Dandy1 komentáře u knih
Nemůžu dát dobré hodnocení knize, když se netěším na další kapitolu. Nic mě nenutilo číst dál a dál. Je spousta lepších knih. Jak o válce, tak o vlcích.
Vypěstovat levanduli ze semínka není tak těžké, jak se zde píše. Klidně to zkuste.
Přišlo mi to nedotažené, strašně předvídatelné. Jiné knihy Cooka jsou vice propracované a napínavější.
Zajímalo by mě, jestli autorka chodí do práce nebo se živí blogováním a psaním knih. Pracující člověk asi nebude mit tolik času všechno si vyrábět doma sám. Spousta nápadů zde prezentovaných je z dob našich babiček. Opravdu se nechci vracet k nákupům mléka do konvičky a masa do papíru, z kterého kape krev. U nás je bezobalový obchod dražší než obyčejný. Co je pro mě důležité, je netahat domů balené pití, nenakupovat kvanta oblečení a jiných zbytečností. Letáky mi nesmí do schránky. Nepoužívám brčka... Ale na dovolené si dopřeju i frappé do plastu, protože bych si tam jinak nic dát nemohla. Je potřeba tlačit na výrobce, aby vše nebylo v deseti obalech a poloprázdných krabicích.
Nemůžu říct, že to bylo strhující. Knihu jsem mohla kdykoliv odložit a pokračovat jindy. A to u skvělých knih fakt nejde.
Očekávala jsem víc. Některé kapitoly mě velmi nudily. Některé naopak. Rumunsko má krásnou přírodu, ale nikdy jsem tam nebyla. A kniha mě nenavnadila tuto zemi poznat osobně.
My se tady máme dobře. Ale jak je vidět, stačí jeden ambiciózní psychopat a může jít vše na dlouhou dobu do kopru.
Autor je skvělý vypravěč. Líbilo se mi jak polidštil bezdomovce, kteří většinou nikoho nezajímají.
Někdy je lepší nechat věci být, Někdy je těžké unést pravdu.
Tohle mě totálně zklamalo. Občas si přečtu i knížku pro mladistvé, ale tahle mě opravdu nebavila. Je moc předvídatelná. A vlastně ani nemá konec. Ale náctiletým se určitě libit bude. Jsou tam krásně popsány jejich myšlenkové pochody a starosti.
Carter mistrně střídá kapitoly v nejzajímavějším okamžiku. Takto nás nutí číst dál a dál. Prostě super kniha, i když dost drsná.
Občas si musím přečíst nějaký hrozný příběh, abych věděla, jak se tady máme dobře. Na pozadí Oksanina příběhu je popsána Ukrajina devadesátých let. Policejní stát, korupce, bída a hlad.
Myslím, že smrtky existují, ale my je nevidíme. A do nesmrtelnosti nám ještě něco chybí. Ale to nevadí, protože být tu tak dlouho by byla nuda.
Jen mě napadá, kolik dětí by se dožilo dospělosti, když by se v pubertě dali rozložit? Kolik rodičů si v tomto období říká, co to mají doma za cizince? :-) :-) :-)
Mé děti se dospělosti dožily, ale neříkám, že to bylo snadné. :-)
Mám rozporuplné pocity. Zase se musím zamyslet nad svou naivitou, když nemohu uvěřit , že existují lidé jako Katy. Že někdo umí intrikovat jako Joe... Chtěla bych poznat někoho, jako Lee. Moudrého a trpělivého. A Sam Hamilton mi také přirostl k srdci. Každá postava v knize má svoje kouzlo a jejich propletený příběh je mistrovsky napsán.
Povídky plynou, jako bych seděla s kamarádem na pivu a on by mi vyprávěl zážitky z práce.
Je zde popsána spousta předsudků nad kterými je dobré se zamyslet.
Napsané je to skvěle. Ale popis vraždění byl už trochu moc. Ještě se mi dosud nestalo, aby mi u knihy bylo zle.
Příběh by se mohl odehrávat v jakékoliv vile bohatých lidí. Jedině popis jak se vila stavěla byl zajímavý. Postava Viktora ničím nenadchla. Nebylo, za co by si jej člověk vážil. Autor se vyžívá v popisech sexu mezi všemi a korunu tomu dává lesbická láska. Přijde mi to jako urážka původních obyvatel vily.
Její jméno mi už jako dítěti znelo magicky. Přesto jsem o ní nevěděla víc, než že byla špionka. Teď po přečtení knihy, kde je popsána jako děvka vlivných mužů, mám pocit, že nebyla ani chytrá ani krásná. Ale spíš jediná lehce k mání. A vůbec pro mě nebyla hrdinkou.