Dandy1 komentáře u knih
S knihami od Colen se vždycky vrátím do svého mládí. Připomenu si jak krásné bylo být zamilovaná a toužit po lásce. I když ty pocity umí i bolet.
Tohle se mi nečetlo lehce, protože si na to dění na Slovensku matně pamatuji. Asi jsem naivka, ale čekala jsem spravedlivý konec. Jestli je to všechno pravda, zrodil se aspoň skvělý spisovatel.
Nevím co na té knize všichni mají. Na téma cestování časem a hypnózy jsem už četla mnohem lepší knihy. Nebylo to napsané napínavē a ani jedna postava mi nebyla sympatická. Dočetla jsem to kvůli vysokému hodnocení ostatních, ale žádné wau se nekonalo.
Myslela jsem si, že tato organizace pomáhá tam, kde jsou katastrofy a války. Záchrana lidí při epidemii cholery má význam, ale operace lidí rozsekaných na motorce mi přijdou jako mrhání penězi. I když mi je jich líto.
Přečteno za chvilku. Nic jsem neočekávala, takže mě nic nezklamalo. Ale mám pocit, že tuto zápletku už jsem někde zaznamenala v lepším podání. Jen si nemohu vzpomenout, kde.
Lovec kraliků mě nezklamal. Motiv byl dobře vymyšlený a osud Grace smutný...
Kola osudu jsou nevyzpytatelná. Někdy je trest vysvobozením a jindy se dobro ve zlo obrací... A neschopnost vyslovit pravdu má často fatální následky.
"Neměla jsem proč žít, ale neuměla jsem umřít."
Je to zajímavá kniha plná citátů. Je zde popsáno jak funguje tělo i psychika. Ale cestu proti vyhoření vám nanalinkuje. To si musí vyřešit v sobě každý sám.
Po 170. straně jsem to vzdala. Děj se táhne a nevyhovuje mi ani styl psaní. Hodnotit knihu nebudu, protože má určitě potenciál najít si své čtenáře.
Kočky jsou úžasná stvoření. Tato útlá knížečka mě potěšila.
Při čtení jsem si říkala, jaké peklo je pro okolí člověk se záchvaty panických atak. A jaké peklo je to pro něj samotného. Ale nakonec to bylo jinak.
Ze začátku mě to vůbec nebavilo. A potom jsem to nemohla odložit. Knihu jsem skoro celou smáčela slzami. Možná proto, že něco podobného prožívám ve vztahu, možná proto, že mi bylo tak líto Sarah...
Tahle kniha na mě všude vyskakovala. Tak jsem si řekla, že bych si ji měla přečíst. Styl má neobvyklý, napětí také umí rozpálit. A jestli je to pravdivé? Těžko říct. Ale jedno vím jistě. V noci mě na Tribeč nikdo nedostanne. :-)
Trochu mi to připomínalo J. Reachera. Na Cobeina to bylo neobvyklé. Rvačky, vraždy a nešťastná laska.
Určitě stojí za přečtení pro zdravotníky, kteří se s těmito lidmi setkávají dnes a denně. Ať už jsou to různé bolesti či panické ataky, které často vedou k hospitalizaci nemocného.
První půlka mě moc nebavila, ale konec byl odměnou za vytrvání.
Z postav autorky je mi vždycky smutno. Ti lidé se mají rádi, ale neumí si to dát najevo. ..
Tak jsem se zase jednou pobavila. Ačkoliv nemůžu uvěřit, že Mojmír by mohl být reálnou postavou.
Je to taková rychle slupnutá malina. Libilo se mi, jak úplně drobné detaily dokáží posunout linii pátrání o kus dál.