takovým divným způsobem, to přehnané množství "šťavnatých" přídavných jmen a přirovnání. Přitom Patriarchátu dávno zašlá sláva - to je tak úžasné čtení. No nic, tuto knihu prostě doporučovat nebudu.
Dívka v modrém plášti
Monica Hesse
Souhlasím s tím, že kniha je víc pro mládež a možná víc pro dívky. I když já už dávno nejsem dívka, příběh se mi velmi líbil. Jde sice o fikci, možná o pohled na válku a odboj pouze očima mladých lidí, ale to mě nijak nebránilo v silném prožitku. Pocity viny jsou podle mě výstižně podány. Otázky, co kdo chtěl nebo nechtěl způsobit... Rodičovský strach, odvaha nebo jen nerozvážnost.. Jak bychom asi obstáli my sami?
Hlubokej průser
Eoin Colfer
Fakt můžu vřele doporučit! Trochu mi připomnělo Bukowského. Ale žádné kopírování, je to originálně vtipný, drsný, napínavý i k zamyšlení. Hlášky jsou fakt dobrý. Konec byl ujetý víc než začátek, ale nevadilo mi to (hlavně postava policajtky Deaconové a šílené spolubydlící nad bytem). Bavilo mě to.
Rusalčino jezírko
Josef Klempera
Takové jemné, poetické. Četla jsem vlastně jen proto, že Rusalčino jezírko je blízko mého domova.
Tichý útěk
Lena Constante
Tuto knihu bych doporučovala jednak jako povinnou četbu všem současným věznům, kteří si stěžují na špatné podmínky... A pak vlastně všem, kteří jsou pořád s něčím nespokojení a vzdychají, aniž by se pokusili sami něco zlepšit. Vězeňkyně Lena v sobě měla až neskutečnou vůli, mentální sílu a vůli zůstat svobodná alespoň svými myšlenkami.
Panoptikum české
Irena Obermannová
Přečetla jsem vloni Tajnou knihu - zcela nezasažena bulvárem - a jelikož se mi hodně líbila, byla jsem zvědavá i na "pokračování". Hodně mě to vzalo. Úplně jsem s paní Irenou cítila a z našeho českého rybníčku mi bylo někdy opravdu nevolno. Přesto pořád zůstává naděje a najdou se i stateční, kteří jdou s kůží na trh... Díky všem. Líbil se mi i styl psaní a to psaní pozpátku, to byl vtipný a výstižný nápad.
S elegancí ježka
Muriel Barbery
Dostala jsem doporučení a díky němu jsem překonala počáteční fázi, kdy jsem se nemohla začíst. Pak mě to chytlo a myslím, že tato kniha bude patřit mezi mé nej... Asi jsem tedy "lidový filozof", protože by mě opravdu bavilo polemizovat s hrdinkami knih. Některé úvahy pojmenovaly to-něco-ve-mně-hluboko-ukryté...
Když Nietzsche plakal
Irvin D. Yalom
Úžasný! Pro toho, kdo se aspoň trochu zajímá o psychologii. Když si v románu přečtu něco o historické osobnosti, vždycky to na mě víc působí než jen suché texty v naučné literatuře.
Tajná kniha
Irena Obermannová
Knížku jsem nejdříve vůbec neměla v úmyslu číst, až po přečtení rozhovoru s Berenikou (dcerou spisovatelky) jsem chtěla zjistit, jaká vlastně je (kniha? spisovatelka?). Přikláním se ke kladným hodnocením. Neposuzuji literární hodnotu, ale pocit, který ve mně čtení vyvolávalo. Měla jsem Václava Havla vždycky ráda (ještě za totality) a vůbec si nemyslím, že by mu tímto kniha ublížila, naopak v mých očích získal rozměr více člověčí...
Husa Líza
Petr Horáček
Prostě mám občas slabost pro některé dětské knihy. Sice je čtu svému malému synovi, ale někdy mi přijde, že to je jen taková zástěrka, že bych si ji jinak stejně přečetla sama. A takové jsou od Petra Horáčka všechny:-)
Partitura pro srdce
Zdeněk Hanka
Mám tohoto autora ráda, četla jsem zatím tři knihy, ale určitě se pustím do dalších. Pokaždé mě mile překvapila určitá syrovost a zároveň lehkost prožívání neobvyklých situaci. U této knihy mám pouze výtku k některým dialogům, zejména zpočátku mi to přišlo takové moc šroubované. Jinak příběh moc zajímavý a ta životní energie a pozitivní náhled, to oceňuji nejvíc.
Holandská vila
Ann Patchett
Až když jsem dočetla (občas jsem se ke čtení trochu přemlouvala), ocenila jsem čtenářský zážitek. Mělo to zajímavou zápletku, jen bych některé pasáže zkrátila, aby to bylo svižnější. I když je pravda, že v knize byla obsažena podstatná část života hlavních hrdinů, takže by to nebylo asi jednoduché. Každopádně obchodní plány a záměry mě až tolik neoslovovaly. Co se mi však líbilo, byla úvaha nad tím, že světci - muži jsou daleko lépe přijímáni veřejností než světice.
Neviňátka
Michael Crummey
Drsné, kruté, pro mě osobně nepředstavitelné, že bych tak žila. Ale oni si to nevybrali. Obdivuji tu jejich vůli a přizpůsobení se těžké situaci. Občas mi nebylo vůbec dobře, třeba to malé medvídě mě úplně dostalo. Přála jsem si, aby sourozenci měli šanci na lepší život. No, snad se tak nakonec stalo...
Dračice a mazánek
Torey L. Hayden (p)
Kniha z jine kategorie, ne kazdy ma rad pohled do zakulisi terapie. Mne to je blizke, mozna i proto, ze jsem v sobe mela take bolave misto. Jako velmi dulezite vidim to, ze i kdyz se nekdo chova jako spratek, je to vlastne volani o pomoc a temer vzdy se da aspon neco napravit, kdyz je u toho dobry clovek.
Není co ztratit, fuk bublifuk
Hana Poltikovičová
Mám slabost pro Korálky v pupíku, Pomerančová vůně mě moc nenadchla a u této knihy je to takové všelijaké.. Příběh zajímavý, duchovní poselství je také silné (i když místy jsem byla trochu na rozpacích), ale po literární stránce musím nerada přiznat, že dialogy paní spisovatelce moc nejdou. Ještě tak mezi kolegyněmi, ale ty rozhovory s matkou! Na mě moc zdrobnělin a naivních otázek. Myslím si, že to zbytečně ubralo hvězdičky. Hodně chválím fotografie:-)
